- Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
- Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda, případně kde, je možné sehnat španělku (klasickou kytaru), na kterou lze dát kovové struny. Dříve se takové nástroje běžně vyráběly, ale dnes všichni prodejci tvrdí, že když vyměním nylonové struny za kovové, ohne se krk. Děkuji
Dobrý den,
takové kytary se nikdy cíleně nevyráběly. Obava, že se levné nástroje z nekvalitních materiálů budou deformovat, vedla k vytvoření nesmyslně naddimenzované konstrukce, jejíž vedlejší efekt byl, že bylo téměř nevyhnutelně nutné použít kovové struny, protože nylonové nebyly schopné nástroj rozeznít .....
Původní záměrvyrábět klasické kytary s kovovými strunami to ale nebyl.....
Kvalitní klasické kytary byly vždy konstrukčně jiné a velmi podobné současným kvalitním nástrojům, kde bylo a je nemyslitelné osadit kovové struny.
Nehledě na to, že vnitřní konstrukce kytary pro nylonové a kovové struny má naprosto jinou filozofii a funkčně se liší.
Dnes by na takové nástroje už nikdo nehrál, také v segmentu levných kytar se výrobci museli přiblížit více ke zvuku nylonové kytary a odlehčit konstrukci.
Nicméně, pokud předpokládáme, že nylonové struny mají tah okolo 36 kg / sada, můžete použít kovové struny .009 a budete mít téměř shodnou zátěž ( cca 38 - 40 kg ).
Pojmete - li kytaru jako spotřební záležitost v levné pořizovací ceně s životností pár let, můžete použít i struny .010, kde je tah cca 55 kg. Toto zatížení nástroje většinou nějakou dobu přežijí.....
Dobrý den,
chci si pořídit piezo snímač na klasickou kytaru (Pablo Vitaso VCG-80S), takový abych nemusel vrtat do kytary. Na internetu jsem jako nejlepší našel českou novinku STEPANIUS Wood Pro Edition. Chtěl bych se vás zeptat jaký piezo snímač by jste mi doporučil?
Dobrý den,
osobní zkušenost se snímači Stepanius nemám, provedení i nápad technického řešení se mi líbí a je jistě profesionálně vyrobený.
Nicméně, nikdy jsem neslyšel kvalitně sejmutý zvuk ze systému na principu transduceru, který snímá vibrace rezonanční desky.
Tento způsob je hodně letitý a byl hojně používaný ještě v 90. letech, dnes ho vyrábí pouze pár firem.
Zvuk sice snímá přirozeně, ale nese s sebou tolik problémů, že výsledek je většinou rozporuplný.
Základní negativa jsou snadné vybuzení do zpětné vazby a středový - "nosový" - charakter zvuku, s omezeným rozsahem harmonických tónů.
Dalším problémem je zvýraznění všech negativ, které má zvuk konkrétního nástroje - veškeré nevyrovnanosti, ošklivě znějící tóny - to vše se násobí.
V případě Stepanius je snímání provedené tak, aby eliminovalo co možná nejvíc problémů - zapouzdření v tvrdém dřevě, pevné spojení s nástrojem pomocí magnetů - nicméně princip změnit nelze.....
Polomasivní nástroj, který zmiňujete, sám o sobě nebude zvukově dokonalý.
Já bych volil snímání pod sedlem kobylky - L. R. Baggs Element Active. Kromě lepšího přenosu energie do snímače obsahuje i předzesilovač, který má jednak dostatečný výkon, jednak eliminuje šum a brum systému, kterému se při pasivním snímání nevyhnete.
Zásah do nástroje je pouze vyvrtání otvoru pro jack v zadním bloku, podle konkrétního nástroje je někdy třeba rozšířit sedlo v kobylce, aby měl snímač optimální vůli.
Jedná se o profesionálně použitelný systém s velmi přirozeným zvukem.
Obáváte - li se poškození zvuku nástroje v důsledku instalace systému, pak není důvod.
Zvuk se lehce změní umístěním snímače pod sedlo ( většina lidí si toho ani nešimne ), ale mnohdy to, zejména u kytar nižší třídy, přináší pozitivní efekt lepší vyrovnanosti tónů a zlepšení barvy zvuku, který se stane méně agresivní a více akusticky přirozený.
Dobrý den,
mám dotaz ohledně jazzových kytar. Rád bych se zeptal, v jakém rozmezí se pohybuje jejich váha a na čem závisí. Některé nástroje jsou tak těžké, že je člověk skoro odsouzen hrát jen v sedě. Kdybych hypoteticky chtěl, co nejlehčí kytaru, jaké materiály, konstrukci (historic nebo bebop) a osazení bych měl volit? Děkuji.
Dobrý den,
odpověď je poměrně složitá a záleží na mnoha okolnostech.
Materiál, ve vztahu k hmotnosti, není až tak rozhodující, typické použití je kombinace smrku a javoru u masivních nástrojů, u překližek je to většinou jakákoli vzhledově atraktivní dýha na pohledové straně a topol, javor či nějaký lehký exot uvnitř - zvuk zde ovlivňuje především jádro překližky a skladba jednotlivých vrstev.
Někde mezi je konstrukce tzv. vrstveného materiálu, kde jde sice o překližku, ale složenou z vrstev stejné dřeviny ( jazzové kytary Sadowsky ).
Hmotnost souvisí s konstrukcí nástroje a určuje jeho použití.
Akustické nástroje pro swingové hraní mohou být subtilní - týká se jak těla nástroje, tak krku.
Hmotnost je o málo vyšší než u westernové kytary.
Jiná je jak konstrukce klenby rezonanční desky, tak i žebrování.
Žeber je méně, jsou jinak umístěná a bývají menšího profilu.
Snímání se omezuje na plovoucí snímače - i ty jsou konstrukčně upravené, aby zvuk akustického nástroje interpretovaly správně.
Nástroje se snímáním, především se zafrézovanými snímači v desce, musí být robustnější, snímač v tenké desce nefunguje dobře, zvuk je tenký, plochý, barevné spektrum neodpovídá původní charakteristice snímače, jednotlivé struny bývají nevyrovnané - pro jazzové hraní nepoužitelný model
( podobně je třeba pracovat s materálem krku a jeho ukotvením do nástroje ).
Dobře to lze odzkoušet na téměř jakékoli jazzové kytaře z levné asijské produkce :o)).
Masivnost konstrukce pak určuje poměr mezi elektrickým a akustickým zvukem nástroje.
Ty nejmasivnější konstrukce - např. Gibson řady CES - se dají použít téměř jako elektrické kytary, zvuk bez aparátu je tichý, nahrávka přes mikrofon už většinou nelze použít.
Dobrým příkladem mezistupně je Gibson Wes Montgomery - zde je možné použít jak zafrézované snímače tak i plouvoucí, nástroj už je možné - alespoň v domácím prostředí - používat akusticky, to platí i o snímání mikrofonem.
Nejlehčí akustické konstrukce v dnešní produkci naleznete zřídka - tedy takové, aby fungovaly.
Výroba je složitá, vyžaduje hodně ruční práce, individuální řešení každého nástroje a také zkušenosti s danou konstrukcí.
Náročnější jsou už jen klasické nylonové kytary :o)).
Obrázek o tom, jak by to mělo vypadat, jsou modely Gibson, zhruba do poloviny 40. let.
V principu jde o to, že snímač potřebuje hmotu materiálu, a to je váha navíc.
Zdravím,
narazil jsem v bazaru na mandolínu se jménem Procházka z r . 1996. Může to být Váš výrobek nebo jste mandoliny nedělal je to jen shoda jmen?
Díky
Mirda
Dobrý den,
bude to shoda jmen.
Dobrý, i když trochu podmračený den, přeji.
Dá se na kytaru dodatečně přidělat špunt na popruh?
Dík za odpověď a hezký den!
M
Dobrý den,
samozřejmě dá, to je drobnost.
Dobrý den
chtěl bych se zeptat jaký vliv má na zvuk profil(tloušťka) těla kytary při bočním pohledu a zda rozdíl a profil mezi nejtlustším a nejslabším místem ovlivní hlasitost a dynamiku či i barvu zvuku nástroje. A za druhé že jsem narazil na materiál na výrobu sedla z rohoviny od Bachmusic, zda s ním máte zkušenost. děkuji
Dobrý den,
důležitá je především tloušťka těla uprostřed, kde je aktivní zóna vibrací nejsilnější. Jestli se tělo k okrajům ztenčuje nemá zásadní vliv na zvuk - neříkám, že nemá žádný, ale je to - v kontextu ostatních konstrukčních částí kytary - podružná věc.
Rohovina je měkčí než kost - pokud mám konkrétní záměr proč ji použít, pak ano, pokud jde o volbu nejlepšího materiálu obecně, pak z mého pohledu vždy kost.
Dobrý den. Měl bych dotaz na vliv materiálu kolíčků v kobylce u akustické kytary. Je mi jasné že největší vliv bude mít výměna sedla za kost případně nultého pražce za kost. Ale ma vliv i výměna kolíčků v kobylce za např kostěnné? Díky Ondřej
Dobrý den,
určitě má. Nicméně - jedná se opravdu o doplněk, kde nelze očekávat, že se zvuk nástroje razantně promění.
Je jasné, že pokud umístím do rezonanční desky měkký plast anebo např. kost, přenos vibrací bude lepší přes kost.
Je ovšem třeba vnímat volbu materiálu kolíčků v kobylce pouze jako součást celého systému - tedy nedává moc smysl osadit kvalitní kolíčky a nechat nekvalitní sedlo a 0. pražec.
Další otázkou je kvalita zvuku nástroje - resp. zda vůbec je ve zvuku co popdpořit.
Tyto drobné pomůcky pomáhají vyšším harmonickým, pokud je nástroj nemá, není moc čemu pomáhat
Dobrý den ,
Děkuji . Se zvukem budu i nadále laborovat . Ještě bych měl jeden zvídavý dotaz ohledně kobylkového sedla .
Jaký je dle vašeho názoru nejlepší materiál pro tuto část ? A dá se někde zjistit jaký rozměr je třeba ke konkrétnímu typu kytary ?
Děkuji a přeji pěkný den .
Dobrý den,
jako píšu vždy - kost.
A dá se někde zjistit jaký rozměr je třeba ke konkrétnímu typu kytary?
Jedině změřit.
Dobrý den ,
Tak jsem porovnal kabely Sommer cable LLX s konektorem Neutrik Silent plug s kabelem od zn.Stagg a žádný velký rozdíl ve zvuku v tom není . Možná jsou ve stejné kvalitativní úrovni ?
Zkusím hledat dále a zkoušet .
Ještě bych měl jeden zvídaví dotaz ?
Máte nějakou zkušenost s akustickou kytarou ve spojení s různými typy efektů?
Konkrétně mi jde o to jakou krabičku by bylo dobré použít když bych chtěl přepínat zesílení signálu , např. z doprovodu do sólové hry ?
Zkrátka aby to bylo slyšet a nemusel jsem zesilovat ručně na kolečku komba ?
Děkuji za případné info .
Dobrý den,
jak už jsem psal - kabely jsou dlouhá drahá cesta a ne vždy efektivní :o)
Ideálně volume pedal - pokud je slušné kvality, pak minimálně nebo vůbec nepoškodí akustický zvuk a vzhledem k možnostem využití, mi to přijde jako dobré řešení.
Efekt s napevno nastaveným zesílením Vás může vytrestat. Prázdný sál při zvukovce se zpravidla chová jinajk, než s diváky a stejně budete muset řešit hlasitost na kombu.
U elektrických kytar je to použitelnější řešení, přesto mnozí volume pedál používají.....
Dobrý den ,
Děkuji Honzovi za typ . Uvažuji právě spíše o kabel v metráži + jacky . Všiml jsem si že ty Sommer cable a možná nejen ony jsou ještě různého průřezu .
Je to jedno nebo na tom také dost záleží .?
Neměl by jste nějaký tip kde hledat kabel Evidence audio v Metráži ?
Děkuji.
Dobrý den,
tloušťka kabelu má samozřejmě určitou souvislost s vlastnostmi, nicméně je třeba si u konkrétní firmy načíst specifikace kabelů a jejich určení - u většiny najdete popis a zdůvodnění konstrukce.
Porovnávat pouze podle vnější tloušťky je zavádějící.
Může to být tloušťkou vodiče, ale také jen odolnější izolace......
Neměl by jste nějaký tip kde hledat kabel Evidence audio v Metráži ?
No já používám Google, stačí se ho zeptat
Mezi prvními odkazy našel:
odkaz odkaz
Dobrý den ,
ano dotaz spíše směřuje ke kategorii druhé . .
Vlastním kombo AER Alpha a cpu do toho zvuk ze snímače L:R. Baggs Anthem , takže si myslím že by to tu propojovací část zasloužilo také nějakou na této úrovni .
Evidence Audio používate ty ohebné FRT nebo L HG ?
Vypadají zajímavě . Děkuji za tip .
Dobrý den,
my máme FRT a jak píše Honza v reakci na mou odpověď - ostatně všechno co zmiňuje platí - také domácí výroby z metráže.
Některé kabely trpí na lámání, některé na nekvalitní jacky, byť jsou za tisíce Kč.....
Bohužel, ověříte si to až při vlastním používání.
K pozornosti bych doporučil Mogami Platinum a již zmíněný Evidence.
Velké zvukové změny zaznamenáte u Monster Cable, kde nabízí varianty na různé typy kytar, bohužel patří k těm, se kterými musíte zacházet velmi opatrně. Nicméně jako ukázka jaké změny ten který kabel umí ve zvuku, to určitě stojí za vyzkoušení......
Dobrý den ,
Děkuji .Dobře až budu mít cestu do Prahy tak bych se zastavil . Je možné kdykoli nebo je lepší se ohlásit předem ?
Ještě bych měl jeden zvídavý dotaz . . Jaký by jste vy jako odborník doporučil nástrojový kabel k propojení akustické kytary s kombem ? Jsou vůbec o poznání lepší drahé kabely nebo jde pouze a opět o reklamní lež ?
Děkuji .
Pavel Spousta.
Dobrý den,
určitě je dobré se domluvit předem.
Kvalitní kabely se ve zvuku jednoznačně projeví.
Je ovšem třeba oddělit dvě kategorie - 1) kvalitní kabely standardní konstrukce, kde cena vyjadřuje především kvalitu vodičů a dobu životnosti kabelu, 2) kabely se speciální konstrukcí, kde se s kvalitou provedení už jaksi počítá a cena souvisí se samotným řešením kabelu.
Tyto speciální konstrukce pracují s variantami stínění vodiče, složením materiálů vodiče a samotnou konstrukcí - míněno propletení vláken vodiče, jeho uložení v izolaci, atd.
Bývají jednosměrné - tedy není lhostejné, který z jacků bude v nástroji a který v aparátu.
Předpokládám, že dotaz směřoval ke kategorii 2).
Je velmi obtížné radit, každý z kabelů zvuk nějakým způsobem upraví a každému se bude líbit něco jiného.
Obecně bývá zvuk hutnější a čistší, nástroj působí výkonněji, lépe se prosazuje.
Některé kabely přidají i určité frekvence.
Nelze ovšem oddělit samotný nástroj a aparát - to co funguje v jedné sestavě, nemusí nutně být přínos pro jiný nástroj nebo kombo.
Samozřejmě nemá příliš význam investovat do kabelu, pokud neinvestuji do kvalitního nástroje a komba.
Sám o sobě toho moc nezmůže.
Každopádně je třeba osobně vyzkoušet a vybrat vyhovující produkt.
My momentálně používáme Evidence Audio.
Jednoznačně je vliv kabelů znatelný i v mnohem menších délkách a aplikacích, kde by to člověk nepředpokládal - propojení reproduktoru v kombu, spojky efektových krabiček....
Zcela evidentní je rozdíl u kytar s magnetickými snímači - ať už elektrických nebo jazzových, kde výměna kabeláže zvuku jednoznačně pomůže.
Na kabelu určitě záleží. U akustických kytar s aktivním snímáním je citlivost na kvalitu kabelu (stínění) o něco menší, ale na zvuku se kabel projevit může (i když i tady mám pocit, že větší vliv je u pasivního snímání). Pokud člověk ale umí trochu letovat, považuji za nesmyl kupovat hotové kabely. Ty kvalitní stojí klidně tisíce a přitom se v podstatě platí značka. Vyrobil jsem si kabely ze špičkové metráže Sommer cable Spirit LLX metr za 77 Kč a konektorů Neutrik, kus do stovky. Cena za kabel je v řádu stovek a kvalita srovnatelná s kabely za tisíce. Každopádně bych si kromě zvuku dal pozor na dvě věci - technické provedení kabelu (aby se nelámal, ale byl dost ohebný, vydržel nějaké to šlápnutí) a provedení konektorů. Rozhodně bych se vyhnul konektorům, které jsou zalisované. Šroubovací konektor jde snadno rozebrat a kabel zlomený/utržený v něm přeletovat. U lisovaných je kabel na výhoz (nebo nákup konektoru).
Dobrý den,
určitě souhlasím.
citace: " U akustických kytar s aktivním snímáním je citlivost na kvalitu kabelu (stínění) o něco menší..."
Některé kabely zvuk změní zásadně některé minimálně, záleží na konstrukci kabelu.
Např. Monster Cables jsou slyšitelné velmi i u akustických kytar s eq.
Jestli je to klad, toť záleží na vkusu :o))
Mimochodem - stalo se nám, že nízkoimpedanční kabel s aktivkou dělal potíže a vrčel, zatímco s běžným kabelem vše v pořádku.
Předpokládám vliv konstrukce aktivky - odzkoušenmo na více kusech, ale může se stát i to, že se člověk rád vrátí k normálnímu kabelu :o).
Dobrý den pane Procházka ,
Potřeboval bych poradit s pražcem v kobylce v akustické kytaře ? A případně upravit . Jde o to že je tam nějaký volný a po napnutí strun se nahne směrem ke krku . Možná je i křivě zbroušený ,což jsem kdysi dělal z důvodu usazení snímače pod tímto pražcem .
Dá se s tím něco dělat ? Jak vůbec má být usazen tento pražec v kobylce ?
Děkuji mnohokrát a přeji pěkný den .
Dobrý den,
udělat se s tím dá, je otázka, zda postačí nahradit sedlo nebo bude třeba vysadit drážku v kobylce a znovu ji vyfrézovat.
Sedlo má bý rovně, v drážce by mělo být usazené tak, aby nekladlo odpor při pohybu ven z drážky, ale aby také neviklalo.
Dobrý den,
mohl bych se Vás zeptat na názor na nástroje s výřezem? Jak velký efekt má výřez na zvuk? Liší se v tomto nějak kytary s kovovými a nylonovými strunami (příp. jednotlivé tvary kytar (D, Jumbo, OM, GA...)? Je případný rozdíl slyšet až u mistrovských nástrojů nebo i u polomasivu za pár tisíc? Dá se obecně říct, že kytara s výřezem je vždycky horší než bez něj (při srovnání dvou stejných nástrojů)? Na různých fórech se kvůli tomu vedou dlouhé spory založené spíš na "jedna paní povídala". Rád bych slyšel něčím podložený názor.
Mnohokrát děkuji za Váš čas a přeji ještě hodně skvělých kytar.
Dobrý den,
to je jedna z věcí, které musíte věřit kytarářům :o))
Důkaz není a objektivně být nemůže, dva totožné nástroje nelze vyrobit a tak se můžeme jen dohadovat na základě logických faktů.
Dotaz na kvalitu posuzovaných nástrojů má spíš odpověď v tom, že hráč, který neřeší kvalitu nástroje tak úplně nebude řešit, zda mu ubral na zvuku výřez :o))
Rozdíly výřez / nevýřez nejsou fatální, nelze jednoznačně říct, že nástroje s výřezem nehrají dobře.
U stavěných kytar se výsledný zvuk skládá z jednotlivých detailů konstrukce, které se snažíte udělat co nejlépe ve vztahu k akustice nástroje.
Výřez je jedním z důležitých "detailů", kterými se kytarář má zabývat.
Tři základní aspekty hovoří v neprospěch výřezů a je lhostejné, o jaký tvar se jedná.
Za prvé - výřez změnší litráž nástroje - to lze kompenzovat jinde, ale už to nebude totéž.
Druhý důvod je zásadnější - žebrování nástroje má svá pravidla a je velmi přesně určené, jak má být provedené. Vymyšlené je to na nástroje bez výřezu, výřezem tedy narušíte systém.
Nabízí se otázka, proč žebrování neupravit - to by jistě šlo, ale není to snadná věc.
K vývoji konstrukce asi nejpoužívanějšího typu - a to martinského kříže - vedla dlouhá cesta a mnoho zkušebních nástrojů.
Můžete něco předpokládat a něco poupravit, ale zda to bude funkční, to ověří až dlouhodobá zkušenost.
Třetí a nejpodstatnější je fakt, že výřez vede ke zpevnění rezonanční desky v daném kvadrantu.
To znamená, že dojde k omezení rezonance v dané oblasti, a to ne zcela zanedbatelné.
Pokud výřez využijete, pak má význam ho v konstrukci použít, pro hráče, který sahne do vyšších poloh jen občas, je smysluplnější symetrické tělo.
Dobrý den. Musím pochválit toto forum, dal jste tu mnoho vyčerpávajících informací. Chtěl bych se zeptat, kdyby nastala situace, že by nebylo možno dovézt dřeviny na stavbu kytary, jaké české dřevo by jste použil ?
Dobrý den,
jako vždy, děkujeme za chválu, snad to má pro muzikanty význam :o)
Vezmu - li jako téma zadní desky a luby akustických kytar, protože Evropský smrk na rezonanční desky patří k tomu lepšímu v oboru a není bezvýhradně nutné dovážet jiný materiál, pak z Evropských dřevin bych já osobně vybral ořech. Velmi dobře znějící materiál, který je opomíjený spíš pro svou fádní kresbu a šedavou barvu. Vybrat opticky zajímavé kusy je otázka náhody.
Bohužel - tvrdost není dostatečná pro to, aby nástroj získal rozsah vyšších harmonických tak, jak to funguje např. u palisandrů.
Další volba by padla na javor - historicky používaný na většinu kytar z Evropské produkce.
Je možné použít obyčejný materiál, ale i materiál s nádhernou kresbou - tzv. fládrem.
U jazzových kytar je to nejčastější volba spolu se smrkovou rezonanční deskou, ale hodnocení zvuku se značně liší od nástrojů klasických nebo westernových, požadavky jsou odlišné.
Oproti ořechu má javor sušší zvuk - méně harmonických, ale nabízí měkký, kultivovaně znějící tón.
Současný vkus nacinkaných nástrojů ale určitě nesplní.
Celá éra tzv. vídeněk byla ve znamení javoru a standardně byl používaný i na mistrovské klasické kytary, běžně ještě v 50. - 60. letech - v Čechách typicky např. Metall, Schneider, ....
Z vyjímečně používaných dřev pak zmíním ovocnany - třešeň, švestka.
Bohužel většinou nemají potřebné rozměry.
Problematiku krku a hmatníku by v případě krku jednoznačně řešil javor, hmatníky a také kobylky pak hruška nebo švestka, v nouzi opět javor.
Adekvátní náhradu exotických dřevin ale v Evropě nenajdeme, bez ohledu na estetické nároky.
Struktura exotů je natolik odlišná od dřevin mírného pásma, že zvukově nelze hovořit ani o podobnosti s některou z dřevin.
Anebo vyndáme ty dávno vyřazené formy na laminátové Ovationy a znovu uvedeme v život konec 80. let 20. století, kdy Český Ovation byl to nejlepší, co se dalo pořídit :o) Až na vyjímky to byla, bohužel, pravda.....
Ona ta situace se dřevem bude brzy reálná. Díky Čínskému způsobu využívání přírodních zdrojů, tedy je - li kupec, vytěžit, prodat, nepřemýšlet - můžeme v průběhu pár let mít po legraci. Současná regulace Cites reaguje zejména na našeho milého bratra z Asie a jeho nakládání se dřevem.
Ještě si neodpustím poznámku z našeho oboru - v civilizovaných zemích se vždy ctilo pravidlo, že kvalitní vzácné materiály byly určené na mistrovské nástroje, kde se dalo očekávat, že kvalita materiálu bude zhodnocená ve zvuku nástroje. Pro segment tzv. studentských nástrojů se vybíral i odpovídající materiál.
Nemyslím, že dává jakýkoli smysl použít na čínskou kytaru k ohni materiál v kvalitě 5A, leč - děje se běžně a málokdo si uvědomí, že to většinou není dřevo z Asie, ale z Evropy, USA .....
Materiál sám o sobě zvuku příliš nepomůže, když chybí základní pravidla a znalosti konstrukce a když hudební nástroj prochází výrobou ve stylu automobilky, kde není šance cokoli z potenciálu materiálů využít.
