Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

Dobrý den, velmi mě zaujaly vaše nástroje, a podrobné stránky. Na některé věci bych se rád ještě zeptal. Děláte levoruké modely, nebo s krátkou menzurou? Jestli ano, jaký je příplatek? Děkuji a přeju hodně zdaru! Vitek;-)
Odpověď | X | 11.07.15, 23:58:32
Dobré ráno,
jsem rád, že Vás zajímají naše nástroje.
Samozřejmě vyrábíme jak levoruké nástroje, tak menzury podle přání zákazníka.
Pokud si vyberete z menzur, které máme už zpracované v šabloně, pak je to bez příplatku, v případě, že byste chtěl něco atypického, pak 500,- Kč.
Za levoruký model příplatek není, pokud nejde o model, který by vyžadoval další úpravy v technologii - bohužel nepíšete, který z nástrojů se Vám líbí.....

Odpověď | X | 13.07.15, 09:50:09
Dobrý den,
použil jste někdy na Vaše nástroje kompenzovaný 0 pražec ? Doporučil byste osazení na koncertní kytaru Yamaha, která neladí zle, ale v polohách by to mohlo být o chlup lepší :-) ? Díky, Mirek.
Odpověď | X | 01.07.15, 12:59:57
Dobrý den,
na klasické kytaře jsme to v praxi ještě nepoužili, většinou stačila kompenzace sedlového pražce a kvalitní struny.
Nicméně není to až tak složitý zákrok a lze udělat bez zásahu do nástroje.
Odpověď | X | 02.07.15, 10:23:20
gravatar .:. Petr
Dobrý den, dovedli byste poradit se snímačem na akustické violoncello? Případně jej po dohodě nainstalovat. Používám kovové struny, takže by se mohlo jednat o piezo i o elektromagnetický snímač.
Odpověď | X | 30.06.15, 22:39:05
Dobrý den,
každý z typů snímačů má jiné použití a hlavně zvuk.
Magnetický snímač má hutný masivní tón, jeho nevýhoda je v tom, že zní více elektricky a u smyčcových nástrojů bývá problém s proměnnou vzdáleností strun od snímače, v závislosti na poloze, ve které se hráč pohybuje - tedy pokud budu hrát např. na volné struně a zároveň na struně zmačknuté někde ve vyšší poloze, vzdálenost strun od snímače se bude lišit o několik milimetrů, což magnetický snímač zpracuje tak, že struna bližší snímači ( hrána v poloze ) bude slyšitelně silnější než struna vzdálenější.
V některých případech lze nastavením snímače, volbou strun seřízením a nástroje dosahnout uspokojivého výsledku, někdy nikoli, je třeba experimentovat.

Piezo a kapacitní snímače jsou zvukově akustičtější, nemají ale tak mohutný tón jako magnety.
Často je potřeba použít nějaký aktivní prvek - předzesilovač, aby byl signál vůbec použitelný.
Z pohledu instalace se používají:
1) umístění snímače do výřezů kobylky - téměř neovlivní akustický zvuk nástroje, ale je mnohem citlivější na vyvážení zvuku ( používají se systémy pouze na jednu stranu kobylky nebo na obě strany ) a kvalita zvuku zásadně souvisí s akustickou kvalitou nástroje.
2) umístění pod nožku či obě nožky kobylky - lepší výkon i barva sejmutého zvuku, ovšem ovliňuje akustický projev nástroje, protože mezi rezonanční deskou a kobylkou je vložen další element.
3) málo používaný - leč stojí za povšimnutí z pohledu kvality snímání - snímač napevno zabudovaný do kobylky
4) kontaktní piezo - nejstarší způsob snímání, kvalita hodně závisí na umístění snímače - je třeba hodně experimentovat - a kvalitě nástroje. Má několik zásadních negativ - většinou "zvuk koupelny" na středových frekvencích, přenáší jakýkoli nechtěný zvuk z nástroje, tedy i poklepy, šustění o oděv, atd...

Oba systémy - magnetický a piezo či kapacitní lze samozřejmě míchat, což je ideální varianta.
Je nutné použít aktivní směšovač, který upraví rozdílné impedance obou systémů.

Nabídka snímačů pro cello není nijak široká, otázkou je, zda se nekouknout i po kontrabasových verzích, kde je pár možností navíc..... B-Band D1 system, který kombinuje dva typy snímání.

Magnetické snímače se téměř neseženou - my používáme výrobky pana Šlapáka, který je schopný je upravit pro daný nástroj na míru, stejně tak vyrábí skvělé mixy pro magnet / piezo.

odkaz

Piezo / kapacitní:
1) do kobylky - Schertler Stat C - více typů dle dalšího vybavení, Shadow SH-SC1, Fishmann C-100, Schatten C-12 Std., David Gage SoundClip, Barcus Berry Clamp-on Cello bridge
2) pod kobylku - David Gage The Realist Cello, Shadow SH-955,
3) celá kobylka - Fishman C-200, Barbera Multi-Transducer Cello Pickup Bridge
4) kontaktní - Schatten DYN C P48, Dean Markley 3001 Artist XM, Shadow SH-2000 a SH-2001

Pokud byste se pro některý ze systémů rozhodl a chtěl ho nainstalovat, prosím, ozvěte se a domluvíme se telefonicky.
Odpověď | X | 01.07.15, 10:53:29
gravatar .:. Petr
Díky moc za velmi informativní odpověď o cellových snímačích.
Připadá mi, že piezo snímač v kobylce by mohla být správná cesta. Mohl byste naznačít přibližně cenu takové úpravy vč. snímače? Díky, Petr
X | 04.07.15, 17:03:35
Dobré ráno,
cena snímače je v poměrně velkém rozptylu, záleží na tom, který z modelů si vyberete.
Budete - li mít konkrétní tip, můžu Vám zaslat cenovou nabídku.

Montáž je v závislosti na dalších případných úpravách 500 - 1 000,- Kč.
Pokud se domníváme, že by mohl nastat nějaký další pracovní zásah, domlouváme varianty při předání nástroje před montáží.
X | 13.07.15, 09:45:31
gravatar .:. Honza
Dobrý den,
nevíte prosím, jestli nějaká firma vyrábí kovové struny pro elektrickou kytaru potažené nylonem? Případně nylonové struny s kovovým jádrem? Prý to vyráběl Dunlop, ale na jejich stránkách jsem nic takového nenašel a i jinde (thomastik, dadario) marně pátrám. Děkuji
Odpověď | X | 18.06.15, 18:51:52
Dobrý den,
nylonem potažené Galli serie BN, La Bella serie 800.
Odpověď | X | 19.06.15, 10:23:52
gravatar .:. milan | mail
dobrý den,
manželce se povedlo prolomit zadní stranu akustické kytary a hledám javorovou překližku, nebo někoho kdo je toto schopen opravit (pokud to půjde); foto zašlu.

Raději koupit novou?
Odpověď | X | 04.06.15, 09:41:36
Dobrý den,
javorovou překližku asi neseženete, ale koupíte břízu, pokud se namoří, bude to podobné. V malém formátu se dá koupit u modelářů letecká překližka......
Opravit se vyplatí, pokud máte k nástroji nějaký vztah. V případě, že to je spotřební kytara za pár korun bez osobní historie, pak bych do opravy neinvestoval.
Případně pošlete fotky.
Odpověď | X | 04.06.15, 11:14:53
Dobrý den,
rád bych se zeptal na Váš názor na hraní trsátkem na kytaru s nylonovými strunami. Slyšel jsem, že prý se tím kytara ničí. (Prý kvůli jinému, razantnějšímu, úderu než na jaký je kytara stavěna) Je to podle Vás pravda? A v čem kdyžtak takové ničení spočívá?
Děkuji.
Odpověď | X | 20.05.15, 13:35:23
Dobrý den,
ne, to pravda není, pokud umí kytarista trsátko používat..

V případě, že máte špatnou techniku hry a prodřete lak až na dřevo, pak můžete poničit rezonanční desku, kterou trsátko umí probrousit skrz.

Opatrně musíte používat trsátko u nylonové kytary, kde je konstrukce většinou velmi subtilní a můžete nevhodným úderem poničit rezonanční desku. Nejde tedy o trsátko, ale o úder pravou rukou, nicméně záleží na technice hry - mnoho lidí používá trsátkovou techniku na koncertních kytarách a není na nich známka poškození....
Odpověď | X | 21.05.15, 09:48:06
gravatar .:. Ivan
Dobrý den.
Jakým snímačem osazujete Martin D28 pro všestrané použití, pokud možno co nejméně vrtání? :-)
Odpověď | X | 15.05.15, 23:26:09
Dobrý den,
doporučuji jednoznačně firmu L. R. Baggs.
Buď základní verze s předzesilovačem - Element Active anebo jejich vlajková loď Anthem.
Oba systémy mají verzi s EQ do lubu nebo bez - vrtá se pouze jack.
Anthem má kombinaci s mikrofonem, který jako jeden z mála, nevazbí a nástroji dodává skutečně akustický přednes.
Element Active je samotný kapacitní snímač.
Odpověď | X | 21.05.15, 09:42:09
Dobrý den, chtěl jsem Vás poprosit o radu. Pustil jsem se do výroby vlastního telecastera. Jsem povoláním um. truhlář. Krk mám kupovaný,tělo je typu thinline (jasan). Potřeboval bych poradit jak správně nastavit kameny kobylky a přišroubovat ji na tělo,aby ladila co se týče vzdálenosti od 12.pražce ke kamenům. Tělo má šachtu vyfrézovanou. Je též kupované,protože vlastnoručně vyrobené tělo z našeho jasanu jsem zavrhl kvuli velké váze. Děkuji za radu. Snad Vám nebude vadit ,že Vám fušuju do řemesla.;-) At se Vám daří Vaše krásná práce.
Odpověď | X | 03.05.15, 11:58:01
Dobrý den,
obecně platí, že k čisté délce menzury se na tenkém E třeba přidává cca 2 - 2,5 mm, na E6 5 - 6 mm. Každý to dělá trochu po svém, záleží i na použitých strunách.

Samozřejmě se kobylka montuje tak, aby měla rezervu v seřízení, především u basů to bývá občas na hraně.
Nikdy se nestane, že by se kámen musel nastavit před čistou délku menzury, vždy je to o něco dál.
Odpověď | X | 04.05.15, 10:27:41
gravatar .:. Ondřej
Dobrý den, měl bych dotaz (spíše takový obecný) ohledně snímačů do ozvučného otvoru akustické kytary (soundhole pickup), ať už pasivních nebo aktivních. Zajímalo by mě, jestli jsou vůbec schopné něco "přidat" zvuku akustické kytary. Doporučujete je pro ozvučení akustické kytary a signál z nich kombinovat se signálem piezo snímače případně mikrofonu? Děkuji za odpověď.
Odpověď | X | 16.04.15, 15:52:12
Dobrý den,
magnetické snímače jsou vhodné pro použití v určitých stylech.
Do folku a podobných stylů se příliš nehodí, protože zvuk je agresivnější a méně akustický než z piezo nebo kapacitních snímačů anebo - u starších modelů - až příliš archaický, dřevní, ne příliš barevný.
Doporučil bych je pro blues, rock, v určtých případech finger style.

Tolik tedy obecně. Samozřejmě se může zvuk magnetického snímače líbit i folkařovi nebo komukoli jinému a pak proč ne, nicméně to není nejčastější volba.

Výhodou je snadná instalace s minimálním zásahem do nástroje.
Nevýhodou je horší dynamika a už zmíněná charakteristika snímaného zvuku.

Problém je, vybrat snímač, který bude fungovat použitelně.
Levné neznačkové bývají naprosto mimo možnost použití - nejčastěji nemají dobře vyřešené vyrovnání výkonu jednotlivých strun, což je občas problém i starších konstrukcí značkových snímačů, nicméně to nebývá ve stavu nepožitelnosti.
Současné konstrukce to už řeší velmi slušně - buď mají pólové nástavce a lze si jednotlivé struny vyvážit nebo jsou od výrobce konstruovány pro běžné akustické struny s předem nastaveným vyvážením ( Jedná se o problém opředené versus neopředené struny. Akustické struny - bronz, fosforbronz - opředení je nemagnetické, tedy snímač pracuje s jádrem struny, narozdílod elektrických strun, které jsou buď s ocelovým nebo niklovým opředením ).

Doporučit lze snímače L. R. Baggs - ať už novinku M80 nebo starší M1 či M1 Active - ty zvukově vycházejí asi nejlépe. M80 snímá i vibrace rezonanční desky, tím je zajímavější dynamika snímaného zvuku.
Dále je hodně zajímavá kombinace magnet / mikrofon od Seymour Duncan - Mag Mic.
Za zmínku stojí i Fishman.
Zajímavé snímače - podle popisu výrobce - nabízí Shadow, ty novější ale nemáme odzkoušené.
Odpověď | X | 17.04.15, 12:15:42
gravatar .:. dan | mail
Dobrý den,
předem díky za skvělé,inspirativní fórum.

Vlastním akustickou kytaru Brauer Cremona 466 (1963) ve velice zachovalém, původním stavu. Chtěl bych Vás požádat o radu, jaké struny byste doporučil pro co nejautentičtější zvuk. Trh je v současné chvíli přesycen a už několikrát jsem sáhnul vedle...

Druhý dotaz se týká ladících mechanik. Ty původní mají už své nejlepší roky ze sebou a ve Vaší galerii jsem si všimnul, že konkrétně u modelů 465A parlor a grand master II jsou ladící mechaniky měněné (465A krk má výztuhu). Dotaz tedy zní, zda kytaru ponechat v původním stavu, či ji " upravit" pro lepší hraní.

Děkuji

Odpověď | X | 13.03.15, 09:43:22
Dobrý den,
děkujeme, rádi slyšíme, že ty informace někoho zajímají.

Můj názor na originalitu je, jednoznačně ponechat vše, co jen trochu lze z původního. Adekvátní náhrada mechanik neexistuje - úpravy z galerie nejsou mnohdy naší prací ;-) - navíc u starých Bräuerů je jiná rozteč os, než která je v současné době standardem. Proto zbývá použití jednotlivých mechanik, oproti původním na platu. Většinou doporučujeme Grover Sta Tite, který sice není v Čechách autentický, ale ve stejné době se montoval na Gibsony a dodnes se vyrábí.
Druhou možností jsou "restaurátorské mechaniky", které se objevily v USA pro renovace jejich vintage kousků pod označením GoldeAge.
Olejová mechanika působí úplně nepatřičně.....

Samozřejmě že v situaci, kdy nástroj už nelze plnohodnotně používat se k výměně přistoupit musí.....
Pak se někdy přikročí i k instalaci výztuhy.


Co se strun týká, rozhodně stojí za vyzkoušení D´Addario serie EHR - ocelové polobroušené struny, které mají autentický zvuk.
Na některých nástrojích - a to je třeba odzkoušet - se lépe chovají Thomastiky BeBop - standardní vinutí anebo Swing - hlazené vinutí.
Odpověď | X | 16.03.15, 11:30:25
gravatar .:. Radek | mail
Dobrý den, chci se zeptat, zda provádíte též refinish laku, konkrétně mi jde o to, sundat z mého telecasteru polyesterový lak a následně ho nastříkat nitrem, konkrétně tímto odkaz

lak bych sám zakoupil a dodal, chci se zeptat na kolik by tento zákrok případně vyšel a jak dlouho by cca trval. Děkuji R. Sys
Odpověď | X | 04.03.15, 21:54:54
Dobrý den,
konkrétně tento lak Vám nepošlou - Anglická pošta nepřijímá nebezpečné zásilky - viz. detailní popis produktu na eBay.

Lze ale objednat jinde.
Ze zkušenosti je lepší objednat 2 kusy - kus cca 800,- + poštovné.
Práce 7 - 8 000,-, čas záleží na tom, jak se trefíte do našeho lakování, obecně počítejte měsíc.
Odpověď | X | 05.03.15, 09:27:36
Dobrý den,
rád bych Vás požádal o radu. Mám kytaru Gretsch Duo Jet s kobylkou
melita synchrosonic, která má umělohnotné kameny. Kobylka je pevně
přidělána ke kytarě pomocí stavěcích šroubů, nemá základnu.
Mám následující problém : Horní basová struna E je velice citlivá na úder ze spoda ,který strunu rozechvívá směrem pryč z hmatníku(prostě normální úder ze spoda).Prázdná struna , i v nějaké poloze strašně drnčí o pražce. Je to pouze pří úderu zdola. Kytara je jinak seřízená na standartní průhyb i dohmat bez jakéhokoliv drnčení. Problematické drnčení přestává až při nastavování kytary ,když je dohmat i průhyb extrémě vysoky (4mm na 12.pražci) .
Plánuji vyzkoušet silnější strunu E , případně koupit novou kobylku
Tru-arc speciálně na míru, ale nemám jistotu, že to pomůže. Za případnou rady bych byl vděčný.
Odpověď | X | 03.03.15, 20:49:43
Dobrý den,
na dálku je to jen střílení naslepo, navíc nevím, jakou tloušťku strun používáte, ale první co bych hledal je nerovnost na hmatníku. Pražce se musí po osazení přebrousit, což u továrně vyráběných nástrojů většinou výrobce neřeší. To samozřejmě může dělat u krajní struny problém a ve zbytku to klidně funguje - krk může být i lehce do vrtule směrem k basům.

Druhá věc je kontrola kobylky - resp. jestli není na kameni nějaký grot.
Pro jistotu by se vyplatilo kouknout i na 0. pražec, pokud je hodně proříznutý, může struna drnčet i mezi prstem a 0. pražcem, nejenom mezi prstem a kobylkou.

Třetí problém může být samotná struna - pominu konkrétní kus, předpokládám, že jste zkusil problematickou strunu vyměnit - každá z firem používá jiné jádro a jiné opředení.
Může se pak stát, že používáte - li struny s měkkým jádrem, je výkmit větší než je běžné a musí se udělat kompromis a seřídit nástroj jinak - tedy způsobem, kdy krajní struna bude o chlup výš. Vzhledem ke konstrukci kobylky bych to nechal jako poslední možnost.

Silnější struna by samozřejmě měla být lepší.

Poslůední věc, kterou bych zkoumal je styl, jakým za strunu vezmete. Tedy zda je impulz opravdu vně hmatníku a ne - alespoň částečně - ve směru svislém - míněno vytržení proti hmatníku. Často si to hráči neuvědomují, zvlášť když hrají palcem.

Samotná náhrada kobylky asi nic moc nevyřeší. Nejdřív bych se pokusil vyladit nástroj a pak hledal alternativy k vylepšení zvuku. Fungovat by to mělo i s firemní kobylkou.
Předpokládám, že utratíte peníze za custom kobylku a problém s drnčením bude tentýž.

Pokud máte možnost, stavte se u nás v dílně, snad to odhalíme....
Odpověď | X | 04.03.15, 10:09:27
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jaké mám jako laik možnosti poznat, jestli je kupovaná kytara skutečně vyrobena z materiálů, které prodejce uvádí. Stalo se mi, že jsem koupil asi před patnácti lety klasickou kytaru Admira Elena, prý celomasivní. Pak bohužel došlo k proražení zadní desky a kromě škody na nástroji se ukázalo, že je z překližky.
Děkuji za odpověď,
Jan Pospíšil
Odpověď | X | 01.03.15, 15:22:26
Dobrý den,
pokud je výrobce důsledný a chce, aby to nebylo poznat, pak to nepoznáte. Použijete - li dýhu ze stejného místa stromu dovnitř i ven, pak není moc možností, jak bez destrukce odhalit pravdu.
To samozřejmě není případ velkokapacitních firem, občas se s tím setkáte u fajnovějších výrobců - spíš u starých kousků - kteří to nedělají proto, aby utajili překližku před zákazníkem, ale že to líp vypadá.

Mnohdy je ale jasné, že to masiv nemůže být.
Jako samozřejmost by měl každý zkusit dohledat originální popis u výrobce - ne vždy to je 100% záruka, obecná větička v katalogu o změnách bez předchozího upozornění se vyskytuje nejen v Čechách, ale většinou to bývá uvedeno správně.
Tady je třeba si uvědomit, že pokud je nástroj z masivu, pak to výrobce inzeruje co to jde - viz. zlaté polepky na horních deskách levnějších kytar s nápisy "Solid Top". A právě slovíčko "SOLID" je jediné, které znamená, že je materiál masiv. Pokud ho v popisu nenajdete, rozhodně se o masivní nástroj nejedná. Předpoklad, že překližka bude zmíněná je chybný. Popisek "Back and sides - Indian Rosewood" znamená překližku, zatímco "Back and sides - Solid Indian Rosewood" je masiv.

V případě, že katalog není k dispozici, dobrým vodítkem je cena - člověk musí být realistou a uvědomit si, jestli není nabídka podezřele výhodná vzhledem k segmentu, který zkoumám. Klasické kytary jsou luxusnější zboží.......

Většinou se dá odhalit rozdílná kresba uvnitř nástroje a vně - hledejte nějaký souček, zakřivené leto, jakoukoli nepravidelnost.
Vně i uvnitř musí být na stejném místě.
U levnějších kytar se často setkáte s tím, že dřevo vnější je jiný druh než dřevo vnitřní - tedy mahagon ( světle hnědo - červený ) uvnitř, palisandr ( čokoládově tmavě hnědý ) vně.
I když i v takovém případě jsem byl svědkem toho, jak odhodlaný prodejce tvrdil zákazníkovi, že to je masiv ;-).

U některých výrobců je pomůckou odšroubovat závěs na řemen - u klasické kytary to většinou nebude, ale u westernů ano - může být vidět řez lubu a většinou je překližka uvnitř světlá, krycí dýhy pak tmavé.
Ale zase - není to 100% - mnoha firmám se vyplatí použít masivní luby a dýhovanou zadní desku kvůli jednodnodušší technologii.

Shrnuto:
1) Mnohdy překližku neodhalíte a je lhostejné, jestli jste amatér nebo profesionál. Když firmu znáte po zvukové stránce, můžete vycházet ze zvuku, ale to bývá zavádějící. Každopádně by měl být masiv zvukově barevnější, s dlouhým sustainem, měl by mít lepší reakci na podnět - především při hrubém zacházení se projeví překližka, která v určitém momentě přestane stíhat intenzitu úderu a nástroj se zahltí - zmizí čitelnost jednotlivých tónů a vznikne hučící koule.
Kupujete - li ve velkoskladu, nečekejte servis a informovanost prodavačů - buď sami víte co kupujete nebo musíte počítat s tím, že Vám občas lžou nebo o tom ví míň než Vy, tradiční prodejce si to většinou nedovolí a taky nechce být za troubu, takže když nemá jistotu, pokusí se dohledat informace nebo přizná, že neví.

2) Jestliže Vám nástroj zvukově vyhovuje, pak je to v zásadě jedno jestli je to masiv nebo ne.
Neplatí ani to, že nástroj z masivu se zázračně změní vyhráním. Na začátku už musí být v nástroji potenciál, který se dá zúročit a vyhrát, ale pokud na začátku nástroj nic takového nevykazuje, většinou se už nic převratného nestane.

3) Kupujete - li Čínu, Indonesii, Indii - je to opět jedno, protože ve zvuku to, v naprosté většině, nepoznáte, předpoklad, že masiv sám o sobě bude hrát o třídu lépe není tak zcela pravdivý.
Odpověď | X | 02.03.15, 10:26:35
gravatar .:. Jan Mráz
Dobrý den,
ve Vašem fóru si často s potěšením pročítám profesionální odpovědi, díky za vše.
Můj dotaz je asi dost otřepaný, ale i tak zkusím. Beru v potaz celomasivní akustické kytary v cenové kategorii 20 - 30 tis Kč. Můj dojem je takový, že poměrně často diskutované, probírané značky jsou Taylor, Yamaha, Furch, Gibson. Oproti tomu třeba Seagull se mi zdá být trochu v pozadí. Opravdu je to tak, že Seagull v kvalitě, zvuku, zpracování apod. pokulhává za zmíněnými značkami? Předem děkuji za Váš názor.
Odpověď | X | 19.02.15, 14:52:17
Dobré ráno,
děkuji za zmínku o našem fóru.

Otázkou jste mě moc nepotěšil, to je žhavá půda a tak či tak, zastánce té které značky popudím ;-).
Nicméně - téma poněkud obsahlejší, protože každý z výrobců má něco, co je fajn a něco co je problém. Narozdíl od muzikantů se díváme na nástroje z jiného pohledu a mnoho věcí, které zákazník nemá šanci vidět nebo posoudit my vnímáme nebo hodnotíme z pohledu konstrukce kytary.
A tady začínají polemiky, jestli nejsme náhodou jen nafoukaní tupci nevážící si autorit, což tedy jsme, ale i přes to občas něco o problematice tušíme.
Zmíněné značky jsou každá natolik jiná, že nevím, zda je možné je vůbec nějak řadit - řekl bych, že jediná porovnatelná věc je popularita.

Začnu od toho nejslabšího - Yamaha - tam není ani moc o čem mluvit. Kvalita zpracování hezká a to je vše. Je hodně patrné, že momentálně není divize akustických kytar to, co firmu zajímá, takže kdysi jedna z progresivních značek s mnoha zajímavými modely a přelomovými technologiemi ať v konstrukci nebo třeba ve snímání, dnes pluje ve středním proudu a nenabízí nic, proč si ji koupit - kromě stále ještě populárního názvu. Problém může být, že koupit made in Japan je téměř nemožné a druhovýroba je jaká je.
Zásadní problém - a to zmíním víckrát - je fakt, že drahé luxusní modely nehraní o nic lépe než ty ve střední a někdy i základní třídě. Pokud tedy už musím mít na hlavici Yamaha, pak raději za málo peněz.

Taylor - asi nejpopulárnější značka současné doby. Firma postavená na nejmodernějších technologiích, v mnoha ohledech průkopník v zavádění neobvyklých výrobních postupů pro výrobu kytar. Zpracování nesrovnatelné s konkurencí - drahá CNC nedělají chyby a drží stejnou kvalitu. Firma nabízí mnoho modelů a řad a zde se už začíná situace komplikovat - ty levnější řady jsou vlastně drahé, za to co nabízejí a jak hrají - zde platí, že je hodně vidět rozdílný přístup ke každé z cenových hladin. Ty nejvyšší jsou opravdu třída, ale ty zase v Čechách nepotkáte. Takže u Taylora se vyplatí investovat do dražších modelů.
Pro mě osobně - coby vyznavače tradice - je nepřekousnutelný šroubovaný krk - ať si říká každý co chce, ani nejpevnější šroubový spoj nenahradí klasický lepený. Mechanicky ano, zvukově nikoli. A masírka ze strany firem, které se to snaží obhájit a najít výhody je pouze účelová. Technologicky ušetří firma tolik operací, že je jasné, proč šroubovat, ale hraje to prostě na ......
Druhá věc, která mě moc nebaví na Taylorech je malý zvukový rozdíl v jednotlivých modelech. Liší se jednotlivé řady, ale modely patřící do každé z řad jsou hodně podobné. Zvuk je na první poslech okouzlující, ale dál už se s ním nic moc neděje a zůstává sterilně stejný. Kytary jsou to dokonalé, ale moc nežijí, chybí tam duše......

Furch - smekám před tím, co dokázali. Zvukově to není můj vkus, ale to není nic proti ničemu. Nástroje inspirované Taylorem, včetně zmíněných záporů. Opět platí, že drahé modely fungují o poznání lépe, v levnějších je třeba hodně vybírat, ale stále je to velmi slušná střední třída. Ceny a způsob výroby manufakturně neumožňují se věnovat každému nástroji zvlášť a řešit jeho konkrétní problémy. Ty má samozřejmě i Taylor, ten to ale úspěšně smazává před zákazníky hezkým materiálem a už zmíněným ultra hezkým provedením.....
Bonus je, že i v nejlevnější řadě je jistota, že kytara byla vyrobená v Čechách. Takže volba jestli vzhledově navoněnou kytaru z Číny nebo základního Furcha - pak je za mě rozhodnutí jasné!

A konečně můj oblíbený Gibson - málo modelů, vysoké ceny. Ale tahle firma stále ještě drží nějakou tradici a je pravým opakem technologických dravců. Působí trochu nemoderně, ale oproti jiným firmám ty nástroje žijí. Není to dogma - každému se líbí něco jiného a preferuje jiné klady nástroje, ale mě tahle firma oslovila a čerpáme z ní jak pro jazzové kytary, tak pro ty akustické.
Jejich původní konstrukce akustické kytary je zajímavá a stačí ji jen trochu zmodernizovat a je to přesně to, co od našich kytar očekávám já - barevný plný hlasitý zvuk.

Seagull - v 90 letech to byl zázrak - kytara s masivní deskou za slušnou cenu. Trochu Ikea design, ale na to se dá zvyknout. Koncept jednoduché kytary, kde technologie je očesaná na minimum, materiály vesměs lokálně dostupné, žádné ozdoby, raději masivní rezonanční deska a továrna v Kanadě.......
Obecně mi není úplně jasné, proč stojí Kanada natolik stranou - především u nástrojů Godin. Lidi to jednoduše nepřijali.
Seagull není typ moderní načančané kytary a ani zvukově se nemůže měřit se současným trendem, ale je to poctivě vyrobená kytara za dostupnou cenu. Často ji zákazníkům doporučujeme, pokud hledají bezproblémovou kytaru na hraní do party, proč ne.
Rezonanční deska z cedru - ale to není jen Seagull - sama o sobě vyžaduje poměrně velkou péči při výrobě, aby fungovala, firmy ji často dělají o něco tlustší, aby se nebortila, protože je o poznání měkčí a méně únosnější než smrk, k tomu téměř neopracovaná - tedy neodlehčená - žebra, zadní deska a luby většinou překližkové - od toho moc zázraku čekat nelze.
A nakonec - můj oblíbený šroubovaný krk.
Na Seagullu oceňuji trvanlivost zpracování, stabilitu nástroje - to ukazuje na to, že narozdíl od asijských pokladů se přípravou materiálu někdo zabývá - a v neposlední řadě jednoduchost konstrukce, která vede ke spolehlivosti.Zvukově už v dnešní době není mezi favority.
Zápory vidím dva zásadní - jednak naprosto nefungující drahé modely - to je učebnicový příklad toho, jak se nabízí konstrukčně základní model za x násobnou cenu s drobnými změnami, které mají přesvědčit o tom, že je to něco zcela jiného a úžasného. Seagulla tedy jen v běžných řadách, drahé hrají téměř stejně, byť jsou celomasivní....
Druhou bolestí je pro mě nepochopitelné umístění kobylky, která je v naprosté většině o 3 mm blíž, než by měla být a proto neladí. Některé Seagully jsou ale v pořádku - nechápu, asi nějakej skrytej tajem.

Tedy asi tak - každý si musí vybrat, co ho osloví.








Odpověď | X | 20.02.15, 10:57:01
gravatar .:. Karel | mail
Dobrý den,
předně moc díky za poučné fórum. Chtěl bych se zeptat, jak moc škodí kytarám (celomasiv, polomasiv) změny teplot, resp. vysoké a nízké teploty. Jde mi o zcela praktickou věc. Příklad: Ráno vezmu kytaru do auta, jedu do práce, po obědě přejedu na další pracoviště, večer jedu hrát. Mám v takové situaci nechat kytaru radši v autě (kde ale teplota klesne pod nulu) a vyndat ji až večer na hraní nebo je lepší ji pokaždé vzít dovnitř a pak zase do auta do zimy? Pouzdro asi teplotu chvíli udrží, takže předpokládám bude záviset spíš na délce pobytu v jednotlivých teplotách, ale budu rád i za obecnou odpověď.
Děkuji a přeji mnoho pěkných kytar.
Odpověď | X | 17.02.15, 09:26:52
Dobrý den,
děkujeme za pochvalu fóra.

Záleží na tom, jaké pouzdro máte.
Obecně nástrojům vadí prudké změny teplot a vlhkostí - u polomasivu méně, u celomasivů - čím luxusnější materiál, tím křehčí, tím větší nebezpečí.
Pokud máte slušné pouzdro, které neprochladne během pár minut ( většinou plastová pouzdra s vnitřní výplní z PU pěny nebo polystyrenu ), pak je možné nástroj nechat i v autě, zachoval bych se podle situace - kde bude nástroj déle ve stabilních podmínkách, tam ho mít ( osobně bych se víc bál letního skladování - tam jsou změny ještě rychlejší a pro nástroj destruktivnější ).

Kytary ledaccos vydrží, ale extrémní nebezpečí je vzít kytaru z bytu, kde je +24C na vánoční hraní ven, kde je -10C - to se moc líbit nebude - naopak to platí samozřejmě také.
Pokud tedy musíte střídat teploty ve velkém rozsahu, vždycky nechte nástroji čas se aklimatizovat - pootevřít pouzdro a nechat třeba 20 - 30 minut na postupné zahřátí či ochlazení.
Stejně nebezpečné mohou být letní festivaly, kde Vám na nástroj praží slunce a na povrchu je teplota, že neudržíte ruku.
Ostatně vysoké teploty jsou fatální i pro lepidla - většina používaných na dřevo se začíná měnit při teplotě nad 40C.

Dlouhodobě by nástroj neměl být uložen ani v chladu ani horku - při výrobě se teplota pohybuje ideálně někde nad 20C s vlhkostí okolo 40 - 45% ( dříve tomu bylo v našich panelákových státech trochu jinak, vlhkost se při výrobě srážela níž, aby v panelácích, kde bývalo extrémní horko a sucho, kytary přežily zimu, dnes je problém spíš opačný, v bytech je až příliš vlhko ), z toho vyplývá, že ideální vlhkost pro nástroj je právě 40 - 50% a pokojová teplota - co je dáno při výrobě, to provází nástroj během jeho života.
Dlouhodobé skladování pod 30% a nad 60% je riziko.
Odpověď | X | 17.02.15, 11:34:30