- Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
- Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat. Mám doma kytaru s urazenou hlavou. Hlava je
urazená kousek za nultákem a chybí na ní poměrně dost laku.Navíc
pod lakem je vidět ze hlava uz byla jednou prasklá a spravená v jine
místě.Co by jste doporučil, prilepit starou hlavu a opravit lak anebo
seríznout krk a hlavici nalepit novou.
Díky za odpověd David
Dobrý den,
záleží na poškození a hlavně na hodnotě kytary.
V naprosté většině případů se lepí původní hlavice, náhrada se málokdy vyplatí.
Hlava většinou praskne v jiném místě, než byla lepená, lepený spoj je pevnější než dřevo,tedy to není nic proti ničemu.
Dobrý den pane Procházka,
jak se díváte z pozice kytaráře na upevnění krků el. kytar Fender s micro tilt? Řekl bych, že to odporuje všem zásadám kvalitního spoje a nemá to žádné opodstatnění. Pokud někdo uvažuje o změně úhlu krku k tělu, je vhodnější vyhledat kytaráře. Nejedná se ze strany Fenderu spíše o šlendriánství, než přínos? Po odstrnění micro tilt u mého Tele Amer. De luxe se zvuk jednoznačně zlepšil.
Děkuji za názor a Vaše zkušenosti s micro tilt.
Dobrý den,
zcela jistě popudím celou komunitu Fender přívrženců, ale z Vašeho dotazu mohu klidně vypustit část textu: " micro tilt " a stále bude platná otázka, zda ze strany výrobce nejde o pominutí všech zásad akustického přenosu :o)
Samotný spoj na vruty je natolik akusticky ztrátový, že jeho použití je zdůvodněno pouze jeho jednoduchostí a nízkou cenou - ostatně to stejné platí u současných akustických kytar mnoha výrobců, tam jsou ovšem většinou šrouby ukryté, aby nedráždily oko hráče :o)).
O mnoho lépe se nástroj chová, pokud se použijí závitové vložky a metrické šrouby nebo se spoj lehce potře klihem a vruty přitahne....
Obojí máme odzkoušené, obojí funguje o mnoho lépe než pouze vruty, především proto, že vrut, za všech okolností, časem ztrácí pevnost spoje.
Pominu sbírku papírových polepek na krku i v zádlabu těla, informujících hráče, který dělník měl kytaru v rukách :o))
Třetí bod na seřízení úhlu krku - micro tilt - je řešení snad někdy ze 70. let, kdy obecně převažovaly způsoby řešení problému ve smyslu technické jednoduchosti a na zvuk se příliš ohled nebral - to platí napříč spektrem výrobců. Ostatně v 70. letech v kytarové branži mnoho kvalitního nevzniklo....
Samozřejmě, že pokud zvednete krk od těla pomocí šroubu, vzájemný přenos se značně omezí, je to prostě nesmysl.
Na druhé straně, úprava úhlu krku není úplně zadarmo a nese určitá rizika, nejčastěji poškození laku, který se věkem stává křehčí a někdy není možné lůžko krku upravit, aniž by se nějaká mini nehoda v laku nestala.
Mnoho hráčů pak raději volí pouze podložení krku, jde - li o malé změny, není možné vybrousit celou vložku pod krk v úhlu, jak by to mělo být, a nezbývá než lokálně podložit dýhou.
Minimum hráčů pak přistoupí k následné úpravě " na čisto ", zdá se tedy, že změnu zvuku nevnímají nebo jim nevadí.
Proč by v této realitě Fender nenabídl jednoduché řešení - micro tilt.
Jen pro úplnost uvedu, že konstrukce Leo Fendera byla motivovaná snahou vytvořit co nejlevnější kytaru, dostupnou každému. Nic víc nic míň. Koumání po technickém řešení těchto nástrojů vždy nutně skončí u technologické efektivnosti výroby a minimálních nákladech výrobce....
Fenomén se tedy udál jaksi zpětně, kdy zvuk kytar této konstrukce se stal absolutní klasikou, protože na tyhle kytary hráli skoro všichni a všichni ho také přijali tak, jak je.
Tato skutečnost je zajímavá i tím, že Fender do značné míry bourá pojetí výroby kytar firem, které do té doby ovládaly trh, ať už Gibson, Martin, Epiphone atd., které investovaly velké finance do vývoje, pro dosažení co nejlepších akustických výsledků, mnohdy za cenu nárůstu cen nástrojů a teoreticky horší konkurenceschopnosti.
V době bezsnímačové a v začátcích elektrifikace nástrojů rozhodovala akustická kvalita o existenci výrobců, a to z prostého důvodu - nebyla - li kvalita dostatečná, kytarista nebyl schopný se v kapele prosadit a takové nástroje se jednoduše nekupovaly.
Dobry den vazeny pane Prochazko. Mel bych dotaz ohledne péče o potenciometry volume, tone a pod. Mate prosim nejaky typ na osetreni hrasticiho, nebo zatuhleho potenciometru? Kdysi pouzivany Kontaktol uz je asi prekonany ze? Dekuji za odpoved. Preji krasny den, s pozdravem Martin
Dobrý den,
u současných potenciometrů je nejlepší péčí výměna....
Prostřikování fungovalo u potenciometrů, kde byla odporová dráha z navinutého drátu a praskání způsobovalo zaprášení, tedy šlo o vyčištění drážek návinu drátu a konzervaci povrchu.
Moderní potenciometry mají odporovou dráhu vyrobenou z folie s uhlíkovou vrstvou, kde - kromě případů dlouhého nepoužívání nástroje a skutečného zanesení nečistotami - většinou dojde k mechanickému poškrábání či prodření vrstvy kovovým jezdcem potenciometru.
Tam není co čistit.
Kontaktol a spol - mimochodem spousta těchto opomíjených prostředků z dávné historie funguje mnohem lépe, než ty novodobé - pomůže jako rychlá dočasná záchrana na koncertě, ale za pár hodin je fuč a potenciometry chrastí dál.....
Existuje pasta, která prodlouží život potenciometru a opraví jeho dráhu, ale jednak je její cena vyšší než cena potenciometru a jednak práce s tím spojená Vás bude u kytaráře stát podobné peníze, jako výměna. Navíc tato oprava také není na věky a používá se především v případě potřeby zachování originálního stavu historického nástroje.
Takže - zatuhlé a dlouho nepoužívané potenciometry lze vyčistit Kontaktolem nebo jakoukoli jeho náhradou - na trhu je toho spousta, efekt podobný, princip také, konkrétní tip nemám.
Opotřebované potenciometry nahradit, zde platí, že když koupíte neznačkový potenciometr za 40,- Kč, bude tomu odpovídat nejen kvalita zpracování zvuku, ale také životnost a cena za práci bude nakonec mnohem vyšší, než cena materiálu.....
Doporučuji vybírat z firem jako Gotoh, Bourns nebo produktů CTS, které mimo jiné značkuje Fender, Gibson, Di Marzio, Bare Knuckle, atd....
Každá z firem má trochu jinou úpravu průběhu dráhy, ale kvalita je v pořádku u všech.
I nejběžnější Alpha vyrábí kvalitní potenciometry, bohužel distribuce většinou nabízejí pouze levné řady a ke kvalitě se nedostanete ( u každého modelu každé z firem se udává životnost - rozuměj počet otočení bez závady).
Tedy Alpha v Německé aktivce vydrží věky, protože výrobce nakoupil desetitisíce kusů vysoké kvality - cena se liší v drobných, zatímco tatáž verze z maloobchodu odejde za pár měsíců, stalo se nám, že některé serie nepřežily měsíc používání....
Zdravím, pánové.
Po skvělých zkušenostech opravou klasik H.Schneider a R.Hruš bych u vás rád nechal restaurovat také klasiku, A.Kolomazníka. Celomasiv, top smrk, b/s indický palisandr. Popraskanou vrchní desku opravoval p.Kolomazník, ulomený krk a záda p.Kadet.
Měl bych představu přestavky na 10-ti strunnou klasiku (tedy jiný krk, kobyla, mechaniky...) Je to u vás konstrukčně a finančně možné?
Zatím díky,
Jirka
Dobrý den,
jsem rád, že jste u nás spokojený.
Přestavba v takovém rozsahu je náročná jak technicky, tak i finančně.
Navíc konstrukce pro 10 strun se zásadně liší, tedy použít 6 strunnou kytaru, už nyní po opravě rezonanční desky - to nevidím jako dobrý nápad.
To raději zvažte výrobu nového nástroje, byť i v základním levnějším provedení.
Dobrý den,
rád bych se zeptal na vyčištění a ošetření ebenového hmatníku u elektrické kytary. Stačí použít pouze Diavu (vyčistění a konzervace) nebo je pak vhodné použít i nějaký speciální olej, jako např. Dunlop 65? Nebo nějaký tip na vhodný olej.
Děkuji za odpověď.
Pepa
Dobrý den,
záleží na míře zašpinění.
Diava je učinnější na čištění a po zaschnutí tvoří ochranný film na hmatníku.
Ale je to syntetická páchnoucí hmota :o)
Dunlop je přírodní olej - v tomto případě citrónový, ale zafunguje i jiný těkavý olej.
Poradí si s běžným zašpiněním, dostatečně konzervuje a příjemně voní.
Používáme obě varianty, doplněné čištěním ocelovou vatou.
Dobry den vazeny pane Prochazko. Chtel jsem se zeptat jaky by mel byt asi tak uhel struny u gibsona lespaula mezi strunikem a kobylkou? Mel jsem ted možnost si zahrat na kytaru ktera mela velice ostry uhel struny, a kytara zněla ostreji, čitelneji, kdezto druhy nastroj mel uhel struny mensi, a tam se mi zdalo ze je zvuk sice tlustejsi, ale mene zretelny, zdalo se mi ze na stejne nastaveni aparatu tenhle nastroj skoro az "huhňal". Da se uhel struny nastavit univerzalne, nebo lepe prizpusobit stylu hry a vlastnímu citeni individuálně? Dekuji za vasi odpoved a vas cas. At se vam dari co nejlepe to jde. Martin
Dobrý den,
ano, nastavení úhlu struníku je jedna z věcí, kterými lze upravit zvuk.
Proto také to uložení na šroubech a nikoli napevno - zde jen varování - příliš zvednutý struník se může vyvracet, protože nebude dostatečně hluboko fixovaný, naopak u extrémního dotažení k desce může docházet k praskání strun - lze řešit zaleštěním kamenů kobylky nebo použitím Graphtech kamenů..
Univerzální nastavení fungovat nemůže, co nástroj to jiný zvuk, rozdílné snímače, aparáty, styly......
Jednoduše experimentujte a nastavte si úhel podle vkusu.
Správnou míru ověří stejně až živé hraní - čitelný ale tenký zvuk bude problém....
Dobrý den pane Procházka,
Vlastním kopii lubové kytary Gibson L-5, která je osazena jedním "vsazeným humbuckerem" Gibson "57". Ohlížím se po trochu akustičtějším zvuku - nabízí se varianta floating snímač. Rád bych, ale to nejlepší s obou světů tzn: Bylo by možné z humbuckeru Gibson "57" udělat floating snímač? Je to experiment? Co si o tom myslíte?
Jak moc záleží na akustických kvalitách nástroje?
Dále se poohlížím po akustické lubové kytarě na swingové hraní. Jak jsou na tom cenově Vaše modely? Z továrních nástrojů jsou doporučovány kytary Loar lh600 nebo lh700. Máte s nimi zkušenost?
Srdečně zdravím
Jan Lacina
Dobrý den,
úvodem ano, na kvalitě nástroje záleží, u floatingu pak ještě víc, než u zapuštěného humbuckeru.
Jde o to, jakou kopii vlastníte, to je celkem zásadní k dalšímu uvažování, ale pokud to není kvalitní nástroj, ani zvuk nebude kdovíjaký.
Obecně se floatingy používají u mistrovských nástrojů, to že Asijský trh osadí cokoli kamkoli, není příliš směrodatné.
Nástroje pro akustické hraní mají jinou konstrukci, včetně profilu desky a žebrování, rozdíl ve zvuku je nesrovnatelný.
Předělávka '57 na floating není neznámá věc, svého času je, myslím, míval Luboš Andršt na svém Bensonovi jako floatingy, ale zde byl důvod v nevyhovujícím floatingu od Ibanezu, tedy výměna floatingu za floating.
Na nástroji se zapuštěným snímačem provést změnu na floating s týmž, nedává moc smysl.
Model '57 v provedení floating nabízí Kent Armstrong v řadě Hand Wound, jako PAF 12 pole pieces. Snímač je to skvělý, určitě lepší volba, než upravená '57.
Mimo jiné, u většiny nástrojů narazíte na výšku snímače - u '57 min. 20 mm - tolik prostoru má u krku málokterá kytara......
Kent Armstrong je zhruba poloviční.......
U kytar platí totéž, co u jakékoli jiné věci, u lubovek, kde je spousta ruční práce - i v tovární výrobě - o to víc - cena napovídá kvalitu.
Vyrobit kytaru tak, aby vypadala jako lubovka, umí kdokoli, aby také tak hrála, to je už jiná.
Pokud tedy hledáte něco pro začátek, pak Loar bude lepší než levné překližky na zdejším trhu, ale zázrak to nebude.
Kdyby tomu tak bylo, neexistoval by trh pro L5, dnes bratru za 250 000,- ani pro Sadowského, který, v provedení překližka, vychází zhruba na polovinu....
Naše lubovky, vhodné na swingové hraní, začínají někde okolo 70 000,-.
Hodně záleží na kvalitě materiálu, především fládrovaný javor, který je především ceněný z pohledu estetiky, je dnes hodně drahá záležitost......
Pro rezonanční desky používáme Alpský smrk, většinou Italský, přírodně sušený.
Desky bývají minimálně 7 let staré, většinou ale starší.....
To samozřejmě ovlivní výsledný zvuk, u akustických modelů, o to víc.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli akustické vlastnosti, které platí pro elektrické kytary platí i pro baskytary. Tj. jestli archtop basa bude mít průraznější zvuk, kratší menzura způsobí menší konkrétnost tónu a podobně. Děkuji.
Dobrý den,
pokud se budeme bavit o elektrických kytarách / baskytarách, tak v zásadě ano.
Jestli porovnáváte archtop a placku, pak je to složitější.
Lubová baskytara nabízí především přirozený akustický zvuk.
Nebude mít nekonečný sustain a aby fungovala správně, tedy dobře se prosazovala v kapele, není dobře laborovat např. se zmíněnou menzurou.....
Nicméně, z dotazu moc nevím, kam směřujete, lubovky jsou celkem složitá tematika, tedy je potřeba řešit konkrétní záměr, zobecnění, narozdíl třeba od těch elektrik, příliš nefunguje....
Dobrý den pane Procházko,
zajímal by mne Váš názor...Mám v podstatě novou kytaru Furch Blue G-CM/48. Po několika týdnech hraní - hlavně prstovou technikou a vybrnkáváním mám pocit, že některé struny nezní čistě - buď je zvuk některých strun ( E6,A, a zejména D, "tupější", a struny G a H mají naopak více harmonických. Seřízení kytary je samozejmě v pořádku. Při hraní trsátkem ty "tupost" horních strun sice zmizí, ale ty spodní (G,H,E1) jsou výrazné až moc. Zkoušel jsem natáhnout i jiné struny, ale výsledek je stejný. Měl jsem vyndané sedlo - to je evidentně z plastu, a již po několika týdnech jsou v hranách vedení strun jasně vidět zářezy od strun. Ořech jsem až tolik nezkoumal. Pomůže například výmena sedla a ořechu za kostěné, nebo je to zkrátka dané pro tento "typ a provedení" kytary, použitého dřeva, nebo...?
Děkuji za Váš čas a názor.
Dobrý den,
specifikace uvádí, že 0, pražec a sedlo je z TUSQ, což je materiál, který se mechanickými vlastnostmi blíží kosti a mnoho firem jej používá.
Jiná věc je, že i tento materiál je dodáván ve více kvalitách a to se projeví i na zvuku nástroje.
To že struny viditelně vytlačují otisk do 0. pražce a sedla je jasné, aby tomu tak nebylo, musel by být použitý materiál tvrdší než struny, a to je nesmysl.
Začal bych kontrolou obou TUSQ dílů, drážky v 0. pražci i sedlo musí být hladké, jinak otřepy mohou strunu tlumit.
TUSQ neradi používáme, protože sice zvyšuje brilanci, což mnoho lidí hodnotí jako klad, ale zvuk bývá nepřirozený a zmíněné zvýraznění harmonických je spíš ke škodě, nástroj je víc uječený a agresivní, než dobře znějící.
Výměna za kost bývá ku prospěchu, nicméně pro firmy je to mnohem víc práce, tedy u běžné produkce nebývá používaná.
Samozřejmě kombinace materiálů cedr / africký mahagon neslibuje žádný zázrak a nástroj patří do levné řady výrobce.
Z toho mimo jiné vyplývá, že ani konstrukci nebude věnovaná stejná pozornost jako drahým modelům.
Nebývá v zájmu výrobce, aby levné modely snesly srovnání s luxusními řadami
Zdravím,
dostal jsem starou cremonu - napodobeninu gibsona, vypadá vcelku pěkně, ale je spíš skladovaná než hraná, má na jedné straně povylezlé pražce které nejdou zamáčknout zpět (nedrží), má cenu jim pomoci nějakým lepidlem (vteřiňák?) nebo spíš nelitovat práce a nabušit tam nové?
moc dík za radu
Dobrý den,
chtělo by to vidět.
Většinou tam byly nekvalitní dráty, takže výměna je vždycky ku prospěchu a jestli je problém po celém hmatníku, pak je výměna nakonec míň práce a s lepším výsledkem.
Navíc se zároveň s výměnou srovná hmatník....
Dobrý den,
vlastním kytaru Furch OM 33-SR s krkem na nultém pražci 45mm, Je možná výměna krku za 43 mm? Potřebuji užší krk. Děkuji za odpověď
Jirka
Dobrý den,
možné je všechno, ale to je úprava za dost peněz, nehledě na to, že na rezonanční desce bude po zúžení hmatníku vidět původní obrys.
Je potřeba nástroj vidět, mělo by jít použít stávající krk a předělat ho.
Podle toho by také vyplynula cenová relace.....
Dobry den, mate vazne zajimavy stranky. Dozvedel jsem se tu plno novych veci. Treba o nitrolaku a jak je sizen vyrobci kytar, kteri pouziji plnice poru a polyuretanove zakladove laky a nitro daji jen na povrch. zajimalo by me, jak to delate u vas. Dekuji za odpoved!
Dobrý den,
děkujeme
To chápete špatně, problém není na straně výrobců kytar, ale dodavatelů laků, kteří jim nedávají jinou možnost zpracování nekvalitního materiálu.
Reálně je nitro nezajímavý materiál už od konce 60. let, kdy začal nástup polyuretanů a polyesterů a nitro se stalo variantou pro obory, kde šlo většinou o jednoduchost zpracování a hlavně nízké náklady na technologii i materiál - nitro zpracuje každý, není omezená doba zpracování, což u 2 a 3 složkových laků je, není třeba náročné a drahé technologie, cena je, oproti kvalitním moderním lakům, nízká.....
U hudebních nástrojů je důvodů víc, včetně vlivu na zvuk, ale z pohledu průmyslu jsou hudební nástroje minoritní záležitost, vše se řídí potřebami nábytkářů a podlahářů.....
Co se týká plnění pórů, to se dělalo vždycky a používalo se a používá i u ručních lihových politur.
Bez zaplnění pórů byste hladký povrch - najmě u exotických dřev - neudělal.
Samozřejmě je mnoho způsobů jak a čím plnit a polyesterový tmel na auta, používaný Fenderem, není nic moc, stejně tak jako vrstvy bezbarvého polyesteru na no name produkci, kde skrývá až několikamilimetrové nepřesnosti.
Polyuretan anebo akrylát jako základní vrstva pod nitro řeší především praskání laku.
Současná nitra velmi často vypadají po pár týdnech jako nástroje desítky let staré a to každý neocení. Tedy šizení není až tak přesný pojem, jako spíš nutný kompromis.
My používáme různé způsoby a záleží na tom, co se lakuje - jinak postupujeme u sunburstu, jinak u bezbarvých úprav.
Často záleží na požadavku zákazníka - mnoho lidí preferuje 100% lesk a to samotné nitro moc neumí.
Když si můžeme vybrat, pak póry plníme jemnými pilinami z broušení daného materiálu a následně lakujeme od základu nitrem.
Je ovšem potřeba jiné zpracování, nelze jen nastříkat. Používáme starou technologii rozmývání, podobně se aplikuje šelak.
Rozmytím jednotlivých vrstev získá lak jiné vlastnosti a lze ho použít bez moderních základů.
Nicméně je to otázka malovýroby, v běžném provozu je tato technologie natolik časově náročná, že by nebylo možné ji použít a hlavně zaplatit.
Nehledě na to, že běžně už nekoupíte potřebný materiál k rozmytí, nikdo ho nepotřebuje, nikdo ho nevyrábí.
Pár výrobců ve světě existuje, ale dovézt cokoli na bázi nitra z USA je poněkud oříšek.
Ono upřímně - najít vhodné nitro pro tuto aplikaci zabralo také svůj čas
Nicméně ještě v 80. letech se takto kytary lakovaly i třeba v Cremoně Luby a byly to ty nejlevnější nástroje.....
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jaký čirý polyuretanový lak byste mi doporučil použít na kytaru namořenou barevným, ve vodě rozpustným mořidlem CLOU. Na jejich webu jsem našel různé výrobky, ale všechny obsahují vedle PU také akryl. A ten vy považujete za méně vhodný na hudební nástroje.
Mockrát děkuji za odpověď!
Dobrý den,
my používáme materiály Ilva 800, můžete použít i Milesi 200.
Problém bude v minimálním množství, obvykle 2,5 kg laku + 2,5 kg tužidla + ředidlo. Cena bude relativně vysoká.
Můžete zkusit Colorlak, vyrábí také nějaký PU lak a lze koupit od 1 kg....
Pokud ale nemáte vybavení, tedy kompresor, stříkací pistoli a následně leštičku, o zkušenosti nemluvě, raději bych zvolil nitro.
PU lak bude o mnoho složitější na aplikaci a bez leštičky a vhodné lešticí pasty, která může vyjít taky na 1 000,- Kč, ho nevyleštíte.
Děkuji, dám na vás a zkusím raději to nitro
Doporučil byste mi nějaký vámi oblíbený výrobek?
Kompresor nemám, tak aplikace bude předpokládám štětcem? Nebo je lepší sprej?
Dobrý den,
pokud by to šlo sprejem - záleží na tom, jak moc bude třeba zaplnit póry - pak určitě s ním.
Kdyby to po 2 - 3 nástřicích vypadalo stále jako holé dřevo, štětec bude třeba. Ale hlídejte aby byl štetec co nejměkčí a lak se dobře sléval - tedy byl dostatečně řídký.
Jinak se ubrousíte k smrti
Jako finální povrch určitě sprej i kdyby základy byly štětcem.
Před stříkáním finále vše pečlivě vybrousit, sprej nic neschová, musí mít naprosto hladký povrch. Může stačit brusivo okolo 400, ale čím jemnější, tím lepší výsledek.
Hledejte sprej na bázi nitro nebo nitr kombinační.
Můj tip je Belton od firmy Kwasny.
Super! Mockrát děkuji za odpověď!
Krásný večer, rád bych se zeptal, jaké speciální lepidlo potřebuji na opravu krku? Rád bych si to opravil sám. Krk je prasklý podélně. Vim, že je to velký problém, ale rád bych to zkusil.
Děkuji Baťka Pavel
Dobrý den,
záleží typu praskliny.
U větších používáme Titebond, u drobnějších klih, u těch, kam ani jedno nepronikne, z důvodu sevření praskliny, je třeba použít sekundové lepidlo.
V tom případě doporučím vybrat něco v průmyslové kvalitě - určitě uspějete v modelářské prodejně.
CA lepidlo ze samoobsluhy držet nebude :o))
Můžete jej koupit v několika hustotách, pro drobné spáry raději řídké, kvalitě spoje pomůže aktivátor CA lepidel, opět běžně v prodejnách modelů.
Dobrý den pane Procházka,
obracím se na Vás se složitým dotazem. Řeším brum u snímačů na svém telecasteru (z druhé ruky, výrobena u pana Kobrleho), který je osazen snímači Kent Armstrong single a rozpínatelným humbucker/single u kobylky. Brum bych samozřejmě rád potlačil a nabízí se mi hned několik možností.
1) Osadit kytaru snímači bezbrumové řady typu DiMarzio area 61. Tím bych problém vyřešil. Nicméně, humbucker také používám a tímto bych o něho přišel.
2) Ponechat snímače a zakoupit vhodný plát s cívkou na potlačení šumu. Bohužel se prý nedá moc hrát v mezi polohách.
3) Zakoupit decimator. Tato možnost se mi líbí nejméně, neřeší původ problému a nechci přijít o sustain + sílu signálu.
Přijde mi, že by byla nejlepší možnost s výměnou snímačů ale nevím, jestli existuje rozpínatelný bez brumový humbucker/single :D
Poradíte mi prosím? mohu i zavolat.
S pozdravem
Ondřej Vlach
Dobrý den,
předně by bylo třeba zjistit, co je to za brum a proč, důvodů může být mnoho, včetně situace, že je vše v normě a je to běžný projev singlů.
Každopádně Kenty nebývají problematické, ale může být chyba v zapojení, fázování, v uzemnění nebo v potenciometrech anebo kdekoli jinde....
Pokud je vše v pořádku, obvykle je brum v míře akceptovatelnosti.
Problematika potlačení brumu nemá úplně snadné řešení, tzv. bezbrumové snímače často ztratí něco z charakteru nebo dynamiky. To je nejdůležitější rozhodnutí, v případě volby těchto modelů.
Přirozený singlový zvuk bez brumu je spíš scifi.
Na druhou stranu nutno říct, že některým nástrojům bezbrumy prospějí, ale je třeba to odzkoušet....
ad 1) Osobně jsem neosazoval, takže neumím posoudit. Z podstaty Di Marzio vždy mělo náskok v čistotě zvuku. S přirozeností čistého zvuku už to není až tak jednoznačné.
ad 2) Aby to celé fungovalo, je dobré konzultovat předem s výrobcem
https://www.ilitchelectronics.com
zda je moje sada snímačů vhodná, můžete pak stát před problémem, že se problém nevyřeší a Vy budete kupovat ještě snímač / snímače.
ad 3) My doporučujeme Electro Harmonix Hum Debugger. Funguje spolehlivě a vlatnosti zvuku mění minimálně, někdy ho v cestě ani nepoznáte.
Máme ho odzkoušený na vintage singlech pro jazzové kytary, které opravdu problémy s brumem mají už jen z důvodu nemožnosti vystínění potenciometrů.
