Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

Dobrý den,
rád bych Vás požádal o radu. Mám kytaru Gretsch Duo Jet s kobylkou
melita synchrosonic, která má umělohnotné kameny. Kobylka je pevně
přidělána ke kytarě pomocí stavěcích šroubů, nemá základnu.
Mám následující problém : Horní basová struna E je velice citlivá na úder ze spoda ,který strunu rozechvívá směrem pryč z hmatníku(prostě normální úder ze spoda).Prázdná struna , i v nějaké poloze strašně drnčí o pražce. Je to pouze pří úderu zdola. Kytara je jinak seřízená na standartní průhyb i dohmat bez jakéhokoliv drnčení. Problematické drnčení přestává až při nastavování kytary ,když je dohmat i průhyb extrémě vysoky (4mm na 12.pražci) .
Plánuji vyzkoušet silnější strunu E , případně koupit novou kobylku
Tru-arc speciálně na míru, ale nemám jistotu, že to pomůže. Za případnou rady bych byl vděčný.
Odpověď | X | 03.03.15, 20:49:43
Dobrý den,
na dálku je to jen střílení naslepo, navíc nevím, jakou tloušťku strun používáte, ale první co bych hledal je nerovnost na hmatníku. Pražce se musí po osazení přebrousit, což u továrně vyráběných nástrojů většinou výrobce neřeší. To samozřejmě může dělat u krajní struny problém a ve zbytku to klidně funguje - krk může být i lehce do vrtule směrem k basům.

Druhá věc je kontrola kobylky - resp. jestli není na kameni nějaký grot.
Pro jistotu by se vyplatilo kouknout i na 0. pražec, pokud je hodně proříznutý, může struna drnčet i mezi prstem a 0. pražcem, nejenom mezi prstem a kobylkou.

Třetí problém může být samotná struna - pominu konkrétní kus, předpokládám, že jste zkusil problematickou strunu vyměnit - každá z firem používá jiné jádro a jiné opředení.
Může se pak stát, že používáte - li struny s měkkým jádrem, je výkmit větší než je běžné a musí se udělat kompromis a seřídit nástroj jinak - tedy způsobem, kdy krajní struna bude o chlup výš. Vzhledem ke konstrukci kobylky bych to nechal jako poslední možnost.

Silnější struna by samozřejmě měla být lepší.

Poslůední věc, kterou bych zkoumal je styl, jakým za strunu vezmete. Tedy zda je impulz opravdu vně hmatníku a ne - alespoň částečně - ve směru svislém - míněno vytržení proti hmatníku. Často si to hráči neuvědomují, zvlášť když hrají palcem.

Samotná náhrada kobylky asi nic moc nevyřeší. Nejdřív bych se pokusil vyladit nástroj a pak hledal alternativy k vylepšení zvuku. Fungovat by to mělo i s firemní kobylkou.
Předpokládám, že utratíte peníze za custom kobylku a problém s drnčením bude tentýž.

Pokud máte možnost, stavte se u nás v dílně, snad to odhalíme....
Odpověď | X | 04.03.15, 10:09:27
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jaké mám jako laik možnosti poznat, jestli je kupovaná kytara skutečně vyrobena z materiálů, které prodejce uvádí. Stalo se mi, že jsem koupil asi před patnácti lety klasickou kytaru Admira Elena, prý celomasivní. Pak bohužel došlo k proražení zadní desky a kromě škody na nástroji se ukázalo, že je z překližky.
Děkuji za odpověď,
Jan Pospíšil
Odpověď | X | 01.03.15, 15:22:26
Dobrý den,
pokud je výrobce důsledný a chce, aby to nebylo poznat, pak to nepoznáte. Použijete - li dýhu ze stejného místa stromu dovnitř i ven, pak není moc možností, jak bez destrukce odhalit pravdu.
To samozřejmě není případ velkokapacitních firem, občas se s tím setkáte u fajnovějších výrobců - spíš u starých kousků - kteří to nedělají proto, aby utajili překližku před zákazníkem, ale že to líp vypadá.

Mnohdy je ale jasné, že to masiv nemůže být.
Jako samozřejmost by měl každý zkusit dohledat originální popis u výrobce - ne vždy to je 100% záruka, obecná větička v katalogu o změnách bez předchozího upozornění se vyskytuje nejen v Čechách, ale většinou to bývá uvedeno správně.
Tady je třeba si uvědomit, že pokud je nástroj z masivu, pak to výrobce inzeruje co to jde - viz. zlaté polepky na horních deskách levnějších kytar s nápisy "Solid Top". A právě slovíčko "SOLID" je jediné, které znamená, že je materiál masiv. Pokud ho v popisu nenajdete, rozhodně se o masivní nástroj nejedná. Předpoklad, že překližka bude zmíněná je chybný. Popisek "Back and sides - Indian Rosewood" znamená překližku, zatímco "Back and sides - Solid Indian Rosewood" je masiv.

V případě, že katalog není k dispozici, dobrým vodítkem je cena - člověk musí být realistou a uvědomit si, jestli není nabídka podezřele výhodná vzhledem k segmentu, který zkoumám. Klasické kytary jsou luxusnější zboží.......

Většinou se dá odhalit rozdílná kresba uvnitř nástroje a vně - hledejte nějaký souček, zakřivené leto, jakoukoli nepravidelnost.
Vně i uvnitř musí být na stejném místě.
U levnějších kytar se často setkáte s tím, že dřevo vnější je jiný druh než dřevo vnitřní - tedy mahagon ( světle hnědo - červený ) uvnitř, palisandr ( čokoládově tmavě hnědý ) vně.
I když i v takovém případě jsem byl svědkem toho, jak odhodlaný prodejce tvrdil zákazníkovi, že to je masiv ;-).

U některých výrobců je pomůckou odšroubovat závěs na řemen - u klasické kytary to většinou nebude, ale u westernů ano - může být vidět řez lubu a většinou je překližka uvnitř světlá, krycí dýhy pak tmavé.
Ale zase - není to 100% - mnoha firmám se vyplatí použít masivní luby a dýhovanou zadní desku kvůli jednodnodušší technologii.

Shrnuto:
1) Mnohdy překližku neodhalíte a je lhostejné, jestli jste amatér nebo profesionál. Když firmu znáte po zvukové stránce, můžete vycházet ze zvuku, ale to bývá zavádějící. Každopádně by měl být masiv zvukově barevnější, s dlouhým sustainem, měl by mít lepší reakci na podnět - především při hrubém zacházení se projeví překližka, která v určitém momentě přestane stíhat intenzitu úderu a nástroj se zahltí - zmizí čitelnost jednotlivých tónů a vznikne hučící koule.
Kupujete - li ve velkoskladu, nečekejte servis a informovanost prodavačů - buď sami víte co kupujete nebo musíte počítat s tím, že Vám občas lžou nebo o tom ví míň než Vy, tradiční prodejce si to většinou nedovolí a taky nechce být za troubu, takže když nemá jistotu, pokusí se dohledat informace nebo přizná, že neví.

2) Jestliže Vám nástroj zvukově vyhovuje, pak je to v zásadě jedno jestli je to masiv nebo ne.
Neplatí ani to, že nástroj z masivu se zázračně změní vyhráním. Na začátku už musí být v nástroji potenciál, který se dá zúročit a vyhrát, ale pokud na začátku nástroj nic takového nevykazuje, většinou se už nic převratného nestane.

3) Kupujete - li Čínu, Indonesii, Indii - je to opět jedno, protože ve zvuku to, v naprosté většině, nepoznáte, předpoklad, že masiv sám o sobě bude hrát o třídu lépe není tak zcela pravdivý.
Odpověď | X | 02.03.15, 10:26:35
gravatar .:. Jan Mráz
Dobrý den,
ve Vašem fóru si často s potěšením pročítám profesionální odpovědi, díky za vše.
Můj dotaz je asi dost otřepaný, ale i tak zkusím. Beru v potaz celomasivní akustické kytary v cenové kategorii 20 - 30 tis Kč. Můj dojem je takový, že poměrně často diskutované, probírané značky jsou Taylor, Yamaha, Furch, Gibson. Oproti tomu třeba Seagull se mi zdá být trochu v pozadí. Opravdu je to tak, že Seagull v kvalitě, zvuku, zpracování apod. pokulhává za zmíněnými značkami? Předem děkuji za Váš názor.
Odpověď | X | 19.02.15, 14:52:17
Dobré ráno,
děkuji za zmínku o našem fóru.

Otázkou jste mě moc nepotěšil, to je žhavá půda a tak či tak, zastánce té které značky popudím ;-).
Nicméně - téma poněkud obsahlejší, protože každý z výrobců má něco, co je fajn a něco co je problém. Narozdíl od muzikantů se díváme na nástroje z jiného pohledu a mnoho věcí, které zákazník nemá šanci vidět nebo posoudit my vnímáme nebo hodnotíme z pohledu konstrukce kytary.
A tady začínají polemiky, jestli nejsme náhodou jen nafoukaní tupci nevážící si autorit, což tedy jsme, ale i přes to občas něco o problematice tušíme.
Zmíněné značky jsou každá natolik jiná, že nevím, zda je možné je vůbec nějak řadit - řekl bych, že jediná porovnatelná věc je popularita.

Začnu od toho nejslabšího - Yamaha - tam není ani moc o čem mluvit. Kvalita zpracování hezká a to je vše. Je hodně patrné, že momentálně není divize akustických kytar to, co firmu zajímá, takže kdysi jedna z progresivních značek s mnoha zajímavými modely a přelomovými technologiemi ať v konstrukci nebo třeba ve snímání, dnes pluje ve středním proudu a nenabízí nic, proč si ji koupit - kromě stále ještě populárního názvu. Problém může být, že koupit made in Japan je téměř nemožné a druhovýroba je jaká je.
Zásadní problém - a to zmíním víckrát - je fakt, že drahé luxusní modely nehraní o nic lépe než ty ve střední a někdy i základní třídě. Pokud tedy už musím mít na hlavici Yamaha, pak raději za málo peněz.

Taylor - asi nejpopulárnější značka současné doby. Firma postavená na nejmodernějších technologiích, v mnoha ohledech průkopník v zavádění neobvyklých výrobních postupů pro výrobu kytar. Zpracování nesrovnatelné s konkurencí - drahá CNC nedělají chyby a drží stejnou kvalitu. Firma nabízí mnoho modelů a řad a zde se už začíná situace komplikovat - ty levnější řady jsou vlastně drahé, za to co nabízejí a jak hrají - zde platí, že je hodně vidět rozdílný přístup ke každé z cenových hladin. Ty nejvyšší jsou opravdu třída, ale ty zase v Čechách nepotkáte. Takže u Taylora se vyplatí investovat do dražších modelů.
Pro mě osobně - coby vyznavače tradice - je nepřekousnutelný šroubovaný krk - ať si říká každý co chce, ani nejpevnější šroubový spoj nenahradí klasický lepený. Mechanicky ano, zvukově nikoli. A masírka ze strany firem, které se to snaží obhájit a najít výhody je pouze účelová. Technologicky ušetří firma tolik operací, že je jasné, proč šroubovat, ale hraje to prostě na ......
Druhá věc, která mě moc nebaví na Taylorech je malý zvukový rozdíl v jednotlivých modelech. Liší se jednotlivé řady, ale modely patřící do každé z řad jsou hodně podobné. Zvuk je na první poslech okouzlující, ale dál už se s ním nic moc neděje a zůstává sterilně stejný. Kytary jsou to dokonalé, ale moc nežijí, chybí tam duše......

Furch - smekám před tím, co dokázali. Zvukově to není můj vkus, ale to není nic proti ničemu. Nástroje inspirované Taylorem, včetně zmíněných záporů. Opět platí, že drahé modely fungují o poznání lépe, v levnějších je třeba hodně vybírat, ale stále je to velmi slušná střední třída. Ceny a způsob výroby manufakturně neumožňují se věnovat každému nástroji zvlášť a řešit jeho konkrétní problémy. Ty má samozřejmě i Taylor, ten to ale úspěšně smazává před zákazníky hezkým materiálem a už zmíněným ultra hezkým provedením.....
Bonus je, že i v nejlevnější řadě je jistota, že kytara byla vyrobená v Čechách. Takže volba jestli vzhledově navoněnou kytaru z Číny nebo základního Furcha - pak je za mě rozhodnutí jasné!

A konečně můj oblíbený Gibson - málo modelů, vysoké ceny. Ale tahle firma stále ještě drží nějakou tradici a je pravým opakem technologických dravců. Působí trochu nemoderně, ale oproti jiným firmám ty nástroje žijí. Není to dogma - každému se líbí něco jiného a preferuje jiné klady nástroje, ale mě tahle firma oslovila a čerpáme z ní jak pro jazzové kytary, tak pro ty akustické.
Jejich původní konstrukce akustické kytary je zajímavá a stačí ji jen trochu zmodernizovat a je to přesně to, co od našich kytar očekávám já - barevný plný hlasitý zvuk.

Seagull - v 90 letech to byl zázrak - kytara s masivní deskou za slušnou cenu. Trochu Ikea design, ale na to se dá zvyknout. Koncept jednoduché kytary, kde technologie je očesaná na minimum, materiály vesměs lokálně dostupné, žádné ozdoby, raději masivní rezonanční deska a továrna v Kanadě.......
Obecně mi není úplně jasné, proč stojí Kanada natolik stranou - především u nástrojů Godin. Lidi to jednoduše nepřijali.
Seagull není typ moderní načančané kytary a ani zvukově se nemůže měřit se současným trendem, ale je to poctivě vyrobená kytara za dostupnou cenu. Často ji zákazníkům doporučujeme, pokud hledají bezproblémovou kytaru na hraní do party, proč ne.
Rezonanční deska z cedru - ale to není jen Seagull - sama o sobě vyžaduje poměrně velkou péči při výrobě, aby fungovala, firmy ji často dělají o něco tlustší, aby se nebortila, protože je o poznání měkčí a méně únosnější než smrk, k tomu téměř neopracovaná - tedy neodlehčená - žebra, zadní deska a luby většinou překližkové - od toho moc zázraku čekat nelze.
A nakonec - můj oblíbený šroubovaný krk.
Na Seagullu oceňuji trvanlivost zpracování, stabilitu nástroje - to ukazuje na to, že narozdíl od asijských pokladů se přípravou materiálu někdo zabývá - a v neposlední řadě jednoduchost konstrukce, která vede ke spolehlivosti.Zvukově už v dnešní době není mezi favority.
Zápory vidím dva zásadní - jednak naprosto nefungující drahé modely - to je učebnicový příklad toho, jak se nabízí konstrukčně základní model za x násobnou cenu s drobnými změnami, které mají přesvědčit o tom, že je to něco zcela jiného a úžasného. Seagulla tedy jen v běžných řadách, drahé hrají téměř stejně, byť jsou celomasivní....
Druhou bolestí je pro mě nepochopitelné umístění kobylky, která je v naprosté většině o 3 mm blíž, než by měla být a proto neladí. Některé Seagully jsou ale v pořádku - nechápu, asi nějakej skrytej tajem.

Tedy asi tak - každý si musí vybrat, co ho osloví.








Odpověď | X | 20.02.15, 10:57:01
gravatar .:. Karel | mail
Dobrý den,
předně moc díky za poučné fórum. Chtěl bych se zeptat, jak moc škodí kytarám (celomasiv, polomasiv) změny teplot, resp. vysoké a nízké teploty. Jde mi o zcela praktickou věc. Příklad: Ráno vezmu kytaru do auta, jedu do práce, po obědě přejedu na další pracoviště, večer jedu hrát. Mám v takové situaci nechat kytaru radši v autě (kde ale teplota klesne pod nulu) a vyndat ji až večer na hraní nebo je lepší ji pokaždé vzít dovnitř a pak zase do auta do zimy? Pouzdro asi teplotu chvíli udrží, takže předpokládám bude záviset spíš na délce pobytu v jednotlivých teplotách, ale budu rád i za obecnou odpověď.
Děkuji a přeji mnoho pěkných kytar.
Odpověď | X | 17.02.15, 09:26:52
Dobrý den,
děkujeme za pochvalu fóra.

Záleží na tom, jaké pouzdro máte.
Obecně nástrojům vadí prudké změny teplot a vlhkostí - u polomasivu méně, u celomasivů - čím luxusnější materiál, tím křehčí, tím větší nebezpečí.
Pokud máte slušné pouzdro, které neprochladne během pár minut ( většinou plastová pouzdra s vnitřní výplní z PU pěny nebo polystyrenu ), pak je možné nástroj nechat i v autě, zachoval bych se podle situace - kde bude nástroj déle ve stabilních podmínkách, tam ho mít ( osobně bych se víc bál letního skladování - tam jsou změny ještě rychlejší a pro nástroj destruktivnější ).

Kytary ledaccos vydrží, ale extrémní nebezpečí je vzít kytaru z bytu, kde je +24C na vánoční hraní ven, kde je -10C - to se moc líbit nebude - naopak to platí samozřejmě také.
Pokud tedy musíte střídat teploty ve velkém rozsahu, vždycky nechte nástroji čas se aklimatizovat - pootevřít pouzdro a nechat třeba 20 - 30 minut na postupné zahřátí či ochlazení.
Stejně nebezpečné mohou být letní festivaly, kde Vám na nástroj praží slunce a na povrchu je teplota, že neudržíte ruku.
Ostatně vysoké teploty jsou fatální i pro lepidla - většina používaných na dřevo se začíná měnit při teplotě nad 40C.

Dlouhodobě by nástroj neměl být uložen ani v chladu ani horku - při výrobě se teplota pohybuje ideálně někde nad 20C s vlhkostí okolo 40 - 45% ( dříve tomu bylo v našich panelákových státech trochu jinak, vlhkost se při výrobě srážela níž, aby v panelácích, kde bývalo extrémní horko a sucho, kytary přežily zimu, dnes je problém spíš opačný, v bytech je až příliš vlhko ), z toho vyplývá, že ideální vlhkost pro nástroj je právě 40 - 50% a pokojová teplota - co je dáno při výrobě, to provází nástroj během jeho života.
Dlouhodobé skladování pod 30% a nad 60% je riziko.
Odpověď | X | 17.02.15, 11:34:30
Dobrý den, prosím o radu jak čistit a pečovat o el. kytaru, jejíž tělo i krk je opatřeno olejovou povrchovou upravou. Děkuji, Jirka Č.
Odpověď | X | 11.02.15, 14:51:10
gravatar .:. IVAN | mail
Dobrý den, dostala se mi do ruky el-akustická kytara Fender Ron Emory odkaz
Jako materiál je u ní uveden laminovaný jasan - toto označení jsem na jiných kytarách nenašel. Přestože se jedná o čínský výrobek, tak mě její zvuk příjemně překvapil.Jaký je váš názor na kvalitu ak. nástrojů Fender a proč tento materiál, když srovnatelné nástroje od Fendera používají na desku masiv smrk?

Děkuji

Ivan
Odpověď | X | 10.02.15, 12:15:35
Dobrý den,
bohužel musím říct, že akustické nástroje Fender patří k tomu horšímu, co na trhu potkáte.
Samozřejmě je to pouze kytara s logem, nepředpokládám, že by s tím měla mateřská firma cokoli jiného společné.
Takových kytar je spousta, zatímco továren na ně - v Číně - jen pár, tedy naprostý no name olepený názvem kohokoli....
Můj názor je takový, že pravděpodobnost, že si akustickou kytaru Fender koupí příznivce značky, byť elektrických nástrojů, je poměrně značná. Značná je i investice do vývoje a výroby akustických kytar. Část zákazníků tedy lze získat i akustickými kytarami v nejnižší kvalitě, investice do lepší kvality se firmě zjevně nevyplatí.

Nechci říct, že nelze zvuk ovlivnit složením a konstrukcí překližky, ale moc slávy se tím nedá docílit.
Použiji - li místo smrku jako materiál překližky jasan, bude zvuk agresivnější, ale stále ve stejné kvalitě.
Otázka proč namísto masivního smrku je na nástroji jasanová překližka má jedinou odpověď - oproti masivní desce nestojí skoro nic a není třeba moc vybírat materiál.
Smrk - ať už masiv nebo dýha na překližku - je složité vybrat, protože trpí na zásmoly, suky, nepravidelná leta, ....
U listnatých dřevin tolik rizik není.

U jakékoli masové produkce se občas povede kvalitní kus, nikoli záměrně, ale shodou náhod.
Představa, že nástroje v nižších cenových hladinách někdo konstrukčně řešil, je naprosto mylná.
Praxe je taková, že firma zakoupí značkový nástroj, provede výrobu plánu podle originálu a tento jediný získaný projekční materiál upraví, rozumějte vylevní - dle požadované výsledné ceny - pro x modelů tak, aby se do ceny vešla.
Odpověď | X | 11.02.15, 11:57:29
gravatar .:. Kamil D. | mail
Dobrý den,

rád bych se informoval ohledně opravy cremony gibson. Po obvodu lubu je cca 20cm dlouhá prasklina, obě strany lubu jsou vůči sobě ještě trochu posunuté, proto není možné je jednoduše stlačit k sobě. Mohu dodat fotku.

Je možné toto opravit a případně orientačně sdělit cenu opravy?

Děkuji,
Kamil
(omlouvám se za nedokončený příspěvek, který jsem poslal před tímto)
Odpověď | X | 03.02.15, 11:38:19
Dobré ráno,
možné to většinou je.
Bylo by ale potřeba nástroj vidět a posoudit na místě, protože pokud povolí část spoje, většinou je potřeba rozebrat kytaru více a opravit, aby nepovolil další kousek o pár dní později.
Z celkového stavu kytary také vyplyne cena opravy.

Pokud je to pro Vás možné, zastavte se s nástrojem u nás a my Vám nezávazně navrhneme možná řešení, rozsah opravy a samozřejmě cenu.

Odpověď | X | 04.02.15, 09:38:27
gravatar .:. Honza | mail
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jaký vliv má tlumení zadní desky u akustické kytary. Všiml jsem si, že to, jestli při hře kytaru opírám nebo neopírám o tělo má poměrně zásadní vliv na zvuk. Chápu, že třeba u klasické hry, kdy lze kytaru držet tak, aby měla zadní deska prostor pro vibrace má smysl desky ladit. Má to ale cenu v případě, že mi kytara visí na krku a zadní deska je opřená o mé tělo a tedy utlumená? Nestává se tím z celomasivní kytary vlastně taková překližka?
Díky za odpověď a celé Vaše fórum.
Odpověď | X | 03.02.15, 09:56:59
Dobré ráno,
máte pravdu, že pokud máte nástroj přitisknutý na tělo, zvuk se zásadním způsobem změní k horšímu.
Rozhodně se ale ze zadní desky nestane nefunkční díl, který by byl vyřazen ze hry.
Desku zbrzdíte, ale úplně ji nikdy nezabráníte v kmitání.

Hlavním úkolem zadní desky a částečně i lubů kytary, je odraz. Proto se také používají hodně tvrdé materiály, nejčastěji exoty.
V případě, že tento materiál nahradíte něčím měkkým nebo překližkou, která, aby nebyla těžká, bývá tenká a pružná, pak dochází více k pohlcování než k odrazu a to si buďte jist, že to na zvuku poznáte.

Nelze říct, že tvrdost je jediná vlastnost, kterou je potřeba sledovat, nicméně je velmi důležitá.
Např. koa je dřevo relativně měkké a zvuk je plný a se spoustou výšek, zatímco třeba bubinga je dřevo extrémně tvrdé, ale kytary z ní líp vypadají než hrají - zde je důležitá vyjímečná struktura materiálu a jeho fyzikálně mechanické vlastnosti - platí pro oba příklady.
Tím chci demonstrovat, že empirickou znalostí akustických vlastností toho kterého materiálu můžete zvolit, jak má budoucí kytara hrát a také to, že tabulkové hodnoty vás mohou zavést.

Každý používá jiné cesty při ladění nástrojů. My řešíme především rezonanční desku a zadní desku upravujeme pouze v případě, že cítíme nějaký problém ve zvuku.

Jsou kytaristé, kteří postoj při hraní řeší a tlumení si hlídají - uznávám, ne vždy to je možné.
Nicméně hra ve stoje je jednou ze škály použití nástroje, nikoli ale jedinou.
Úvaha, že není třeba dobře hrajícího nástroje, když většinou hraji ve stoje, je - podle mě - naprosto mimo diskuzi.
Jakýkoli nástroj by měl fungovat co nejlépe a jeho použití je už otázka druhá. Pokud máte možnost využít všech kvalit nástroje, pak je to jen na Vás, jestli to uděláte, když budete limitovaný kvalitou nástroje, můžete dělat cokoli, ale jeho možnosti nepřekročíte...
Odpověď | X | 04.02.15, 10:26:13
Dobrý den pane Procházko, chtěl bych Vás touto cestou pozdravit a popřát hodně úspěchů. Narazil jsem na Váš rozhovor na internetu a hned jsem si řekl, že se musím podívat, jak se Vám a Vaší firmě daří. Kytaru jsem si od Vás nechal vyrobit v roce 97 a přežila až do dneška spoustu hraní a udělala mi spoustu radosti, ikdyž už je to na ní také vidět ;-), ale stále má skvělý zvuk. Tak Vám moc děkuji a zdravím, Jan Michálek
Odpověď | X | 27.01.15, 21:36:42
Dobrý den,
děkuji za Váš příspěvek.
To jsem moc rád, že Vás nástroj těší a také že přežil celou tu dobu.

Pokud byste potřeboval na kytaře nějaký opravný zásah, rádi se toho ujmeme :o))
Odpověď | X | 28.01.15, 09:15:10
gravatar .:. petr | mail
koupil jsem si novou elektroakustickou kytaru Ibanes a podle ladičky zabudované se kytara naladit nedá . podle ladičky která se připne jsem pod tonem dá se to nějak seřídit nebo jim to poslat zpátky poradte Dík
Odpověď | X | 26.01.15, 11:06:48
Dobrý den,
většinou se něco dělat dá. Ale pro lepší radu bych potřeboval nástroj vidět - zdroj problému může být na víc místech.
Předpokládám potíž se sedlem kobylky, ale může to být i 0. pražec anebo obojí.

Poslat zpět není cesta - přijde jiná, pravděpodobně také s problémem.
Takže buď vybrat lepší nástroj osobně - což je nutnost u jakékoli kategorie - anebo investovat do úprav - těm se u levného segmentu pravděpodobně stejně nevyhnete.
Odpověď | X | 27.01.15, 10:20:00
gravatar .:. Pavel K.
Dobrý den, předem se omlouvám za trochu nekorektní otázku - chtěl bych se vyptat na vaši konkurenci. Bydlím totiž v Ostravě a chtěl bych si nechat kvalitně opravit silně poškozenou celomasivní lubovku (patrně bude potřebovat novou přední rezonanční desku). O vás z vlastní zkušenosti vím, že jste prvotřídní, ale přece jenom by pro mě bylo praktičtější najít dobrého kytaráře někde blíž. Mohli byste mi doporučit někoho nejlépe z Ostravy či okolí, kdo má zkušenosti s lubovkami a kdo dělá podle vás kvalitní práci? Pokud ne, asi mi nezbyde než vydat se do Prahy ;-) Díky, Pavel
Odpověď | X | 19.01.15, 15:49:47
Dobrý den,
bohužel v Ostravě nikoho neznám.
Soudě podle toho, že mnoho moravských kytaristů jezdí do Prahy, nebude opravářů v regionu mnoho......
Odpověď | X | 20.01.15, 09:33:56
gravatar .:. Jan Mráz
Dobrý den,
chcii poprosit o Váš názor na "skladování" celomasivní akustické kytary. Při denním hraní je lépe ukládat ji do futrálu nebo nechávat na stojánku? Vlhkost se pohybuje v rozmezí 38 - 48%, nejčastěji je 44% +- 3%.
Předem děkuji a přeji ještě se zpožděním vše dobré do nového roku.
Odpověď | X | 19.01.15, 10:35:50
Dobrý den,
pokud máte vlhkost přibližně v rozmezí 30 - 55%, je to pro nástroj ideální a nemusíte ho ukládat.
Mimo tyto hodnoty je dobré kytaru hlídat, případně buď zvlhčovat - zimní období anebo přisušovat - letní období, a to je v pouzdře vhodnější.
Při sušení se zavřeným víkem, při zvlhčování s mírně pootevřeným, aby se nástroj nezvlhčil příliš.

Situace se hodně změnila a to, co jsme o vlhkostech psali dříve už tak docela neplatí.
Jeden z důvodů je příroda - změnily se vzdušné proudy, které - hlavně v létě a na podzim - snižovaly přebytečnou vlhkost nad územím střední Evropy.
Zároveň se mění technologie staveb a rekonstrukcí starých domů, tedy najít dnes panelák, který trpí suchem už začíná být problém.
Mnohem větší riziko je dnes vysoká vlhkost. Udává se dlouhodobý pobyt nástroje v prostředí nad 60%.
Odpověď | X | 20.01.15, 09:42:10
Dobrý den, hledám Gypsy jazzovou kytaru (solo) v českém obchodě, ale nemůžu nic najít. Chci se zeptat jestl nevyrábíte gypsy kytary a popř. kde je nějaký dobrý obchod, Děkuji.
Odpověď | X | 15.01.15, 19:15:56
Dobrý den,
no to asi ani nehledejte, protože je to tak okrajový žánr, že obchodníkům nestojí za to, aby drželi skladem gypsy kytary ve vyšší kategorii.
Pokud byste chtěl vyzkoušet naší kytaru, pak během cca 3 týdnů budeme mít hotové dvě polomasivní, v průběhu roku i celomasivní.

Materiál - vrchní deska smrk masiv, zadní deska a luby palisandr dýha, krk ořech, hmatník palisandr, rezonanční otvor vyložený perletí, struník a mechaniky Miller.
Cena 36 000,- Kč
Lze osadit snímáním v kobylce - styl Bigtone - 3 500,- Kč.
Odpověď | X | 16.01.15, 10:12:35
gravatar .:. Pavel
Dobrý den,
ze ZUŠky jsem zvyklý na hru na klasickou španělku.
V současné době vlastním Drednought, kde se mi velice líbí barva tónu a průraznost, ovšem velice mi vadí úzký hmatník a dlouhý krk.

Chtěl bych se zeptat, jestli jste schopni vyrobit kytaru, která by měla kratší krk jako u španělky. Při pročítání příspěvků jsem pochopil, že je nemoudré docílit toho kratší menzurou, ale bylo by možné zkrátit krk o 2 pražce (na 12 jako na španělce) a naopak posunout kobylku o tu samou vzdálenost níže? Předpokládám, že na zvuk to vliv mít nebude...

A dále by mě zajímalo, zda-li různé tvary akustické kytary ovlivňují vhodnost a snadnost hry prsty, nebo jen barvu zvuku. Např. můj současný Drednought se mi jeví jako tvrdší pro dohmat, ale to je pravděpodobně způsobeno tvrdými strunami. Pokud bych tyto samé struny dal na kytaru s tělem Grand Concert nebo Grand Stage o stejné menzuře, mělo by to na snadnost dohmatu a tedy pohodlnější hře prsty nějaký vliv?

Děkuji za odpověď
Odpověď | X | 02.01.15, 23:46:18
Dobrý den,
šířka krku je detail, tu lze zvolit takřka libovolně.

Zkrátit krk o 2 pražce lze také, ale není to pouze o zkrácení a posunu kobylky, musí se přizpůsobit i vnitřní konstrukce žebrování.
Není pravda, že by to nemělo žádný vliv na zvuk, ale to, co se Vám líbí, tedy základní charakter westernové kytary, zůstane zachován. Nástroje s pasováním na 12. pražci mívají měkčí a barevnější zvuk.

Téma vhodnosti typu nástroje vůči stylu je složitější.
Jde o to, co chcete řešit. Pokud pouze to, zda je krk a dohmat pohodlnější, pak je to otázka profilu krku a seřízení nástroje, nikoli tvaru.
Tvar může mít vliv na pohodlnost ergonomickou - tedy ne každému je pohodlné mít velký nástroj, protože pak celé tělo přizpůsobujete tvaru kytary, ale to je spíš problém pravé ruky.
Je samozřejmě možné, že budete mít v ruce menší kytaru, která Vám bude připadat hratelnější - menší modely mívají kratší menzury, proto i tah strun je nižší a kytara se tváří pohodlněji. Opodstatnění kratší menzury vidím víc v tom, že malé nástroje jsou většinou ozvučené a nepočítá se s tím, že by uhrály všechno akusticky. Není proto kladen takový důraz na výkon kytary.
Druhý důvod bývá okruh zákazníků - mnoho hráčů na elektrickou kytaru má problém s velikostí jako je dreadnought a větších a volí modely velikosti cca klasické kytary - v našem katalogu Grand Stage - a mnoho z nich je z elektrické kytary zvyklých na menzuru 630 mm.

Já zastávám raději konstrukci s klasickou menzurou 650 mm a přizpůsobení profilu krku tak, aby byl opravdu pohodlný.
Pokud máte takový nástroj v ruce, pak zjistíte, že nebude obtížná standardní menzura ani tvrdé struny.
Díky novým typům výztuh krku je možné vyrobit stabilní pevný krk s velmi subtilním profilem.
Stabilita souvisí i s možností nastavení nižšího dohmatu.

Obecně se vhodnost modelu vůči stylu řídí charakterem zvuku, který ten který model charakterizuje.

Grand Stage je vhodný pro blues a rock protože má užší charakter a nemá tak dlouhý sustain.
Právě sustain řeší i hráči fingerstyle, kterým příliš dlouhý sustain vadí při rychlých bězích.

Dreadnought je nejuniverzálnějším modelem, zvuk je ale tvrdší a méně barevný než jumbové modely.
Naproti tomu má větší výkon.

Jumbo je z uvedených nejbarevnější, v oblibě ho mají písničkáři pro jeho široký zvuk, který zastoupí chybějící nástroje kapely.

To celé ještě můžete ovlivňovat výškou lubů, použitým materiálem a konstrukcí žebrování i tloušťky desek.
Tím je možné prolínat jednotlivé modely mezi sebou.
Dreadnought pak může být blíž jumbu a podobně.....
Odpověď | X | 05.01.15, 11:35:55
Dobrý den,chtěl bych se zeptat jestli je možné provést přestavbu akustické kytary a tím změnit její zvuk.Je to celomasiv,který vlastním druhým rokem přední deska smrk,záda palisandr.Kytara stále postradá plný zvuk špatná odezva basů.Celkově plochý zvuk.Na elixírech je to strašně plechový.Natahnul jsem 13náctky struny a stále to není ono.Málo to rezonuje pocit jak z překližky.Vím,že nemůžu chtít zázraky od kytary Cort za cca 17 000Kč,ale vzhled a ladění je bez chyby.Je nějaké řešení?
Odpověď | X | 17.12.14, 08:02:58
Dobrý den,
až jednoho dne muzikanti připustí, že cena není o vzhledu, ale o tom, že to někdo umí udělat aby to hrálo a někdo ne, tak se půjdem opít na radost :-D

Předělávat kytaru "aby hrála" teoreticky lze, prakticky je to ale nesmysl, protože ad1 je to takový zásah, že se rozhodně nemůže vyplatit, ad2 zasahovat do něčeho, co je v principu špatně navržené, nemá význam.

Každý z tradičních výrobců - ať už firem nebo jednotlivých kytarářů - má konstrukci nástroje postavenou na určitých pravidlech a tricích, které se zásadně liší a hlavně - z hotového nástroje se velmi těžko zpětně mapují. Je to vždy soubor několika věcí, které souvisejí.
Pro laika vypadá konstrukce vždy podobně, ale není tomu tak.
Konstrukce definuje zvuk nástroje a lze s ní hodně hýbat a přizpůsobovat si ji.
Firmy sázející na nízkou cenu a hezký design samozřejmě neřeší až tak kvalitu zvuku, jako zaručenou stabilitu nástroje ( to je ten důvod, proč ani struny 0.13 nejsou schopné nástroj rozerznít ), aby nebyly reklamace a co nejefektnější vzhled, aby se to prodávalo.
Většinou vývoj konstrukce spočívá pouze v tom, že se koupí drahý značkový nástroj, doslova a do písmene se rozřeže a okopíruje a hurá do výroby. Bohužel chybí znalost souvislostí a tak to nefunguje. A aby to fungovalo, musí v té továrně pracovat lidé, kteří problematice rozumí a Ti už jsou drazí, atd.....

Už mnohokrát jsem to psal, ale stejně - cena nástroje je především know how, pak cena materiálů a někde na konci teprve designové provedení.
Máte - li know how, můžete docílit slušného výsledku i s materiálem, který není špičkový, nemáte - li, nepomůže Vám ani ten nejlepší.
Tak jak píšete - hraje to jako překližka, přestože výrobce použil celkem kvalitní masiv.
Podobně hrály celopřekližky z Japonska, které se tu objevovaly od 80. let a pokud je ještě lidé mají, nedají na ně dopustit. Důkaz toho, že když se ví jak na to.....

Můžete mít samozřejmě štěstí a z těch statisíců kytar, které firmy podobného zaměření jako Cort tlačí na trh, vyberete některou, která hraje. To se při tak masové výrobě vždycky občas povede - je to souhra náhod.
Každopádně s Vaší kytarou už se asi nic moc nestane. Po 2 letech by se už byla projevila nějaká změna.
Doporučil bych prodat a buď našetřit na něco lepšího anebo jít cestou hledače v levných nástrojích, což bývá na dlouho a někdy se stejně nepovede najít.

Osobně si myslím, že od "levných firem" má cenu kupovat levné kytary na použití v hospodě.
Kupovat od nich dražší modely je zpravidla nejhorší investice. Hrají stejně špatně jako ty levné a finančně jsou v násobcích základních modelů. Konstrukce je většinou naprosto stejná u kytar z překližky jako u celomasivů........
A ladění je dnes už do velké míry standard. Pokud to nefunguje, tak buď špatným seřízením anebo jde o opravdu špatnou výrobu - nejčastěji je špatně umístěná kobylka, která nepočítá s tím, že reálná délka struny mezi 0. pražcem a sedlem není délka menzury, ale délka menzury + něco navíc jako kompenzace, nicméně, až na vyjímky, to je už opravdu výsada no name produkce.
Odpověď | X | 17.12.14, 10:45:36



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259