Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38

Dobry den, mate vazne zajimavy stranky. Dozvedel jsem se tu plno novych veci. Treba o nitrolaku a jak je sizen vyrobci kytar, kteri pouziji plnice poru a polyuretanove zakladove laky a nitro daji jen na povrch. zajimalo by me, jak to delate u vas. Dekuji za odpoved!
Odpověď | X | 16.06.19, 16:41:40
Dobrý den,
děkujeme :-)

To chápete špatně, problém není na straně výrobců kytar, ale dodavatelů laků, kteří jim nedávají jinou možnost zpracování nekvalitního materiálu.
Reálně je nitro nezajímavý materiál už od konce 60. let, kdy začal nástup polyuretanů a polyesterů a nitro se stalo variantou pro obory, kde šlo většinou o jednoduchost zpracování a hlavně nízké náklady na technologii i materiál - nitro zpracuje každý, není omezená doba zpracování, což u 2 a 3 složkových laků je, není třeba náročné a drahé technologie, cena je, oproti kvalitním moderním lakům, nízká.....

U hudebních nástrojů je důvodů víc, včetně vlivu na zvuk, ale z pohledu průmyslu jsou hudební nástroje minoritní záležitost, vše se řídí potřebami nábytkářů a podlahářů.....

Co se týká plnění pórů, to se dělalo vždycky a používalo se a používá i u ručních lihových politur.
Bez zaplnění pórů byste hladký povrch - najmě u exotických dřev - neudělal.
Samozřejmě je mnoho způsobů jak a čím plnit a polyesterový tmel na auta, používaný Fenderem, není nic moc, stejně tak jako vrstvy bezbarvého polyesteru na no name produkci, kde skrývá až několikamilimetrové nepřesnosti.

Polyuretan anebo akrylát jako základní vrstva pod nitro řeší především praskání laku.
Současná nitra velmi často vypadají po pár týdnech jako nástroje desítky let staré a to každý neocení. Tedy šizení není až tak přesný pojem, jako spíš nutný kompromis.

My používáme různé způsoby a záleží na tom, co se lakuje - jinak postupujeme u sunburstu, jinak u bezbarvých úprav.
Často záleží na požadavku zákazníka - mnoho lidí preferuje 100% lesk a to samotné nitro moc neumí.

Když si můžeme vybrat, pak póry plníme jemnými pilinami z broušení daného materiálu a následně lakujeme od základu nitrem.
Je ovšem potřeba jiné zpracování, nelze jen nastříkat. Používáme starou technologii rozmývání, podobně se aplikuje šelak.
Rozmytím jednotlivých vrstev získá lak jiné vlastnosti a lze ho použít bez moderních základů.
Nicméně je to otázka malovýroby, v běžném provozu je tato technologie natolik časově náročná, že by nebylo možné ji použít a hlavně zaplatit.
Nehledě na to, že běžně už nekoupíte potřebný materiál k rozmytí, nikdo ho nepotřebuje, nikdo ho nevyrábí.
Pár výrobců ve světě existuje, ale dovézt cokoli na bázi nitra z USA je poněkud oříšek.
Ono upřímně - najít vhodné nitro pro tuto aplikaci zabralo také svůj čas :-D

Nicméně ještě v 80. letech se takto kytary lakovaly i třeba v Cremoně Luby a byly to ty nejlevnější nástroje.....


Odpověď | X | 17.06.19, 10:51:21
gravatar .:. ozzy | mail
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jaký čirý polyuretanový lak byste mi doporučil použít na kytaru namořenou barevným, ve vodě rozpustným mořidlem CLOU. Na jejich webu jsem našel různé výrobky, ale všechny obsahují vedle PU také akryl. A ten vy považujete za méně vhodný na hudební nástroje.
Mockrát děkuji za odpověď!
Odpověď | X | 13.06.19, 18:25:10
Dobrý den,
my používáme materiály Ilva 800, můžete použít i Milesi 200.
Problém bude v minimálním množství, obvykle 2,5 kg laku + 2,5 kg tužidla + ředidlo. Cena bude relativně vysoká.
Můžete zkusit Colorlak, vyrábí také nějaký PU lak a lze koupit od 1 kg....

Pokud ale nemáte vybavení, tedy kompresor, stříkací pistoli a následně leštičku, o zkušenosti nemluvě, raději bych zvolil nitro.
PU lak bude o mnoho složitější na aplikaci a bez leštičky a vhodné lešticí pasty, která může vyjít taky na 1 000,- Kč, ho nevyleštíte.

Odpověď | X | 14.06.19, 13:21:04
gravatar .:. ozzy
Děkuji, dám na vás a zkusím raději to nitro ;-)
Doporučil byste mi nějaký vámi oblíbený výrobek?
Kompresor nemám, tak aplikace bude předpokládám štětcem? Nebo je lepší sprej?
X | 14.06.19, 15:31:33
Dobrý den,
pokud by to šlo sprejem - záleží na tom, jak moc bude třeba zaplnit póry - pak určitě s ním.
Kdyby to po 2 - 3 nástřicích vypadalo stále jako holé dřevo, štětec bude třeba. Ale hlídejte aby byl štetec co nejměkčí a lak se dobře sléval - tedy byl dostatečně řídký.
Jinak se ubrousíte k smrti ;-)
Jako finální povrch určitě sprej i kdyby základy byly štětcem.
Před stříkáním finále vše pečlivě vybrousit, sprej nic neschová, musí mít naprosto hladký povrch. Může stačit brusivo okolo 400, ale čím jemnější, tím lepší výsledek.

Hledejte sprej na bázi nitro nebo nitr kombinační.
Můj tip je Belton od firmy Kwasny.
Odpověď | X | 17.06.19, 10:24:07
gravatar .:. ozzy
Super! Mockrát děkuji za odpověď!
X | 20.06.19, 18:06:51
Krásný večer, rád bych se zeptal, jaké speciální lepidlo potřebuji na opravu krku? Rád bych si to opravil sám. Krk je prasklý podélně. Vim, že je to velký problém, ale rád bych to zkusil.
Děkuji Baťka Pavel



Odpověď | X | 09.06.19, 23:28:30
Dobrý den,
záleží typu praskliny.
U větších používáme Titebond, u drobnějších klih, u těch, kam ani jedno nepronikne, z důvodu sevření praskliny, je třeba použít sekundové lepidlo.
V tom případě doporučím vybrat něco v průmyslové kvalitě - určitě uspějete v modelářské prodejně.
CA lepidlo ze samoobsluhy držet nebude :o))
Můžete jej koupit v několika hustotách, pro drobné spáry raději řídké, kvalitě spoje pomůže aktivátor CA lepidel, opět běžně v prodejnách modelů.
Odpověď | X | 10.06.19, 11:02:31
gravatar .:. ondřej | mail
Dobrý den pane Procházka,
obracím se na Vás se složitým dotazem. Řeším brum u snímačů na svém telecasteru (z druhé ruky, výrobena u pana Kobrleho), který je osazen snímači Kent Armstrong single a rozpínatelným humbucker/single u kobylky. Brum bych samozřejmě rád potlačil a nabízí se mi hned několik možností.
1) Osadit kytaru snímači bezbrumové řady typu DiMarzio area 61. Tím bych problém vyřešil. Nicméně, humbucker také používám a tímto bych o něho přišel.
2) Ponechat snímače a zakoupit vhodný plát s cívkou na potlačení šumu. Bohužel se prý nedá moc hrát v mezi polohách.
3) Zakoupit decimator. Tato možnost se mi líbí nejméně, neřeší původ problému a nechci přijít o sustain + sílu signálu.

Přijde mi, že by byla nejlepší možnost s výměnou snímačů ale nevím, jestli existuje rozpínatelný bez brumový humbucker/single :D
Poradíte mi prosím? mohu i zavolat.
S pozdravem
Ondřej Vlach
Odpověď | X | 23.05.19, 17:13:29
Dobrý den,
předně by bylo třeba zjistit, co je to za brum a proč, důvodů může být mnoho, včetně situace, že je vše v normě a je to běžný projev singlů.
Každopádně Kenty nebývají problematické, ale může být chyba v zapojení, fázování, v uzemnění nebo v potenciometrech anebo kdekoli jinde....
Pokud je vše v pořádku, obvykle je brum v míře akceptovatelnosti.


Problematika potlačení brumu nemá úplně snadné řešení, tzv. bezbrumové snímače často ztratí něco z charakteru nebo dynamiky. To je nejdůležitější rozhodnutí, v případě volby těchto modelů.
Přirozený singlový zvuk bez brumu je spíš scifi.
Na druhou stranu nutno říct, že některým nástrojům bezbrumy prospějí, ale je třeba to odzkoušet....

ad 1) Osobně jsem neosazoval, takže neumím posoudit. Z podstaty Di Marzio vždy mělo náskok v čistotě zvuku. S přirozeností čistého zvuku už to není až tak jednoznačné.

ad 2) Aby to celé fungovalo, je dobré konzultovat předem s výrobcem
https://www.ilitchelectronics.com
zda je moje sada snímačů vhodná, můžete pak stát před problémem, že se problém nevyřeší a Vy budete kupovat ještě snímač / snímače.


ad 3) My doporučujeme Electro Harmonix Hum Debugger. Funguje spolehlivě a vlatnosti zvuku mění minimálně, někdy ho v cestě ani nepoznáte.
Máme ho odzkoušený na vintage singlech pro jazzové kytary, které opravdu problémy s brumem mají už jen z důvodu nemožnosti vystínění potenciometrů.


Odpověď | X | 24.05.19, 12:59:34
Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o radu. Na svém Road Worn 60 Stratocasterovi jsem dělal nějaké úpravy (snímače SD STK, tremolo Wilkinson, blok i kameny mosaz, sedlo černý Graphtech). Sedlo jsem měnil z důvodu špatně vybroušené drážky pro E6 u stávajícího - struna sjížděla z hmatníku. Vše by bylo OK, ale při tlumeném hraní (mutingu) na zkresleném zvuku se při hraní prázdných strun projevují nějaké zvonivé rezonance samozřejmě slyšitelné z bedny. Zkoušel jsem různé věci, ale funguje jedině dotek na strunách mezi sedlem a mechanikami, popř. podložení kouskem molitanu. Mohl byste mi, prosím, poradit, v čem může být problém? Moc děkuji. V. Volkmann
Odpověď | X | 22.05.19, 07:40:33
Dobrý den,
to může způsobovat cokoli, takto na dálku neumím poradit.
Vzhledem k měnícím se vlhkostem, v souvislosti s dešti a teplejším počasím, hodně pracují krky nástrojů. Zkuste zkontrolovat, zda není volná výztuha.
Jinak není jiná cesta, než hledat .....
Odpověď | X | 24.05.19, 11:56:50
gravatar .:. Juraj | www | mail
Je dohmat na 12 pražci 4mm, normálny?
Odpověď | X | 17.05.19, 21:21:41
Dobrý den,
normální může být a nemusí, záleží na jaký nástroj se ptáte.
Takto položená otázka příliš nenapoví.....
Odpověď | X | 20.05.19, 10:51:45
Dobrý den,
podařilo se mi pořídit slušně zachovalou Brauerku 463 a chtěl bych ji začít aktivně používat na podiové jazzové hraní. Bojuji s rozhodnutím jak ozvučit a jaké požít struny. Co byste z Vašich zkušeností doporučil spíše? Jde mi o zachování akustického jazzového zvuku. Rozhoduji se mezi snímáním floating snímačem https://www.muziker.cz/shadow-sh-az-48-attila-zoller-floating-jazz-pickup spolu s hlazenými strunami s niklovým opředením např. Thomastic Infeld, nebo klasické bronzové struny a snímat jen piezo peckou třeba od Schallera https://www.umerkura.cz/piezo-snimac-oyster-s-p? Děkuji za případné navedení správným směrem. Také bych se chtěl zeptat zda v současné době přijímáte i zakázky na renovace, pokud bych chtěl zmíněnou Brauerku u Vás zkulturnit.
Děkuji Jindra Knoulich
Odpověď | X | 17.05.19, 09:11:30
Dobrý den,
inu, za sebe bych doporučil nepoužít ani jeden z uvedených snímačů, protože to bude zbytečná investice a zvuk bude natolik nevyhovující, že to stejně nepůjde použít.....

Moje doporučení je floating, a to buď kopie De Armonda od Guilda nebo Kent Armstrong - je ovšem třeba vyloučit licenční snímače vyráběné v Asii, které nehrají zle, ale nejsou vyvážené.

Struny je potřeba vyzkoušet, začal bych u jazzových hlazených Thomastiků.

Během letních měsíců se budeme věnovat právě repasím a podobným úpravám, lze tedy domluvit i Váši kytaru.
Odpověď | X | 17.05.19, 10:32:13
gravatar .:. Martin | mail
Dobry den vazeny pane Prochazko. Chtel bych moc podekovat za tohle uzasne forum, kde se muze lajk dozvedet mnoho uzitecneho a zajimaveho. Ja mam dotaz ktery nevim jestli uz nezasahuje do oblasti Know how. Pokud to tak je, tak plne respektuji a na dotaz neodpovidejte, vubec se nebudu zlobit... Cely zivot je mym snem postavit si svoji el. kytaru. Nejsnazsi konstrukcne je asi telecaster, tedy jsem si ho vyrobil z materialu ktery jsem mel po ruce(evropsky jasan, evropsky javor). Na tomhle prototipu jsem vy vyzkousel konstrukci, geometrii a tak. Chtel bych si vyrobit dalsi nastroj, ale ted uz na ostro s poradnym materialem a toho se tyka prave moje otazka. Je mnoho obchodu po Evrope kde kvalitni material nabizi, nicmene si nejsem jisty jestli prodavaji. A hlavne jestli zakaznikovi ktereho vubec neznaji a koupi si jeden kus jasanu na telo a jeden kus javoru na krk opravdu poslou material v top kvalite. Klidne bych objednal i z Ameriky tam je to asi jiny level,vetsi vyber a tak. jen mam obavu jestli opravdu prijde to best...kdyz uz za to jsem ochotny dat vetsi penize. Je prosim v Americe nebo i v Evrope nejaky obchod kde se nemusim bat toho, ze kdyz nekoupim kamion dreva, tak mi prijde neco ne v top kvalite, nebo neco co je hozeny nekde v koute a nikdo to nechce kdyz to ma v ruce? Treba to je uplne zbytecny dotaz a jen reaguji na zkusenosti z cech...mockrat vam dekuji za tohle forum, za nastroje ktere vyrabite i za ty ktere s panem Grotzbachem opravujete a serizujete. Delate skvelou praci oba, moc si vas vazim
Odpověď | X | 02.03.19, 09:53:41
Dobrý den,
děkujeme za pochvalu!

Skutečný stav věci je zcela opačný, než ho vidíte, se dřevem na hudební nástroje se obchoduje jinak.
Kupujete - li kamion, netrváte na kvalitě, ale na ceně, když chcete kvalitu, kupujete konkrétní kusy dřeva, často od více dodavatelů.....

Nejjednodušší cesta je pan Sivčák na Slovensku - odkaz Sám vyrábí a materiál odpovídá vždy tomu, co má v popisu v eshopu. Případně není problém se telefonicky domluvit .....

Pokud chcete jistotu solidního jednání v USA, pak www.stewmac.com nebo www.lmii.com - tradiční dodavatelé, od kterých nakupují američtí kytaráři, počítají se zasláním do Čech.

V Evropě je nejsnazší cesta na jistotu přes německý nebo anglický eBay, kde si málokdy někdo dovolí nepoctivost - od možného stopnutí peněz po udělení špatného hodnocení jste chráněný.

Obecně - pokud nemáte dřevo v ruce, stejně nemáte jistotu.
Nemusí jít o podvod, každý z výrobců a dodavatelů hodnotí materiál podle jiných preferencí, takže to, co je u jednoho top jinde nabízejí jako standard.....

Odpověď | X | 04.03.19, 11:09:02
Dobrý den,
výborné forum!
Měl bych s dovolením pár dotazů: čím nejlépe ošetřovat Open pore finish přední desky (Sitka). Dále na tomto finishi je průsvitný bezbarvý pickguard, rád bych jej vyměnil za např. želvovinový, ovšem ten má trochu odlišným tvar. Myslíte, že po odstranění toho původního z tohoto Open pore provedeni zůstanou nějaké stopy na desce, pokud ano, jak je nejlépe odstraním?
A ješte bych chtěl požádat o Váš názor na kytary Dowina, pokud je to možné.
Děkuji Jirka H.
Odpověď | X | 14.02.19, 21:37:18
Dobrý den,
děkujeme!

ad 1) Pickguard bude pouze na samolepku, odstranění by nemělo zanechat stopy v laku nebo dřevě, ale velmi pravděpodobně pod ním bude světlejší plocha, způsobená menším průnikem UV záření skrz materiál pickguardu. Té se už nezbavíte, tedy nový pickguard musí být stejný či větší.

ad 2) Na čištění můžete vyzkoušet Pronto ve spreji, nicméně proveďte nejdřív zkoušku na malé ploše, zda se nic neděje. Obvykle na tyto povrchy stačí suchý hadr, ideálně utěrka z mikrovlákna.....

ad 3) .... já bych ji kamarádovi nedoporučil :o)


Odpověď | X | 18.02.19, 11:45:05
gravatar .:. Ondrej | mail
Dobrý večer,
chtěl bych se vás (jako odborníka) zeptat na cestování s celomasivním nástrojem během zimy. V tomto období obvykle nástroj zůstává doma uschovaný ve futrále, kde kontroluji vlhkost a těch cca 45 se mi daří udržet. Na cesty si beru polomasiv, kde je riziko poškození menší. S tím mám ovšem nyní problém - šel na reklamaci s elektronikou. Jsem tedy odkázán na svůj hýčkaný celomasiv. Zajímalo by mě, zda hrozí nějaké poškození nástroje, když jej přenesu v zimním období o pár ulic dál do hospůdky nebo do auta/ z auta? Je třeba se obávat teplotního skoku? Futrál je velmi bytelný, jedná se o dřevený kufr.

Moc děkuji za odpověď.
Odpověď | X | 04.02.19, 19:26:47
Dobrý den,
krátkodobý přesun z domova do jiné vytopené místnosti není problém.
Bohužel robustnost pouzdra nesouvisí s tepelnou ochranou nástroje.
Dřevěná pouzdra jsou na tom o mnoho hůř než plastová s polyuretanovou výplní, záleží na tloušťce izolační pěny, levná pouzdra samozřejmě nic moc neřeší.
Nechat nástroj - byť v dřevěném pouzdru - např. v nevytopeném kufru auta cestou na hory v - 20 C je riziko.

Obecně platí, že všechny změny musí probíhat pomalu, aby si nástroj zvykl.
V tomto případě by se jednalo o teplotní šok při hraní venku - vytopený byt versus teploty pod bodem mrazu - okamžitý přechod by nástroj nemusel vydržet - platí i pro větrání doma, kdyby byl nástroj umístěný proti oknu nebo v přímé trase studeného vzduchu.
Venkovní hraní vyžaduje postupný přechod nástroje - pootevřené pouzdro nechat chvíli větrat, teprve následně vyjmout nástroj.



Odpověď | X | 05.02.19, 10:58:03
gravatar .:. Sedlak | mail
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je možné v dnešní době, kdy spousta výrobců v seriové výrobě nahrazuje původní dřeva kvůli CITES a jiným regulacím), u Vás vyrobit kytaru s použitím Brazilského palisandru na luby a záda. Jak je to s dostupností takového dřeva v současnosti a výhledově? Rovněž bych rád znal váš názor na použití dřev Ovangol místo palisandru.
Děkuji!!!
Odpověď | X | 09.01.19, 01:46:34
Dobrý den,
my už mnoho let Brazilský palisandr nenabízíme. Možnost nákupu legálního materiálu s Cites dokumentací je ojedinělá a až na vyjímky se týká soukromých inzercí. Cena za sadu je zpravidla v desítkách tisíc, s přihlédnutím k časové náročnosti nákupu a vyhledávání nabídek - není v našich možnostech tento materiál dodat.

Problematika Cites je v případě Rio palisandru velmi složitá.
Narozdíl od ostatních materiálů, které se do soupisu dostaly v posledních letech a které lze i přes to, že jsou na Citesu, nakupovat a používat za jasně daných podmínek, Rio bylo zavedeno o mnoho let dřív a většina obchodníků nesplnila časový limit pro legalizaci stávajících zásob - zdálo se, že EU nebude až tak důsledná ve vymáhání tohoto práva, leč byla.
To v praxi znamená, že toto dřevo leží ve skladech a zpětně jej legalizovat nelze. Pokud nedojde k uvolnění ochrany, což neočekávám, neobjeví se v nabídce - tím odpovídám na Váš dotaz ohledně budoucnosti.
Změna pravidel Cites je velmi zdlouhavá a vzhledem k tomu, že hudební nástroje spotřebovávají z celkové těžby jednotky procent chráněných druhů a jejich lobby není příliš silná ani aktivní, je to zřejmě uzavřená kapitola.
Už zavedení podmínek pro legální převoz a používání hudebních nástrojů vyrobených z chráněných druhů - myšleno vlastníkem nástroje, nikoli obchodníkem - trvalo rok.....

V současné době je možné v rámci EU nakupovat a používat druhy vedené na Cites ( vyjma Ria ) - všechny palisandry ( dalbergia ) - legislativa předpokládá, že zodpovědný je obchodník, který nesmí nelegálně získané dřevo prodávat a toto je doloženo už při vstupu materiálu do EU. Při prodeji není nutné vydávat dokumentaci Cites, neopouští - li materiál území EU.

Pohyb nástrojů z chráněných druhů - pokud opět nedošlo ke změně :o) - v rámci užívání jejich majitelem je volný, nepochopitelně se omezení vztahuje ke kilogramům chráněných druhů, které jsou použity při výrobě hudebního nástroje.....
Nicméně při převozu jednoho dvou kusů kytar se do limitu vejdete.

Osobně raději než Rio používám madagascar palisandr, cocobolo či ziricote, jeví se mi barevnější ve zvuku, což pro současný pojem moderního zvuku akustické kytary vyznívá lépe.
Pro milovníky zvuku 30. let je zajímavý honduras mahagon, blíže k Riu pak genadill.
Existuje ale více adekvátních náhrad, které lze zařadit bez obav vedle brazilského palisandru.
V současné době máme k dispozici řadu druhů, které pocházejí z jiných částí Jižní Ameriky než z Brazílie, a které Citesu nepodléhají.

Co se týká ovangolu, míříte na opačné spektrum kvality materiálu, než se nachází většina palisandrů.
Je to dřevo, které lze použít a i my ho používáme, v případě, kdy je potřeba snížit cenu a zachovat standard.
Je to materiál znělý, nicméně kultivovanosti tónu a rozsahu barev palisandru nedosahuje.
Z mého pohledu bych ho řadil o něco výše než mahagon a níže než indický palisandr.
Jeho předností je zajímavá kresba, která mnohdy působí luxusně, často luxusněji než palisandr....

Ceny materiálů na Citesu rapidně stoupají, ale hlavně těžba je minimální a nelze už zásobovat seriovou výrobu. Ta tedy hledá levné náhrady, mnohdy popis materiálu v katalogu znbačně převyšuje jeho skutečné vlastnosti :o))
S tímto tématem, mimo jiné, souvisí i aspekt, že ne všechny zvukově kvalitní dřeviny lze snadno zpracovat - především jde o ohýbání lubů a lakování. V seriové výrobě pak tyto materiály znamenají navýšení nákladů, tedy firmy je nepoužívají.....

Odpověď | X | 09.01.19, 11:47:56
gravatar .:. Jan Plech | mail
Dobrý den, měl bych dotaz ohledně opravy citery, která je rozklížená a má lehce prohnuté tělo díky vlhkosti. Jakým způsobem by se dal tento nástroj opravit ? Děkuji za radu.
Odpověď | X | 14.12.18, 20:11:11
Dobrý den,
podle této informace Vám, při nejlepší vůli, poradit nedokážu.
Aby bylo možné cokoli říct, potřebovali bychom nástroj vidět.
Odpověď | X | 17.12.18, 11:05:01
gravatar .:. Fero
Dobrý den.
Možná bude můj dotaz trochu mimo, ale chtěl bych se zepatat jestli by bylo možné upravit (odlehčit) baskytaru a taky kolik by to to cca stálo. Jedná se o Yamahu BB424X. Kytara poměrně dost přepadává na stranu hlavy. Uvažoval jsem o změně ladících mechanik za lehčí (ty aktuální váží 1ks cca 110g), přetvarování hlavy na menší (další odlehčení) a vyfrézování komor (asi nejlépe ze zadní strany), tak jak jsem to viděl např. u kytar z produkce Sadowsky. Kytaru mám cca 1 rok a hraje se mi na ni dobře, dohmat super, nikde nedrnčí, ale je na moje záda poměrně těžká cca 4,5kg al nevyvážená. Obávám se, že abych dosáhl toho co chci nákupem nové kytary - lehší a vyváženější nástroj - tak bych musel jít daleko nad moje finanční možnosti. Je mi jasné, že je to poměrně velký zásah a obnášel by i další položky jako je lakování, zakrytování komor atd. Potřeboval bych se jen ujistit jestli to nad čím uvažuji je pro mne schůdná cesta, nebo absolutní volovina.
Předem děkuji za Váš čas a zdravím.
Odpověď | X | 26.11.18, 19:18:35
Dobrý den,
cesta to je, nicméně efekt je nejistý.
Výměna mechanik a dutiny snad vyřeší nevyváženost, celkovou hmotnost ale myslím nesníží natolik, aby zmoizel problém zatížení zad.
Nejlehčí mechaniky mají okolo 40 g / kus, nicméně cena 40 EUR / kus, těžší verze 60 g - 30 EUR.....
Pokud byste se rozhodl k řešení, stavte se s nástrojem v naší dílně a můžeme zvážit možnosti......
Odpověď | X | 28.11.18, 10:51:15
gravatar .:. martin
Dobrý večer,
mohu se zeptat jaký je zvukový rozdíl mezi hunbuckery s plechovým krytem a bez krytu? Mockrát děkuji, s pozdravem Martin
Odpověď | X | 24.10.18, 20:23:13
Dobrý den,
pokud se jedná o kvalitní snímače a kryt je vyroben z opravdu nemagnetického materiálu, pak by teoreticky neměl být rozdíl.
Nicméně - v praxi se kryty občas odstraňují, zvuk je malinko jiný.
Nelze ale říct, zda lepší či horší nebo zda lehkou úpravou korekcí na aparátu nedocílíme stejný zvuk i s kryty....
Někteří hráči preferují otevřené snímače, protože mají otevřenější zvuk, ale jsou to opravdu drobné změny.
Odpověď | X | 25.10.18, 10:40:31
Dobrý večer,
chci se zeptat na životnost, použitelnost, hratelnost.... flat top
kytary. Několikrát jsem slyšel, že na rozdíl od jazzové kytary s
klenutou rezonanční deskou (a jinou konstrukcí) kde životnost je
teoreticky "neomezená" tak u nástrojů s plochou rezonanční
deskou je podle konstrukce, tvaru, materiálů atp. 5-10 roků
a potom klesá kvalita jak zvukově tak mechanicky.
Jaký je na to Váš názor. Nabízí se otázka zda investovat do kvalitního, ale mnohdy hodně drahého nástroje, když jeho
životnost by byla poměrně omezená.
Děkuji za odpověď Milan.
Odpověď | X | 15.09.18, 02:34:12
Dobrý den,
z mého pohledu je investice do kvalitního nástroje jednoznačně smysluplná - kvalitní zvuk, mnohem lépe hratelný nástroj, tón se tvoří snáz a mnoho věcí, které byly problém zahrát najednou lze. Takový nástroj, v naprosté většině, posune hráče dál.

Důležitá informace je, že i když nástroj vykazuje deformace, které už neumožňují aby byl považován za kvalitní, je možnost rezonanční desku vyměnit.
U klasických kytar, kde je konstrukce opravdu subtilní to může být i několikrát za životnost nástroje. Některé takové legendární kusy existují.

Jazzová kytara má - díky konstrukci klenuté rezonanční desky - téměř neomezenou životnost.
I díky uchycení strun pomocí struníku, je zatížení na desku zásadně menší než u akustických kytar, přitom pevnost dlabané desky je nesrovnatelně větší.
To samozřejmě souvisí s charakterem zvuku - dlabaná kytara nikdy nemůže mít stejný zvukový rejstřík jako kytara s rovnou deskou....

U akustické kytary je zatížení desky - vzhledem k tloušťce cca 3 mm a tahu strun někde okolo 80 - 90 kg - enormní. To nutně vede k jisté deformaci, která je přirozená a pokud nepřesahne určitou mez, nástroj nelimituje.
Samotnou deformaci ovlivňuje výběr materiálu a konstrukce - u drahých či zakázkových nástrojů je výběr adekvátně přísnější. Konstrukce pak bývá zpracovaná lépe a pečlivěji, tedy je i pevnější ( Zde hraje roli výběr materiálu na žebra, jejich vzájemné kotvení a individuální dotvarování podle konkrétních požadavků. U levných nástrojů se používá univerzální konstrukce tak, aby čas strávený na nástroji odpovídal výsledné ceně - to stejné platí i o materiálech. ).
Do hry vstupuje i faktor, který nelze ovlivnit, a to samotná struktura konkrétního kusu materiálu - některé vydrží věčnost, jiné po čase degradují - nelze to předem zjistit, nelze s tím nic dělat, dřevo je přírodní materiál a může zareagovat jakkoli.

Téma je to obsáhlé, ale ve zkratce je - doufám - pochopitelné o čem mluvím.
Doba, po kterou je nástroj ve 100% kondici je různá a záleží na mnoha faktorech.
Údaj 5 - 10 let je minimum, po které by nástroj neměl trpět ztrátou kvality.
Ze zkušenosti lze říct, že je opravdu vyjímkou, kdy je nástroj po 10 letech zásadně deformovaný, pokud byl postavený tak, jak měl být.

Otázka investovat či ne je k úvaze každému jednotlivci, záleží na jeho povaze, ale osobně se domnívám, že cena kytar není nijak přemrštěná. Lidé investují do finančně podstatně náročnějších hobby. A mám - li dělat cokoli co mě baví a naplňuje s vybavením, které mě limituje nebo neustále nutí řešit nějaký nedostatek, pak tato činnost neplní svůj účel, nemluvě o situaci, kdy mě má kytara živit.

Ostatně - jakou hodnotu má 10 let starý notebook, který by stál tak +/- stejně jako kvalitní kytara? ;-)






Odpověď | X | 17.09.18, 12:56:40



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259