Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Dobrý den pane Procházko,

existuje nějaká výhoda nultého pražce z pražcového drátu, místo klasického nulťáku třeba z kosti. Dříve se to hojně používalo a dnes je jen pár výrobců, kteří se toho ještě drží.

Díky J. L.
Odpověď | X | 04.04.12, 19:02:02
Dobrý den,
výhodu to má jen jedinou - při přebroušení pražců nastavíte i výšku 0. pražce.
Vlastně ještě ekonomika - samotné vedení strun pak může být klidně v plastu a nemusíte používat kost nebo jiný drahý materiál, protože jde pouze o vedení struny, nikoli o přenos energie.

Nevýhod je ale poměrně dost.
Jedna z nich je agresivnější zvuk, který je důsledkem tvrdosti pražcového drátu - kost má optimální vlastnosti pro přenos energie ze struny.
Další je skutečnost, že občas potřebujete udělat 0. pražec vyšší ( nevhodně prohnutý krk, silovější hra ), což Vám drát neumožní.
Po čase se v drátu vytvoří drážky, které Vám poškozují opředení strun.

Myslím, že použití drátu namísto 0. pražce se objevuje u levných nástrojů nebo u nástrojů, které jsou tradiční nebo vintage.
My toto řešení používáme u modelů Gypsy, kde má zvukové opodstatnění, ale je i tradiční pro daný nástroj.
Odpověď | X | 12.04.12, 10:56:20
Díky za odpověď.
X | 12.04.12, 20:41:47
gravatar .:. Ignác | mail
Zdravím,

chtěl bych se zeptat, zda jste již měli možnost vyzkoušet nový L.R.Baggs M80? A jinak by mne zajímalo, které z následujících variant koupě magnetického snímače do rez. otvoru byste dali přednost (a proč?)?

L.R.Baggs M1 + preamp (DI Box, multiefekt,...), L.R.Baggs M1 aktivní (rovnou do zvukovky - Lexicon Alpha) nebo Shadow SH145 (rovnou do zvukovky)?

Chtěl bych snímač se stavitelnými pólovými nástavci tak do +/- 4 tisíc... Díky moc!

Odpověď | X | 02.04.12, 09:57:17
Dobrý den,
bohužel nepíšete, čeho byste rád dosahnul a jaký nástroj chcete osadit....

Osobně nemám moc rád magnetický snímač pro akustickou kytaru, protože zatím žádný, který jsme zkoušeli ( nový M 80 jsem ještě neosazoval ), nebyl moc věrný zvuku nástroje.
Jeho opodstatnění je pro hráče, kteří potřebují používat efekty, protože pieza a kapacitní snímače si s běžnou kytarovou krabičkou moc nerozumí, ale pro snímání čistého akustického zvuku to není ideální řešení. Občas se tento typ snímání hodí z praktických důvodů - pokud střídáte elektrickou a akustickou kytaru a používáte jedno kombo. Opět piezo a kapacitní moc nefungují na klasické aparáty určené pro elektrickou kytaru.
Výhoda pasivního magnetu je, že nepotřebujete napájení.
Ale budeme - li se bavit o kvalitě ( rozuměj věrnosti ) snímání, pak to není dobrá cesta, alespoň ne samostatně. Kombinací s kobylkovým snímačem už se dá mluvit o zajímavém efektu....

Pokud bych si měl vybrat, tak raději Baggs ( některé věci vyvíjejí pro Shadow, takže kdo ví, jestli to není náhodou to samé ), považuji tuto firmu za zajímavou především proto, že inovace velmi často přicházejí právě od nich...
Aktivní nebo pasivní je celkem jedno, záleží na Vašem vkusu - aktivní bývá agresivnější, výkonnější, ale pokud byste řešil cestu z pasivu přes multiefekt, pak raději rovnou aktivní M1, D. I. Box naškodí méně, ale i tak - i z pohledu ceny slušné krabičky vůči + 1 000,- Kč za aktivní M1 - spíš aktivní.

Problém vidím víc v samotné vizi, než ve výběru snímání.
Cesta přímo do zvukovky, no .... ta musí být opravdu super, aby to nějak fungovalo.
Nečekal bych zázraky ani přes kvalitní snímání :-(
Odpověď | X | 03.04.12, 13:16:23
gravatar .:. Ignác | mail
Dobrý den,

díky za info. Účel je jediný a jednoduchý - nahrávání se za účelem cvičení...tedy abych se zpětně mohl slyšet, jak hraju... Elektromagnetický snímač volím z důvodu, že nechci zasahovat do nástroje instalací pieza a hlavně proto, že střídám více kytar, tak abych mohl snímač střídat s nimi (i proto uvažuji např. o tom, že kabel ze snímače povede ozvučným otvorem ven, nikoli do samice v kolíku na řemen)...

Takže zázraky nečekám a ani nepožaduji :-) Lexicon Alphu už mám a chtěl bych si ji nechat i nadále, protože do ní mohu zapojit i zpěvový mikrofon - ve výsledku si chci nahrávat zpěv přes mikrofon a kytaru přes snímač (někdy jen samotnou kytaru bez zpěvu)...

Proto jsem myslel, že aktivní snímač mohu vést rovnou do zvukovky, u pasivního budu potřebovat něco (multiefekt, D.I., ale třeba i obyčejný booster) pro zesílení signálu...

Takže suma sumárem - účelem je nahrávání pro cvičné účely, snímač chci střídat na vícero kytarách a zatím jediné, co mám, je Lexicon Alpha, kam mohu zapojit i mikrofon...

Díky moc za čas!
X | 03.04.12, 13:23:34
gravatar .:. Adam | mail
Zdravím,
narazil jsem na velmi zajímavé video, které se přímo týká Vaší práce a mohlo by inspirovat.

odkaz
Odpověď | X | 30.03.12, 23:05:12
Dobré ráno,
díky za link.
Zajímalo by mě, jestli to opravdu funguje.
Podle toho, jak ladíme nástroje my, se mi to zdá nereálné - zásah je příliš malý na to, aby ovlivnil tak velkou rezonující hmotu...

Ale kdoví...
Pokud je to funkční, je to samozřejmě bomba!
Odpověď | X | 03.04.12, 09:34:22
Dobrý den,

chtěl bych se zeptat o kolik se změní cena při stavbě sedmi strunné nebo osmi strunné elektrické kytary? Myslím na práci se dřevem... U hardware to je jasný :-D

Děkuji moc za odpověď

Martin, Lucifer
Odpověď | X | 25.03.12, 01:10:25
Dobrý den,
pokud se nejedná o variantu, kdy je třeba objednat atypické rozměry materiálu - např. při realizaci 10 strunného nástroje bylo zapotřebí objednat z Německa atypický přířez ebenu, kde se cena kalkuluje "na míru", není cena odlišná.

U 7 - 8 strunné kytary se dá použít standardní velikost materiálu.
Hardware a snímače - to je jasné, ke zvážení jsou konstrukční doplňky, jako třeba karbonové výztuhy krku a podobně, ale nic z toho nejsou částky, které by v celkové ceně nějak zásadně změnily rozpočet...

Pokud byste měl zájem o konkrétní kalkulaci, pošlete mi, prosím, na e-mail Vaši představu o nástroji, předvším materiály a řešení snímání a hardware...
Rádi Vám vypracujeme návrh, popř. varianty.
Odpověď | X | 26.03.12, 10:00:41
Dobrý den,

mám dotaz - vím, že na španělku nepatří kovové struny, nicméně zajímalo by mne, zda by španělka snesla struny typu silk and steel (La Bella, Martin, případně Thomastik John Pearse Folk)? Mají nižší tah, nicméně až zas tak jako nylonky také ne... Díky.
Odpověď | X | 22.03.12, 09:14:41
Dobrý den,
jde o to, jakou kytaru máte a na jakých strunách máte zkušenost, že funguje bez problémů a deformací rezonanční desky ( Některé nástroje např. nesnesou hard tension, protože konstrukce na to není počítaná - jedná se zpravidla o profesionální kytary, kde je třeba respektovat doporučení výrobce. ).

Doporučím Vám stránky D´Addario, kde najdete veškeré informace o vyráběných strunách, tedy i tahy jednotlivých strun.
Průměrný tah nylonových strun je cca 6 kg na strunu, Silk & Steel cca 9 kg. Rozdíl je dost značný ...

Dohledejte si tahy vybraných strun a porovnejte, možná některá z firem nabízí odpovídající set Silk & Steel.

Pokud se jedná o nástroj, kde jste ochoten riskovat, není nic jistějšího, než učinit pokusné ostrunění a sledovat, jak kytara zareaguje ;-)
Odpověď | X | 23.03.12, 10:06:45
Díky za rychlou odpověď.

Jde o to, že chci na cesty nějakou kytaru s menším tělem a zároveň širším hmatníkem. A s těmito parametry je jednodušší (= levnější :-D ) koupit nějakou španělku než kytaru na kovové struny typu parlor, 000 či OM... Tak mne napadlo vyřešit to nákupem španělky a použitím strun silk and steel, jejichž zvuk mám rád (narozdíl od nylonu)...
X | 23.03.12, 10:36:37
... levné španělky bývají odolnější než mistrovské kusy.
Pak tedy zkusit, školní nástroje unesou obvykle tah strun 0.09 až 0.10.
Odpověď | X | 23.03.12, 11:04:08
Jo a jinak už jsem si sepsal závady a nedostatky, které budu chtít napravit, tak už jen najít den kdy se k vám dostavím. :-)

Ještě jednou pěkný večer.
Odpověď | X | 21.03.12, 22:22:52
Dobrý večer. Docela by mně zajímalo, z jakého důvody se dělají hmatníky např. z palisandru a z javoru. Nejvíce jsem to viděl u el. kytar. Má to nějaký svůj zvláštní účel ? ? Ty javorové vypadají lépe :-)
Děkuji, za názor odborníka.

Hezký zbytek večera přeji.
Odpověď | X | 21.03.12, 22:19:51
Dobrý den,
zase jedno z témat na kapitolu knihy a ne na pár řádek fóra, takže hrubý průlet problematikou :-D :

1) finanční náročnost
2) mechanické vlastnosti
3) akustické vlastnosti

K bodu 1 není moc co komentovat, takže není vyjímkou popis hmatníku "ebonized cokoli" - Asijská produkce, ale ouha, v poslední době i ikony Americké produkce nalézají inspiraci a tak se u levnějších řad např. firmy nesoucí jméno našeho svatého, přijíždějícího na bílém koni :-D , anebo i Gibsona, objeví Micarta nebo Black Richlite, rozuměj lisovaný papír nebo textil spolu s fenolickou pryskyřicí, v dobách minulých nazývaný v Čechách např. kartit a hlavně nejslavnější verze - pertinax.
Vysmívaní Čeští kytaráři, kteří tento materiál používali, když nemohli sehnat exotické dřevo, se dnes mohou dmout pýchou, že oni tyto materiály objevili už v 80. letech, a to minulého století :-D
Abych nekřivdil, někteří světoví výrobci učinili pokusy nahradit dřevo syntetickým materiálem už pradávno, ale tehdejší muzikantská obec vesměs nepřijala tento směr - "zcela nelogicky". Snad pro osobní pocit, že hudební nástroj má být v případě kytary, dřevěný - zavrženíhodné :-D . Vyjímku tvoří ve, větší míře, snad jen Ovation, ale ani ten nevydržel moc dlouho a klasické dřevěné kytary ho zatlačily do minoritní pozice.
Ostatně je víc věcí, které ve své době firmy zkusili a zase stahli z výroby pro komerční neúspěch ( snad že muzikanti víc hledali zvuk hudebního nástroje a nevěřili úplně všemu ) a hle, nové století už není tak náročné a tak tahejme ze šuplíků všechny ty vychytávky zlevňující výrobu a když je dobrá legenda, oni to koupí :-D .

Bod 2 už je na delší pojednání, ale ve zkratce - hmatník je nedílnou součástí mechanické konstrukce krku.
Jeho tvrdost většinou znamená i pevnost, tedy v řadě běžně používaných dřev na hmatníky, bude řazení asi takové: nejpevnější eben --> palisandry typu madagascar, cocobolo, pau fero --> palisandr Indický --> javor.
Mechanikou je třeba rozumět pevnost krku, ale i odolnost hmatníku proti "prohmatání".
Javor najdete vždy lakovaný - jeden z důvodů je jeho světlá barva, která se rychle zašpiní od strun a potu, ale je nutné ochránit i samotné dřevo, které je relativně měkké. Lak je v tomto případě tvrdší.

Bod 3 je významnější na elektrických nástrojích, ale i u akustických je materiál hmatníku neopominutelný, byť jako doplňkový aspekt zvuku.

Eben - u elektrických nástrojů je zvukově ostrý, typy jako Tele či Strat, které samy o sobě mají výšek habakuk, už s tímto materiálem mají problém a stávají se příiš agresivní.
Velmi dobře funguje na kytarách s průchozím krkem, které mají mnohem větší barevný rozsah a zvukový dopad krku není tak zásadní.
U akustických nástrojů se používá především pro mechanické vlastnosti.

Palisandry - ty tvrdší se prosazují zvukově i u akustických nástrojů - jsou znělejší než ostatní materiály hmatníků.
U elektrických kytar jsou možnou volbou pro agresivnější zvuk ( Tele, Strat ), ale ještě stále použitelný.

Indický palisandr - nejčastěji používaný u elektrických kytar pro dosažení více výšek, u akustických pro vzhled a nižší cenu.

Javor - u akustických kytar se zpravidla nepoužívá - jeho vlastnosti nejsou ničemu prospěšné.
Předpoklad, že akustická kytara bývá osazena strunami 0.12 nebo 0.13 limituje použití javoru i z pevnostního hlediska.
Je třeba použít lepšího vyztužení krku - jako např. u baskytar - což nese s sebou vyšší váhu nabo vysokou cenu - uhlíkové kompozity.
U elektrických nástrojů se využívá pro měkčí zvuk a také vzhled. Sám o sobě není schopen "hrát" krajní výšky - reprodukuje spíš vyšší středy.

Důležité je, že javorový hmatník se musí lakovat. Údržba takového hmatníku, neřku - li přepražcování je mnohem složitější a pro zákazníka i dražší.
Další argument proti javoru je jeho měkkost, přepražcování je možné třeba jen jednou, pak už dráty nedrží nebo se musí používat tzv. opravářské, designované pro tento účel. Výběr je ale omezený.
A samozřejmě zmíněná pevnost.
Odpověď | X | 23.03.12, 11:01:06
gravatar .:. Richard | mail
Zdravím,

měl bych dotaz - měl jsem na vrchní desce kytay nalepen piezo snímač, který jsem sundal. Mohu na odstranění zbytků lepidla (byl přilepen oboustrannou lepící páskou) použít přípravky na čištění nástrojů - viz Vaše předchozí odpovědi, nebo je lepší použít něco jiného? Jedná se o kytaru Seagull s běžným lakem... Díky.
Odpověď | X | 19.03.12, 20:26:41
Dobrý den,
ano, pokuste se odstranit pomocí leštěnky na nábytek - třeba Pronto.
Všechny tyto materiály zanechávají lesk, pokud tedy máte matného Seagulla, počítejte s možnou lesklejší plochou na vyčištěném místě.
Nicméně moc na výběr, při odstraňování podobných zbytků, stejně není...
Odpověď | X | 20.03.12, 09:47:43
gravatar .:. Mirek | mail
Dobrý den pane Procházka,
nedávno jste tady psal,že je dobré použít na hmatník Diavu,což se mi velmi osvědčilo.Chtěl jsem se zeptat,jestli můžu použít diavu i na přední desku a luby.
Děkuji za info.
Odpověď | X | 09.03.12, 07:16:12
Dobrý den,
ne, to bych nedoporučoval. Použít samozřejmě lze, ale existují lepší prostředky.
Na laky používáme Pronto ve spreji.

Odpověď | X | 09.03.12, 09:20:22
... ještě mě napadlo - Pronto se týká moderních laků.
Starší nitro může být trochu problém - někdy se objevují skvrny, které je potřeba čas od času rozleštit, ale vždy se vrátí :-( .
Lihová politura si s moderními přípravky nerozumí vůbec.
V obou případech je nejlepší čištění suchým měkkým hadrem, velmi opatrně lze navlhčit. Voda ovšem nepatří na nástroj, kde jsou otevřené praskliny laku - hrozí další popraskání nebo odlupování laku!

Pokud nemáte zkušenosti, je vhodným řešením výběr některého z profesionálních přípravků na čištění smyčcových nástrojů.
Kvalitní přípravky nabízí např. České hudební nástroje - viz. link.

odkaz
Odpověď | X | 12.03.12, 22:00:53
Dobrý den. Pokud jsem se dobře dovtípil, tak tlouštky desek by měli býti vaše Know - How, nebo se pletu? :-);-)
Odpověď | X | 06.03.12, 18:12:08
Dobrý den,
... ale tak to není :-D
Údaje si přečtete v jakékoli knížce o stavbě kytar a do značné míry jsou uváděné podobné rozměry.
Know - how je v poskládání všech potřebných informací dohromady tak, aby to fungovalo podle Vaší představy. To odlišuje jednotlivé výrobce.
Koupit si plán a stavět podle něho je dobrý začátek, ale na souvislosti si každý musí přijít sám...
I když znám jednoho, druhdy úspěšného kytaráře, který věřil koupeným plánům věhlasného amerického kolegy a myslel si, že vlastní invence netřeba, no a dneska už kytary nedělá ;-)
Odpověď | X | 07.03.12, 10:50:24
gravatar .:. Johny | mail
Dobrý den. Mám dotaz, jaká má být tloušťka lubu.Vrchní a spodní desku mám 3mm tlusté. Stavím si doma grand stage kytaru a potřeboval bych poradit. Předem děkuji za odpověď.
Odpověď | X | 28.02.12, 18:30:14
Dobrý den,
no nejsnazší cesta je pořídit si plán nebo lépe přímo knihu o stavbě, kde většinou plány bývají v ceně.
Např. toto

odkaz

Pokud zvoíte cestu pokus - omyl :-D , pak obecně - deska rezonanční 2,5 - 3 mm dle zvoleného materiálu, typu žebrování a velikosti modelu, spodní 2,3 - 2,8 mm se stejným upřesněním a luby 1,9 - 2,2 mm, dle materiálu a dle toho, jak umíte s ohýbačkou ;-)
Odpověď | X | 29.02.12, 10:05:55
gravatar .:. Radek | mail
Dobrý den chtěl bych se zeptat jak dokončit akustickou kytaru včelím voskem.Mám namysli doma. Rozpustit vosk který následně rychle zasychá je nejspíš blbost, přidává se něco do něho? a jak se vůbec připravuje? Na internetu to nemůžu najít a vy jste někdo kdo to určitě ví :) Děkuju.
Odpověď | X | 26.02.12, 11:24:42
Dobrý den,
včelí vosk sám o sobě není vhodná povrchová úprava, protože má velmi nízkou teplotu tání a předměty, které jsou určeny pro dlouhodobý kontakt, pak začínají lepit.
Do směsí se přidávají různé další přísady, nejčastěji carnaubský vosk, těkavé oleje ( citrónový, levandulový ) a rozpouštědlo ( většinou terpentýn ), které umožní zachování pastovité konzistence.

Doporučil bych Vám spíš zakoupit hotový podukt, domácí pokus Vás může slušně vytrestat při odstraňování podivné lepkavé hmoty z nástroje :-)

Obecně se vosky vhodné pro větší namáhání označují jako tvrdé.

např.: odkaz
Odpověď | X | 27.02.12, 11:22:29
Dobrý den.
No pravděpodobně to bude tou druhou příčinou, protože mi nepřipadá že na struny moc tlačím.
Každopádně s přepražcováním budu počítat, jako s další - opravou- :-)
Co ještě říkáte na tento systém snímání nástroje ? Setkal jste se s tím už ? Přijde mi to dosti " drahé " .

odkaz
Odpověď | X | 24.02.12, 13:21:53
Dobrý den,
drahé leč funkční.....

Pokud zapátráte po internetu, zjistíte, že to zase tak drahé není a mnohé podobné produkty stojí dvojnásobek.

DPA funguje celkem spolehlivě, slabinou je ohebný "husí krk", který při prudkém pohybu změní polohu a zvuk se změní - což je otázka spíš stylu hry a lze si dávat pozor.
Druhý zápor je nutnost sejmout zařízení před uložením nástroje, takže pokaždé musíte znovu hledat optimální místo, kde mikrofon snímá nejlépe...
Velkou předností je opravdu věrný zvuk nástroje a zároveň možnost pohybu po podiu.

Tohle je lepší řešení, nicméně 16 000,- .....

odkaz
Odpověď | X | 27.02.12, 10:47:21
Dobrý den,
Mám dotaz ohledně nepříjemného šumu z baskytary který při doteku strun přestane.Je to normální jev nebo je to závada? Setkal jste se stím? Fender deluxe jazz bass
předem děkuji za odpověd.
Odpověď | X | 17.02.12, 17:44:57
Dobrý den,
bývá to běžná věc - hardware není pravděpodobně uzemněn. Odšroubujete - li kobylku, měl by pod ní být kabel, který vede někam do šachty s potenciometry a měl by být spojen s tělem potenciometru nebo jinou "zemí" v nástroji.
Snadno vyzkoušíte buď měřákem, nebo postačí kabel, baterka a žárovka. Zapojíte - li do okruhu baterku, žárovku, kobylku a výstupní samičku ( její uzemněnou část - např. matici, která ji drží v krytu ) má žárovka svítit.
Pokud uzemněn je a přesto se objevuje popsaná závada, je problém buď ve špatném zapojení - některý kabel či potenciometr - nebo v samotných snímačích, popř. pokud je jí nástroj vybaven - v aktivní elektronice, která u Fendera stojí za ... a často odchází.
Odpověď | X | 21.02.12, 10:07:01
Dobrý den.
Děkuji opět, je to asi tak jak říkáte. Možná kytara opravdu ladí a já to jen měřím špatnými prostředky. Jinak na ucho mi - sedí- , až na některé tony. Ještě mě něco napadlo . Za ten necelý rok se mi vydřela drážka na prvním a druhém pražci, to už je asi horší že?. Může to s tím laděním-neladěním nějak souviset. .
Děkuji pěkně.
Odpověď | X | 16.02.12, 12:14:16
Dobrý den,
vymačkané pražce souvisí s laděním pouze na těch tónech, kterých se vymačkání týká. Na ladění oktáv to nemá vliv.

Vymačkané pražce jsou buď důsledkem špatné techniky hry, kdy hráč příliš promačkává struny anebo použitím měkkého drátu, který mají továrny v oblibě, protože se dobře osazuje a méně tupí nástroje, především v automatických pražcovačkách.
Lze samozřejmě přepražcovat - pokud jde o důsledek měkkého materiálu, pak postačí standardní 18% slitina Ni - Ag - např. Dunlop, pokud jde o problém techniky hry, lze použít buď pražce z měděné slitiny Evo Gold nebo pražce nerezové.
Odpověď | X | 21.02.12, 10:13:37



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259