Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

gravatar .:. Roman | mail
Dobry den ! Rad by som sa chcel z vami poradit co sa tyka mojej kytary Vlastnim kytaru Diamant 1 zo seriovym cislom 690 a rad by som chel na nej vymenit snimace za nieco silnejsie nemam stym ziadne skusenosti ale ak by ste my mohli poradit tak by som bol velmi rad .kazdy mi vravi ze ak chcem vymenit snimace musel by som robit zasahy do kytary ktore by som nerad dakujem s pozdravom Roman !
Odpověď | X | 05.10.10, 18:37:33
Dobrý den,
nejsem guru přes Jolany, ale myslím, že by se snímače vyměnit daly.
Tuším, že formát je shodný se současnými humbuckery.
Pokud ne, lze vybrat něco menšího a upravit pouze rámečky snímačů, popř. upravit standardní humbuckery.

Další možností je výroba zakázkového snímače. Pro takové případy používáme SBS

odkaz

Můžete-li se s nástrojem zastavit u nás v dílně, poradím Vám konkrétněji ...
Odpověď | X | 11.10.10, 09:40:44
gravatar .:. Leo | mail
Zdravím,

měl bych dotaz na odborníka - dostala se mi do rukou starší akustická kytara. Je v dobré kondici, má hezký zvuk (masivní přední i zadní deska), "jen" trošku neladí v oktávách - je tak cca 5-15 centů nadladěná... Dá se s tím něco dělat (nové struny jsem zkoušel)? Díky.
Odpověď | X | 29.09.10, 14:06:44
Dobrý den,
většinou ano. Otázkou je, proč nástroj neladí.
Čtyřii základní věci, které je třeba zkontrolovat:

1) stav 0. pražce - drážky musí být správně vybroušené a ve správném úhlu - časem se musí upravit na každém nástroji

2) umístění sedla kobylky - vlivem tahu strun se rezonanční deska deformuje a může dojít k posunutí délky menzury - většinou stačí úprava samotného sedla.
Nevím o jaký nástroj se jedná, ale u některých výrobců a mnohdy jde o věhlasná jména, bývá sedlo špatně umístěné už z výroby, a to až o několik milimetrů. Tam je možné drážku v kobylce vysadit a vyfrézovat novou, ve správném místě.

3) stav pražců - vymačkané nebo neodborně přebroušené pražce způsobují problémy nejen ve zvuku nástroje, ale i v ladění.

4) nastavení výšky dohmatu a vůbec celého nástroje

Jen na okraj - používáte - li hodně měkké struny, tedy 0.10 a tenší, úplně se nedoladíte nikdy.
Je-li to tento případ, vyzkoušejte alespoň 0.11.
Odpověď | X | 30.09.10, 10:07:52
Dobrý den. Existuje prosím možnost zajištění krku mistrovské španělky proti opětovnému "odlupování" od špalku jinak, než sešroubováním? Je možno tuto opravu za přijatelnou cenu vykonat u Vás? Děkuji ...
Odpověď | X | 27.09.10, 09:28:43
Dobrý den,
existuje, ale je třeba nástroj vidět, abychom určili důvod poškození a vhodný způsob opravy.
Odpověď | X | 30.09.10, 09:54:16
gravatar .:. jc
Zdravím a též chválím skvělé stránky. Měl bych dotaz. Setkal jste se někdy s celomahagonovou akustickou kytarou (kovové struny)? Tedy tělo vč. ozvučené desky. Jak se takový nástroj jeví v porovnání s konvenčně řešenými kytarami (tedy přední deska smrk nebo cedr) a co si o tomto řešení myslíte? Předem velmi děkuji, pokud si najdete čas na odpověď. Mnoho zdaru!
Odpověď | X | 21.09.10, 19:50:55
Dobrý večer,
setkal a mám je docela v oblibě.
Mahagon je sice dost agresivní ve zvuku - i když záleží na druhu mahagonu, který se použije. Sapeli nebo Khaya jsou ve vlastnostech na hony od sebe a používají se oba.

Můj osobní pocit je takový, že nástroje hrají víc "elektricky", chybí kultivovanost a barevnost tónu, která je hlavní předností smrku a žádným materiálem ji na 100% nahradit nelze.
Zase existují varianty smrku, ale i cedru - minimálně tři - čtyři od každého, které se používají a každý se chová jinak, ale poměr střídání měkkého letního a tvrdého zimního dřeva, struktura dlouhých dřevních vláken a mnoho dalších vlastností, souvisejících se samotným růstem dřevní hmoty, je zcela jiná, než u exotických dřevin.
Zcela zásadní je poměr pevnosti vůči váze materiálu, který je pro akustiku velmi důležitý. Nesrovnatelně dobré parametry má smrk adirondack, poté sitka následovaná dalšími druhy smrků.
Zde exotické dřeviny nemohou soutěžit.

Na druhou stranu - má - li člověk v oblibě moderní zvuk kytary s velkým výkonem a ostřejším zvukem, může být např. celomahagonová kytara dobrým řešením. Konkrétně u mahagonu hodně nabývají ostré basy, zvuk je pevný, dobře se prosazuje ...
Určitě má takový nástroj smysl a posouvá zvuk kytary trochu jinam.

Podobného efektu lze dosahnout ale i jinak - např. použitím klenuté zadní desky bez žeber. Je ale třeba brát v úvahu, že materiál musí být masiv, s překližkou to nefunguje. :-D
Můj absolutní favorit je ale koa.
Používá se také na celý nástroj, včetně rezonanční desky, ale tón je ušlechtilý, bohatý na vyšší harmonické, hlasitý a rychle reagující i na hru prsty.
Ostatně už při použití na luby a dno s tradiční rezonanční deskou, bývá tento materiál skvělý ...
A navíc je prostě krásná. ;-)
Odpověď | X | 22.09.10, 19:58:04
gravatar .:. Petr
Dobrý den, rád občas kouknu na diskusi na Vašich stránkách a poučím se, díky že nás takhle vzděláváte. Ta poslední odpověď je zajímavá - vzpomněl jsem si v souvislosti s tím na kytaru Gibson Howard Roberts, je to archtop s oválným výřezem, ze známých kytaristů na ni hraje třeba Gilad Hekselman (plno jeho videí dá se najít na youtube). Co na ní říkáte? Je zvláštní, že má na lubovku velký otvor a ještě jen jeden a centrálně umístěný, ale hraje to docela pekně. I když Giladovi by pěkně hrála asi i Jolana Tornádo :-)
Odpověď | X | 19.09.10, 23:01:03
Dobrý den,
umístění otvoru u jazzových nástrojů, sleduje jinou filozofii využití rezonanční desky.
Primární je centrální oblast desky, vymezená na šířku otvory a využívá se nepřerušených let dřeva - podobně jako u průchozích krků elektrických kytar.
Řešení vede k silnému tónu bez přemíry vyšších harmonických a omezení efektu zpětné vazby, rozdělením otvoru na dva menší.

Otvor uprostřed vede k barevnějšímu zvuku, ale to zrovna jazzoví kytaristé nepotřebují. Nástroj se obecně bude chovat víc, jako standardní akustická kytara.
Resp. jako divná akustická kytara, protože klenutá deska na vrchu moc parády neudělá.
Zvukově tedy hybrid - omezení dobrých vlastností jazzové i akustické kytary.

Howard Roberts je celopřekližkový nástroj, od kterého se příliš akustických kvalit nečeká. Osobně se mi podobné konstrukce jeví jako slepá ulička. Nebo lépe - pro konkrétního hráče s konkrétním požadavkem na zvuk to je zajímavá varianta. Pro obecné požadavky na jazzovou kytaru to příliš funkční není.

Odpověď | X | 21.09.10, 10:00:30
gravatar .:. Petr
Pánové díky! Myslím, že byste měli jednou napsat knihu - jednak by to byla pro vás reklama, jednak by k vám chodili zákazníci už intelektuálně připravení. Já bych si jí teda koupil. Ale chápu, že se taky musíte někdy vyspat :)
X | 21.09.10, 16:38:22
Myslím, že bylo napsáno dost a mnohem kvalifikovanějšími pány. ;-)
Ale třeba jako veaselí důchodci budeme mít potřebu předat životní moudro ...
X | 22.09.10, 20:01:56
Dobrý den, i já chválím tyto stránky jako ....vlastně svého druhu nedostižné a obracím se na Vás s dotazem, jaký vliv má velikost (průměr) díry na zvuk akustické kytary. Děkuji za odpověď Petr Kubeš
Odpověď | X | 15.09.10, 17:30:42
Dobrý den,
znovu jedno z témat na článek a ne na pár řádků ;-)

Každému modelu - míněno ve vztahu k velikosti / objemu nástroje - odpovídá nějaká velikost otvoru - plus mínus.
Tato informace je celkem dostupná a je zmiňována v mnoha knížkách, jako daný, lety ověřený fakt.
Základem tohoto "ověřeného faktu" je samozřejmě fyzika a výpočty - zde doporučuji zájemcům prostudovat Helmholtzův rezonátor a související problematiku.
Stručně řečeno - jde o rychlost a odpor vzduchového sloupce při průchodu rezonančním otvorem.

A opět praxe vzdálená od teorie - každý výrobce přizpůsobuje velikost otvoru vlastním parametrům nástroje - tedy výslednému zvuku, který chce dosahnout, a který je závislý na použitém způsobu stavby nástroje atd.
Vyjde přitom z obecně známé velikosti otvoru a ten pak lehce přizpůsobí.

Zvětšením přibývá výšek, odezva tónu je rychlejší, zvuk hlasitější, ale mizí barva tónu a jeho "hutnost".
Opačným postupem - malým otvorem - může zase dojít k zásadnímu omezení hlasitosti a zahuhlanosti nástroje - basy ztratí vyšší harmonické.
Od vypočítané velikosti otvoru se pohybujete v několika málo milimetrech. Při úpravě velikosti otvoru je třeba postupovat velmi obezřetně, protože změna je velmi rychlá a zlom do nechtěného výsledku je věcí okamžiku.

V případě, že se zabýváte laděním korpusu nástroje, což v tovární výrobě nedělá asi nikdo a z malých výrobců jen tu a tam někdo, je každý nástroj s jinou velikostí rezonančního otvoru.
Otvor se ladí ve vztahu k ladění vzduchového sloupce a ladění desek konkrétního nástroje.
Cest a způsobů je mnoho, každý používá svůj.

My používáme základní princip vytvořený Lloydem Loarem pro Gibsona ve 20. letech 20. st.
Aplikace je samozřejmě rozdílná pro jazzové nebo běžné akustické kytary.

U naprosté většiny nástrojů velikost otvoru nikdo úplně neřeší a rozměr odpovídá standardu pro daný typ kytary.
Příkladem, kdy někdo něco zkusil řešit je kytara Martin Tony Rice Large Soundhole.
Mnohem destruktivnější je experiment s otvory u jazzových kytar, oblíbený u současných výrobců.
Pokud se Vám zdá, že moderní jazzové nástroje už nemají ten tlustý kultivovaný zvuk, známý ze starých nahrávek, toto je kus odpovědi.
:-D
Odpověď | X | 16.09.10, 12:11:11
gravatar .:. Jan Bísek | www
Milý pane Procházko,

žák mi přinesl na hodinu lubovou kytaru s dřevěným struníkem, který se opírá poměrně velkou silou o přední, ohýbanou, masivní desku. Kontaktovali jsme výrobce ( Aria ) ten tvrdí, že je vše v pořádku. Že je to pitomost a hrozí destrukce nástroje?!8-|
Odpověď | X | 13.09.10, 12:54:25
Dobrý den,
struník by se opírat neměl, už jen proto, že útlum rezonance desky je fatální.
Samozřejmě hrozí prasknutí, ale to závisí na mnoha dalších věcech, tedy není to nevyhnutelné.

Běžné je opření struníku o vrchní desku v místě, kde je zadní špalek. Tam je to v pořádku.
V tomto místě se také dá regulovat úhel struníku nad deskou - podložením struníku např. ebenovým špalíčkem - stejně jako u smyčcových nástrojů - předpokládáme-li zavěšený struník na drátu nebo lanku.
Jestliže je struník upevněn kovovým pantem nebo jen ohnutým plechem, je třeba přihnout nebo převrtat uchycení tak, aby se struník dostal nad desku. Lze samzřejmě skombinovat s podložením špalíčkem - občas se bez toho neobejdete.

V tomto segmentu nástrojů bych řešení výrobcem / dovozcem moc neočekával ... :-D
Odpověď | X | 16.09.10, 11:24:29
gravatar .:. Jen
Zdravím a chválím pěkné stránky. Bohužel mi byl vykraden byt a zmizely i mé nástroje. Tak přemýšlím, že bych si nechal ušít něco na míru.

Mám dotaz ohledně výběru materiálu na akustickou kytaru (kovové struny). Hraju solo fingerstyle, chtěl bych střední až menší koncertní kytaru s kratší menzurou (625 mm), vrchní desku evropský smrk nebo sitku (zatím žádná cedrová kytara se mi zvukově moc nelíbila)), ale váhám s materiálem na boky a záda. Hraju holými prsty a mám typicky "dark hands" (nevím jak se to říká česky, ale asi víte, o čem mluvím), zvuk mám ale naopak rád s bohatšími výškami . Má minulá kytara byla v kombinaci sitka/palisandr, zvuk se mi moc líbil, ale klidně bych snesl větší důraz výšek. Odvodil jsem si tedy správně, že by pro mě byl vhodný javor? Trochu váhám, jestli mám experimentovat, nebo zůstat u osvědčeného palisandru. Popřípadě jak byste vzhledem ke zmíněným hodnotili ořech?

A snad se můžu rovnou zeptat ještě na jednu věc. Jak moc si můžu diktovat šířku a sílu krku? Mám menší ruce a pohodlí je pro mě hodně důležité, ale spíš než extra úzký krk je pro mě důležitější "subtilní profil". Je tedy možné udělat krk řekněme v šířce 44 mm (nultý pr.) o menší tloušťce (snad se nevyjadřuju moc kostrbatě)?
Děkuju za ochotu a těším se nashledanou :-)
Odpověď | X | 30.08.10, 00:32:57
Dobrý den,
myslím, že ideální model na finger style je model Grand Stage.

odkaz

Materiálově - sitka je na tak malý nástroj zbytečně tvrdá a obecně nemá tolik výšek, jako např. evropský smrk. Sitka se používá pro svou vyváženost a pevný tón, nicméně je ideální spíš pro trsátkové hráče, protože potřebuje větší impuls k vybuzení.

Zadní deska a luby musí být pro zdůraznění výšek z něčeho tvrdého - klasicky indický palisandr nebo další, podstatně dražší, ale lépe znějící, druhy palisandru - např. madagascar, cocobolo, ...
Zvuk je pevný, ostrý a brilantní na výškách.
Pokud preferujete měkké čisté výšky, doporučil bych koa.
Díky tomu, že koa má opravdu hodně vyšších harmonických a protože není tak tvrdá jako palisandr, snadno se rozezní i prsty a oproti palisandru získáte o jednu slyšitelnou harmonickou ve zvuku více. Oproti palisandru není zvuk tak pevný, ale to je zajímavé spíš pro hráče v kapele, kde je nutnost prosazení se.

Zmiňovaný javor dodá výšky u elektrických nástrojů. U jakékoli varianty akustického nástroje se projevuje jako přirozený equalizer a výšky ořezává až téměř k vyšším středům. Zvuk je pak kulatý, bez agresivních vyšších frekvencí - proto klasické použití pro jazzové nástroje, kde se výšky moc neuplatní.
Ořech je lepší varianta - osobně mám jeho zvuk rád. Je to také kategorie měkkého líbivého zvuku, kvality koa ale nedosahuje.
Otázkou je Váš rozpočet. Cenové řazení je ořech - indický palisandr - koa - cocobolo, madagascar.

Krk si můžete nadefinovat zcela. Limitní je pouze mechanická únosnost, kterou neradno pokoušet. To se týká určitých omezení v tloušťce krku. Šířka je neomezená.
Mnohem důležitější, než konkrétní rozměry krku, je tvar profilu.
Ten dává pocit subtilnosti a pokud je pro daného hráče vhodně zvolený - s ohledem na velikost ruky a způsob hry levou rukou - nenastane problém ani u rozměrově standardních krků.

Ke zvážení je krátká menzura - nástroj ztrácí na výkonu, protože struna je v menším tahu, než u menzur dlouhých. S tím souvisí i nutnost vyššího dohmatu, aby nástroj nedrnčel. Pokud vyznáváte moderní způsob finger style, tedy minimální dohmat a styl hry pravé ruky alá elektrická kytara, to celé hnané přes hodně vybuzený předzesilovač, je to přijatelné.
Pokud očekáváte kvalitní silný akustický zvuk, je to téma k úvaze.
Odpověď | X | 01.09.10, 10:48:07
gravatar .:. Jen
Děkuji za odpověď, vidím, že je zde hodně o čem přemýšlet. Taky mám za to, že profil krku je pro pocit-komfort ze hry jedna z nejdůležitějších věcí. Byl jsem zvyklý na Taylor 214, který, ač měl standardní menzuru, díky subtilnímu krku působil velmi pohodlně.

Ta dražší dřeva budou zřejmě mimo můj rozpočet, takže zůstanu zřejmě u základního palisandru, rád bych zůstal na ceně někde kolem 30.000,- Ořech je na zvážení, zatím mě jeho zvuk na kytarách, co jsem slyšel, moc neoslovil, ale možná jsem jen prostě neslyšel kvalitní nástroj, proto ho předem neodsuzuju.

Během podzimu Vás budu kontaktovat abychom se mohli o nástroji podrobněji domluvit (rád si nechám poradit, určitě máte mnohonásobně větší zkušenosti než já) a snad co nejdřív zahájit jeho výrobu.

S přátelským pozdravem,

Jan C.
X | 08.09.10, 17:48:06
Dobrý den,
potřebovala bych poradit, zda se dá opravit CITERA zachráněná při povodni ve Frýdlantu v Č. 7.8.2010 a hlavně, kde ji dokáží opravit. Byla na ni slabá vrstva bahna, zadní strana je trochu otevřená. Děkuji předem za odpověď.
Odpověď | X | 17.08.10, 20:25:22
Bohužel nikdo z mého okruhu kolegů se tímto nezabývá, neumím Vám tedy poradit.
Odpověď | X | 09.09.10, 10:38:12
Dobrý den, kolik by u Vás stála oprava krku kytary Brauer 465A Parlor? Je klasicky prohnutý a potřeboval by asi i přepražcovat...
Odpověď | X | 09.08.10, 18:15:26
Dobrý den,
samotné přepražcování a související úprava hmatníku se pohybuje od 1 500,- do 2 000,- Kč.
Další investice záleží na míře poškození nástroje - potřebovali bychom ho vidět. V případě, že by bylo nutné sundat hmatník a dál rovnat krk, popř. ho osadit výztuhou, vyplývá částka za opravu z konkrétního stavu nástroje. Pokud je to možné, zastavte se s nástrojem u nás v dílně, navrhneme Vám vhodné řešení i ve vztahu k hodnotě nástroje.
Odpověď | X | 16.08.10, 19:20:14
gravatar .:. J. Vávra
Děkuji za odpověď, měl bych ještě jeden dotaz, stavím si telecastra a zajímalo by mě jak se lakuje (barví např. na červeno) s tím že prosvítá kresba dřeva. A kde by se taková lak dal koupit. Děkuji.
Odpověď | X | 30.07.10, 12:38:51
Dobrý den,
projděte si starší příspěvky. Během posledních pár měsíců jsme to tu rozebírali několikrát.
Zkráceně - barva mořidlem, povrch polyuretanem nebo nitrem.
Nejdostupnější a nejkomplexnější nabídku pro jednorázové použití, najdete na www.milesi.cz
Odpověď | X | 16.08.10, 19:13:47
gravatar .:. J. Vávra
Dobrý den, chci se zaptat jestli existuje nějaká publikace kde bych se mohl jako samouk naučit stavět kytary. Jde mi především a jazzové modely. Děkuji.
Odpověď | X | 28.07.10, 12:01:49
Dobrý den,
no čistě teoreticky by Vám pomohla kniha Boba Benedetta - Making an archtop guitar. Asi nejobsáhlejší publikace o stavbě jazzových nástrojů.
Zdaleka ne všechny informace jsou použitelné, ale nic lepšího asi zatím nevyšlo ...
Odpověď | X | 29.07.10, 09:54:35
gravatar .:. Richard | mail
Dobrý den, chtěl bych svoji akustiku osadit snímačem, a to dle následujících parametrů:

- použití pro domácí nahrávání a cvičení (nepožaduji tedy profesionální úroveň na pódia, ale minimální použitelnou kvalitu)
- věrný akustický zvuk
- minimální zásahy do kytary

Na webu jsem našel dva snímače kombinující piezzo snímač pod kobylku a mikrofon s tím, že ovládání se instaluje do ozvučného otvoru - jsou to snímače Fisman Elipse Blend a Shadow SH EC22. Myslíte, že se pro mé účely hodí? Případně který byste mi doporučili? Děkuji.

r.
Odpověď | X | 22.07.10, 11:22:31
Dobrý den,
určitě ne Shadow EC22. To je koncepčně zastaralá záležitost, která nebyla zvukově zajímavá ani v době svého vzniku - cca polovina 90. let.

Fishman Ellipse Matrix Blend je o generace dopředu a poměr kvalita x cena je velmi dobrý.
Fishman používá klasické piezo snímače, musíte tedy počítat s větší agresivitou zvuku. Věrný akustický zvuk nástroje z žádného z těchto systémů nezískáte, nicméně Fishman je použitelný.

Na trhu je řada dalších systémů, které jsou akusticky věrné.
B-Band A2 preamp + mikrofon AG-MIC + snímač UST 29 R - neznám přesnou cenu, ale +/- 6 500,-. Snímač určitě věrnější, bohužel trpí na opotřebení, jednou za pár let je třeba nahradit - cena samotného snímače je cca 40 EUR. Nemá ovladač mixu a hlasitosti.

Rádi používáme L. R. Baggs i - Beam Active. Cena 3 600,-, zvukově velmi věrný. Vaiantou je i-Mix, který navíc umožňuje kombinaci s kapacitním snímačem pod sedlo Element. Cena 6 000,-.

Nová věc na trhu je MiniFlex - dva mikrofony na ramínkách, umístěné uvnitř nástroje s předzesilovačem v endpin jacku. Cena 6 500,-.
Odpověď | X | 23.07.10, 10:06:06
gravatar .:. Ivan | mail
Dobry den. Rad bych se zaptal jestli nevite co pouziva za typ el. akusticke kytary, kytarista Zdenek Bina v projektu bina/urbanec. Vypada to jako mnesi dreadnaught a grand. Popr. na kolik by vysla vami postavena alternativa. Predem diky za odpoved! I.P.
Odpověď | X | 14.07.10, 15:59:00
Dobrý den,
model je inspirován Martinem OM (Orchestra Model) - u nás Grand Stage.
Materiálově je to nejdražší model - Sitka smrk rezonanční deska, Rio palisandr luby a zadní deska. Vzhledem k CITES je Rio obchodováno velmi omezeně a pouze s certifikací. Cena sady na kytaru se momentálně pohybuje v desítkách tisíc. Cena - např. Martina - je u použitých nástrojů cca od 6 000 $.

Existují samozřejmě alternativy k Rio palisandru, které akusticky tento materiál plně nahradí a jejich dostupnost je lepší.
Jedná se především o Madagaskarský palisandr, Cocobolo a Makassar. Pro kalkulaci bych potřeboval vědět jak luxusní nástroj a jaký typ snímání (Zdeněk má L. R. Baggs Element Active) byste si představoval.
Tyto kategorie nástrojů se pohybují nad 50 000,- Kč.

Volbou konstrukce a vhodného - cenově dostupnějšího - materiálu se lze přiblížit zvuku zmíněných nástrojů.
Pokud máte zájem o konkrétní kalkulaci, pošlete mi, prosím, specifikaci nástroje na e-mail: petr@guitar-makers.com.

Můžete zvolit i opačný postup, tedy maximální cenovou hranici a my Vám vypracujeme nabídku možných variant v daném cenovém pásmu.
Odpověď | X | 15.07.10, 09:59:16
gravatar .:. Ivan | mail
Dobry den. Dekuji za vycerpavajici odpoved. Necekal sem ze ma tak drahy model. Myslem jsem, ze zn. Stanford(Furch) ani takto drahe modely nedela. Jeste jednou dekuji za informace. Zatim hledam na trhu ruzne moznosti, tak v pripade zajmu se vam rad ozvu. Mej te se. I.P.
X | 15.07.10, 12:51:24
Dobrý den!

Kobylka Tune-O-Matic. Kameny kobylky jsou k vrcholu (kde leží struna) seříznuty, takže tvoří úzkou hranu. Dle orientace rovné a seříznuté strany jsou zpravidla v kobylce umístěny ve schématu 3 +3. Zajímá mne, zda orientace kamene v kobylce může nějak ovlivnit zvuk nebo jeho barvu a zda má nějaká funkční pravidla (muzikanti mnohdy kámen otáčejí, aby mohli doladit oktávy). Má nějaký vliv (kromě snadného přístupu k šroubům kamenů) orientace těchto šroubů, resp. kobylky - například LP od Gibsonu má hlavy seřizovacích šroubů směrem "ven", ale LP od Epiphone je má směrem ke krku, nebo se jedná o jakousi "trade mark"?
Koupil jsem si kobylku á la Tune-O-Matic od Gotohu s plastovými (bílý plast) kameny. Mohu provádět posun těchto kamenů (ladění oktáv) pod napnutýma strunama, aniž by se kameny poškodily?

A ještě jedna banální otázka: Nakolik ovlivňuje kvalitu elektrofonické kytary to, zda je z jednoho kusu dřeva, nebo několika kusů (nemyslím klasický sendvič např. mahagon-javor, ale kusy dřeva slepené vedle sebe)?

Mockrát děkuji za odpověď.

S pozdravem Petr Chytil
Odpověď | X | 14.07.10, 10:59:01
Dobrý den,
nemůžu říct, že bych kdy pozoroval změnu ve zvuku kytary při otočení kamenů. Naproti tomu neladící oktávy ve zvuku poznáte zcela jistě ;-)

Orientace šroubů je zcela lhostejná. Umístěte si kobylku tak, aby se Vám dobře seřizovala. Nástroj musí především sloužit majiteli, zvyklosti firem v podobných otázkách nejsou v žádném případě důležité.

Ano, seřizovat musíte pod napnutou strunou. Nylon je poměrně odolný.

Jelikož neexistují dva stejné nástroje, nikdy se faktického důkazu nedopátráme ...
Každá z konstrukcí má něco do sebe.
Jednodílné tělo má nejlepší akustické vlastnosti. Na druhou stranu - málokdy je dostupná potřebná šířka materiálu v potřebné kvalitě.
Je potřeba zohlednit i větší tendenci k deformacím a praskání jednodílného těla. Ne každý kus, přestože je dost velký, je vhodný (druh dřeviny, způsob řezu - směr let, ...).
Dvoudílné tělo je mechanicky stabilnější, většinou se používá i pro své designové kvality. Pro většinu nástrojů už je dostupná potřebná šířka materiálu.
Třídílné tělo má výhodu centrálního dílu, do kterého je vsazen krk. Přenos vibrací mezi tímto centrálním dílem a krkem je akusticky důležitý. Záporem může být vzhled těla ...
Více dílů už má význam jen z pohledu snížení nákladů výroby...
Odpověď | X | 15.07.10, 09:33:09



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259