Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

gravatar .:. Martin | mail
DObry den preji,
Jak dlouho trva postaveni 12str. kytary, celomasiv od zadani zakazky? Priblizne :-)
Diky za odpoved.
Odpověď | X | 13.04.10, 10:49:59
Dobrý den,
standardně od šesti do devíti měsíců.
Odpověď | X | 14.04.10, 11:00:38
Dobrý večer,
vyrábíte opravdu skvělé kytary po všech stránkách a je vidět, že máte opravdu dokonalý přehled.
Proto bych se Vás chtěl zeptat jaké máte názory a zkušenosti s voskovanými kytarami, případně s procesem voskování. A případně jestli byste mi mohl nějaký konkrétní vosk doporučit.
Pročítám fóra a různé jiné zdroje a hledám co možná nejjednodušší a nejfunkčnější řešení povrchové úpravy těla kytary. Nejde mi ani tak o krásu jako o ošetření dřeva a zachování zvukových vlastností dřeva.
Předem Vám mnohokrát děkuji
Odpověď | X | 06.04.10, 23:04:18
Dobrý den,
děkujeme ;-) .
Vosk určitě neublíží nástroji ve zvuku. Po této stránce lze jen doporučit.
Problém je v trvanlivosti povrchu. Mechanickému poškození odolává minimálně, čas od času ho musíte oživit další vrstvou, protože jednak sám přirozeně vysychá a jednak ho, v místech dotyku s nástrojem, mechanicky odřete.

Pokud se s tím smíříte, odvděčí se Vám příjemným pocitem, že koukáte a saháte na dřevo a ne na plastový obal.

My máme dobré zkušenosti s podlahovými oleji a vosky, které jsou odolnější, rychle zasychají a vůbec ...
Dostupné jsou např. produkty firmy Bona - občas i v hobby marketech.
Pokud budete chtít něco dalšího, doporučil bych produkty CLOU. Občas v Hornbachu, jinak zastoupení mají v Plzni a zákaznický servis pojímají zodpovědně, takže Vám doporučí.

Vyvaroval bych se olejům a hlavně voskům, které avizují na obalu použití na běžný nábytek. Bývají měkké, dlouho schnou a některé se odírají pohledem.

Vhodné produkty mívají označení hard oil nebo hard wax.
Občas Vám nabídnou i verzi lesk ( po vytvrdnutí lze leštit ) nebo mat, častěji ale standardní polomatný povrch.
Odpověď | X | 07.04.10, 10:45:09
Doufal jsem, že uslyším přesně takovou odpověď :-) Ještě jednou děkuju!
X | 07.04.10, 21:21:59
Dobrý den,
chtěl bych -jednou provždy -návod na to jak změřit jak vysoko mají být struny nad pražci. Je zřejmé, že co nejníže, ale zajímalo by mě zda na to existuje nějaký výpočtový vztah...předpokládám, že je to nějaký poměr odvozený od tloušťky struny a asi tam bude i nějak zakomponovaná menzura(délka struny-kvůli kmitu). Našel jsem pár stránek které se tím zabývají, ale jednak se liší (dokonce je na to prý měrka) a jednak žádný výpočet neudávají. Prosím třeba jen o fundovaný odkaz. Mockrát předem děkuju a přeju hezkej den: Petr Kubeš
Odpověď | X | 06.04.10, 08:06:24
Dobrý den,
tak jednou provždy zase nic :-D .
Výpočty sice existují, ale jsou k ničemu. Při nastavení výšky strun je třeba vzít v potaz mnoho subjektivních faktorů hráče, a to vzoreček neumí.
Přidáte-li k tomu fakt, že každý nástroj se chová jinak - jinak reaguje na změny vlhkosti, jinak na tah strun, atd., dojdete k tomu, že empirická zkušenost z vlastní kytary je ta cesta.

Měrky existují, ale ty Vám nic neřeknou o tom, jak správně.
Slouží pro urychlení práce. Jde jen o to, že ze sady vyberete tu, která se Vám zdá přijatelná a podle ní celý nástroj nastavíte.

Nastavení dohmatu je souhra 0. pražce, průhybu krku a výšky sedla.
Podle typu strun a stylu hry se vše vzájemně nastavuje na míru.
Odpověď | X | 07.04.10, 10:30:09
gravatar .:. V. Cach | mail
Dobrý den pane Procházko,
mohl by jste mi prosím nastínit rozdíly ve zvuku při akustické i elektrické hře, mezi smrkovou a javorovou vrchní deskou u jazzové kytary? Předem děkuji.
Odpověď | X | 03.04.10, 15:40:59
Dobrý den,
javorová deska je používaná výhradně na elektrické modely ( alespoň u nás ). Důvodem je její přirozená neschopnost zahrát určitý rozsah vyšších harmonických, tedy přirozený equalizer.
Magnetický snímač sám o sobě zdůrazňuje výšky a vyšší středy. V případě, že i kytara má tendenci zdůraznit tyto frekvence, výsledkem je uječený tón, který není jazzově kulatý a podobá se více akustické kytaře s rovnou deskou.
Příklad toho můžete slyšet na většině asijských jazzových skvostů, kde tenká překližka produkuje přesně to, co ve zvuku být nemá.

Javorová deska je do jisté míry specialita a její volba je vhodná pro milovníky opravdu kulatého a hutného tónu. Výhodou je, že při hře téměř nemusíte použít tónovou clonu a zvuk není nijak elektricky pokřiven. Javor má navíc pomalejší atak - tón z nástroje nevystřelí.

Smrk je zvukově barevnější, otevřenější a působí akustičtěji. Určitě je univerzálnější.
Pro akustické nástroje typický.
Rychlejší atak a barevnost tónu jsou pro akustickou hru důležité.
Laděním desek a konstrukcí nástroje můžete výsledek zásadně ovlivnit. Proto lze smrk použít jak na elektrické, tak na akustické kytary.
Odpověď | X | 07.04.10, 10:18:22
gravatar .:. Dandyss | mail
Dobrý den pane Pocházko,chci Vás požádat o pomoc při výběru laku na moji el. kytaru jejíž základ tvoří RG z americké lípy..Kdesi níže v diskuzi jste odkazoval na milesi.cz,na stránky jsem koukal,ale mají opravdu velký výběr,máte nějaký konkrétní typ?Musím použít nejaký pu základ na dřevo a pak vrchní lak,nebo přímo vrchní lak(chci nechat vyniknout přirozenou kresbu dřeva,jen lehce do matu)?Je lepší vybírat z tvrdých laků např. na parkety? A co soudíte o přísadách do laků jako jsou uv filtry,urychlovače,barvítka atd.?Proč,jak píšete v diskuzi,není dobré použití polyesteru?Myslel jsem,že má ještě lepší stálost,tvrdost...Kytaru používám do tvrdších stylů-bude zde silnější vrstva laku výhodou(hutnější basy,sustain..)?Předem Vám mnohokrát děkuji za odpověď a přeji spousty dalších úspěchů.
Odpověď | X | 25.03.10, 21:31:25
Dobrý den,
pro Váš případ ( lípa ) můžete použít pouze vrchní lak. Póry jsou miniaturní a není třeba je zaplňovat. Problém nastane pouze u čelního řezu, ale polyuretan si s tím poradí.
Můžete použít podlahový lak, ale s mírou, vrstva nesmí být jak skleněná deska.
Zásadní výhodou podlahového laku je výborná přilnavost a hlavně se skvěle rozlévá. Vrstvu budete mít hladší.
Použít můžete i standardní vrchní polyuretan v odpovídajícím procentu matu.

Většina laků už UV filtr obsahuje, není důvod ho přidávat. Navíc takto obohacený lak nedovolí dřevu přirozené zabarvení vlivem světla a nástroj bude působit dost neosobně.
Barvítka jsou bez problému, pokud ovšem nebudete lak brousit. Vzniknou fleky vlivem nestejnoměrného probroušení.
Urychlovače a ostatní zázraky v běžném procesu nepotřebujete.

Platí, že pokud nevím proč, nepoužívám nic navíc.

Myšlenka, že tvrdý a tlustý lak něčemu pomůže, je opravdu mylná. Hudební nástroje se vyrábí ze dřeva proto, aby zněly jako dřevo. Lak je nutné praktické zlo. A když už to bez něj nejde, je třeba volit tak, aby ublížil co nejmíň. O každém typu musíte vědět, jaké má vlastnosti a posoudit, zda půjde použít.
Tím zároveň odpovídám na dotaz o polyesteru - příliš tvrdý, aplikuje se v tlusté vrstvě, resp. čím tlustší, tím líp vytvrdne. Nepropadá do pórů, protože má přes 90% sušiny a leští se výborně.
Až budete vlastnit továrnu v Číně ( nebo dneska už bohužel i v USA ), jistě si jeho vlastnosti oblíbíte, ale do té doby ho používejte jen na lepení kanoí ( Skutečně, je to tatáž hmota, jen naředěná acetonem. Ostatně sám jsem v dobách minulých, pomocí kilovky polyesterového laku, nejednu loďku pořešil ;-) ).
Odpověď | X | 30.03.10, 21:34:08
Milý pane Procházko, Vaše "nylonová" sedmička na webu vypadá fakt dobře. Tak mě napadlo, jestli je pro dobrý elektroakustický zvuk třeba celomasivní nástroj?? Není zásadní vrchní deska a kvalita snímání? Případně, počítá se u tohoto celomasivu i s akustickým nahráváním?
Odpověď | X | 18.03.10, 22:42:18
Hezký den,
ono je to - jako vždy - složitější a variant je víc.
Primární je rozhodnutí, jak má být kytara využívána, tedy jak moc akustický zvuk po ní budeme chtít. Elektroakustika neznamená akusticky nehrající nástroj i když to tak v krámech vypadá.
Čím míň akustického zvuku, tím míň problémů, ale tím méně přirozený zvuk a u nylonky to platí dvojnásob. Pointa je v tom, vyvážit poměr akustického a elektrického zvuku podle stylu hudby a hry konkrétního zákazníka. Nicméně cílem je mít kvalitní akustický nástroj, který lze kvalitně ozvučit (tedy i sejmout mikrofonem).
Čistě akustickou nylonku kvalitně ozvučit nelze (kromě mikrofonu) - konstrukce je natolik subtilní a zvuk akusticky bohatý, že snímač není schopen zpracovat zvuk korektně. Výsledkem je elektricky znějící peklo plné vyšších harmonických bez základního tónu...
Elektroakustický nástroj nemá 100% parametry akustické kytary, protože konstrukce je tužší, ale principy stavby a použití materiálů zůstávají stejné. A zvuk nástroje je zvuk soustavy všech komponentů, ne jen rezonanční desky. Všechny díly nástroje se vzájemně ovlivňují. Z toho vyplývá, že barvu zvuku a sustain nelze vytvořit pouze z vrchní desky.
Snímač má zesílit zvuk nástroje, nikoli vytvořit vlastní. Pokud to je možné, používáme snímací systémy s pasivními korekcemi, které tolik neublíží (Zesílení samo o sobě není tak zvuk ničící, jako aktivní korekce eq. I drahé systémy, určené pro montáž do kytary, jsou málo kvalitní, co se týká eq.). Na druhé straně uznávám, že eq může zachránit před šíleným zvukařem. Opět volba – praktičnost nebo hezčí zvuk.
Polomasivní nástroj má význam tam, kde reálně hrozí nezvladatelnost zpětné vazby nebo tam, kde je požadavek na agresivní zvuk kytary, bez ohledu na přirozenost tónu (rock, pop, …).
Pro klasiku nebo jazz celomasiv oceníte. Pokud hrajete jednotlivé tóny v rychlém sledu, chová se i méně kvalitní nástroj celkem mravně. Propad kvality tónu se zásadně zdůrazní při pomalejší hře a nutnosti zaplnit zvukově plochu. Kratší sustain, nebarevný tón, …
Odpověď | X | 19.03.10, 10:23:38
gravatar .:. Jan Bísek | www | mail
Já se ptal, protože zvažuji, že bych ozvučil svého Taylora 214 a našetřil na co nejkvalitnější celomasivní nástroj. Tím jsem chtěl pokrýt akustické hraní s houslemi a cajonem a elektroakustické s kapelou.

Odpověď | X | 20.03.10, 19:44:47
gravatar .:. Petr | mail
Dobrý den,
chci se zeptat na kolik vyjde výměna hmatníku. Jsem vlastníkem PRS CE-22 a před čtvrt hodinou mi prolétl celý život hlavou, jelikož jsem špatně položil nástroj do stojanu a při převratném pádu mi rohem hmatníku narazil do stolu. Nejedná se o nijak zavazející šrám, pouze psychická bolest. Případně mě napadá, zda je možné osadit javorovým hmatníkem ? Cena mi stačí alespoň orientační.
Velice děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Odpověď | X | 12.03.10, 17:21:59
Dobrý den,
výměnu hmatníku bych viděl jako poslední variantu.
Nástroji mnohem méně uškodíte opravou šrámu. Pokud je hmatník eben nebo palisandr, dá se oprava provést velmi šetrně.

Javorový hmatník se osadit dá, nicméně nese sebou víc problémů při jakékoli údržbě pražců, než eben či palisandr. Osobně bych nedoporučil a na PRS v tom nevidím ani žádný důvod.

Cena výměny záleží na mnoha faktorech - od materiálu hmatníku, přes intarzie až po typ laku a barvy krku. Především retuše laku nástroje, po výměně hmatníku, Vám může cenu zásadně zvýšit. Kalkulaci bych Vám udělal až po prohlídce nástroje.
Ale jak jsem řekl, na to je času dost
;-)
Odpověď | X | 15.03.10, 10:44:31
Dobrý den,

děkujiza odpověď. Jakmile se dostanu do Prahy, vezmu nástroj a pokud by to bylo možné stavil bych se. Samozřejmě bych předem dostatečně informoval :)

Přeji pěkný zbytek dne, Petr
X | 15.03.10, 12:54:21
gravatar .:. Jarek | www | mail
Dobrý den,

mám od Vás dělanou kopii Les Paula (první modrý model) :-)
Chtěl jsem se zeptat, zdali by šla udělat úprava, kdy by se do kytary zabudoval aktivní obvod (jako jump na sólo, abych nemusel používat krabičku) se třemi stupni, a to: 1 - vypnuto, 2 - mírně zvýšená hlasitost 3 - více zvýšení hlasitost.

Případně prosím (klidně na mail) přiližnou cenu, abych si sestavil rozpočet :-)

Děkuji

Kučera
Odpověď | X | 08.03.10, 14:31:10
Dobrý den,
osadit aktivní elektronikou by se dalo.
V LP je málo místa, tedy je nutné vyfrézovat pouzdro na 9V baterii a vyvrtat otvor pro další přepínač.
Samotná aktivka je do 2 000,-, krabička na baterii 300,-, přepínač 200,-.
Práce podle hodin - odhaduji 1 000,- - 1 500,-.
Odpověď | X | 09.03.10, 10:33:42
gravatar .:. Richard | mail
Dobrý den,

nejprve mi dovolte trochu chvály - děláte nádherné kytary a až se naučím pořádně hrát, chtěl bych si od Vás nějakou nechat udělat :-)

A nyní prosba - potřeboval bych poradit. Pokud má kytara (akustika) plošší zvuk z důvodu menšího těla (grand auditorium), jakými strunami tomu nejlépe pomoci? Co jsem studoval názory na webu, pochopil jsem, že zřejmě vybrat fosfor-bronzové, ale jaká značka by byla nejlepší? Hodně jsou doporučované Elixiry, tak by mne zajímalo, zda za vyšší cenu dostanu krom vyšší kvality i lepší akustické vlastnosti právě co se týká zvýraznění zvuku...? Případně jestli poradíte i jiné struny - napadly mne ještě Cleartone.

Je mi jasné, že strunami z GA dreadnought neudělám, ale přesto bych rád zvuk alespoň trochu zvýraznil.

Díky moc!
Odpověď | X | 27.02.10, 18:00:29
Dobrý den,
vždy jde o to, jaký nástroj máte, myslím materiálově a potažmo kvalitativně. Pokud nehraje dřevo, strunami už to nezachráníte.
Mám na mysli, že rozdíl ve strunách je, ale není zlomový.
Vyřadíme-li ze hry struny asijské výroby a různé licenční hrůzy - obzvlášť Martin si libuje v produkci strun typu "baleno pro Martin", můžete vybírat podle osobního vkusu, univerzální rada neexistuje.

Můj názor je, že by Vám zcela neseděl zvuk GHS, Martin a podobných firem, specializujících se na bluegrass a country.

K úvaze jsou Elixiry, ale mají agresivnější výšky, někomu to vadí.
Jako žhavé kandidáty bych viděl DR a John Pearse, s Cleartone nemám zkušenost.
Phosphorbronze, pro více barevný zvuk tenší, pro akustický výkon a pevný tón silnější.

Používá se finta - na nástroj natahnete 0.13 struny, pokud to konstrukce dovoluje a hrajete ze všech sil několik týdnů - kytara se většinou zvukově otevře. Pak zvolíte struny podle uvážení
:-D
Odpověď | X | 01.03.10, 10:02:02
Dobrý den, obracím se na Vás touto cestou s otázkou, na níž odpověď by snad mohla zajímat více lidí. Zajímá mě jaký vliv na zvuk akustické kytary (např dreadnaught) má tloušťka masivní přední desky a velikost ozvučné díry. Případně jsou-li mezi těmito hodnotami nějaké souvislosti, zda na to existuje nějaký výpočtový vzorec. Děkuji za odpověď a přeji krásný den. Máte můj obdiv!
Odpověď | X | 19.02.10, 10:23:59
Dobrý den,
rozebrání teorie vlivu rezonanční desky a ozvučného otvoru na výsledný zvuk nástroje je téma na knížku a také jich pár na toto téma vyšlo ;-)

Předem musím zdůraznit, že jednoduché vztahy ve smyslu výpočtu vzorečku neexistují. Kytara je natolik složitá akustická soustava s takovým množstvím souvislostí, že samotné výpočty čehokoli okolo akustiky jsou výsadou vědeckých kapacit.
Existují teoretické modely ideálních nástrojů, ale většinou je teorie nerealizovatelná, protože nerespektuje různorodost dřeva, jako základního materiálu nebo nelze aplikovat z důvodu ergonomie hráče. Výsledné nástroje nebývají zvukově geniální, protože jako vždy funguje, že teorie a praxe nejsou totéž.

V praxi existují typové modely nástrojů, které jsou lety odzkoušené. Výrobce tedy ví, že pokud staví např. klasiku, musí mít tloušťky desek, rozměr žeber, velikost ozvučného otvoru, výšku korpusu atd. v určitých rozměrech, aby nástroj vůbec mohl fungovat.
Každý z výrobců pak pracuje s obecnými informacemi po svém, proto se zvuk nástrojů liší u každého výrobce.

Velmi stručně - tloušťka vrchní desky v závislosti na typu a velikosti žeber - silná deska, subtilní žebrování - barevný kultivovaný zvuk, vlastnosti nástroje lze dobře ovlivnit profilem desky. Silnější deska kmitá pomaleji, zvuk nemá nepříjemnou špičku na začátku. Sustain je dlouhý.
Naopak tenká deska a masivní žebra znamená hlasitost, ne příliš barevný tón, kratší dozvuk.
Konstrukci ovlivňuje víc systém žebrování, než deska, se kterou už nelze mnoho pracovat.
Velikost rezonančního otvoru musí být taková, aby vzduchovému sloupci uvnitř nástroje kladl otvor částečný odpor. Ovlivňuje se tím barva zvuku, resp. naladění vzduchového sloupce nástroje. Má-li nástroj zvukový problém, lze ho velikostí otvoru částečně eliminovat.
Příliš malý otvor nástroj zadusí - vzduchový sloupec nemůže prostupovat z nástroje do okolního prostředí. Naopak příliš velký otvor nezpusobí dostatečnou kompresi vzduchového sloupce. Zvuk je hlasitý, rychle se tvoří, ale tón nemá barvu.

Odpověď | X | 24.02.10, 09:22:30
gravatar .:. Míra | mail
Dobrý den. Chtěl bych Vás poprosit o radu. Mám starou el. kytaru, kterou jsem se rozhodl zrestaurovat z důvodu popraskaného laku, špatné mechaniky, atd. Povrch kytary jsem opálil a poté obrousil. Tělo kytary jsem na několika místech překytoval,protože je slepované z několika částí dřeva. Nyní nastává fáze lakování, se kterou si nevím moc rady. Chci se Vás proto zeptat, jaký druh laku by byl v mém případě nejvhodnější. Přál bych si , aby tělo kytary bylo v nějaké barvě, s lesklým lakem a krk kytary přírodní, také s lesklým lakem. Děkuji za odpověď. Hezký den
Odpověď | X | 17.02.10, 12:45:37
Dobrý den,
pokud máte k dispozici stříkací pistoli a kompresor, nejjednodušší bude použít nitro. Dá se koupit jak bezbarvé, tak barevné. Oba typy se dají poměrně snadno leštit a dostupnost je v každých barvách lacích. Nitro je ekologicky "nepřijatelné", takže se můžete setkat s náhradou na bázi akrylátu, polyuretanu nebo něčeho podobného. Použít se dá. Pozor na akryláty určené na autolakování - dvousložkové laky, na dřevo nevhodné, protože špatně tuhnou ve větší vrstvě. Vždy musí být uvedeno, že lak je určen na dřevo!
Pokud byste chtěl něco náročnějšího, použijte dvousložkový polyuretan. Lak, který se dá dobarvovat a vůbec všemožně modifikovat na konkrétní vlastnosti. Dostupné produkty nabízí např. www.milesi.cz. Aplikace je náročnější a leštění vyžaduje speciální pasty. Nitro nebo akrylát vyleštíte autoleštěnkou.

Nemáte-li stříkací techniku, použijte sprej. Na barevné díly autolak, na bezbarvé lak na nábytek. Obojí jednosložkový akrylát. Vyjde Vás to ale poměrně draho, protože musíte nastříkat celkem silnou vrstvu, aby bylo možné leštit a spreje mají malou vydatnost.

Některé hmoty lze nanášet pomocí válečku - nic moc výsledek, ale při notné dávce trpělivosti by to cesta byla. Poptejte se v prodejně barev - doporučí Vám hmotu a typ válečku.

Rozhodně nevybírejte materiály na bázi polyesteru, epoxidu nebo vodou ředitelné.
Vhodné je nitro, polyuretan a akrylát - dodávají se i jako jednosložkové a lze použít.
Odpověď | X | 18.02.10, 09:53:33
gravatar .:. Míra | mail
Děkuji moc za odpověď. Stříkací pistoli a kompresor k dispozici bohužel nemám, tak použiji Vámi doporučené laky ve spreji:-) Hezký večer
X | 18.02.10, 18:27:29
gravatar .:. Honza | mail
Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat jestli provádíte i opravy klasických kytar. Mám novou klasickou kytaru (kopie smallman) a mám problém s krkem a pražci. Kytaru jsem několikrát vracel, ale výrobce (pan Svoboda) není schopen vyhovět mým požadavkům. Jednalo by se o zbroušení krku, tak aby byl rovný (momentálně tvoří nepříjemné "U":-))+ přeměřit a předělat pražce. A dále bych se chtěl zeptat na kolik by to (v případě, že takové opravy a seřízení provádíte) přišlo. Děkuji za odpověď a hezký večer
Odpověď | X | 16.02.10, 21:23:28
Dobrý den,
bohužel už mám zkušenost s těmito nástroji a pokud je kytara vyrobena stejně, jako ty, které jsme měli na servis, bude to dost práce. ;-)
Z Vašeho dotazu není zřejmé, mluvíte-li o profilu krku nebo o hmatníku.
Předpokládám, že Vám vadí špatně profilovaný hmatník.
Problém spočívá v tom, zda po přebroušení bude možné nastavit hratelný dohmat - záleží na tloušťce hmatníku a geometrii nástroje. Pokud ano, není to až tak velký problém. Pokud ne, hrozí výměna hmatníku a to je dražší záležitost.
Druhá část - přeřezání menzury - je komplikovanější. Drážky po pražcích je třeba vyplnit a znovu nařezat. Tím samozřejmě utrpí hmatník a pražce nemusí optimálně držet. Nicméně lze to ...
(Potíž může být i ve špatně umístěné kobylce).
Pokud jste ochoten nás navštívit v dílně, můžeme probrat potíže a navrhnout řešení. Na dálku Vám moc dobře neporadím.
Orientačně - srovnání hmatníku cca 500,- , přeřezání menzury - závisí na mnoha okolnostech, ale cca 1 000,- přepražcování 1 500,-.
Pokud by se hmatník nahrazoval, naskakují tisíce, protože pak je třeba opravit i lak, atd. ...

Jestli se jedná o nový nástroj, doporučím Vaší pozornosti zákon na ochranu spotřebitele, tedy reklamaci. Investice na opravu je poměrně vysoká a osobně bych to u nové kytary neakceptoval.
V případě, že opravu provedeme my nebo kdokoli jiný, nárok na reklamaci ztratíte.
I po opravě, není jistota, jestli bude vše v pořádku a vy můžete investovat znovu. Kromě výrobce, který ví jak a z čeho nástroj vyrobil, Vám nikdo nemůže dát jistotu.

Se zhodnocením rozsahu opravy Vám samozřejmě můžeme pomoci.
Odpověď | X | 17.02.10, 10:05:07
gravatar .:. Mára | mail
Dobrý den pane Procházko, po pročtení tohoto fóra a příjemného zjištění, jak velice ochotně odpovídáte pisatelům, bych se i já osmělil požádat Vás o názor na můj problém.
Mám US Fender Stratocaster re-issue 57 z řady Vintage, Corona, zhruba konec 90tých let, čili hmatník/krk - javor v jednom kuse, miniaturní pražce, vintage tremolo - sedla z ohýbaného plechu. A nějakou dobu se potýkám s intonací, postupnými pokusy o seřizování už se mi podařilo dospět k takřka uspokojivému výsledku. Mají tyto tenké pražce vliv na intonaci? Nebo je spíš třeba si pouze zvyknout na rozdíl oproti např tzv. Jumbo rozměru?
Problém ale nastal u struny E, která i nezmačknutá se chvěje podivně nepravidelně a i při seřízené oktávě, podle ladičky, hraje slušně tak do páté polohy, pak se k původnímu tonu začínají nějaké vyšší kmitočty - čím výš tím víc a např na 12th už to opravdu není e. Action struny na to vliv nemá a situace se trochu zlepšuje jakoby prodloužením menzury - výraznym pohybem kamene kobylky dozadu, čimž se ale zas rozjede oktáva. Používám struny 011, pružiny napnuté tremolo se jednozvratně opírá. Nevyřešilo by to něco s nultým pražcem?
Rmoutí mě to, kytaru mám rád. Děkuju za odpověď;-)
Odpověď | X | 11.02.10, 21:27:40
Dobrý večer,
šířka pražce sama o sobě nemá vliv na ladění. Problém nastává, pokud jsou pražce vymačkané nebo zbroušené a není na nich zpět vytvořen vrchlík, ale jsou nechány ploché.
I úhel drážky v 0. pražci umí hnout s laděním.

Problém nepravidelného chvění - pominu - li starou strunu, může způsobit mnoho věcí a bylo by potřeba nástroj vidět. Jen od boku - snímač blízko strunám - magnetické pole ovlivňuje strunu, grot na kameni kobylky - nutno občas kontrolovat a lehce zabrousit no a nebo přepnutý krk - měl by být lehce v průhybu, absolutně rovný nebo zakloněný dozadu způsobuje bzučení struny.
0. pražec může mít příliš hluboké drážky ...
U Fender nástrojů bývá občas problém s nedostatečným úhlem mezi 0. pražcem a mechanikou - nutno nastavit srážeče.
Setkal jsem se i s tím, že bylo třeba změnit úhel krku v těle nástroje, aby zmizelo bzučení, které nemělo zjevné příčiny.

Samozřejmě to může být mnoho dalších věcí, ale zkuste eliminovat ty uvedené ;-)
Odpověď | X | 15.02.10, 20:06:45
gravatar .:. kolom | mail
prosimvaas jak zavázat struny aby se neprotáčekl ten kolík
Odpověď | X | 05.02.10, 17:13:31
Dobrý den,
pokud se protáčí mechanika (předpokládám u nástroje s nylonovými strunami) - první pomoc je vymontovat mechaniku, rozebrat a zkusit sekundové lepidlo mezi plastový váleček a jeho kovovou osu, druhá pomoc je vyvrtat otvor skrz plast i osu a vložit kovový klínek - třeba šroubek nu a třetí, nejoblíbenější - koupit nové mechaniky - cca od 250,- Kč.

Pokud Váím jenom nejde namotat struna a sklouzává, pak stačí google ;-)
Kovové struny
odkaz
Nylonové struny
odkaz
Odpověď | X | 08.02.10, 10:42:27
gravatar .:. Pepa | mail
Dobrý den,
rád bych se zeptal jak odolává tahu strun mahagonová masivní deska na akustické kytaře v porovnání se smrkem a cedrem.
Jak je možné, že některé kytary Martin s mahagonovou deskou hrajou kvalitně i po 50 letech od výroby.
Záleží také na kvalitě zpracování desky a žebrování ?
Díky
Odpověď | X | 02.02.10, 18:11:19
Dobrý večer,
při výběru rezonanční desky se vždy posuzuje poměr váhy a pevnosti.
Některé dřeviny jsou sice lehké, ale s pevností je to horší. Typickým zástupcem je červený cedr, který byl původně používán na nylonové nástroje. Vzhledem k lepší dostupnosti a nižší ceně, než smrk, se v poslední době stal používaným i na kytarách s kovovými strunami. Má to ovšem svoje limity a cenou za specifickou barvu zvuku a snadno znělé nástroje je nižší životnost.

Se smrkem je to složitější - běžně se používají tři druhy - Engelmann, Evropský a Sitka, pro luxusní nástroje ještě Adirondack.
Uvedeno v pořadí pevnosti.
Právě Adirondack má ze všech používaných dřevin nejlepší poměr váhy a pevnosti. Většina dochovaných kytar z období 30. - 40. léta je právě z něj, občas Sitka, používaná jako levnější náhrada.

Mahagonu se opět používá několik druhů - na vrchní desce nejčastěji potkáte Sapeli. Pevná, ale relativně těžká dřevina.
Nástroje z něj sice vydrží, zvuk ale rozhodně nevyhoví každému a se smrkem se moc rovnat nedá. Zvuk bývá ostrý a agresivní. Chybí mu "kulatost" a kultivovanost smrku.
(To koa je jiná písnička - pevná a se smrkem se vlastně taky nedá srovnat, protože kdo neslyšel, neuvěří 8-| )

Samozřejmě, že vnitřní konstrukce je základ, řekl bych, že podsttnější, než samotná kvalita materiálu. Materiál Vám pomůže, ale konstrukcí ho podpoříte nebo zabijete.
Opět tu je "ale" - třeba u cedru je takový pevnostní rozdíl mezi jednotlivými kvalitami materiálu, že vybírat musíte.
A kvalita zpracování je jasná, co ošidíte, to se Vám vrátí.

Celé to okomentovat by vydalo na samostatnou stránku na webu, což taky máme v plánu, ale to až zbude čas.
Zatím jen zmínka - na rezonanční desky se používá mnoho dřev. Mezi specialitky patří: Aljašský žlutý cedr, Port Orford cedr nebo třeba Redwood. A mezi opravdu výjímečné třeba různé křížence smrků, které se objevují v lokalitách, kde je více smrkových druhů vedle sebe. Zástupce je např. Lutz.
Odpověď | X | 02.02.10, 19:39:45



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259