Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

gravatar .:. Fero
Dobrý den.
Možná bude můj dotaz trochu mimo, ale chtěl bych se zepatat jestli by bylo možné upravit (odlehčit) baskytaru a taky kolik by to to cca stálo. Jedná se o Yamahu BB424X. Kytara poměrně dost přepadává na stranu hlavy. Uvažoval jsem o změně ladících mechanik za lehčí (ty aktuální váží 1ks cca 110g), přetvarování hlavy na menší (další odlehčení) a vyfrézování komor (asi nejlépe ze zadní strany), tak jak jsem to viděl např. u kytar z produkce Sadowsky. Kytaru mám cca 1 rok a hraje se mi na ni dobře, dohmat super, nikde nedrnčí, ale je na moje záda poměrně těžká cca 4,5kg al nevyvážená. Obávám se, že abych dosáhl toho co chci nákupem nové kytary - lehší a vyváženější nástroj - tak bych musel jít daleko nad moje finanční možnosti. Je mi jasné, že je to poměrně velký zásah a obnášel by i další položky jako je lakování, zakrytování komor atd. Potřeboval bych se jen ujistit jestli to nad čím uvažuji je pro mne schůdná cesta, nebo absolutní volovina.
Předem děkuji za Váš čas a zdravím.
Odpověď | X | 26.11.18, 19:18:35
Dobrý den,
cesta to je, nicméně efekt je nejistý.
Výměna mechanik a dutiny snad vyřeší nevyváženost, celkovou hmotnost ale myslím nesníží natolik, aby zmoizel problém zatížení zad.
Nejlehčí mechaniky mají okolo 40 g / kus, nicméně cena 40 EUR / kus, těžší verze 60 g - 30 EUR.....
Pokud byste se rozhodl k řešení, stavte se s nástrojem v naší dílně a můžeme zvážit možnosti......
Odpověď | X | 28.11.18, 10:51:15
gravatar .:. martin
Dobrý večer,
mohu se zeptat jaký je zvukový rozdíl mezi hunbuckery s plechovým krytem a bez krytu? Mockrát děkuji, s pozdravem Martin
Odpověď | X | 24.10.18, 20:23:13
Dobrý den,
pokud se jedná o kvalitní snímače a kryt je vyroben z opravdu nemagnetického materiálu, pak by teoreticky neměl být rozdíl.
Nicméně - v praxi se kryty občas odstraňují, zvuk je malinko jiný.
Nelze ale říct, zda lepší či horší nebo zda lehkou úpravou korekcí na aparátu nedocílíme stejný zvuk i s kryty....
Někteří hráči preferují otevřené snímače, protože mají otevřenější zvuk, ale jsou to opravdu drobné změny.
Odpověď | X | 25.10.18, 10:40:31
Dobrý večer,
chci se zeptat na životnost, použitelnost, hratelnost.... flat top
kytary. Několikrát jsem slyšel, že na rozdíl od jazzové kytary s
klenutou rezonanční deskou (a jinou konstrukcí) kde životnost je
teoreticky "neomezená" tak u nástrojů s plochou rezonanční
deskou je podle konstrukce, tvaru, materiálů atp. 5-10 roků
a potom klesá kvalita jak zvukově tak mechanicky.
Jaký je na to Váš názor. Nabízí se otázka zda investovat do kvalitního, ale mnohdy hodně drahého nástroje, když jeho
životnost by byla poměrně omezená.
Děkuji za odpověď Milan.
Odpověď | X | 15.09.18, 02:34:12
Dobrý den,
z mého pohledu je investice do kvalitního nástroje jednoznačně smysluplná - kvalitní zvuk, mnohem lépe hratelný nástroj, tón se tvoří snáz a mnoho věcí, které byly problém zahrát najednou lze. Takový nástroj, v naprosté většině, posune hráče dál.

Důležitá informace je, že i když nástroj vykazuje deformace, které už neumožňují aby byl považován za kvalitní, je možnost rezonanční desku vyměnit.
U klasických kytar, kde je konstrukce opravdu subtilní to může být i několikrát za životnost nástroje. Některé takové legendární kusy existují.

Jazzová kytara má - díky konstrukci klenuté rezonanční desky - téměř neomezenou životnost.
I díky uchycení strun pomocí struníku, je zatížení na desku zásadně menší než u akustických kytar, přitom pevnost dlabané desky je nesrovnatelně větší.
To samozřejmě souvisí s charakterem zvuku - dlabaná kytara nikdy nemůže mít stejný zvukový rejstřík jako kytara s rovnou deskou....

U akustické kytary je zatížení desky - vzhledem k tloušťce cca 3 mm a tahu strun někde okolo 80 - 90 kg - enormní. To nutně vede k jisté deformaci, která je přirozená a pokud nepřesahne určitou mez, nástroj nelimituje.
Samotnou deformaci ovlivňuje výběr materiálu a konstrukce - u drahých či zakázkových nástrojů je výběr adekvátně přísnější. Konstrukce pak bývá zpracovaná lépe a pečlivěji, tedy je i pevnější ( Zde hraje roli výběr materiálu na žebra, jejich vzájemné kotvení a individuální dotvarování podle konkrétních požadavků. U levných nástrojů se používá univerzální konstrukce tak, aby čas strávený na nástroji odpovídal výsledné ceně - to stejné platí i o materiálech. ).
Do hry vstupuje i faktor, který nelze ovlivnit, a to samotná struktura konkrétního kusu materiálu - některé vydrží věčnost, jiné po čase degradují - nelze to předem zjistit, nelze s tím nic dělat, dřevo je přírodní materiál a může zareagovat jakkoli.

Téma je to obsáhlé, ale ve zkratce je - doufám - pochopitelné o čem mluvím.
Doba, po kterou je nástroj ve 100% kondici je různá a záleží na mnoha faktorech.
Údaj 5 - 10 let je minimum, po které by nástroj neměl trpět ztrátou kvality.
Ze zkušenosti lze říct, že je opravdu vyjímkou, kdy je nástroj po 10 letech zásadně deformovaný, pokud byl postavený tak, jak měl být.

Otázka investovat či ne je k úvaze každému jednotlivci, záleží na jeho povaze, ale osobně se domnívám, že cena kytar není nijak přemrštěná. Lidé investují do finančně podstatně náročnějších hobby. A mám - li dělat cokoli co mě baví a naplňuje s vybavením, které mě limituje nebo neustále nutí řešit nějaký nedostatek, pak tato činnost neplní svůj účel, nemluvě o situaci, kdy mě má kytara živit.

Ostatně - jakou hodnotu má 10 let starý notebook, který by stál tak +/- stejně jako kvalitní kytara? ;-)






Odpověď | X | 17.09.18, 12:56:40
gravatar .:. Alex | mail
Dobrý den. Měl bych dotaz ohledně ladění. Již dlouho mě trápí jeden problém. Mám několik kytar včetně zakázkových a u všech se mi neustále rozlaďuje struna G, zkrátka nezdrží ladění. Je pravda, že ho dost ohýbám ale stejně tak E i H a tam to drží. Co jsem se bavil s kolegy muzikanty, i ti mají s G častý problém. Problém byl odstraněn nakonec po použítí strun o síle 11 ale to se nedá ohýbat. Standartně používám u všech sílu 10. Je nějaká rada? Moc děkuji Alex
Odpověď | X | 10.09.18, 21:29:27
Dobrý den,
předpokládám, že používáte neopředené G - to je samo o sobě nejproblematičtější strunou - poměr tloušťky struny a potřebného napětí není rozhodně optimální.
Samozřejmě bych zkontroloval vše, kde má struna nějakou možnost drhnout - kobylka, 0. pražec, srážeče, mechaniky.

Jestliže máte problém s více nástroji, pak bych hledal nejprve příčinu ve stylu namotání strun na mechaniku. Je - li na mechanice struny moc, popř. si ještě navinete pár otáček přes sebe, pak je to na jistotu, že prvním vytažením přestanete ladit.....
Struny má být navinuto pouze několik otáček, proti proklouznutí se uvazuje pojistný "zámeček". Návodů je spousta, jednoduchý a účinný způsob je např. zde:

https://www.youtube.com/watch?v=UpFaKpmClSg

Pokud to problém nevyřeší, stavte se, budeme hledat :-D
Odpověď | X | 11.09.18, 10:42:52
gravatar .:. Honza | mail
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, co si myslíte o novém systému žebrování V-bracing od Taylora. Nedávno jsem přehrál pár kytar s touto stavbou (pravda, z cenové hladiny 150-300 000) a hrály (celkem podle očekávání) skvěle. Srovnání s klasickým žebrováním na jinak stejné kytaře bohužel nemám. V čem je výhoda tohoto řešení? Zkusili jste to někdy použít?

Pak bych se ještě rád zeptal, na kolik by u Vás vyšla kytara vhodná pro fingerstyle (tedy něco s menším tělem a barevným zvukem), přední deska smrk, zadní deska a luby koa (nebo existuje něco zvukově srovnatelného s plným a rovným spektrem?). U zmíněných Taylorů se mi líbily i zaoblené hrany a zkosení pro pravou ruku, které je opravdu velmi pohodlné.

Díky za odpověď i Vaše skvělé fórum.
Odpověď | X | 10.09.18, 09:40:42
Dobrý den,
alternativ k Martinově X žebrování se v historii vyskytlo mnoho a vždy měly znamenat průlom ve zvuku akustických kytar. Upřímně nevím o žádné, která by byla objektivně lepší a znamenala revoluci.
Většinou se zlepšla jedna část zvuku, ale další zase doznaly zhoršení. V některých konstrukcích se po čase projevily zásadní deformace rezonančních desek, to mělo za následek fatální zhoršení akustiky nástroje.
V dávnější historii hodně experimentoval Gibson, později Ovation, velmi často se touto problematikou zabývají američtí kytaráři.

Můj názor na tuto variantu konstrukce je spíš negativní a vychází z faktu, že žebra kromě funkce mechanického vyztužení, mají mnohem důležitější úlohu akustickou, kdy je třeba pohlížet na konkrétní verzi žebrování jako na soubor vodičů vibrací po desce ( viz. konstrukce jazzových kytar, kdy s trochou nadsázky lze říct, že i bez žeber by deska unesla zatížení strun, přesto jsou žebra mohutná a jejich umístění zásadně ovlivňuje zvuk nástroje ).
Redukce počtu žeber znamená sice uvolnění rezonanční desky a s tím souvisejícího delšího dozvuku, barevnosti tónu, atd., na druhou stranu může znamenat zhoršení vyvážení zvuku nástroje a s tím souvisejícího prosazení se spolu s dalšími nástroji.
Úvaha, že uvolnění rez. desky je nevyhnutelně pozitivním krokem nemusí být bezezbytku platná.

U Taylora se lze inspirovat v mnoha oblastech, ale pokud budeme mluvit o akustice nástrojů, pak to není cesta k následování, alespoň pro mě ne. Nezpochybňuji, že jsou to kytary se svým vlastním pojetím zvuku a tím jsou vyjímečné, ale budu - li hledat přirozený zvuk akustické kytary, pak jsou v branži podstatně větší ikony a vzory. Nicméně pochybuji, že by kdy byly jejich nástroje běžně k dispozici v Evropě, neřkuli v Čechách. Taylor je tak americkou firmou s nejširší nabídkou, včetně luxusních nástrojů, kterou lze vidět a přehrát, ale s tímto faktem je třeba pracovat tak, jak leží - kterou jinou kytaru z koa nebo jiných super materiálů lze v obchodní síti odzkoušet...... Srovnání prakticky neexistuje.

Co se týká Vašeho dotazu na naše nástroje, pak každou zakázku sestavujeme po jednotlivých položkách, přesnou cenu Vám tedy od boku neřeknu, zavisí na mnoha položkách, ale řekněme, že celomasivní akustická kytara lze ve verzi smrk / indický palisandr postavit okolo 35 - 40 000,- v akusticky luxusnějších materiálech jako koa, madagascar palisandr, cocobolo, ziricote a podobné, pak v rozmezí 50 - 70 000,-.

Cena nástrojů z koa je závislá na konkrétní sadě materiálu - koa se nesmí těžit, zpracovávají se pouze stromy spadlé nebo nemocné a nuceně skácené. Cena se může lišit v tisících....

Mimochodem - koa se používá na nástroje, kde je požadováno, aby byl zvuk hodně nacinkaný ( mimo to velmi dobře reaguje i na jemné podněty - je velmi znělá ) - koa má snad největší množství vyšších harmonických - rozhodně bych neřekl, že je to materiál, který má rovné spektrum, pokud tak nástroj vyznívá, zřejmě není využitý potenciál materiálu.
Ekvivalent by mohl být australský blackwood ( Acacia melanoxylon ) - varieta havajské Acacia koa. Koa je natolik specifická ve zvuku, že nic jiného ji nenahradí.
Pro fingerstyle nástroje jsou vhodné už zmíněné materiály - většinou rodu Dalbergia - tedy palisandry většiny druhů, mimo tento rod ziricote, popř. v levnější variantě pau ferro, které nedosahuje kvalit zmíněných materiálů, ale je to lepší volba než indický palisandr....

Další téma je materiál rezonanční desky, tedy smrk. I zde lze vybrat z mnoha druhů, které se zásadně liší ve zvuku....
Odpověď | X | 10.09.18, 11:48:53
.... ještě k doplnění, sražení pro pravou ruku, popř. na břicho u zadní desky, nabízíme.
Je ovšem třeba počítat s vyšší hmotností nástroje a ani pro akustiku nástroje to není přínos.
Nejde o zásadní zhoršení zvuku, ale poznat to samozřejmě je.
Odpověď | X | 11.09.18, 10:24:54
gravatar .:. matthew | mail
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, kolik by stála větší renovace kytary Brauer Cremona 465a, u které chybí celá zadní deska, luby jsou rozštípané a hmatník je na konci zlomený. Děkuji za odpověď s pozdravem Matthew
Odpověď | X | 15.07.18, 08:27:17
Dobrý den,
takto, jen podle popisu, neumím říct, museli bychom nástroj vidět, ale pokud se nejedná o kytaru, která pro Vás osobně má citovou hodnotu, zcela jistě se vyplatí sehnat nějakou kompletní.
Z popisovaného nástroje zbývá rezonanční deska a krk......
Cena opravy se blíží ceně nově stavěného nástroje, tedy řádově desítky tisíc......
Odpověď | X | 18.07.18, 11:17:17
gravatar .:. matthew | mail
Děkuji za odpověď, citovou hodnotu pro mě nemá, koupil jsem jí za cenu hardwaru v tomto stavu, tak mě napadlo, jestli jí má cenu dávat dohromady, když je to stará Brauer Cremona 465a
X | 18.07.18, 13:20:10
Dobrý den,
neničil bych ji, buď časem přijde doba, že to bude mít smysl opravit anebo se někomu hodí použitelné součásti.....
Odpověď | X | 19.07.18, 12:15:37
gravatar .:. Martin
Dobrý den, dík za kvalitní informace a poprosil bych taky o jednu. Ovlivní nějak negativně celomasivní akustickou kytaru každodenní podlaďování a návraty do standardního ladění?
Odpověď | X | 20.06.18, 20:54:50
Dobrý den,
teoreticky vzato, častá změna tahu strun, neprospívá rezonanční desce ani krku - oba komponenty se přizpůsobují celkovému zatížení, ale s určitým zpožděním.
Dlouhodobě stejně zatížený nástroj bude fungovat lépe mechanicky i akusticky.

Prakticky vzato - změny to nejsou zásadní a pokud nejste vyjímečně náročný, pak je, pravděpodobně, nepostřehnete.
Samozřejmě může být nástroj méně stabilní v ladění, což souvisí s mechanickými změnami při snížení a zvýšení tahu strun a bude trvat déle, než se ustálí - znamená to tedy častější dolaďování.
Při celkovém přeladění to může trvat poměrně dlouho, než se nástroj znovu ustálí, při koncertě to pak není úplně použitelná varianta.....

Ale - nástroj musí sloužit požadavku hráče a podladění není nic, co by nástroj přímo ničilo.

Pokud je ta možnost, je praktičtější mít nástroje dva, především kvůli zmíněné stabilitě ladění.
Odpověď | X | 21.06.18, 10:38:35
gravatar .:. Martin
Děkuji za odpověď.
X | 21.06.18, 14:42:56
gravatar .:. Zdenek | www | mail
Dobrý večer ,jsem majitelem kytary Cremona luby 456 překližka 1 . Chtěl bych se zeptat zda byl lepen krk , hmatník do těla kytary .Mám tam šroub který se vyndá a krk kytary jde vyjmout volně ven .Nevím zda je to tak správně . 2 .Máte zkušenost s vlepením carbonové výztuhy do krku kytary. Jak dalece se tím krk vyztuží .Děkuji za odpoveď .
Odpověď | X | 09.05.18, 20:13:05
Dobrý den,
ano, šroub v krku je v pořádku, je to původní řešení, které mělo umožnit vložení podložky pod patku a úpravu náklonu krku, mimo jiné z důvodu absence výztuhy a nutnosti častějšího seřizování nástroje.

Když už bych přistoupil k tak velké opravě, jako je sundání hmatníku, použil bych aktivní výztuhu.
Uhlík mechanicky zafunguje správně, ale nemáte jakoukoli kontrolu nad seřízením průhybu krku.
Ne vždy instalace pasivní výztuhy splní očekávání, mnohdy se stane, že krk sice zůstane trvale ve stejném nastavení, ale to nemusí být optimální, zvlášť, když se krk prohne proti tahu strun.....
Odpověď | X | 10.05.18, 10:29:33
gravatar .:. Honza
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jak bych měl upravit kytaru (Jazz 16) a zesilovač, když bych z ní chtěl dostat starý rockenrollový zvuk, něco jako Scotty Moore. Děkuji.
Odpověď | X | 08.05.18, 09:56:55
Dobrý den,
na takto položenou otázku mě napadá - koupit si kytaru, aparát a ruce Scotty Moorea....
Bez informací Vám mnoho neporadím, univerzální řešení neexistuje.

Obecně lze říct, že ne každá kytara je vhodná a použitelná a je třeba vybírat konstrukce, které k rockenrollu byly určené. Typicky Gretsch nebo Gibson z 50. let - ES 125, ES 150, ES 175 = překližka se singlovými snímači.
Pro jazz jsou většinou tyto nástroje zvukově chudé.

Aparát - opět platí hledat stylově něco z dané doby.

Scotty Moore má obsahlou stránku o svém vybavení, které používal v různých obdobích.
Z těchto informací se dá hodně vyčíst.....
Odpověď | X | 10.05.18, 10:18:26
gravatar .:. Franta
Dobrý den pane Procházko,
předně děkuji za zajímavé fórum. Rád bych se zeptal: v posledních letech se mi zdá, že stále častěji jsou nabízeny nejrůznější alternativy vinutí kovových strun na akustickou kytaru. Mimo standardních bronze a phosphor-bronze jsou zde také Nickel-Bronze, Monel, Aluminium-Bronze...Člověk se v tom trochu ztrácí8-o Rád bych se zeptal na Váš názor na tyto ,,alternativní" druhy vinutí. Předem moc děkuji za odpověď.
Odpověď | X | 18.04.18, 23:16:15
Dobrý den,
obecně je třeba oddělit dvě kategorie, které jsou v nabídce.
Zatímco např. Monel od firmy Martina nebo Pyramid, ale svým způsobem i ocelové D´Addario EHR, jsou návratem k historii, různé kombinace materiálů a bronzu jsou snahy o moderní pojetí strun.

Monel ( slitina mědi a niklu ) je materiál používaný někdy ve 30. letech.
Tedy chcete - li historicky znějící nástroj, bez přemíry harmonických se silným základním tónem, s důrazem na zvuk dřeva, pak toto je správná cesta.
Nicméně pro většinu současných hráčů to bude zvuk suchý, tupý....

Pravým opakem mají být struny s vinutím bronzu v kombinaci s hliníkem nebo niklem.
Hlavní charakteristika je hodně harmonických a větší akustický výkon strun.

Obě skupiny spojuje odolnost vůči korozi a delší životnost.

Názor na typ strun je vždy subjektivní.
Nástroji s minimem výšek moderní struny můžou pomoct.
Při použití pro nástroj, který sám o sobě disponuje celým tónovým spektrem může být zvuk nepřirozeně nacinkaný a syntetický, z luxusní kytary pak získáte kreaturu, která nelze poslouchat.....
Podobné dilema pak řeší hráči klasické hudby - volba tradičních nylonových strun nebo moderní karbonové verze....
Stejně tak materiál sedla a 0. pražce - kost nebo Tusq? Tusq a kytara s plným spektrem je dost peklo :o))
To, co v grafu frekvencí na papíře vypadá lákavě, nemusí v praxi fungovat ku prospěchu.

Univerzální rada neexistuje, je třeba vyzkoušet vhodnost strun k tomu kterému nástroji.
Moderní struny mají spoustu pozitiv a pokud je hráč se zvukem spokojený, můj názor je jednoznačně používat.
Na druhou stranu, pokud by to byl absolutní průlom a byly to univerzálně nejlepší struny na světě, používali by je všichni a jiné by se nevyráběly. Naštěstí tomu tak není, takže to je třeba brát jako jednu z možných variant, vhodnou k vyzkoušení....
Odpověď | X | 19.04.18, 12:16:44
gravatar .:. Ondřej
Dobrý den. Rád bych se zeptal na vaše doporučení na malý preamp na vestavění k piezo snímači do telecasteru. S čím máte dobrou zkušenost? Dělají něco místní výrobci? Moc děkuju za odpověď. Ondřej
Odpověď | X | 11.04.18, 23:01:39
Dobrý den,
často využíváme výrobky pana Šlapáka electrosonic.szm.com

Předzesilovače od zahraničních firem:
L. R. Baggs Ctrl-X, Graphtech Ghost a Fishman Powerchip.
Z těchto uvedených nejčastěji používáme L. R. Baggs.

Zajímavý je systém Ghost, který umožňuje rozšíření o MIDI modul.
Problém je velikost ať už předzesilovače tak i MIDI modulu.

Jen připomenu, že všechny předzesilovače je třeba napájet 9V baterií.


Odpověď | X | 12.04.18, 10:46:12
Dobrý den, obracím se na Vás prosbou o radu. Vlastním el.kytaru Washburn XM12 (lípa, 6-struná, tremolo). Když jsem jí zakoupil, měl jsem problémy s původními snímači Duncan USM a proto jsem je vyměnil za Seymour Duncan SH-8 invaider. Bohužel s těmito snímači také nejsem spokojený. Hraju styl heavy metal a při rytmické hře i s přitlumením je zvuk zatlumený, není průrazný a konkrétní. Chtěl bych pořídit snímaček, které by této kytaře již konečně "chutnaly". Mám typ na Seymour Duncan SH-4 JB TB nebo Seymour Duncan SH-10 TB Full Shred (kobylka) a ke krku Seymour Duncan SH-1 ´59. Mohl by jste mi poradit jakou variantu zvolit ze svých zkušeností. Děkuji Roman
Odpověď | X | 29.03.18, 16:46:38
Dobrý den,
výběr snímačů bude dost složitý.
Problém vidím víc v nástroji, než ve snímačích.
Lípa spolu s tenkým provedením těla bude zahuhlaná vždycky.
Velmi podobné provedení používá Ibanez, zkuste se probrat jejich vyššími řadami, kde lipové tělo používají také a zkusit poslechnout nějaké ukázky, ideálně někde přehrát nástroj.
Mám za to, že většinou jsou tyto nástroje osazené Di Marzii - tuším Air Norton / Tone Zone.

Další varianta je zkusit nějakou aktivní elektroniku, která by zvuk trochu oživila.
Možná by stačilo nějaké nakopávátko středů - mid boost - vyrábí se i jako krabičky, tedy lze odzkoušet.

Samozřejmě původní SD USM není Made in Usa, ale pouze jedna ze značek, kterou používá druhovýroba Duncan Designed Pickups.
Může to být tedy cokoli odkudkoli a také to tak funguje.

Anebo spolehnout na odborníky v Čechách či na Slovensku a svěřit se jim do ruky, ať zkusí něco namotat.
Máme s tímto postupem dobré zkušenosti.
Doporučil bych pana Šlapáka - electrosonic.szm.com anebo pana Radovana Macha rmpickups.cz
Odpověď | X | 09.04.18, 10:40:50
Dobrý den,
rád bych se zeptal na výhody a nevýhody nerezových
pražců oproti klasickým extra hard a zda by jste je
doporučil či nikoliv.
Děkuji David Rokos
Odpověď | X | 01.03.18, 23:03:35
Dobrý den,
nerezové pražce osobně doporučuji v okamžiku, kdy má hráč problém s promačkáváním standardních pražců, míněno např. nutnost broušení každý rok.
V případě, že pražce vyžadují úpravu, řekněme, jedenkrát za pět let, je lepší zvolit standardní materiál.

Nerezové pražce jsou velmi odolné a poškodit je dá už hodně práce.
Dá se říct, že pro běžného hráče by měly být definitivním řešením jednou provždy.
Na druhou stranu mohou způsobovat víc problémů, pokud jde o přepražcování, kde už jsou drážky rozšířené po původních pražcích. Jde především o špatné dosedání na samém konci pražce - důvodem je extrémní tvrdost a velká pružnost. Přestože se pražce před osazením předohýbají podle radiusu hmatníku, konce pražců se občas uvolní a je třeba je zafixovat lepením ( důvodem je často přesušení nástroje - právě nyní je to aktuální téma, kdy velké mrazy snižují vlhkost vzduchu na extrémní hodnoty ). U standardních to většinou lze vyřešit snadno, u nerezu to bývá boj, někdy prohraný.

Další téma k úvaze může být změna zvuku - týká se především elektrických kytar, u akustických se více méně změna neprojeví.
Velká tvrdost pražců přidá vyšší harmonické, nikoli však v celém spektru, zvuk se stává agresivnějším.
Obecně pro akustiku nástrojů platí, že materiály 0. pražců, sedla kobylky a pražců mají mít adekvátní tvrdost, nikoli tvrdost maximální......


Odpověď | X | 05.03.18, 11:07:04
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli nevyrábíte pickguardy na elektrickou kytaru na zakázku a za jakou cenu. Konkrétně na elektrickou kytaru Tom Delonge squier stratocaster.
Ondřej Čechovský
Odpověď | X | 15.02.18, 10:34:53
Dobrý den,
ano, vyrábíme.
Cena záleží na použitém materiálu. Obykle pickguard vychází od 1 500,- do 2 000,-.
Odpověď | X | 26.02.18, 19:37:29
Dobrý den pane Procházka,
chci se zeptat na kolik by vyšla u vás výroba elektrické kytary typu Stratocaster Black David Gilmour ,. Jde mi hlavně o zvuk .
Děkuji .

S pozdravem
Pavel Spousta.
Odpověď | X | 14.01.18, 15:07:05
Dobrý den,
do emailu Vám zasílám detailní rozpis kalkulace.
Při dodržení sestavy - tedy tělo americká olše, krk americký javor, mi to vychází necelých 38 000,- Kč.
Odpověď | X | 17.01.18, 11:57:08



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259