Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

Dobrý den, zkouším postavit poprvé v životě hudební .nastroj. Prosím o info, jakým způsobem zeslabit reso desku z 5 na 3 mm.Diky jr
Odpověď | X | 30.11.17, 12:00:46
Dobrý den,
při dílenské výrobě se používají kalibrační brusky - občas je má některá truhlárna, kde pracují s masivním dřevem.
Ta přebrousí materiál na požadovanou tloušťku v celé ploše s přesností desetin mm.

Ruční práce:
1) hoblík - doporučuji kovový - především pro možnost přesného nastavení úběru pomocí šroubu a matice
2) škrabka ( cidlina ) - k sehnání ve výtvarných potřebách
3) bruska - ideálně kombinace excentrické pro větší úběr a vibrační pro srovnání broušené plochy.
Eventuálně ruční broušení - nutno brousit s podložkou - ideálně prkýnko podlepené korkem.

U ruční kalibrace se neobejdete bez tlošťkoměru - ve velikosti pro kytaru už to není úplně levná hračka ( existují návody, jak si vyrobit domácí variantu ). Bez něj však bude výsledek hodně nepřesný - při práci z ruky se tloušťka desky udržuje těžko, zvlášť, když chybí zkušenost ...

Odpověď | X | 01.12.17, 09:34:06
gravatar .:. Martin
Dobry den pane Prochazka. Musim sdelit veliky dik za vase forum, kde se da vycist ledacos zajimaveho. Ne kazdy by se chtel delit o ziskane informace a jeste dokola odpovidat na hodne podobne dotazy. Smekam az k zemi. Ja jsem kytarar amater, jen me bavi ten proces vzniku noveho nastroje pod rukama. Stavim si treti kytaru a provazi me porad stejny problem. Vzdy kdyz pouziju napr. u vylozek svetle a tmave prouzky dreva, vzdy se mi ty svetle uspini, nebo ty tmave rozpijou. Je prosim nejaky figl? Pretiram steteckem selakem, ale myslim ze kdyz ucpavam pory selakem a pemzou, ze lih tu ochrannou vrstvu stejne rozpusti, nebo potom pri brouseni uspini vylozky prach.je mozne tomu nejak predchazet? Nebo pouzit na plneni poru technicka plnidla? Mockrat dekuji za odpoved. Preju vam krasny den a hodne uspechu. S pozdravem Martin
Odpověď | X | 26.10.17, 16:09:10
Dobrý den,
děkuji za pochvalu :o).

Špinění výložek je problém a řeší se těžko, navíc by bylo třeba znát přesný postup Vaší práce a použité materiály - některá dřeva nejsou vhodná na intarzování z důvodu velké pórovitosti nebo barevné nestálosti..
Pokud používáte nedobarvené materiály, pak velká část je v pečlivosti broušení, zkuste jít do hodně jemných brusných materiálů 240 a jemnější a po broušení vytřít z povrchu maximum prachu, ideálně ofoukat kompresorem.
Je nutné si odzkoušet vyhovující souslednost broušení a použitých brusiv, já velmi často zakončuji brusnými houbičkami, které špinění hodně eliminují.
Dodržíte - li čistotu a jemnost broušení, pak při pemzování problém nebývá.
Další věcí je použití jemné pemzy......
Následně se doporučuje napouštění základním olejem - vyrábí se speciální pod šelak, ale může to být i jiný vysychavý olej. Často se používá i napuštění klihovou vodou nebo želatinou.
Tyto vrstvy následně nerozpustíte - nebo ne tak snadno - při plnění pemzou.
Pokud byste chtěl zůstat u svého postupu, pak namísto šelaku použijte na ochranu výložek nitrolak.
Samozřejmě jsou druhy dřev, které pustí barvu vždy - např. padouk.
V tom případě je potřeba první vrstvy nastříkat a nechat hodně dobře proschnout.
I oleje už dnes koupíte ve spreji a mohlo by Vám to zafungovat.


V případě, že používáte dobarvené výložky, pak je problém ve špatném moření, resp. špatném ustalovači barviv nebo přemíry barviva v lázni. Ale to je téma na článek :o))
Rychlá rada je otřít octem, který většinou barviva fixuje. Není to ale všespásné.

Moderní plniče Vás moc nezachrání - pointa je stále podobná - obarvený prášek v nějakém roztoku, který samozřejmě při broušení barví stejně jako prach z dřeva.....


Odpověď | X | 30.10.17, 11:29:23
gravatar .:. Jarda | mail
Dobrý den, mám baskytaru hofner v63 a při sundávání pickguardu se zalomil hřebíkček. Trčí jenom asi 1 mm nad povrchem a nevím jak ho vytáhnout ven :-( Na odvrtání je přílš malý a tak chci poprosit o radu. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď a přeju hezký den.
Odpověď | X | 30.09.17, 11:27:08
Dobrý den,
kleště bez fazety - viz. Google ( lze odbrousit i běžné s fazetou, volil bych asi raději čelní než stranové ).
1 mm nad povrchem by měl stačit na zachycení. Před samotným vytahováním bych zkusil lehce rozkývat do stran, aby se hřebíček uvolnil a šel lépe ven....
Odpověď | X | 02.10.17, 10:33:58
gravatar .:. Jarda
Děkuji moc za radu :-)
X | 02.10.17, 11:52:02
ještě ten link:
https://plus.google.com/u/1/collection/gIwYTE

Dobrý den, chtěl bych požádat o pomoc s identifikací kytary.
Vypadá nachlup jako Cremona Bräuer 465, perleť, eben, kostěné kolíčky, ladící mechanika, vše stejné, asi celomasiv, ale je stržený štítek. Jde o to, že jsem se nikdy nesetkal s těmito nezvyklými výřezy. Poradíte mi prosím?
Tomáš
Odpověď | X | 06.09.17, 17:48:34
Dobrý den,
toto celomasiv s nějvětší pravděpodobností není - mahagon na zadní desce a lubech se v masivu nepoužíval a masivní rezonanční desky k dýhovanému tělu byly vyjímečné. Řekl bych dýhovaný model, ale museli bychom vidět .....

Nemyslím ani, že to je Bräuer.
V době výroby těchto kytar se obchodovalo i se "stavebnicemi" nástrojů, které kupovali obchodníci nebo houslaři a dodělávali podle své představy.
Iidentifikace je mnohdy nemožná. Díly budou z Bräuerovy dílny, kompletace pravděpodobně ne.

Další skutečnost, že mnoho nástrojů pochází z rukou některého ze zaměstnanců manufaktury nebo učně, který tam byl na praxi, rozšiřuje okruh autorů.
Tyto "melouchy" byly běžné a tiše se tolerovaly.
Pro to hovoří i fakt, že hodně kytar z Bräuerovy dílny, které jsou zcela prokazatelně jejich prací ( někdy je uvnitř skrytá i signatura ) nemá a nikdy neměly štítek.
Většina nástrojařů v Lubech vždy pracovala i ve svých domácích dílnách a nástroje se prodávaly mimo oficiální a jedinou možnou :o)) instituci, a to Cremonu Luby.
Odpověď | X | 07.09.17, 10:27:14
Dobrý den, chtěl bych požádat o pomoc s identifikací kytary.
Vypadá nachlup jako Cremona Bräuer 465, perleť, eben, kostěné kolíčky, ladící mechanika, vše stejné, asi celomasiv, ale je stržený štítek. Jde o to, že jsem se nikdy nesetkal s těmito nezvyklými výřezy. Poradíte mi prosím?
Tomáš
Odpověď | X | 06.09.17, 17:46:41
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda, případně kde, je možné sehnat španělku (klasickou kytaru), na kterou lze dát kovové struny. Dříve se takové nástroje běžně vyráběly, ale dnes všichni prodejci tvrdí, že když vyměním nylonové struny za kovové, ohne se krk. Děkuji
Odpověď | X | 01.09.17, 22:27:29
Dobrý den,
takové kytary se nikdy cíleně nevyráběly. Obava, že se levné nástroje z nekvalitních materiálů budou deformovat, vedla k vytvoření nesmyslně naddimenzované konstrukce, jejíž vedlejší efekt byl, že bylo téměř nevyhnutelně nutné použít kovové struny, protože nylonové nebyly schopné nástroj rozeznít .....
Původní záměrvyrábět klasické kytary s kovovými strunami to ale nebyl.....
Kvalitní klasické kytary byly vždy konstrukčně jiné a velmi podobné současným kvalitním nástrojům, kde bylo a je nemyslitelné osadit kovové struny.
Nehledě na to, že vnitřní konstrukce kytary pro nylonové a kovové struny má naprosto jinou filozofii a funkčně se liší.

Dnes by na takové nástroje už nikdo nehrál, také v segmentu levných kytar se výrobci museli přiblížit více ke zvuku nylonové kytary a odlehčit konstrukci.

Nicméně, pokud předpokládáme, že nylonové struny mají tah okolo 36 kg / sada, můžete použít kovové struny .009 a budete mít téměř shodnou zátěž ( cca 38 - 40 kg ).
Pojmete - li kytaru jako spotřební záležitost v levné pořizovací ceně s životností pár let, můžete použít i struny .010, kde je tah cca 55 kg. Toto zatížení nástroje většinou nějakou dobu přežijí.....

Odpověď | X | 04.09.17, 11:20:40
gravatar .:. Zbyněk | mail
Dobrý den,
chci si pořídit piezo snímač na klasickou kytaru (Pablo Vitaso VCG-80S), takový abych nemusel vrtat do kytary. Na internetu jsem jako nejlepší našel českou novinku STEPANIUS Wood Pro Edition. Chtěl bych se vás zeptat jaký piezo snímač by jste mi doporučil?
Odpověď | X | 29.08.17, 18:10:16
Dobrý den,
osobní zkušenost se snímači Stepanius nemám, provedení i nápad technického řešení se mi líbí a je jistě profesionálně vyrobený.
Nicméně, nikdy jsem neslyšel kvalitně sejmutý zvuk ze systému na principu transduceru, který snímá vibrace rezonanční desky.
Tento způsob je hodně letitý a byl hojně používaný ještě v 90. letech, dnes ho vyrábí pouze pár firem.
Zvuk sice snímá přirozeně, ale nese s sebou tolik problémů, že výsledek je většinou rozporuplný.
Základní negativa jsou snadné vybuzení do zpětné vazby a středový - "nosový" - charakter zvuku, s omezeným rozsahem harmonických tónů.
Dalším problémem je zvýraznění všech negativ, které má zvuk konkrétního nástroje - veškeré nevyrovnanosti, ošklivě znějící tóny - to vše se násobí.
V případě Stepanius je snímání provedené tak, aby eliminovalo co možná nejvíc problémů - zapouzdření v tvrdém dřevě, pevné spojení s nástrojem pomocí magnetů - nicméně princip změnit nelze.....

Polomasivní nástroj, který zmiňujete, sám o sobě nebude zvukově dokonalý.
Já bych volil snímání pod sedlem kobylky - L. R. Baggs Element Active. Kromě lepšího přenosu energie do snímače obsahuje i předzesilovač, který má jednak dostatečný výkon, jednak eliminuje šum a brum systému, kterému se při pasivním snímání nevyhnete.
Zásah do nástroje je pouze vyvrtání otvoru pro jack v zadním bloku, podle konkrétního nástroje je někdy třeba rozšířit sedlo v kobylce, aby měl snímač optimální vůli.
Jedná se o profesionálně použitelný systém s velmi přirozeným zvukem.
Obáváte - li se poškození zvuku nástroje v důsledku instalace systému, pak není důvod.
Zvuk se lehce změní umístěním snímače pod sedlo ( většina lidí si toho ani nešimne ), ale mnohdy to, zejména u kytar nižší třídy, přináší pozitivní efekt lepší vyrovnanosti tónů a zlepšení barvy zvuku, který se stane méně agresivní a více akusticky přirozený.
Odpověď | X | 30.08.17, 15:13:30
gravatar .:. Jan
Dobrý den,
mám dotaz ohledně jazzových kytar. Rád bych se zeptal, v jakém rozmezí se pohybuje jejich váha a na čem závisí. Některé nástroje jsou tak těžké, že je člověk skoro odsouzen hrát jen v sedě. Kdybych hypoteticky chtěl, co nejlehčí kytaru, jaké materiály, konstrukci (historic nebo bebop) a osazení bych měl volit? Děkuji.
Odpověď | X | 23.08.17, 11:30:27
Dobrý den,
odpověď je poměrně složitá a záleží na mnoha okolnostech.
Materiál, ve vztahu k hmotnosti, není až tak rozhodující, typické použití je kombinace smrku a javoru u masivních nástrojů, u překližek je to většinou jakákoli vzhledově atraktivní dýha na pohledové straně a topol, javor či nějaký lehký exot uvnitř - zvuk zde ovlivňuje především jádro překližky a skladba jednotlivých vrstev.
Někde mezi je konstrukce tzv. vrstveného materiálu, kde jde sice o překližku, ale složenou z vrstev stejné dřeviny ( jazzové kytary Sadowsky ).

Hmotnost souvisí s konstrukcí nástroje a určuje jeho použití.

Akustické nástroje pro swingové hraní mohou být subtilní - týká se jak těla nástroje, tak krku.
Hmotnost je o málo vyšší než u westernové kytary.
Jiná je jak konstrukce klenby rezonanční desky, tak i žebrování.
Žeber je méně, jsou jinak umístěná a bývají menšího profilu.
Snímání se omezuje na plovoucí snímače - i ty jsou konstrukčně upravené, aby zvuk akustického nástroje interpretovaly správně.

Nástroje se snímáním, především se zafrézovanými snímači v desce, musí být robustnější, snímač v tenké desce nefunguje dobře, zvuk je tenký, plochý, barevné spektrum neodpovídá původní charakteristice snímače, jednotlivé struny bývají nevyrovnané - pro jazzové hraní nepoužitelný model
( podobně je třeba pracovat s materálem krku a jeho ukotvením do nástroje ).
Dobře to lze odzkoušet na téměř jakékoli jazzové kytaře z levné asijské produkce :o)).

Masivnost konstrukce pak určuje poměr mezi elektrickým a akustickým zvukem nástroje.
Ty nejmasivnější konstrukce - např. Gibson řady CES - se dají použít téměř jako elektrické kytary, zvuk bez aparátu je tichý, nahrávka přes mikrofon už většinou nelze použít.
Dobrým příkladem mezistupně je Gibson Wes Montgomery - zde je možné použít jak zafrézované snímače tak i plouvoucí, nástroj už je možné - alespoň v domácím prostředí - používat akusticky, to platí i o snímání mikrofonem.
Nejlehčí akustické konstrukce v dnešní produkci naleznete zřídka - tedy takové, aby fungovaly.
Výroba je složitá, vyžaduje hodně ruční práce, individuální řešení každého nástroje a také zkušenosti s danou konstrukcí.
Náročnější jsou už jen klasické nylonové kytary :o)).
Obrázek o tom, jak by to mělo vypadat, jsou modely Gibson, zhruba do poloviny 40. let.

V principu jde o to, že snímač potřebuje hmotu materiálu, a to je váha navíc.

Odpověď | X | 24.08.17, 10:36:57
gravatar .:. Mirda | mail
Zdravím,

narazil jsem v bazaru na mandolínu se jménem Procházka z r . 1996. Může to být Váš výrobek nebo jste mandoliny nedělal je to jen shoda jmen?

Díky

Mirda
Odpověď | X | 10.08.17, 16:36:36
Dobrý den,
bude to shoda jmen.
Odpověď | X | 14.08.17, 10:38:09
gravatar .:. Marta | mail
Dobrý, i když trochu podmračený den, přeji.
Dá se na kytaru dodatečně přidělat špunt na popruh?
Dík za odpověď a hezký den!
M
Odpověď | X | 04.07.17, 07:14:02
Dobrý den,
samozřejmě dá, to je drobnost.
Odpověď | X | 11.07.17, 11:40:01
gravatar .:. ota | mail
Dobrý den
chtěl bych se zeptat jaký vliv má na zvuk profil(tloušťka) těla kytary při bočním pohledu a zda rozdíl a profil mezi nejtlustším a nejslabším místem ovlivní hlasitost a dynamiku či i barvu zvuku nástroje. A za druhé že jsem narazil na materiál na výrobu sedla z rohoviny od Bachmusic, zda s ním máte zkušenost. děkuji
Odpověď | X | 19.06.17, 20:53:37
Dobrý den,
důležitá je především tloušťka těla uprostřed, kde je aktivní zóna vibrací nejsilnější. Jestli se tělo k okrajům ztenčuje nemá zásadní vliv na zvuk - neříkám, že nemá žádný, ale je to - v kontextu ostatních konstrukčních částí kytary - podružná věc.

Rohovina je měkčí než kost - pokud mám konkrétní záměr proč ji použít, pak ano, pokud jde o volbu nejlepšího materiálu obecně, pak z mého pohledu vždy kost.
Odpověď | X | 20.06.17, 10:25:50
gravatar .:. Ondřej
Dobrý den. Měl bych dotaz na vliv materiálu kolíčků v kobylce u akustické kytary. Je mi jasné že největší vliv bude mít výměna sedla za kost případně nultého pražce za kost. Ale ma vliv i výměna kolíčků v kobylce za např kostěnné? Díky Ondřej
Odpověď | X | 18.05.17, 10:17:32
Dobrý den,
určitě má. Nicméně - jedná se opravdu o doplněk, kde nelze očekávat, že se zvuk nástroje razantně promění.

Je jasné, že pokud umístím do rezonanční desky měkký plast anebo např. kost, přenos vibrací bude lepší přes kost.

Je ovšem třeba vnímat volbu materiálu kolíčků v kobylce pouze jako součást celého systému - tedy nedává moc smysl osadit kvalitní kolíčky a nechat nekvalitní sedlo a 0. pražec.
Další otázkou je kvalita zvuku nástroje - resp. zda vůbec je ve zvuku co popdpořit.
Tyto drobné pomůcky pomáhají vyšším harmonickým, pokud je nástroj nemá, není moc čemu pomáhat ;-)
Odpověď | X | 18.05.17, 11:24:11
gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý den ,

Děkuji . Se zvukem budu i nadále laborovat . Ještě bych měl jeden zvídavý dotaz ohledně kobylkového sedla .
Jaký je dle vašeho názoru nejlepší materiál pro tuto část ? A dá se někde zjistit jaký rozměr je třeba ke konkrétnímu typu kytary ?

Děkuji a přeji pěkný den .
Odpověď | X | 26.04.17, 14:10:42
Dobrý den,
jako píšu vždy - kost.

A dá se někde zjistit jaký rozměr je třeba ke konkrétnímu typu kytary?
Jedině změřit.
Odpověď | X | 28.04.17, 09:53:17
gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý den ,
Tak jsem porovnal kabely Sommer cable LLX s konektorem Neutrik Silent plug s kabelem od zn.Stagg a žádný velký rozdíl ve zvuku v tom není . Možná jsou ve stejné kvalitativní úrovni ?
Zkusím hledat dále a zkoušet .
Ještě bych měl jeden zvídaví dotaz ?
Máte nějakou zkušenost s akustickou kytarou ve spojení s různými typy efektů?
Konkrétně mi jde o to jakou krabičku by bylo dobré použít když bych chtěl přepínat zesílení signálu , např. z doprovodu do sólové hry ?
Zkrátka aby to bylo slyšet a nemusel jsem zesilovat ručně na kolečku komba ?
Děkuji za případné info .
Odpověď | X | 21.04.17, 12:06:18
Dobrý den,
jak už jsem psal - kabely jsou dlouhá drahá cesta a ne vždy efektivní :o)

Ideálně volume pedal - pokud je slušné kvality, pak minimálně nebo vůbec nepoškodí akustický zvuk a vzhledem k možnostem využití, mi to přijde jako dobré řešení.
Efekt s napevno nastaveným zesílením Vás může vytrestat. Prázdný sál při zvukovce se zpravidla chová jinajk, než s diváky a stejně budete muset řešit hlasitost na kombu.
U elektrických kytar je to použitelnější řešení, přesto mnozí volume pedál používají.....
Odpověď | X | 24.04.17, 10:26:45
gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý den ,
Děkuji Honzovi za typ . Uvažuji právě spíše o kabel v metráži + jacky . Všiml jsem si že ty Sommer cable a možná nejen ony jsou ještě různého průřezu .
Je to jedno nebo na tom také dost záleží .?
Neměl by jste nějaký tip kde hledat kabel Evidence audio v Metráži ?
Děkuji.
Odpověď | X | 06.04.17, 17:11:45
Dobrý den,
tloušťka kabelu má samozřejmě určitou souvislost s vlastnostmi, nicméně je třeba si u konkrétní firmy načíst specifikace kabelů a jejich určení - u většiny najdete popis a zdůvodnění konstrukce.
Porovnávat pouze podle vnější tloušťky je zavádějící.
Může to být tloušťkou vodiče, ale také jen odolnější izolace......

Neměl by jste nějaký tip kde hledat kabel Evidence audio v Metráži ?
No já používám Google, stačí se ho zeptat ;-)
Mezi prvními odkazy našel:
odkaz
odkaz
Odpověď | X | 07.04.17, 11:14:19



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259