.:. Kuba | mail

Dobrý den,
zajímalo by mě jestli (popř. o kolik) se cenově liší výroba levácké baskytary oproti pravácké.
Předem děkuji za odpověď.

Odpověď | X | 05.06.12, 11:35:47

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
jak kde , u nás stojí stejně.

Vyjímkou jsou nástroje, kde je odlišný hardware - např. basa s tremolem. Vzhledem k tomu, že levácký hardware obchoduje jen pár firem, většinou je vyšší cena už od výrobce a i obchodníci mívají větší rabaty.

Odpověď | X | 06.06.12, 09:15:25

.:. Igor | mail

Dobry den,kupi som z druhej ruky Furcha Ovation cca.10 rocneho.Pod kobylkou ma praskliny,ktore sa tiahnu az po koniec gitary.
Mate s tym skusenosti,ci to je ,,iba" o laku,alebo mam vyhladat preventivne majstra gitarara,a preco to asi vzniklo.
Dakujem za odpoved

Odpověď | X | 01.06.12, 12:59:23

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
na těchto nástrojích býval polyesterový lak.
Ten je, kromě faktu, že se aplikuje ve velmi silných vrstvách a tlumí tak rezonanci nástroje, křehký a náchylný na praskání.
Důvodem je extrémní tvrdost laku, který není schopen reagovat spolu s rezonanční deskou na její vibrace.

Pokud máte v okolí někoho, kdo se může na nástroj podívat a posoudit poškození, navštivte ho, aspoň budete mít klid.
Ale opravit to nelze, nástroji žádné nebezpečí nehrozí, nechal bych to žít svým vlastním životem...

Odpověď | X | 04.06.12, 09:51:51

.:. Vojta | mail

Dobrý den,
prosím Vás, chtěl bych se zeptat, zda-li byste mi neporadili, čím by mohlo být způsobeno praskání struny G na mé pětistruné baskytaře /Ibanez GSR205/. V horizontu 14 dnů mi prasklo ze dvou různých sad a nikoliv na kobyle, ale kousek za ladící mechanikou....Poprvé to bylo ze sady Dean Markley /cca za 800Kč/, podruhé Warwick /cca 400Kč/. Z té druhé prasklo, když už bylo skoro naladěné. Mohu dělat nějakou chybu? Nebo třeba špatný materiál struny? Ptal jsem se basáků co znám a nikdo podobný problém neměl...

Ještě jsem se Vás chtěl zeptat, jak by měl člověk správně pečovat o celomasivní kytaru /smrk/palisandr/. Jakou vlhkost dodržovat, neboť názory muzikantů na toto se velice různí...

VELICE VÁM DĚKUJI a přeji ať se vše daří!!

Odpověď | X | 30.05.12, 11:35:13

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
ohledně praskání struny v místě mezi mechanikou a 0. pražcem je potřeba zkontrolovat dvě věci:
1) zda struna zásadněji nedrhne v drážce 0. pražce - při ladění pak dochází k mnohem většímu napětí mezi mechanikou a 0. pražcem, než je ve zbytku struny a dochází k praskání
2) mechaniky mívají v otvoru pro zasunutí struny otřepy způsobené buď už při výrobě nedostatečným začištěním nebo následným opotřebením strunou. Stačí zapilovat do hladka a problém by měl zmizet.

Vzhledem k cenové relaci nástroje bych vsadil spíš na ty odfláknuté mechaniky ...


U celomasivního nástroje je potřeba hlídat především vlhkost, resp. spíš suchost - přes léto je to zbytečné, pominu extrémní podmínky chat a chalup, kde se běžně nežije, tam většinou hrozí spíš příliš vysoká vlhkost, které nástroj tolik neohrozí, ale rozhodí seřízení a může způsobit i dočasnou nehratelnost nástroje.
V zimě - rozumějte začátek topné sezóny - je dobré dopřát nástroji zvlhčovač. Přesušení nástroje může vést k deformacím až praskání nástroje. Nejrizikovější období bývá okolo vánoc, kdy se většinou přitopí a vlhkost klesne ještě víc a samozřejmě období holomrazů.

Nedoporučuji ale bezhlavě vlhčit nástroj, aniž tuším, kolik % vlhkosti v danou chvíli v místnosti s nástroji mám.
Za několik set Kč koupíte digitální vlhkoměr - vlasové opravdu nedoporučuji, pokud je pravidelně nekalibrujete, udávají hodnoty s přesností až na desítky %, což je na nic - a v případě, že vlhkost klesne pod 25 - 20 %, je dobré vlhčit.
Pokud jste zkušený uživatel masivních nástrojů, poznáte potřebu zvlhčování i podle reakcí nástroje, ale to je složitější téma

Jinak nesmíte nástroj přehřát - léto v autě na festivalu je klasická situace a 60 C už opravdu nástroji moc nesvědčí.
To stejné platí o mrazu - vytahnout celomasivní kytaru z panelákového pokoje přímo do - 20 C je dobrá cesta k popraskání.

Shrnuto - nástroje vydrží hodně, ale potřebují čas na aklimatizaci. Prudké změny vlhkosti a teploty jsou nebezpečné.
Pokud mají čas si zvyknout, většinou to dopadne bez poškození.

Odpověď | X | 31.05.12, 09:48:58

.:. Petr Chytil | mail

Dobrý den!
Chtěl bych "předrátovat" starší elektriku. Prosím o radu jaké (především spolehlivé) komponenty použít - potenciometry, přepínače snímačů (typ Gibson i Fender), kabeláž, kondenzátory, jackovoá zásuvka. Případně odkazy, kde toto vše sehnat.
Děkuji za Váš čas a ochotu. S pozdravem Petr Chytil

Odpověď | X | 17.05.12, 16:27:09

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
to máte jednoduché, my Vám rádi servis provedeme a používáme pouze prověřené komponenty
Nejčastěji MEC.
Můžete použít i Gotoh - dováží Alexim odkaz

Odpověď | X | 18.05.12, 09:40:19

.:. J. Vávra | mail

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat co by jste volil u ,,španělky" pro akustické hraní jazzu. Zdali přední desku ze smrku či cedru a jaký mají tyto materiály vliv na zvuk, barvu, částkové tóny apod.
Děkuji

Odpověď | X | 13.05.12, 10:24:23

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
abych řekl pravdu, nevím jakou máte konkrétní představu o případném použití nástroje v jazzové hudbě.
Nástroj s nylonovými strunami můžete použít akusticky pouze sólově, s více nástroji nebudete mít jakoukoli šanci na uplatnění. Zde by bylo třeba kytaru přizvučit, a to je zase jiná konstrukce a jiné zákonitosti.

Přibližte mi, prosím, co konkrétně zamýšlíte, obecná úvaha je v tomto případě zavádějící.
Nástroj není jenom rezonanční deska, ale komplexní řešení, které závisí na materiálech, konstrukci rezonanční desky, ale také na zadní desce a lubech.
Pokud vytrhnete jednu věc nemusí být informace pravdivá...

Odpověď | X | 14.05.12, 09:10:44

.:. Jarda T | mail

Dobrý den
Mám kytaru Martin HD28 a nezní mi struna h,její zvuk je zastřený a potlačený s porovnáním s ostatními strunami.Zkoušel jsem různé druhy strun (h) ale bez výsledku.Pořád stejné.Pod kobylkovým pražcem je umístněn snímač-plátkový.Struna o pražcové dráty nedrhne,zvuk je potlačený v každé poloze.Kobylkový pražec byl již upravován .
Poradíte?
Děkuji
P.s. jaké byste doporučil "dráty" na přepražcování této kytary(hodně velký přítlak na pražce)příp.z jakého materiálu by měl být kobylk.pražec?

Odpověď | X | 20.04.12, 14:05:14

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
pokud se problém projevuje v jakékoli poloze, pak je pravděpodobné, že potíž bude v sedle kobylky.
Otázkou je, jak byl sedlový pražec upravený a v jakém stavu je samotná drážka v kobylce a co se dělo při osazení snímačem.
Občas je to celé natolik nepřesně uděláno, že nástroj má problémy, a to může být i při instalaci u výrobce.
Popř. se něco pohnulo běžným stárnutím nástroje a pruhnutím rezonanční desky.

Pokud můžete nástroj dopravit k nám do dílny, koukneme na to, na dálku Vám moc poradit nemůžu ...
Ale mělo by se to podařit objevit, tolik možností zase není .

Jestli se Vám promačkávají pražce, myslím extrémně, pak pouze nerez.
Pokud se Vám promačkávají pouze na kytaře kterou máte nyní a u ostatních s tím problém nemíváte, pak by měl stačit klasický nik stříbrný drát, ale v nejtvrdším provedení. Firemní nástroje bývají osazené něčím měkčím, protože to lépe zpracovává pražcovací stroj. Běžnému namáhání nikl stříbro vyhoví.

Odpověď | X | 23.04.12, 10:12:40

.:. martinek | mail

Dobrý den,

mám tu kytaru (celomasiv, sitka/fládr javor), která má podle mé laické "diagnózy" problém s ořechem a kobylkovým plátkem. Kolik by stála výměna (nejraději bych kost) a jak dlouho by to asi trvalo?

Děkuji předem za odpověď.

Martin K.

Odpověď | X | 18.04.12, 03:09:59

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
výměna lze udělat během 1 dne, záleží na dohodě, kdy se trefíte do naší práce. Každopádně by to nebylo déle než 3 dny.

Cena včetně seřízení 950,- Kč.

Odpověď | X | 18.04.12, 09:58:00

.:. Baltazar | mail

Dobrý den,

zajímalo by mě jak leštíte syntetické laky na nástroji, jaké popřípadě stroje a jaké značky...potřeboval bych to vědět do školní práce. Nevíte nějakou značku, která vyrábí stojanové kotoučové leštičky. A jaké druhy past se osvědčily.

Moc děkuji za Váš čas.

Odpověď | X | 08.04.12, 22:32:31

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
to Vám moc nepomůžu.
Leštičky se většinou vyrábí zakázkově podle druhu použití - kdysi to tuším dělalo ČKD.
Na hudební nástroje se použíbvá např. toto

odkaz

Spíš oslovte galvanovny, kde se stále tyto stroje využívají.

Pasty Unipol nebo Menzerna, buď přímo určené na laky nebo na plasty.
Lze použít lešticí systém systém od 3M - od hrubého předleštění až po poliš.

Odpověď | X | 12.04.12, 11:14:25

.:. Jaromír Lahodný | mail

Dobrý den pane Procházko,

existuje nějaká výhoda nultého pražce z pražcového drátu, místo klasického nulťáku třeba z kosti. Dříve se to hojně používalo a dnes je jen pár výrobců, kteří se toho ještě drží.

Díky J. L.

Odpověď | X | 04.04.12, 19:02:02

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
výhodu to má jen jedinou - při přebroušení pražců nastavíte i výšku 0. pražce.
Vlastně ještě ekonomika - samotné vedení strun pak může být klidně v plastu a nemusíte používat kost nebo jiný drahý materiál, protože jde pouze o vedení struny, nikoli o přenos energie.

Nevýhod je ale poměrně dost.
Jedna z nich je agresivnější zvuk, který je důsledkem tvrdosti pražcového drátu - kost má optimální vlastnosti pro přenos energie ze struny.
Další je skutečnost, že občas potřebujete udělat 0. pražec vyšší ( nevhodně prohnutý krk, silovější hra ), což Vám drát neumožní.
Po čase se v drátu vytvoří drážky, které Vám poškozují opředení strun.

Myslím, že použití drátu namísto 0. pražce se objevuje u levných nástrojů nebo u nástrojů, které jsou tradiční nebo vintage.
My toto řešení používáme u modelů Gypsy, kde má zvukové opodstatnění, ale je i tradiční pro daný nástroj.

Odpověď | X | 12.04.12, 10:56:20

.:. Jaromír Lahodný | mail

Díky za odpověď.

X | 12.04.12, 20:41:47

.:. Ignác | mail

Zdravím,

chtěl bych se zeptat, zda jste již měli možnost vyzkoušet nový L.R.Baggs M80? A jinak by mne zajímalo, které z následujících variant koupě magnetického snímače do rez. otvoru byste dali přednost (a proč?)?

L.R.Baggs M1 + preamp (DI Box, multiefekt,...), L.R.Baggs M1 aktivní (rovnou do zvukovky - Lexicon Alpha) nebo Shadow SH145 (rovnou do zvukovky)?

Chtěl bych snímač se stavitelnými pólovými nástavci tak do +/- 4 tisíc... Díky moc!

Odpověď | X | 02.04.12, 09:57:17

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
bohužel nepíšete, čeho byste rád dosahnul a jaký nástroj chcete osadit....

Osobně nemám moc rád magnetický snímač pro akustickou kytaru, protože zatím žádný, který jsme zkoušeli ( nový M 80 jsem ještě neosazoval ), nebyl moc věrný zvuku nástroje.
Jeho opodstatnění je pro hráče, kteří potřebují používat efekty, protože pieza a kapacitní snímače si s běžnou kytarovou krabičkou moc nerozumí, ale pro snímání čistého akustického zvuku to není ideální řešení. Občas se tento typ snímání hodí z praktických důvodů - pokud střídáte elektrickou a akustickou kytaru a používáte jedno kombo. Opět piezo a kapacitní moc nefungují na klasické aparáty určené pro elektrickou kytaru.
Výhoda pasivního magnetu je, že nepotřebujete napájení.
Ale budeme - li se bavit o kvalitě ( rozuměj věrnosti ) snímání, pak to není dobrá cesta, alespoň ne samostatně. Kombinací s kobylkovým snímačem už se dá mluvit o zajímavém efektu....

Pokud bych si měl vybrat, tak raději Baggs ( některé věci vyvíjejí pro Shadow, takže kdo ví, jestli to není náhodou to samé ), považuji tuto firmu za zajímavou především proto, že inovace velmi často přicházejí právě od nich...
Aktivní nebo pasivní je celkem jedno, záleží na Vašem vkusu - aktivní bývá agresivnější, výkonnější, ale pokud byste řešil cestu z pasivu přes multiefekt, pak raději rovnou aktivní M1, D. I. Box naškodí méně, ale i tak - i z pohledu ceny slušné krabičky vůči + 1 000,- Kč za aktivní M1 - spíš aktivní.

Problém vidím víc v samotné vizi, než ve výběru snímání.
Cesta přímo do zvukovky, no .... ta musí být opravdu super, aby to nějak fungovalo.
Nečekal bych zázraky ani přes kvalitní snímání

Odpověď | X | 03.04.12, 13:16:23

.:. Ignác | mail

Dobrý den,

díky za info. Účel je jediný a jednoduchý - nahrávání se za účelem cvičení...tedy abych se zpětně mohl slyšet, jak hraju... Elektromagnetický snímač volím z důvodu, že nechci zasahovat do nástroje instalací pieza a hlavně proto, že střídám více kytar, tak abych mohl snímač střídat s nimi (i proto uvažuji např. o tom, že kabel ze snímače povede ozvučným otvorem ven, nikoli do samice v kolíku na řemen)...

Takže zázraky nečekám a ani nepožaduji Lexicon Alphu už mám a chtěl bych si ji nechat i nadále, protože do ní mohu zapojit i zpěvový mikrofon - ve výsledku si chci nahrávat zpěv přes mikrofon a kytaru přes snímač (někdy jen samotnou kytaru bez zpěvu)...

Proto jsem myslel, že aktivní snímač mohu vést rovnou do zvukovky, u pasivního budu potřebovat něco (multiefekt, D.I., ale třeba i obyčejný booster) pro zesílení signálu...

Takže suma sumárem - účelem je nahrávání pro cvičné účely, snímač chci střídat na vícero kytarách a zatím jediné, co mám, je Lexicon Alpha, kam mohu zapojit i mikrofon...

Díky moc za čas!

X | 03.04.12, 13:23:34

.:. Adam | mail

Zdravím,
narazil jsem na velmi zajímavé video, které se přímo týká Vaší práce a mohlo by inspirovat.

odkaz

Odpověď | X | 30.03.12, 23:05:12

.:. petr admin | mail

Dobré ráno,
díky za link.
Zajímalo by mě, jestli to opravdu funguje.
Podle toho, jak ladíme nástroje my, se mi to zdá nereálné - zásah je příliš malý na to, aby ovlivnil tak velkou rezonující hmotu...

Ale kdoví...
Pokud je to funkční, je to samozřejmě bomba!

Odpověď | X | 03.04.12, 09:34:22

.:. Martin Dědek | www | mail

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat o kolik se změní cena při stavbě sedmi strunné nebo osmi strunné elektrické kytary? Myslím na práci se dřevem... U hardware to je jasný

Děkuji moc za odpověď

Martin, Lucifer

Odpověď | X | 25.03.12, 01:10:25

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
pokud se nejedná o variantu, kdy je třeba objednat atypické rozměry materiálu - např. při realizaci 10 strunného nástroje bylo zapotřebí objednat z Německa atypický přířez ebenu, kde se cena kalkuluje "na míru", není cena odlišná.

U 7 - 8 strunné kytary se dá použít standardní velikost materiálu.
Hardware a snímače - to je jasné, ke zvážení jsou konstrukční doplňky, jako třeba karbonové výztuhy krku a podobně, ale nic z toho nejsou částky, které by v celkové ceně nějak zásadně změnily rozpočet...

Pokud byste měl zájem o konkrétní kalkulaci, pošlete mi, prosím, na e-mail Vaši představu o nástroji, předvším materiály a řešení snímání a hardware...
Rádi Vám vypracujeme návrh, popř. varianty.

Odpověď | X | 26.03.12, 10:00:41

.:. Vítězslav | mail

Dobrý den,

mám dotaz - vím, že na španělku nepatří kovové struny, nicméně zajímalo by mne, zda by španělka snesla struny typu silk and steel (La Bella, Martin, případně Thomastik John Pearse Folk)? Mají nižší tah, nicméně až zas tak jako nylonky také ne... Díky.

Odpověď | X | 22.03.12, 09:14:41

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
jde o to, jakou kytaru máte a na jakých strunách máte zkušenost, že funguje bez problémů a deformací rezonanční desky ( Některé nástroje např. nesnesou hard tension, protože konstrukce na to není počítaná - jedná se zpravidla o profesionální kytary, kde je třeba respektovat doporučení výrobce. ).

Doporučím Vám stránky D´Addario, kde najdete veškeré informace o vyráběných strunách, tedy i tahy jednotlivých strun.
Průměrný tah nylonových strun je cca 6 kg na strunu, Silk & Steel cca 9 kg. Rozdíl je dost značný ...

Dohledejte si tahy vybraných strun a porovnejte, možná některá z firem nabízí odpovídající set Silk & Steel.

Pokud se jedná o nástroj, kde jste ochoten riskovat, není nic jistějšího, než učinit pokusné ostrunění a sledovat, jak kytara zareaguje

Odpověď | X | 23.03.12, 10:06:45

.:. Vítězslav | mail

Díky za rychlou odpověď.

Jde o to, že chci na cesty nějakou kytaru s menším tělem a zároveň širším hmatníkem. A s těmito parametry je jednodušší (= levnější ) koupit nějakou španělku než kytaru na kovové struny typu parlor, 000 či OM... Tak mne napadlo vyřešit to nákupem španělky a použitím strun silk and steel, jejichž zvuk mám rád (narozdíl od nylonu)...

X | 23.03.12, 10:36:37

.:. petr admin | mail

... levné španělky bývají odolnější než mistrovské kusy.
Pak tedy zkusit, školní nástroje unesou obvykle tah strun 0.09 až 0.10.

Odpověď | X | 23.03.12, 11:04:08

.:. Pavel Spousta. | mail

Jo a jinak už jsem si sepsal závady a nedostatky, které budu chtít napravit, tak už jen najít den kdy se k vám dostavím.

Ještě jednou pěkný večer.

Odpověď | X | 21.03.12, 22:22:52

.:. Pavel Spousta. | mail

Dobrý večer. Docela by mně zajímalo, z jakého důvody se dělají hmatníky např. z palisandru a z javoru. Nejvíce jsem to viděl u el. kytar. Má to nějaký svůj zvláštní účel ? ? Ty javorové vypadají lépe
Děkuji, za názor odborníka.

Hezký zbytek večera přeji.

Odpověď | X | 21.03.12, 22:19:51

.:. petr admin | mail

Dobrý den,
zase jedno z témat na kapitolu knihy a ne na pár řádek fóra, takže hrubý průlet problematikou :

1) finanční náročnost
2) mechanické vlastnosti
3) akustické vlastnosti

K bodu 1 není moc co komentovat, takže není vyjímkou popis hmatníku "ebonized cokoli" - Asijská produkce, ale ouha, v poslední době i ikony Americké produkce nalézají inspiraci a tak se u levnějších řad např. firmy nesoucí jméno našeho svatého, přijíždějícího na bílém koni , anebo i Gibsona, objeví Micarta nebo Black Richlite, rozuměj lisovaný papír nebo textil spolu s fenolickou pryskyřicí, v dobách minulých nazývaný v Čechách např. kartit a hlavně nejslavnější verze - pertinax.
Vysmívaní Čeští kytaráři, kteří tento materiál používali, když nemohli sehnat exotické dřevo, se dnes mohou dmout pýchou, že oni tyto materiály objevili už v 80. letech, a to minulého století
Abych nekřivdil, někteří světoví výrobci učinili pokusy nahradit dřevo syntetickým materiálem už pradávno, ale tehdejší muzikantská obec vesměs nepřijala tento směr - "zcela nelogicky". Snad pro osobní pocit, že hudební nástroj má být v případě kytary, dřevěný - zavrženíhodné . Vyjímku tvoří ve, větší míře, snad jen Ovation, ale ani ten nevydržel moc dlouho a klasické dřevěné kytary ho zatlačily do minoritní pozice.
Ostatně je víc věcí, které ve své době firmy zkusili a zase stahli z výroby pro komerční neúspěch ( snad že muzikanti víc hledali zvuk hudebního nástroje a nevěřili úplně všemu ) a hle, nové století už není tak náročné a tak tahejme ze šuplíků všechny ty vychytávky zlevňující výrobu a když je dobrá legenda, oni to koupí .

Bod 2 už je na delší pojednání, ale ve zkratce - hmatník je nedílnou součástí mechanické konstrukce krku.
Jeho tvrdost většinou znamená i pevnost, tedy v řadě běžně používaných dřev na hmatníky, bude řazení asi takové: nejpevnější eben --> palisandry typu madagascar, cocobolo, pau fero --> palisandr Indický --> javor.
Mechanikou je třeba rozumět pevnost krku, ale i odolnost hmatníku proti "prohmatání".
Javor najdete vždy lakovaný - jeden z důvodů je jeho světlá barva, která se rychle zašpiní od strun a potu, ale je nutné ochránit i samotné dřevo, které je relativně měkké. Lak je v tomto případě tvrdší.

Bod 3 je významnější na elektrických nástrojích, ale i u akustických je materiál hmatníku neopominutelný, byť jako doplňkový aspekt zvuku.

Eben - u elektrických nástrojů je zvukově ostrý, typy jako Tele či Strat, které samy o sobě mají výšek habakuk, už s tímto materiálem mají problém a stávají se příiš agresivní.
Velmi dobře funguje na kytarách s průchozím krkem, které mají mnohem větší barevný rozsah a zvukový dopad krku není tak zásadní.
U akustických nástrojů se používá především pro mechanické vlastnosti.

Palisandry - ty tvrdší se prosazují zvukově i u akustických nástrojů - jsou znělejší než ostatní materiály hmatníků.
U elektrických kytar jsou možnou volbou pro agresivnější zvuk ( Tele, Strat ), ale ještě stále použitelný.

Indický palisandr - nejčastěji používaný u elektrických kytar pro dosažení více výšek, u akustických pro vzhled a nižší cenu.

Javor - u akustických kytar se zpravidla nepoužívá - jeho vlastnosti nejsou ničemu prospěšné.
Předpoklad, že akustická kytara bývá osazena strunami 0.12 nebo 0.13 limituje použití javoru i z pevnostního hlediska.
Je třeba použít lepšího vyztužení krku - jako např. u baskytar - což nese s sebou vyšší váhu nabo vysokou cenu - uhlíkové kompozity.
U elektrických nástrojů se využívá pro měkčí zvuk a také vzhled. Sám o sobě není schopen "hrát" krajní výšky - reprodukuje spíš vyšší středy.

Důležité je, že javorový hmatník se musí lakovat. Údržba takového hmatníku, neřku - li přepražcování je mnohem složitější a pro zákazníka i dražší.
Další argument proti javoru je jeho měkkost, přepražcování je možné třeba jen jednou, pak už dráty nedrží nebo se musí používat tzv. opravářské, designované pro tento účel. Výběr je ale omezený.
A samozřejmě zmíněná pevnost.

Odpověď | X | 23.03.12, 11:01:06