- Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
- Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Dobrý den,
kamarádovi leží asi 20 let na půdě 5 cm silná buková deska. Napadlo mě použít jí jako tělo pro elektrickou kytaru. Ale netuším, jestli je buk vhodné kytarové dřevo. Mohu vás poprosit o názor, zda má význam nad něčím takovým vůbec uvažovat?
Mockrát děkuji!
Dobrý den,
buk není vhodný materiál na kytaru.
Snadno se ohýbá a právě tato pružnost vede k pohlcení spousty frekvencí.
Ne že by se nikdy nepoužíval, především v 50 - 80. letech se objevoval jako levná dostupná náhrada.
Nicméně výsledky nebyly nic moc.....
Mohu vás ještě poprosit o váš názor na bubingu? Myslíte, že je to slušně znějící dřevo, nebo je to spíš pro parádu?
Děkuji moc!
Dobré ráno,
bubinga není právě rezonanční materiál.
Má svoje uplatnění, především u baskytar, ale spíše se využívá jejích mechanických a vzhledových vlastností.
Je vhodná na proklady krku nebo na topy.
Občas se používá bubinga na tělo baskytar, zvuk je ale hodně agresivní.
Objevuje se i jako levnější alternativa k palisandrům u akustických kytar, ale je třeba tento fakt vnímat jako ekonomickou, popř. designovou, záležitost, nikoli volbu podle vhodných akustických parametrů.
Dobrý den,
strašně by mne zajímal váš názor na tohle video:
https://youtu.be/n02tImce3AE
Podle něj to totiž vypadá, že jediná věc, která má slyšitelný vliv na zvuk kytary, je snímač. Nepochybuju o tom, že dřevo, krk, lak atd. atd. nějaký vliv má, ale takhle to vypadá, že jsou to absolutně marginální rozdíly, které ani neprojdou přes youtube a PC repráky a správná cesta by byla koupit nejlevnější pohodlnout kytaru a vyměnit snímače.
Díky za názor.
Dobrý den,
no nevím, jestli to vůbec komentovat.....
Videí a nesmyslných teorií je plný internet.
Pominu, že hodnotit cokoli podle nahrávky z Youtube je téměř vždy ztráta času, nicméně snímač bude reagovat vždy, když se nad ním bude pohybovat struna z magnetického materiálu, není potřeba nic okolo, potud je informace v pořádku.
To, že na kmitání struny má vliv právě konstrukce nástroje a použité materiály je neoddiskutovatelná věc.
Nemluvě o tom, že snímač samotný reaguje na to, v jakém materiálu je uložený ( sám vlivem rezonancí nástroje vibruje a tím také mění průběh magnetického pole ), a to nejen druhově, ale i rozměrově - tenké tělo hraje dost odlišně od tlustého....
Skutečnost je tedy taková, že dobrý nástroj osazený horšími snímači vždy nějak použitelně funguje, špatný nástroj s dobrými snímači, pravda, generuje zvuk, jeho vlastnosti jsou ovšem tristní.
Ve skutečnosti je slyšet každý detail, nejen dřevo, ale i hardware, struny, lak....
Mimochodem, cestu levné kytary s následnými výměnami zkoušelo a zkouší mnoho lidí, výsledek je vždy tentýž - investice, která ve výsledku došplhá na cenu kvalitní kytary, protože se zjistí, že snímače to nezachrání, takže se mění dál ... Na konci je halda kvalitního materiálu na špatném základu.
Čínská kopie ve značkovém obalu, no mě to smysl nedává :o))
...jen doplnim. Muj telecaster z roku 1971 je z jasanu a je hodne tezkej ale hraje skvele. Kamarad ma telecaster Haar kterej je take z jasanu, lehkej, ale hraje take skvele. Fendery obecne kolem roku 1978 jsou hodne tezke, ale neda se rict ze by nehraly...mel jsem na mysli opravdu predevsim drahe at uz stare nebo nove nastroje, ne nejakou Koreu nebo Činu...
Dobrý den,
obvykle těžší kus hraje víc na základním tónu a bývá zvukově agresivnější, lehký má víc harmonických, zvuk je měkčí, ale okouzlí barvami.
Další zásadní aspekt je krk, pokud si s tělem dobře sedne, hraje kytara "vždycky", je to jen otázka vkusu, jestli se to hráči líbí nebo ne, ale funkčně to je v pořádku.
Konkrétně u bahenního jasanu, který se většinou používá, je rozsah hmotností obrovský.
U kytar neplatí nic dogmaticky, hmotnost může být vodítkem, ale nikoli 100% jistotou kvality zvuku.....
Takže ano, i těžké nástroje jsou skvělé, jen v jiném spektru....
Dobry den, mohl bych se zeptat jak ovlivnuje hmotnost dreva rezonancni vlastnosti nastroje? Rika se, co je lehke nehraje...mam stareho telecastera, kterej je tezkej jako pul kravy a hraje skvele, ale hral jsem i na lehke nastroje ktere hraly take vyborne. Ma to tedy vubec nejaky vliv? Nebo je to kus od kusu? Dekuji za odpoved, preji hezky den. Martin
Dobrý den,
to je složitější téma a v otázce se skrývá dost "ale".
Tedy:
1) hmotnost ovlivňuje zvuk zásadně
2) není lehké jako lehké
Primárně je třeba odlišit dřeva, která jsou akusticky vhodná - u elektrických kytar třeba americká olše, bahenní jasan, mahagon, ale i mnoho dalších.
Ale jsou jiné materiály, většina asijských kytar, kde nízká hmotnost znamená velké problémy, především v prosazení se v kapele.
Zde často také není uvedený ten materiál, co by měl být - mahagon je mnohdy cokoli, co má podobnou strukturu a barvu, bez ohledu na to, co je to botanicky, olše z Asie hraje dost jinak, než ta z Ameriky a jasanů je mnoho druhů, každý s jinými vlastnostmi.
Tedy nelze říct, že těžká kytara nebude hrát, když nevím z čeho je a naopak .....
Dobrý den, pane Procházko. Chtěl bych se dotázat na jednu věc ohledně zapojení (pasivní) elektroniky. Mám telecaster (masiv) a dost mi brumí. Ale když se dotknu např. strun nebo v podstatě jakékoli jeho kovové část, tak brum zmizí nebo se výrazně sníží. Myslel jsem si, že je problém ve špatném uzemnění, ale nikde mi nepoletuje žádný uvolněný drát. Uzemnění snímačů, stínění kavity (barvou), atd., mám připájené do “hvězdy” na plášť potenciometru tónové clony. Kontroloval jsem průchodnost i multimetrem a vše se zdá být v pořádku (bridge, struny, knoflíky…). Ani nevidím, že bych měl někde “zemní smyčku”. Připojuji se na malé kombo Roland Cube, to je zapojené do sítě přes 9V adapter. A brumí to úplně všude, kde to zapojím - doslova od Šumavy k Tatrám
“Drátování” jsem dělal já sám, takže jsem zjevně udělal někde něco špatně. Někdo mi dokonce říkal, že je tohle chování normální. Že některé kytary brumí a že se s tím nedá nic moc dělat. Což se mi popravdě nezdá. Mohu poprosit jaký je na váš názor? Případně zda byste mi neporadil nějaký váš osvědčený postup, kde hledat? Mockrát děkuji za laskavost!
Dobrý den,
pokud pominu kvalitu snímačů - mohou být i poškozené - tak při předpokladu správné instalace kabeláže může být na vině neodstíněná šachta potenciometrů, prohozená zem a signál snímačů nebo také vadný komponent, nejčastěji potenciometr - když je načatý, může pěkně pozlobit, přestože zdánlivě funguje.
Jinak bez nástroje - těžko radit.
My když nemůžeme najít, tak vystříhat všechno ven a od základu znovu, včetně součástek. Nejprve samotné snímače, pak přepínač, následně poťáky, po každém připojení dalšího dílu odzkoušet, zda brumí, někde se to objeví :o))
Teoreticky by v poloze uprostřed měl být brum v pohodě, samotné singly mohou mít problém, zvlášť u levnějších značek.
Ještě - vzdálenost snímačů od strun?
Dobrý den,
moc mně zaujala kytara,kterou máte nafocenou v galerii v kolonce Gypsy solo.Chtěl bych se zeptat,kolik by u vás stála přesně takováhle kytara dnes.(na vašich stránkách jsem našel pouze cenu typu Gypsy rezonátor,navíc asi již neaktuální.)
Děkuji moc za odpověď,ptám se spíše ze zvědavosti,hraju na staré šlupky ale láká mě představa udělat si jednou radost.
S pozdravem Zdeněk P.
Dobrý den,
současná cena polomasivní verze je od 45 000,- Kč, celomasivní od 50 000,- Kč.
Naše nástroje jsou osazeny značkovými díly, které mnohdy zásadně ovlivňují zvuk. Proto používáme například nákladné struníky švýcarské firmy Miller, značkové mechaniky, ....
Každý z násrojů je během výroby odlaďován, krk je možné vyrobit na míru....
Jako povrchovou úpravu používáme už pouze nitro či olejovo šelakovou polituru, obě varianty méně ovlivňují rezonanční vlastnosti nástrojů oproti standardně používaným polyesterům či polyuretanům, ať už konvenčním či UV tvrzeným.
Detailní ceník pro Gypsy modely Vám zasílám v emailu.
Dobry den vazeny pane Prochazko, mohl bych se zeptat z jakeho duvodu se dava na hmatnik stratocasteru palisander a ne eben? dekuji za odpoved, preji krasne jaro. S pozdravem Martin
Dobrý den,
materiály krku a hmatníku ovlivňují zvuk elektrických kytar zásadně více, než je tomu u akustických nebo jazzových.
Eben je velmi tvrdý a přidává výšky. Ve spojení se singlovými snímači by už výšek bylo příliš, a to na úkor dalších frekvencí.
Ne že by občas takový nástroj někdo nevyrobil, nicméně zvuk je hodně specifický a postrádá měkkost.
Jiná může být situace u nástroje s průchozím krkem, záleží na meteriálech těla a krku, kde často bývá mahagon, který už eben snese.
Dobrý den, chtěl bych se orientačně a zatím nezávazně zeptat, zda byste mohli vyrobit a kolik by cca stála kopie ES-175 z počátku 50. let? Nitrolak, 1x P90.
Dobrý den,
ano, to není problém.
Cena začíná na cca 65 000,- Kč.
Pokud by Vás zajímala podrobná kalkulace a možnosti provedení, zašlu Vám nabídku emailem.
Moc děkuji za odpověď, takto orientačně mně to zatím stačí. Musím ještě vše dobře promyslet a připravit na to i manželku
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na možnost snímání zvuku u archtopa kobylkovým snímačem (např. Fishman). Inspirovala mě "Kytarová zbrojnice 24" Maťo Mišíka, kdy Daniel Salontay tenhle způsob používal a zvuk byl měkký a autentický. Máte s tím nějakou zkušenost popř. doporučení kde ho sehnat? (u nás jsem kobylkové snímače našel jen pro archtopovou mandolínu). Nezříkám se původního "krkového" snímače, ale co třeba smíchat oba zvuky? Moc děkuji za info.Věčný hledač M.Schmalz
Dobrý den,
snímač v kobylce byl jeden čas opravdu jeden z mála způsobů, jak ozvučit swingovou kytaru. Mělo to ale mnoho úskalí, ať už na straně kytary, tak na straně aparátu.
On ten zvuk zas až tak autentický nebyl a dalo hodně práce ho zkultivovat.
Nástupem digitálních aparátů tato cesta ztratila význam.
Mnohem lepší zvuk poskytnou plovoucí ( floatingové ) snímače - buď Kent Armstrong ze serie Hand Wound nebo Guild De Armond.
Pokud je to pro Vás ještě moc elektrické, pak je lepší kombinace s mikrofonem - např. Audiotechnica 831b.
Samozřejmě to vyžaduje i další kvalitní vybavení, především vhodný aparát ( na lampě nebo tranzistoru to nikdy akusticky znít nebude ), popř. nějakou krabičku - záleží na nástroji a kombu.....
Kombinace systémů je možná, ale buď musíte jít dvěma výstupy z nástroje - to lze v určitých případech řešit stereo kabelem, nicméně výběr tam moc není, musíte brát, co zrovna na trhu je - nebo složitě kombinovat přes nějaký převodník, ten zase vyžaduje napájení.
Piezo a magnetické snímače lze smíchat např. pomocí L. R. Baggs Ctrl - X - vyžaduje 9V baterii.
S mikrofony to je složitější, především u samostatně napájených, viz. Audiotechnica....
Jelikož je cesta pieza v dřevěné kobylce už minulostí, asi s nákupem neuspějete, Fishman se ještě někde v zahraničí objevuje, ale myslím, že se ani nevyrábí. O něco lepší cestou je snímač pod nožky kobylky např. K&K Definity System Gold.
Je třeba počítat s tím, že instalace změní akustický zvuk nástroje.
Hezký den, poprosil bych Vás o radu, nebo doporučení. Sháním hardware na Cremonu 465 - pickguard, struník, mechaniky, kobylku. Dle dostupnosti počítám, že replika by mohla být sehnatelná lépe, než originál. Máte prosím tip na někoho, kdo by byl schopen tyto součásti vyrobit?
Dále bych velmi poprosil, zda byste mi mohli doporučit vhodný snímač na tuto kytaru (máte-li zkušenosti s dodatečným ozvučením Cremon).
V úctě a předem s díky
M. Štrobl
Dobrý den,
originál už dnes sehnat téměř nelze, to bývá náhoda.
Mechaniky zcela bez šance i v replice, je potřeba vybrat některé, které alespoň trochu dobově zapadají, musí to být jednotlivé, nikoli na platu, dnešní norma roztečí je o pár mm jinde. Je možné objednat na zakázku u Rubnera v Německu, cena je přijatelná, problém jsou rondelky, nic úplně podobného se už desítky let nevyrábí.
Struník lze použít z Hofnera, opět není to 100%, ale ....
Kobylka neexistuje, to byl Bräuerův design.
My s hardware bojujeme také a musíme si nechávat komponenty vyrábět na zakázku, což nikdo moc nechce - jsou to malé zakázky, takže neprodáváme, s vyjímkou celkových rekonstrukcí z naší dílny, pokud nástroj stojí za to.
Ozvučit lze plovoucím magnetickým snímačem Kent Armstrong
odkaz Anebo totéž od Guilda - DeArmond - kopie, ale funkční, lze objednat u Thomanna.
Pokud budete mít s něčím problém, +420 608 083 576.
Dobrý den, mám kytaru D 28, lesk a takový jemný sunburst. V místě, kde se kytary dotýkám předloktím, je vidět v sunburstu světlejší místo. Zřejmě působením potu a špatnou údržbou. Je možné to nějak uvést do původního stavu? Není to nijak nápadné, vidím to asi jen já. Lak je nitro. Děkuji. JM.
Dobrý den,
osobně nejsem příznivce těchto úprav.
Pokud nemáte přesný odstín laku, který byl použitý, oprava bývá viditelnější než lehké poškození.
Pokud lak reaguje na Váš pot, což je u nitra velmi časté, pak se bude poškození stejně znovu objevovat i po opravě.....
Běžné opotřebení k hudebnímu nástroji patří a působí přirozeně, najdete ho na většině z nich......
Je to daň za lepší akustické vlastnosti.
Dobrý den, jaký je Váš názor na materiály, který v současné době hojně využívá Taylor, konkrétně kříženec smrku Lutz a ovangkol? Máte s touto kombinací materiálů zkušenosti?
Dobrý den,
osobní zkušenost s Lutz spruce nemám, ale co jsem měl možnost načíst od kvalitních kytarářů po světě, je lépe hodnocený, než samotná Sitka, která kdovíjak kvalitní zvuk nemá a hlavní preferencí je hezký pravidelný vzhled a oproti např. evropskému smrku, řádově nižší cena.
Ostatně, pokud některá z renomovaných firem dělá něco hodně luxusního, volí většinou evropský smrk :o))
Ovangkol je relativně dostupný materiál, který připomíná ve zvuku Indický palisandr.
Není tak kultivovaný ani s takovým rozsahem barev zvuku, ale relativně levný a ve srovnání s jinými náhražkami v nižší cenové kategorii, patří k těm lepším.
Jde čistě o poměr cena / výkon.
Mám - li možnost větší investice, ovangol volit nebudu.....
Zaklínadlem je Cites - tedy dokument o ochraně druhů, kam patří mnoho dřevin používaných na kytary. Pro firmy s globálním dosahem, jako je Taylor, je to drahý špás, kdy musí certifikovat exportované nástroje, aby vyhověly legislativě EU, ale i dalších zemí, protože USA Cites nepřijaly a mají svou obdobu, opět administrativně nekompatibilní se zbytkem světa.
Nezbývá tedy než papírovat a platit úředníky.
Proto mnoho firem začíná používat materiály bezproblémové, ne vždy s ohledem na akustickou kvalitu.
Ale pokud se to zákazníkovi dobře podá a navrší se argumenty, proč je to dobrá volba.... :o))
Dobrý den, jako mnoho jiných kytaristů pořád hledám ideální nástroj univerzálního charakteru a předem se omlouvám, že teď budu působit trochu "rozežraným" dojmem. Na hraní totiž často tahám 3 kytary (akustiku BSG, el. Godin Session a archtopa Ibanez PM 100) a k tomu 2 komba (Fender Blues Reisscue a Aer 60) a pokud se hraje třeba na vernisáži, jsem terčem útoků spoluhráčů a hlavně manželky (která s námi zpívá). Dodám, že se všemi uvedenými nástroji jsem velmi spokojen, ale kdyby se podařilo soustředit vlastnosti všech 3 alespoň trochu do jedné, dal bych s hledáním snad pokoj. Nejsem žádný MISTR, dělám vlastní tvorbu a jsem amatér. Jen ve svých 63 letech jsem pořád blázen do kytary a tak hledám a hledám. Nedávno jsem si objednal dokonce hybridního Taylora , ale nesplnil bohužel moje představy, přesto,že to byl moc hezky udělaný nástroj. Tak vidíte, že to se mnou není jdenoduché. Myslíte, že by byla nějaká cesta? Moc děkuji za odpověď, Vaší práce si moc vážím a to, že nemám třeba archtopa od Vás je spíš proto, že se mi Ibanez šiknul dřív, než jsem si stihnul objednat nástroj od Vás. Michal
Dobrý den,
skloubit všechny tři nástrojena 100% nelze, především lubovka je zvukově natolik specifická, že ničím jiným nahradit nepůjde.
Resp. ono jde namíchat zvuk lubovky i na Tele s vhodným snímačem, aparátem a rukama, ale není až tak snadné.
Jediné co mě napadá je hybridní nástroj, který bude kombinovat magnetické snímače a piezo, popř. s možností MIDI, tam už by se dalo kouzlit......
Pokud by se jako výchozí model zvolila nějaká pololubovka, umím si představit, že by to mohlo být zajímavé řešení.
Je to jiná škatulka oproti Tayloru, kde základem je akustická kytara a ne zcela smysluplně zvolený typ a umístění magnetického snímače.
Párkrát už jsme podobné zadání měli, nicméně je to na delší debatu, kdyby Vás to zajímalo, můžeme se o problematice pobavit....
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na zvukovou charakteristiku dřeva Pau Ferro - Santos Rosewood. Narazil jsem na něj při poslechu ukázek custom nástrojů na YouTube a zaujalo mě to. Dočetl jsem se, že sdílí spoustu vlastností s pravými palisandry. Zajímalo by mě, jak je na tom Pau Ferro s basovými frekvencemi v porovnání třeba s pravými palisandry a zda v případě tohoto konkrétného dřeva přítomnost basů nějak výrazně ovlivňuje velikost těla kytary. Obecně jistě ano, ale měl jsem možnost si přehrát běžně prodávané celomasivní akustické kytary různých tvarů v provedení smrk/indický palisandr a bez ohledu na velikost kytar jsem pokaždé silné spodní frekvence.
Dále bych se chtěl zeptat, jak velký vliv má materiál krku na celkový zvuk kytary, kdybychom dvě kytary stejné stavby, použitých materiálů s rozdílem v materiálu krku africký x honduras? A pominuli samozřejmě skutečnost, že sestavit 2 zvukově naprosto indentické nástroje není možné.
Moc Vám děkuji za odpověď.
Martin L., Příbram
Dobrý den,
tak s tímto dotazem po mě chcete přednášku na půl hodiny a ne odpověď na pár řádků, to se zastavte u nás v dílně a já Vám o tom povyprávím :o))
První, co je potřeba zmínit je, že hlavní aspekt u kytary není materiál, ale konstrukce, tedy tloušťky desek, žebrování, ale také konstrukce krku a řada dalších věcí, které zvuk kytary ovlivní.
Takže totožné materiály použité na modelu dreadnought od Martina a Taylora budou ve výsledku dva zcela odlišné nástroje.
Ostatně - když už jsem zmínil Martin - např. i modely D 16 a D 18 budou hrát odlišně, přestože materiál je totožný.....
Druhá zásadní věc je, že basy se prosadí snáz, než výšky. Samostatnou kategorií jsou středy, které tvoří podstatu zvuku kytary a pokud chybí, nástroj má sice barevný líbivý zvuk, ale neprosadí se a působí tence.
Dostat do zvuku hezké středové frekvence je umění a u nástrojů v obchodě je většinou najdete až spolu s cenovkou hodně přes 50 000,-.
U horších konstrukcí pak slyšíte silné basy, tenké výšky a je jedno, jaký máte v ruce model a z jakého materiálu.
Shrnuto podtrženo - každý výrobce má nějak upravenou konstrukci, která by měla být zvukově typická, má určitou řadu modelů, které by měly být zvukem zásadně odlišné - často to ovšem neplatí - a nakonec využívá nějaké kombinace materiálů rezonanční desky a těla a pokud to dělá dobře, rozdíly jsou zásadní - opět často neplatí.....
Palisandrů je mnoho a jde o hodně drahé materiály, na krámech potkáte většinou jen indický palisandr, který je nejlevnější a také nemá kdovíjaké super vlastnosti.
Ale i tak, typickou vlastností palisandrů je mohutný zvuk s krystalickými výškami.
Pokud je nástroj jak má být, pak zvuk bude mít spoustu basů, ale stejně tak výšek a středů, basy by neměly být to jediné, co slyšíte.
Oproti tomu Pau Ferro není tak agresivní na výškách a poskytuje kompaktnější vyrovnanější zvuk. Osobně ho mám raději.
S cenově srovnatelným indickým palisandrem je znělejší.
Musím ale říct, že na vrchní desky téměř nepoužíváme továrnami nejčastěji používaný smrk sitka, který je zvukově tupější než např. evropský.
Materiál krku u akustických kytar není tak důležitý jako u elektrických nástrojů, tedy podíl na výsledném zvuku není tak markantní. Nicméně Honduras je znělejší materiál s vyrovnanějším spektrem.
Africké mahagony zvýrazňují víc basy.
Pro pochopení jak to funguje je ideální si materiály osahat a oťukat, dříve než jsou na kytaře, hodně to napoví.
Na nástroji už je tolik dalších faktorů, že nic moc nezjistíte.....
Další věcí je, že aby člověk mohl porovnávat, potřebuje víc než dva materiály.
Ale cocobola, madagascar palisandry nebo ziricote v obchodě moc nenajdete.......
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli klasické celomasivní kytaře může ublížit, když jí místo ve futrálu nechám odpořívat na věšáku na zdi. Samozřejmě bych použil nějaký kvalitní věšák a ne nad topením. Děkuji.
Dobrý den,
neublíží.
Pokud budete hlídat vlhkost a teplotu, pak je lto jedno.
