- Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
- Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o radu. Na svém Road Worn 60 Stratocasterovi jsem dělal nějaké úpravy (snímače SD STK, tremolo Wilkinson, blok i kameny mosaz, sedlo černý Graphtech). Sedlo jsem měnil z důvodu špatně vybroušené drážky pro E6 u stávajícího - struna sjížděla z hmatníku. Vše by bylo OK, ale při tlumeném hraní (mutingu) na zkresleném zvuku se při hraní prázdných strun projevují nějaké zvonivé rezonance samozřejmě slyšitelné z bedny. Zkoušel jsem různé věci, ale funguje jedině dotek na strunách mezi sedlem a mechanikami, popř. podložení kouskem molitanu. Mohl byste mi, prosím, poradit, v čem může být problém? Moc děkuji. V. Volkmann
Dobrý den,
to může způsobovat cokoli, takto na dálku neumím poradit.
Vzhledem k měnícím se vlhkostem, v souvislosti s dešti a teplejším počasím, hodně pracují krky nástrojů. Zkuste zkontrolovat, zda není volná výztuha.
Jinak není jiná cesta, než hledat .....
Je dohmat na 12 pražci 4mm, normálny?
Dobrý den,
normální může být a nemusí, záleží na jaký nástroj se ptáte.
Takto položená otázka příliš nenapoví.....
Dobrý den,
podařilo se mi pořídit slušně zachovalou Brauerku 463 a chtěl bych ji začít aktivně používat na podiové jazzové hraní. Bojuji s rozhodnutím jak ozvučit a jaké požít struny. Co byste z Vašich zkušeností doporučil spíše? Jde mi o zachování akustického jazzového zvuku. Rozhoduji se mezi snímáním floating snímačem https://www.muziker.cz/shadow-sh-az-48-attila-zoller-floating-jazz-pickup spolu s hlazenými strunami s niklovým opředením např. Thomastic Infeld, nebo klasické bronzové struny a snímat jen piezo peckou třeba od Schallera https://www.umerkura.cz/piezo-snimac-oyster-s-p? Děkuji za případné navedení správným směrem. Také bych se chtěl zeptat zda v současné době přijímáte i zakázky na renovace, pokud bych chtěl zmíněnou Brauerku u Vás zkulturnit.
Děkuji Jindra Knoulich
Dobrý den,
inu, za sebe bych doporučil nepoužít ani jeden z uvedených snímačů, protože to bude zbytečná investice a zvuk bude natolik nevyhovující, že to stejně nepůjde použít.....
Moje doporučení je floating, a to buď kopie De Armonda od Guilda nebo Kent Armstrong - je ovšem třeba vyloučit licenční snímače vyráběné v Asii, které nehrají zle, ale nejsou vyvážené.
Struny je potřeba vyzkoušet, začal bych u jazzových hlazených Thomastiků.
Během letních měsíců se budeme věnovat právě repasím a podobným úpravám, lze tedy domluvit i Váši kytaru.
Dobry den vazeny pane Prochazko. Chtel bych moc podekovat za tohle uzasne forum, kde se muze lajk dozvedet mnoho uzitecneho a zajimaveho. Ja mam dotaz ktery nevim jestli uz nezasahuje do oblasti Know how. Pokud to tak je, tak plne respektuji a na dotaz neodpovidejte, vubec se nebudu zlobit... Cely zivot je mym snem postavit si svoji el. kytaru. Nejsnazsi konstrukcne je asi telecaster, tedy jsem si ho vyrobil z materialu ktery jsem mel po ruce(evropsky jasan, evropsky javor). Na tomhle prototipu jsem vy vyzkousel konstrukci, geometrii a tak. Chtel bych si vyrobit dalsi nastroj, ale ted uz na ostro s poradnym materialem a toho se tyka prave moje otazka. Je mnoho obchodu po Evrope kde kvalitni material nabizi, nicmene si nejsem jisty jestli prodavaji. A hlavne jestli zakaznikovi ktereho vubec neznaji a koupi si jeden kus jasanu na telo a jeden kus javoru na krk opravdu poslou material v top kvalite. Klidne bych objednal i z Ameriky tam je to asi jiny level,vetsi vyber a tak. jen mam obavu jestli opravdu prijde to best...kdyz uz za to jsem ochotny dat vetsi penize. Je prosim v Americe nebo i v Evrope nejaky obchod kde se nemusim bat toho, ze kdyz nekoupim kamion dreva, tak mi prijde neco ne v top kvalite, nebo neco co je hozeny nekde v koute a nikdo to nechce kdyz to ma v ruce? Treba to je uplne zbytecny dotaz a jen reaguji na zkusenosti z cech...mockrat vam dekuji za tohle forum, za nastroje ktere vyrabite i za ty ktere s panem Grotzbachem opravujete a serizujete. Delate skvelou praci oba, moc si vas vazim
Dobrý den,
děkujeme za pochvalu!
Skutečný stav věci je zcela opačný, než ho vidíte, se dřevem na hudební nástroje se obchoduje jinak.
Kupujete - li kamion, netrváte na kvalitě, ale na ceně, když chcete kvalitu, kupujete konkrétní kusy dřeva, často od více dodavatelů.....
Nejjednodušší cesta je pan Sivčák na Slovensku -
odkaz Sám vyrábí a materiál odpovídá vždy tomu, co má v popisu v eshopu. Případně není problém se telefonicky domluvit .....
Pokud chcete jistotu solidního jednání v USA, pak www.stewmac.com nebo www.lmii.com - tradiční dodavatelé, od kterých nakupují američtí kytaráři, počítají se zasláním do Čech.
V Evropě je nejsnazší cesta na jistotu přes německý nebo anglický eBay, kde si málokdy někdo dovolí nepoctivost - od možného stopnutí peněz po udělení špatného hodnocení jste chráněný.
Obecně - pokud nemáte dřevo v ruce, stejně nemáte jistotu.
Nemusí jít o podvod, každý z výrobců a dodavatelů hodnotí materiál podle jiných preferencí, takže to, co je u jednoho top jinde nabízejí jako standard.....
Dobrý den,
výborné forum!
Měl bych s dovolením pár dotazů: čím nejlépe ošetřovat Open pore finish přední desky (Sitka). Dále na tomto finishi je průsvitný bezbarvý pickguard, rád bych jej vyměnil za např. želvovinový, ovšem ten má trochu odlišným tvar. Myslíte, že po odstranění toho původního z tohoto Open pore provedeni zůstanou nějaké stopy na desce, pokud ano, jak je nejlépe odstraním?
A ješte bych chtěl požádat o Váš názor na kytary Dowina, pokud je to možné.
Děkuji Jirka H.
Dobrý den,
děkujeme!
ad 1) Pickguard bude pouze na samolepku, odstranění by nemělo zanechat stopy v laku nebo dřevě, ale velmi pravděpodobně pod ním bude světlejší plocha, způsobená menším průnikem UV záření skrz materiál pickguardu. Té se už nezbavíte, tedy nový pickguard musí být stejný či větší.
ad 2) Na čištění můžete vyzkoušet Pronto ve spreji, nicméně proveďte nejdřív zkoušku na malé ploše, zda se nic neděje. Obvykle na tyto povrchy stačí suchý hadr, ideálně utěrka z mikrovlákna.....
ad 3) .... já bych ji kamarádovi nedoporučil :o)
Dobrý večer,
chtěl bych se vás (jako odborníka) zeptat na cestování s celomasivním nástrojem během zimy. V tomto období obvykle nástroj zůstává doma uschovaný ve futrále, kde kontroluji vlhkost a těch cca 45 se mi daří udržet. Na cesty si beru polomasiv, kde je riziko poškození menší. S tím mám ovšem nyní problém - šel na reklamaci s elektronikou. Jsem tedy odkázán na svůj hýčkaný celomasiv. Zajímalo by mě, zda hrozí nějaké poškození nástroje, když jej přenesu v zimním období o pár ulic dál do hospůdky nebo do auta/ z auta? Je třeba se obávat teplotního skoku? Futrál je velmi bytelný, jedná se o dřevený kufr.
Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den,
krátkodobý přesun z domova do jiné vytopené místnosti není problém.
Bohužel robustnost pouzdra nesouvisí s tepelnou ochranou nástroje.
Dřevěná pouzdra jsou na tom o mnoho hůř než plastová s polyuretanovou výplní, záleží na tloušťce izolační pěny, levná pouzdra samozřejmě nic moc neřeší.
Nechat nástroj - byť v dřevěném pouzdru - např. v nevytopeném kufru auta cestou na hory v - 20 C je riziko.
Obecně platí, že všechny změny musí probíhat pomalu, aby si nástroj zvykl.
V tomto případě by se jednalo o teplotní šok při hraní venku - vytopený byt versus teploty pod bodem mrazu - okamžitý přechod by nástroj nemusel vydržet - platí i pro větrání doma, kdyby byl nástroj umístěný proti oknu nebo v přímé trase studeného vzduchu.
Venkovní hraní vyžaduje postupný přechod nástroje - pootevřené pouzdro nechat chvíli větrat, teprve následně vyjmout nástroj.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je možné v dnešní době, kdy spousta výrobců v seriové výrobě nahrazuje původní dřeva kvůli CITES a jiným regulacím), u Vás vyrobit kytaru s použitím Brazilského palisandru na luby a záda. Jak je to s dostupností takového dřeva v současnosti a výhledově? Rovněž bych rád znal váš názor na použití dřev Ovangol místo palisandru.
Děkuji!!!
Dobrý den,
my už mnoho let Brazilský palisandr nenabízíme. Možnost nákupu legálního materiálu s Cites dokumentací je ojedinělá a až na vyjímky se týká soukromých inzercí. Cena za sadu je zpravidla v desítkách tisíc, s přihlédnutím k časové náročnosti nákupu a vyhledávání nabídek - není v našich možnostech tento materiál dodat.
Problematika Cites je v případě Rio palisandru velmi složitá.
Narozdíl od ostatních materiálů, které se do soupisu dostaly v posledních letech a které lze i přes to, že jsou na Citesu, nakupovat a používat za jasně daných podmínek, Rio bylo zavedeno o mnoho let dřív a většina obchodníků nesplnila časový limit pro legalizaci stávajících zásob - zdálo se, že EU nebude až tak důsledná ve vymáhání tohoto práva, leč byla.
To v praxi znamená, že toto dřevo leží ve skladech a zpětně jej legalizovat nelze. Pokud nedojde k uvolnění ochrany, což neočekávám, neobjeví se v nabídce - tím odpovídám na Váš dotaz ohledně budoucnosti.
Změna pravidel Cites je velmi zdlouhavá a vzhledem k tomu, že hudební nástroje spotřebovávají z celkové těžby jednotky procent chráněných druhů a jejich lobby není příliš silná ani aktivní, je to zřejmě uzavřená kapitola.
Už zavedení podmínek pro legální převoz a používání hudebních nástrojů vyrobených z chráněných druhů - myšleno vlastníkem nástroje, nikoli obchodníkem - trvalo rok.....
V současné době je možné v rámci EU nakupovat a používat druhy vedené na Cites ( vyjma Ria ) - všechny palisandry ( dalbergia ) - legislativa předpokládá, že zodpovědný je obchodník, který nesmí nelegálně získané dřevo prodávat a toto je doloženo už při vstupu materiálu do EU. Při prodeji není nutné vydávat dokumentaci Cites, neopouští - li materiál území EU.
Pohyb nástrojů z chráněných druhů - pokud opět nedošlo ke změně :o) - v rámci užívání jejich majitelem je volný, nepochopitelně se omezení vztahuje ke kilogramům chráněných druhů, které jsou použity při výrobě hudebního nástroje.....
Nicméně při převozu jednoho dvou kusů kytar se do limitu vejdete.
Osobně raději než Rio používám madagascar palisandr, cocobolo či ziricote, jeví se mi barevnější ve zvuku, což pro současný pojem moderního zvuku akustické kytary vyznívá lépe.
Pro milovníky zvuku 30. let je zajímavý honduras mahagon, blíže k Riu pak genadill.
Existuje ale více adekvátních náhrad, které lze zařadit bez obav vedle brazilského palisandru.
V současné době máme k dispozici řadu druhů, které pocházejí z jiných částí Jižní Ameriky než z Brazílie, a které Citesu nepodléhají.
Co se týká ovangolu, míříte na opačné spektrum kvality materiálu, než se nachází většina palisandrů.
Je to dřevo, které lze použít a i my ho používáme, v případě, kdy je potřeba snížit cenu a zachovat standard.
Je to materiál znělý, nicméně kultivovanosti tónu a rozsahu barev palisandru nedosahuje.
Z mého pohledu bych ho řadil o něco výše než mahagon a níže než indický palisandr.
Jeho předností je zajímavá kresba, která mnohdy působí luxusně, často luxusněji než palisandr....
Ceny materiálů na Citesu rapidně stoupají, ale hlavně těžba je minimální a nelze už zásobovat seriovou výrobu. Ta tedy hledá levné náhrady, mnohdy popis materiálu v katalogu znbačně převyšuje jeho skutečné vlastnosti :o))
S tímto tématem, mimo jiné, souvisí i aspekt, že ne všechny zvukově kvalitní dřeviny lze snadno zpracovat - především jde o ohýbání lubů a lakování. V seriové výrobě pak tyto materiály znamenají navýšení nákladů, tedy firmy je nepoužívají.....
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně opravy citery, která je rozklížená a má lehce prohnuté tělo díky vlhkosti. Jakým způsobem by se dal tento nástroj opravit ? Děkuji za radu.
Dobrý den,
podle této informace Vám, při nejlepší vůli, poradit nedokážu.
Aby bylo možné cokoli říct, potřebovali bychom nástroj vidět.
Dobrý den.
Možná bude můj dotaz trochu mimo, ale chtěl bych se zepatat jestli by bylo možné upravit (odlehčit) baskytaru a taky kolik by to to cca stálo. Jedná se o Yamahu BB424X. Kytara poměrně dost přepadává na stranu hlavy. Uvažoval jsem o změně ladících mechanik za lehčí (ty aktuální váží 1ks cca 110g), přetvarování hlavy na menší (další odlehčení) a vyfrézování komor (asi nejlépe ze zadní strany), tak jak jsem to viděl např. u kytar z produkce Sadowsky. Kytaru mám cca 1 rok a hraje se mi na ni dobře, dohmat super, nikde nedrnčí, ale je na moje záda poměrně těžká cca 4,5kg al nevyvážená. Obávám se, že abych dosáhl toho co chci nákupem nové kytary - lehší a vyváženější nástroj - tak bych musel jít daleko nad moje finanční možnosti. Je mi jasné, že je to poměrně velký zásah a obnášel by i další položky jako je lakování, zakrytování komor atd. Potřeboval bych se jen ujistit jestli to nad čím uvažuji je pro mne schůdná cesta, nebo absolutní volovina.
Předem děkuji za Váš čas a zdravím.
Dobrý den,
cesta to je, nicméně efekt je nejistý.
Výměna mechanik a dutiny snad vyřeší nevyváženost, celkovou hmotnost ale myslím nesníží natolik, aby zmoizel problém zatížení zad.
Nejlehčí mechaniky mají okolo 40 g / kus, nicméně cena 40 EUR / kus, těžší verze 60 g - 30 EUR.....
Pokud byste se rozhodl k řešení, stavte se s nástrojem v naší dílně a můžeme zvážit možnosti......
Dobrý večer,
mohu se zeptat jaký je zvukový rozdíl mezi hunbuckery s plechovým krytem a bez krytu? Mockrát děkuji, s pozdravem Martin
Dobrý den,
pokud se jedná o kvalitní snímače a kryt je vyroben z opravdu nemagnetického materiálu, pak by teoreticky neměl být rozdíl.
Nicméně - v praxi se kryty občas odstraňují, zvuk je malinko jiný.
Nelze ale říct, zda lepší či horší nebo zda lehkou úpravou korekcí na aparátu nedocílíme stejný zvuk i s kryty....
Někteří hráči preferují otevřené snímače, protože mají otevřenější zvuk, ale jsou to opravdu drobné změny.
Dobrý večer,
chci se zeptat na životnost, použitelnost, hratelnost.... flat top
kytary. Několikrát jsem slyšel, že na rozdíl od jazzové kytary s
klenutou rezonanční deskou (a jinou konstrukcí) kde životnost je
teoreticky "neomezená" tak u nástrojů s plochou rezonanční
deskou je podle konstrukce, tvaru, materiálů atp. 5-10 roků
a potom klesá kvalita jak zvukově tak mechanicky.
Jaký je na to Váš názor. Nabízí se otázka zda investovat do kvalitního, ale mnohdy hodně drahého nástroje, když jeho
životnost by byla poměrně omezená.
Děkuji za odpověď Milan.
Dobrý den,
z mého pohledu je investice do kvalitního nástroje jednoznačně smysluplná - kvalitní zvuk, mnohem lépe hratelný nástroj, tón se tvoří snáz a mnoho věcí, které byly problém zahrát najednou lze. Takový nástroj, v naprosté většině, posune hráče dál.
Důležitá informace je, že i když nástroj vykazuje deformace, které už neumožňují aby byl považován za kvalitní, je možnost rezonanční desku vyměnit.
U klasických kytar, kde je konstrukce opravdu subtilní to může být i několikrát za životnost nástroje. Některé takové legendární kusy existují.
Jazzová kytara má - díky konstrukci klenuté rezonanční desky - téměř neomezenou životnost.
I díky uchycení strun pomocí struníku, je zatížení na desku zásadně menší než u akustických kytar, přitom pevnost dlabané desky je nesrovnatelně větší.
To samozřejmě souvisí s charakterem zvuku - dlabaná kytara nikdy nemůže mít stejný zvukový rejstřík jako kytara s rovnou deskou....
U akustické kytary je zatížení desky - vzhledem k tloušťce cca 3 mm a tahu strun někde okolo 80 - 90 kg - enormní. To nutně vede k jisté deformaci, která je přirozená a pokud nepřesahne určitou mez, nástroj nelimituje.
Samotnou deformaci ovlivňuje výběr materiálu a konstrukce - u drahých či zakázkových nástrojů je výběr adekvátně přísnější. Konstrukce pak bývá zpracovaná lépe a pečlivěji, tedy je i pevnější ( Zde hraje roli výběr materiálu na žebra, jejich vzájemné kotvení a individuální dotvarování podle konkrétních požadavků. U levných nástrojů se používá univerzální konstrukce tak, aby čas strávený na nástroji odpovídal výsledné ceně - to stejné platí i o materiálech. ).
Do hry vstupuje i faktor, který nelze ovlivnit, a to samotná struktura konkrétního kusu materiálu - některé vydrží věčnost, jiné po čase degradují - nelze to předem zjistit, nelze s tím nic dělat, dřevo je přírodní materiál a může zareagovat jakkoli.
Téma je to obsáhlé, ale ve zkratce je - doufám - pochopitelné o čem mluvím.
Doba, po kterou je nástroj ve 100% kondici je různá a záleží na mnoha faktorech.
Údaj 5 - 10 let je minimum, po které by nástroj neměl trpět ztrátou kvality.
Ze zkušenosti lze říct, že je opravdu vyjímkou, kdy je nástroj po 10 letech zásadně deformovaný, pokud byl postavený tak, jak měl být.
Otázka investovat či ne je k úvaze každému jednotlivci, záleží na jeho povaze, ale osobně se domnívám, že cena kytar není nijak přemrštěná. Lidé investují do finančně podstatně náročnějších hobby. A mám - li dělat cokoli co mě baví a naplňuje s vybavením, které mě limituje nebo neustále nutí řešit nějaký nedostatek, pak tato činnost neplní svůj účel, nemluvě o situaci, kdy mě má kytara živit.
Ostatně - jakou hodnotu má 10 let starý notebook, který by stál tak +/- stejně jako kvalitní kytara?
Dobrý den. Měl bych dotaz ohledně ladění. Již dlouho mě trápí jeden problém. Mám několik kytar včetně zakázkových a u všech se mi neustále rozlaďuje struna G, zkrátka nezdrží ladění. Je pravda, že ho dost ohýbám ale stejně tak E i H a tam to drží. Co jsem se bavil s kolegy muzikanty, i ti mají s G častý problém. Problém byl odstraněn nakonec po použítí strun o síle 11 ale to se nedá ohýbat. Standartně používám u všech sílu 10. Je nějaká rada? Moc děkuji Alex
Dobrý den,
předpokládám, že používáte neopředené G - to je samo o sobě nejproblematičtější strunou - poměr tloušťky struny a potřebného napětí není rozhodně optimální.
Samozřejmě bych zkontroloval vše, kde má struna nějakou možnost drhnout - kobylka, 0. pražec, srážeče, mechaniky.
Jestliže máte problém s více nástroji, pak bych hledal nejprve příčinu ve stylu namotání strun na mechaniku. Je - li na mechanice struny moc, popř. si ještě navinete pár otáček přes sebe, pak je to na jistotu, že prvním vytažením přestanete ladit.....
Struny má být navinuto pouze několik otáček, proti proklouznutí se uvazuje pojistný "zámeček". Návodů je spousta, jednoduchý a účinný způsob je např. zde:
https://www.youtube.com/watch?v=UpFaKpmClSg
Pokud to problém nevyřeší, stavte se, budeme hledat
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, co si myslíte o novém systému žebrování V-bracing od Taylora. Nedávno jsem přehrál pár kytar s touto stavbou (pravda, z cenové hladiny 150-300 000) a hrály (celkem podle očekávání) skvěle. Srovnání s klasickým žebrováním na jinak stejné kytaře bohužel nemám. V čem je výhoda tohoto řešení? Zkusili jste to někdy použít?
Pak bych se ještě rád zeptal, na kolik by u Vás vyšla kytara vhodná pro fingerstyle (tedy něco s menším tělem a barevným zvukem), přední deska smrk, zadní deska a luby koa (nebo existuje něco zvukově srovnatelného s plným a rovným spektrem?). U zmíněných Taylorů se mi líbily i zaoblené hrany a zkosení pro pravou ruku, které je opravdu velmi pohodlné.
Díky za odpověď i Vaše skvělé fórum.
Dobrý den,
alternativ k Martinově X žebrování se v historii vyskytlo mnoho a vždy měly znamenat průlom ve zvuku akustických kytar. Upřímně nevím o žádné, která by byla objektivně lepší a znamenala revoluci.
Většinou se zlepšla jedna část zvuku, ale další zase doznaly zhoršení. V některých konstrukcích se po čase projevily zásadní deformace rezonančních desek, to mělo za následek fatální zhoršení akustiky nástroje.
V dávnější historii hodně experimentoval Gibson, později Ovation, velmi často se touto problematikou zabývají američtí kytaráři.
Můj názor na tuto variantu konstrukce je spíš negativní a vychází z faktu, že žebra kromě funkce mechanického vyztužení, mají mnohem důležitější úlohu akustickou, kdy je třeba pohlížet na konkrétní verzi žebrování jako na soubor vodičů vibrací po desce ( viz. konstrukce jazzových kytar, kdy s trochou nadsázky lze říct, že i bez žeber by deska unesla zatížení strun, přesto jsou žebra mohutná a jejich umístění zásadně ovlivňuje zvuk nástroje ).
Redukce počtu žeber znamená sice uvolnění rezonanční desky a s tím souvisejícího delšího dozvuku, barevnosti tónu, atd., na druhou stranu může znamenat zhoršení vyvážení zvuku nástroje a s tím souvisejícího prosazení se spolu s dalšími nástroji.
Úvaha, že uvolnění rez. desky je nevyhnutelně pozitivním krokem nemusí být bezezbytku platná.
U Taylora se lze inspirovat v mnoha oblastech, ale pokud budeme mluvit o akustice nástrojů, pak to není cesta k následování, alespoň pro mě ne. Nezpochybňuji, že jsou to kytary se svým vlastním pojetím zvuku a tím jsou vyjímečné, ale budu - li hledat přirozený zvuk akustické kytary, pak jsou v branži podstatně větší ikony a vzory. Nicméně pochybuji, že by kdy byly jejich nástroje běžně k dispozici v Evropě, neřkuli v Čechách. Taylor je tak americkou firmou s nejširší nabídkou, včetně luxusních nástrojů, kterou lze vidět a přehrát, ale s tímto faktem je třeba pracovat tak, jak leží - kterou jinou kytaru z koa nebo jiných super materiálů lze v obchodní síti odzkoušet...... Srovnání prakticky neexistuje.
Co se týká Vašeho dotazu na naše nástroje, pak každou zakázku sestavujeme po jednotlivých položkách, přesnou cenu Vám tedy od boku neřeknu, zavisí na mnoha položkách, ale řekněme, že celomasivní akustická kytara lze ve verzi smrk / indický palisandr postavit okolo 35 - 40 000,- v akusticky luxusnějších materiálech jako koa, madagascar palisandr, cocobolo, ziricote a podobné, pak v rozmezí 50 - 70 000,-.
Cena nástrojů z koa je závislá na konkrétní sadě materiálu - koa se nesmí těžit, zpracovávají se pouze stromy spadlé nebo nemocné a nuceně skácené. Cena se může lišit v tisících....
Mimochodem - koa se používá na nástroje, kde je požadováno, aby byl zvuk hodně nacinkaný ( mimo to velmi dobře reaguje i na jemné podněty - je velmi znělá ) - koa má snad největší množství vyšších harmonických - rozhodně bych neřekl, že je to materiál, který má rovné spektrum, pokud tak nástroj vyznívá, zřejmě není využitý potenciál materiálu.
Ekvivalent by mohl být australský blackwood ( Acacia melanoxylon ) - varieta havajské Acacia koa. Koa je natolik specifická ve zvuku, že nic jiného ji nenahradí.
Pro fingerstyle nástroje jsou vhodné už zmíněné materiály - většinou rodu Dalbergia - tedy palisandry většiny druhů, mimo tento rod ziricote, popř. v levnější variantě pau ferro, které nedosahuje kvalit zmíněných materiálů, ale je to lepší volba než indický palisandr....
Další téma je materiál rezonanční desky, tedy smrk. I zde lze vybrat z mnoha druhů, které se zásadně liší ve zvuku....
.... ještě k doplnění, sražení pro pravou ruku, popř. na břicho u zadní desky, nabízíme.
Je ovšem třeba počítat s vyšší hmotností nástroje a ani pro akustiku nástroje to není přínos.
Nejde o zásadní zhoršení zvuku, ale poznat to samozřejmě je.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, kolik by stála větší renovace kytary Brauer Cremona 465a, u které chybí celá zadní deska, luby jsou rozštípané a hmatník je na konci zlomený. Děkuji za odpověď s pozdravem Matthew
Dobrý den,
takto, jen podle popisu, neumím říct, museli bychom nástroj vidět, ale pokud se nejedná o kytaru, která pro Vás osobně má citovou hodnotu, zcela jistě se vyplatí sehnat nějakou kompletní.
Z popisovaného nástroje zbývá rezonanční deska a krk......
Cena opravy se blíží ceně nově stavěného nástroje, tedy řádově desítky tisíc......
Děkuji za odpověď, citovou hodnotu pro mě nemá, koupil jsem jí za cenu hardwaru v tomto stavu, tak mě napadlo, jestli jí má cenu dávat dohromady, když je to stará Brauer Cremona 465a
Dobrý den,
neničil bych ji, buď časem přijde doba, že to bude mít smysl opravit anebo se někomu hodí použitelné součásti.....
Dobrý den, dík za kvalitní informace a poprosil bych taky o jednu. Ovlivní nějak negativně celomasivní akustickou kytaru každodenní podlaďování a návraty do standardního ladění?
Dobrý den,
teoreticky vzato, častá změna tahu strun, neprospívá rezonanční desce ani krku - oba komponenty se přizpůsobují celkovému zatížení, ale s určitým zpožděním.
Dlouhodobě stejně zatížený nástroj bude fungovat lépe mechanicky i akusticky.
Prakticky vzato - změny to nejsou zásadní a pokud nejste vyjímečně náročný, pak je, pravděpodobně, nepostřehnete.
Samozřejmě může být nástroj méně stabilní v ladění, což souvisí s mechanickými změnami při snížení a zvýšení tahu strun a bude trvat déle, než se ustálí - znamená to tedy častější dolaďování.
Při celkovém přeladění to může trvat poměrně dlouho, než se nástroj znovu ustálí, při koncertě to pak není úplně použitelná varianta.....
Ale - nástroj musí sloužit požadavku hráče a podladění není nic, co by nástroj přímo ničilo.
Pokud je ta možnost, je praktičtější mít nástroje dva, především kvůli zmíněné stabilitě ladění.
