Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

gravatar .:. Jindra | mail
Dobrý večer,
prosím, jaký je Váš názor na elektroakustiku YAMAHA APX 700II SBD. A co znamená např. luby a zadní deska "nato".
Děkuji za odpověď. Jiří
Odpověď | X | 19.09.16, 20:01:20
Dobrý den,
můj názor na tento nástroj je, že moc nechápu, proč a na co by si ho kdo ještě dnes pořizoval :o).
Polomasivní kytara, akusticky nepoužitelná, systém snímání dvěma kontaktními snímači ( System 64 ) - na to bych byl opatrný, mívá spoustu negativních vlastností.
Verze se snímáním označovaným jako System 65 má snímač pod sedlem kobylky - to bych viděl jako jistější.....

Tento model měl svoje opodstatnění v době, kdy snímání akustické kytary byl velký problém nejen v kvalitě, ale i pro náchylnost ke zpětné vazbě.
Podobně jako o něco dříve Ovation i Yamaha vyřešila se ctí tento problém modelem APX, který, oproti Ovationu, přece jen působil klasičtějším dojmem. O kvalitě zvuku bych už nebyl tak přesvědčený, Ovation byl stále lepší - podle mě.
APX byl nový úspěšný trend, zvuk na svou dobu novátorský, pohodlné nízkolubové tělo....
Pro hráče ve větších či tvrdších projektech nebo kytaristy alternativních stylů zajímavá volba.
Postupem času se APX stala natolik úspěšným modelem, že z původní verze s umělohmotným tělem a překližkovou rezonanční deskou modelu APX 4 vzniklo několik luxusnějších modelů až k verzi celomasivního nástroje. V té době také bylo možné koupit výrobek japonské firmy vyráběný v Japonsku, nevídaný luxus, kterého jsme si ve své hlouposti nevážili :o). Současná indonéská či jaká produkce Yamahy je o dost jiná a rozhodně v kvalitě a zvuku nepřipomíná modely 80.- 90. let, kdy vznikla i APX.

V dnešní době digitálních aparátů už je možnost a kvalita ozvučení akustických kytar značně dál a podobné modely kytar už ztrácejí uplatnění.
Obecně je trendem co nejakustičtější zvuk, to APX rozhodně nemá.

Model APX bych volil pouze a jedině s ohledem na hratelnost - nízké tělo, pohodlný cutaway, no anebo pokud se Vám líbí právě tento typický APX zvuk.Snad do rocku či popu....
Pokud kytaru, která má hrát především elektricky a akustický zvuk je vedlejší, pak raději Takamine - některý z menších modelů - určitě bude zvukově kvalitnější.
V případě, že hledáte akustický nástroj a řešíte tento model Yamahy z důvodu obav ze zpětné vazby, pak bych raději hledal vhodný aparát a kvalitnější akustickou kytaru, případně s instalací snímání dodatečně.

Cena za dotazovaný model celkem napovídá, jaká kvalita se nabízí......

Nato - je dřevo botanického druhu Mora excelsa nebo Mora gonggrijpii, často označované jako Eastern Mahogany. Používá se jako levnější náhrada mahagonu, protože má teoreticky podobné vlastnosti. Reálně to už tak vhodná náhrada není.
V případě APX je to lhostejné, jde o překližku - tak je tomu vždy, pokud výrobce neuvede u specifikace materiálu slovíčko "solid" - tedy masivní.

Odpověď | X | 20.09.16, 10:30:25
gravatar .:. Josef
Zdravím a prosím o posouzení, jak moc nástroji škodí přelaďování. Rád bych se trochu naučil nějakou bluesovou techniku slide a chce to např. ladění D A D fis a d, na YouTubu jsou pěkné tutoriály. Řada hráčů používá třeba nějaká irská ladění, ale mají to tak natrvalo. Ublíží zvuku nástroje častější přelaďování ze standardního ladění, a tedy změna napětí desky? Díky moc.
Odpověď | X | 22.08.16, 20:49:06
Dobrý den,
k poškození nástroje by dojít nemělo, rozdíly napětí nejsou až tak zásadní.
Problém je tom, že nástroj - především rezonanční deska a krk - častou změnou napětí mohou být nestabilní a bude problém s častým laděním.
Dřevo si vždy nějakou dobu zvyká na změny - ať už vlhkosti, teploty, zatížení - než zareaguje - vždy je to s nějakým zpožděním. Můžete se tedy setkat s nutností nechat nástroj přeseřídit s určitou rezervou dohmatu, která vykompenzuje podladění, což může být nepohodlné pro běžné ladění.
Ale je to nástroj od nástroje, je třeba vyzkoušet, někdy se neděje po podladění téměř nic.

Nezanedbatelné je při podladění ladění - většinou se zhorší jednak vlivem potřeby větší kompenzace na kobylce, jednak struny víc trpí častými změnami a dříve přestávají ladit, nehledě na to, že po podladění nějakou dobu trvá, než se usadí a lze hrát bez neustálého ladění.
Často se pro podladění sestavují speciální sety strun - větší průměry oproti standardní sadě pro podladěné struny - lépe zní, lépe ladí.

Pokud budete hrát s podladěním často, druhý nástroj bývá stejně nutný.
Odpověď | X | 23.08.16, 12:13:23
Dobrý den,
pro svoji potěchu jsem postavil pár kytar,zatím s křížovými žebry. Nyní jsem se pokusil o klasiku dle Torrese a mám trochu problém s vzdáleností sedlového pražce v kobylce oproti menzuře (65 cm), počítám s nylonovými strunami. Nevím kolik mm konkrétně přidat a zda to prodloužení má být konstantní, nebo u E6 větší. Obracím se proto na Vás s prosbou o upřesnění
Předem moc děkuji za fundovanou odpověď. Jan V.
Odpověď | X | 22.08.16, 13:29:10
Dobrý den,
u koncertních nástrojů bývá kompenzace jednotně 2,5 mm s vyjímkou struny g, která se posouvá na maximální možnou délku za menzuru, kterou umožní šířka sedla.
Lze ale kompenzovat i šikmým sedlem - 2,5 mm e1 a 4 - 4,5 mm E6, nicméně u tohoto opatrně.
U kompenzací nylonových strun je třeba odzkoušet použité struny, u šikmého sedla bývá často sada podladěná.

Standardně používaná kompenzace na celé sedlo - 2,5 mm - je obvyklá hodnota, která je ve většině případů dostačující.
Odpověď | X | 23.08.16, 12:26:59
gravatar .:. Eda | mail
Zdravím. Měl bych dotaz ohledně elektroniky. Potřebuji vyměnit snímače u jedné z kytar, koupil jsem Gibsony 57 classic a dostal jsem radu že je nezbytné vyměnit také odpovídající poťáky apod. S tím jsem samozřejmě počítal a koukal jsem na netu co se dá sehnat v maximum kvalitě. Koukal jsem, že prodávají originál poťáky Gibson, jeden stojí cca 450,-kč ! ostatní výrobci jsou s cenou na tom podstatně o více než polovinu méně. Proto by mě zajímalo jestli je Gibson v tomto případě skutečně špičkou a udělám tím pro zvuk jejich snímačů maximum a nebo zda-li je to jen další předražený výrobek. Moc děkuji za čas.
Odpověď | X | 15.08.16, 22:29:51
Dobrý den,
pravda je někde uprostřed - kvalita už dávno není to, co bývala, kdy potenciometry Gibson na nástrojích z 50. či 60. let slouží dodnes.
Na druhé straně jde o potenciometry zákaznické - tedy s úpravou podle požadavku zadavatele ( reálně je vyrábí CTS, Alpha, či kdokoli jiný, Gibson, Fender, Di Marzio a spol. jsou pouze prodejci ).
Gibson potenciometry se mohou ve zvuku projevit, jestli je to adekvátní rozdíl za danou cenu, to už je otázkou, osobně myslím, že to poznají fajnšmekři, rozdíly jsou, ale není to zásadně odlišné.

Zásadní je rozdíl v hodnotách - Gibson používá kombinaci 500k logaritmic tónovou clonu a 300k linear hlasitost ( standard je 500k pro humbuckery a 250k pro singly ) - každá z hodnot ovlivňuje jinak rozsah, který propustí ( více či méně výšek ).
Další otázkou je volba log a lin ( značeno A nebo B ) - zde bývají největší rozdíly mezi výrobci, především v průběhu dráhy - zjednodušeně lin fungují on / off ( slyšitelná reakce je pouze na velmi malém úseku dráhy ) a log či audio plynule - strmost a průběh křivky potenciometrů se značně liší výrobce od výrobce - u no name potenciometrů obvykle bývá lin křivka velmi strmá, u Gibsona je relativně pozvolná - reakce je slyšitelná na větším úseku dráhy.
My používáme na tónovku i hlasitost A - log. Jde o to, na co je kdo zvyklý - rockeři někdy chtějí lin - hlasitost 0 a 100%, pro jazz je to nepoužitelné....

Shrnuto - zvukový rozdíl u Gibsona je především v kombinaci hodnot 500k a 300k, kombinace lin a log je spíš uživatelská věc ve smyslu citlivosti potenciometru na otáčení.
Zvuk je tedy typický, to neznamená nejlepší :o).
Pokud nejste lovec zvuků, použil bych klidně jiné, ale značkové potenciometry - kvalitní a přijatelné cenou jsou např. Gotoh.
Odpověď | X | 23.08.16, 12:00:09
gravatar .:. Filipino
Dobrý den, tuším, že jsem asi pětistý:), ale rád bych se zeptal na Váš názor na výšku dohmatu, já vím, že to je velice individuální, ale určitě máte nějakou základní normu a víte, proč ji máte; jde mi o to, že u Vaší kytary (a nejen u ní, ale třeba taky u handmade nástroje z Lubů) mi připadal vyšší v porovnání se všemi těmi Martiny a Taylory ( přitom ta Vaše hrála skoro líp než některé ty Ameriky, pokud jsem měl možnost posoudit:) Zaujalo mě, že podle stránek řady muzikantů jsou doporučované údaje hodně nízké, max. tak 2,3 - 2,55 mm (např. tady: odkaz u Vaší (a prý Vámi seřízené) to bylo cca 2,8 mm (struna E na 12. pražci, měřeno mezi drátem a spodkem struny samozřejmě), což, jak čtu na mnoha stránkách, je už pokládáno za docela dost. Přitom se mi zdálo, že už moc ubírat z kobylky by nešlo. Nehrálo se na ni vůbec nepříjemně, ale dohmat jedné Martinky byl opravdu neobyčejně pohodlný a snadný, ani tam nic nedrnčelo. Struny myslím 012. Velmi nízký dohmat prý mají Taylory a australské Matony (na to hraje zběsile Tommy Emmanuel:), ale s tím nemám zkušenost. Děkuji a přeji všechno dobré.
Odpověď | X | 04.08.16, 00:06:58
Dobrý den,
minimálně tisící první :o)

Problematika je obsahlejší a mluvit pouze o údaji výšky struny nad pražcem je nesmysl. Tato hodnota je hodnotou orientační a má uživatele nasměrovat, nikoli striktně vymezit výšku dohmatu.
Je to podobně pravdivý údaj, jako průměrná spotřeba, uváděná v technickém průkazu auta.

My nástroje seřizujeme tak, aby - pokud to je možné - vyhovovaly majiteli.
Ten používá nějaký typ strun - údaj o tloušťce opět nevypovídá o jejich rozkmitu, to zase souvisí s konstrukcí používanou konkrétním výrobcem - hraje s určitou razancí - někdo je zoufalý při sebemenším zadrnčení struny o pražce, někdo to bere jako součást zvuku nástroje, majitel také upřednostňuje nějaký stav dohmatu - ten může být nastaven na několik způsobů.

Samotné seřízení sestává ze tří základních úkonů:
1) nastavení průhybu krku - panující nesmysl o naprosto rovném krku už pravda mizí, ale stále je hodně kytaristů, kteří na základní škole chyběli v hodinách fyziky, kdy probíhala demonstrace kmiten a uzlů :o)
2) seřízení výšky kobylky
3) seřízení výšky 0. pražce
Tyto tři věci je třeba vzájemně sladit podle už zmíněných požadavků - styl, struny, osobní pocit.

Pravdou je, že s vyšším dohmatem nástroj hraje lépe - má to svůj limit, ale do určité míry toto funguje - drnčení o pražce je projev tlumení struny v pokročilém stadiu, k drobnému tlumení dochází mnohem dříve, mnohdy neslyšně a samozřejmě tím trpí zvuk nástroje, aniž si to hráč uvědomuje. Pro hráče používající více dynamickou hru je lehce vyšší dohmat zárukou, že nedojde k nechtěnému drnčení.

Až do teď tedy předpokládáme, že nástroj je naprosto v ideálním stavu - to ve většině případů není a ani to v reálném světe není možné.
Kytara je vyrobena ze dřeva a to je živý materiál, reagující na změny mechanického zatížení a změny vlhkosti.
Zde se dostáváme k hlavnímu bodu - po určité době se krk a tělo nástroje ( pominu nyní elektrické nástroje ) - především rezonanční deska - vzájemně usadí - oba díly se vlivem tahu strun nějakým způsobem zdeformují.
Míru a stav nelze dopředu přesně definovat. Předpoklad, že vše bude v ideálním stavu je sice sen každého kytaráře, leč....
Podle toho, jakou konstrukci rezonanční desky a ukotvení krku do nástroje kdo z výrobců používá, objevují se některé typické problémy a pak také zcela dopředu neodhalitelné, které vycházejí z konkrétního kusu dřeva, ze kterého je nástroj vyroben a které jsou důsledkem mechanických vlastností toho daného kusu materiálu.

Z toho vyplývá, že dohmat není možné nastavit obecně podle nějakého čísla, ale podle reálného stavu nástroje a ten se liší u každého kusu.
Od tématu není ani kvalita zpracování krku - někdy to jednoduše musí vykompenzovat vyšší dohmat.

A aby to nebylo tak jednoduché - opět základní škola a biologie, kde nás učili cosi o schopnosti buněk přijímat a opět se zbavovat vody - tak to celé funguje především u rezonanční desky (pro téma dohmatu, jinak samozřejmě v celé kytaře, ale to nyní není důležité ) a u hmatníku, který je chráněn pouze olejem či voskem, což jsou materiály, které vlhkost do určité míry propouští.
Výsledkem příjmu vody je zvětšení objemu materiálu a naopak.
Tyto změny se projevují v řádech milimetrů u rezonanční desky a zpravidla desetin milimetrů u hmatníku.

V praxi to znamená, že dohmat se zcela přirozenými pohyby nástroje v průběhu času mění, a to u každé kytary jinak.
Obecně to není možné vzthahovat ke konkrétní firmě - seřízení je možné nezávisle na značce. pokud si to zákazník přeje, můžeme s ním zkoušet nejideálnější nastavení, jen to stojí nějaký čas a spolupráci s hráčem na místě.
Když to nechá na nás, seřizujeme "na jistotu" - lehce tvrdší dohmat je menší problém, než když nástroj ustavičně drnčí....

Co se dá ke značce vztahnout je stabilita - tedy míra pohybu nástroje v návaznosti na změnách vlhkosti.
Martin, Taylor o Matonu ani nemluvě jsou kytary, které jsou většinou postaveny tak, aby nedocházelo k jakýmkoli reklamacím - tedy naddimenzovaně. Je to současný trend většiny firem, v historii tomu tak nebylo a firmy vycházely z předpokladu co nejlepšího zvuku nástroje - to jsou např. ty staré Martiny z 30. nebo 40. let. I z dobových fotografií a komentářů hráčů je jasné, že nástroje se řešily víc po zvukové stránce než z pohledu jejich stability.
Na druhou stranu bylo běžné, že výrobce servisoval svoje nástroje sám, to dnes reálné není. Teoreticky lze zaslat nástroj do továrny na servis i dnes, ale mnohdy to vyjde jako nová kytara :o).
Je - li nástroj příliš pevný, je sice stabilní, ale hůř hraje.
Srovnání těch známých firem, které jsou v ČR na trhu s nástroji některých malých firem nebo zakázkových výrobců - a že jsme se za roky objíždění veletrhů a promo akcí s pár takovými mohli setkat - vychází hodně v neprospěch Martinů, Taylorů,....
Je to o možnosti si zahrát na něco z vysoké ligy, pak to vidíte jinak.
Ale ta vysoká liga nikdy neprodukuje tisíce nástrojů a je tam patrný individuální přístup ke každému nástroji.
To stejné nabízejí i ty velké firmy, ale v segmentu custom, což je finančně jiná pohádka.

Shrnuto - každý nástroj má teoreticky šanci být seřízen podle požadavku hráče. Limit je pouze technický stav.
A pak - lepší než měřit desetiny je vnímat to, co mi vyhovuje, jestli to zapadá do teoretické tabulky nebo ne je nakonec úplně jedno....
Odpověď | X | 04.08.16, 11:51:23
Moc děkuji za odpověd, a rád bych se zeptal ještě na olej tugový.
Doporučil by jste mi ho na povrch javorového krku.
Děkuji.
Odpověď | X | 22.07.16, 18:42:36
Dobrý den,
tung má velké procento sušiny, tedy dobře plní a vrstva je dostatečně silná po několika málo aplikacích. Mám z něj ale pocit měkčího materiálu, při silnější vrstvě dlouho lepí.
Já osobně mám rád výsledný efekt z lněného oleje, ten je ostatně nejčastější základní složkou už doporučovaných Hartöl.
Každopádně můžete tung zkusit a kdyby to nebylo ono, zakončit nějakým jiným olejem, stačí lehce přebrousit a aplikovat jakýkoli jiný materiál.
Odpověď | X | 25.07.16, 09:53:44
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jaká značka nitrolaku koupitelná v
obchodě se dá použít na povrchovou úpravu el.kytary.
A jaký olej byste mi dopručil na olejový finisch
Odpověď | X | 19.07.16, 09:27:40
Dobrý den,
značka laku není důležitá, pokud je to nitro, je to vždy stejná báze.
Liší se vlastnosti zpracování ( jinak se rozlévá, jinak brousí a leští ), ale v principu je to stále totéž.
Otázkou je, zda to má ještě smysl lakovat nitrem - díky limitům EU to je dávno naprosto jiná hmota, než před 20 lety.
Kvalitní polyuretan je dnes menší zlo než současné nekvalitní nitro.
Záleží ovšem na Vašich možnostech. Pokud nemáte vybavení, nitro je nejsnáze aplikovatelné.....

My používáme Lazurol Pragolesk 1037 Barvy Laky Praha, popř. to stejné od Chemolaku.

Na olejovou úpravu je možností mnoho, dobré výsledky dosahnete s produkty Clou - můžete použít cokoli, co má v názvu Hartöl nebo možná lepší Hartöl-Wachs - výběr je velký.

Obecně můžete použít jakýkoli olej nebo olej s voskem, který je určen na zátěžové plochy - schody, podlahy, kuchyňské linky. Opět - produkty jsou v principu podobné.

Pokud byste chtěl udělat olejovou úpravu na málo porezním dřevu - např. javorový krk - pak nejdostupnější variantou je lněný olej. Moc si už ale neporadí s materiálem těla, resp. bude to na dlouhou aplikaci - lněný olej má málo sušiny, tedy pomalu přibývá.

Odpověď | X | 19.07.16, 11:00:07
gravatar .:. Emil | mail
Dobrý den mám kytaru Jolana Neoton na snímačích Brilant mi chybí šroubky M2x3 nemůžu je sehnat.
Odpověď | X | 04.07.16, 17:59:04
Dobrý den,
pokud Vám někdo může pomoct s originály, pak sběratelé
odkaz
Případně se s Jolanami zabývá Jarda Janecký - Holečkova 97, 150 00 Praha 5, Tel.: +420 606 548 413

Často je ale potřeba nechat vyrobit na zakázku....
Odpověď | X | 11.07.16, 10:25:48
gravatar .:. Petr
Hezký den,
mám novou klasickou kytaru Esteve (smrk-cypřiš) a uvažuji o dodatečné instalaci snímání. Můžete mi prosím doporučit pár konkrétních typů? Nechci klasický piezo plátek pod kobylkový pražec - nerad bych sebeméně ovlivnil její čistě akustický zvuk, minimum zásahu (bez panelu na lubu), rozumná cena (max cca 6tis.), cena a termíny montáže u vás?
Děkuji za odpověď. Petr
Odpověď | X | 23.05.16, 17:26:11
Dobrý den,
při zadání Vašich specifikací lze doporučit v podstatě jediný systém - L. R. Baggs Element Active - cena dle dodavatele - okolo 5 000,- s montáží.
O něco dražší - okolo 7 000,- je pak L. R. Baggs Anthem SL, který kombinuje snímač a mikrofon.
( Ceny uvádím platné k dnešnímu dni, kdy je Baggs v akci )

Cena montáže může být vyšší, pokud nástroj potřebuje úpravu - není vyjímkou ani u nových kytar - tyto systémy jsou velmi citlivé na čistotu provedení sedla kobylky a drážky v kobylce a také na materiálu sedla.
Pokud je to nekvalitní materiál, pak snímání funguje o poznání hůř.

Pokud je skladem v ČR, což obvykle bývá, pak je dodání otázka pár dnů od objednání, instalace je pak otázka jednoho dne.

Jakýkoli snímač ovlivní zvuk akustického nástroje, s tím je třeba počítat.
Není to zásadní, ale změna to je.
Jediné řešení bez vlivu na zvuk je pak externí mikrofon.....
Odpověď | X | 24.05.16, 10:07:06
gravatar .:. Honza
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jaký mikrofon byste doporučil pro klasickou kytaru, hraje-li solově. Zejména by mě zajímal váš názor na klipové mikrofony, např. DPA.
Děkuji.
Odpověď | X | 13.05.16, 19:58:25
Dobrý den,
ono na výběr moc není, většina klipových mikrofonů má zásadně horší parametry, než standardní mikrofon.
Pokud hrajete sám, volil bych kvalitní mikrofon, popřípadě kombinaci dvou, před nástrojem, výsledek bude nepochybně profesionálnější a zvuk věrnější.

DPA je dostupný na trhu i cenově - dají se sehnat produkty, které tvrdí, že dosahují studiové kvality, ale cena je +/- krát 3 oproti DPA.
S DPA má většina lidí dobrou zkušenost, kritika se týká upevnění a stability ohebného ramene mikrofonu, kde poměrně často dochází k posunu a tím ke změně zvuku.

Často se tyto systémy kombinují se snímačem v kobylce, pro dosažení více zvukových možností a hlavně doplnění chybějící části spektra, navíc je kobylkový snímač třeba chápat jako základní zvuk, který mikrofon doplní.
Jde o to, mít ve snímaném zvuku něco stabilního - což snímač zaručuje - co doplním kvůli barvě a pocitu akustického zvuku mikrofonem.

Zde stojí za zmínku i Audio technica 831b.
Odpověď | X | 19.05.16, 11:51:52
Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat kolik by mohlo stát restaurování citery.

Mám nádhernou a zachovalou citeru z Rakouska-Uherska (přesný věk neznám). Lak na ní ještě krásně drží. Bohužel jí nějaký trouba dal do kůlny a spodní dřívko na kterém jsou struny se trochu pokroutilo od vlhkosti a taky se mi zdá, že trochu zrezly pražce na struny.
Další, i když dle menší problém je, že na sobě má dva škrábance. Z pohledu oka jí nic jiného není. Popřípadě můžu zaslat foto.

Nemohli byste odhadnout kolik by mohla stát oprava? Respektive optimistickou a pesimistickou verzi?
Odpověď | X | 08.05.16, 20:15:17
Dobrý den,
my se citerami nezabýváme.
Pokud jde o popisované poškození, pravděpodobně bychom si s tím poradili, ale cenu ale na dálku stanovit neumím, museli bychom nástroj vidět.
Pokud byste měla zájem k nám nástroj dovézt, můžeme se domluvit, zda a jak opravy provést.
Odpověď | X | 10.05.16, 09:39:55
gravatar .:. holc | mail
Dobrý den,
dostala se mi do ruky německá parlorka Klira s masivním topem. Žádná superkytara, ale mě se její zvuk líbí. Má popraskaný s nejvyšší pravděpodobností nitrolak s nějakým tím ťukancem. Čím jí můžu ošetřovat, aby mi vydržela v kondici? Doporučíte mi, prosím, nějaký vosk, čistič, nebo leštidlo? Díky Pavel
Odpověď | X | 30.03.16, 21:32:34
Dobrý den,
čistě teoreticky by se měla čistit jen na sucho, aby do prasklin laku nevnikla mastnota z leštidel a bylo možné následně provést opravu laku.

Jelikož ale stejně není jasné, co se s nástrojem dělo do této chvíle, doporučil bych opatrně vyzkoušet něco ve spreji - my používáme Pronto na nábytek.
Způsob - nanesení na hadr ( doporučuji flanel a podobné měkké materiály ) a teprve tím nanést na nástroj.
Po odzkoušení bez známek problémů je možné nanášet sprej přímo na lak.
Odpověď | X | 04.04.16, 10:11:00
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat, na kolik (cca) peněz by u Vás vyšla stavba bezpražcové baskytary alla Fender jazz bass - 62 RI.
Tělo - am.olše, krk javor, hmatník - eben. Mechaniky např. Gotoh a snímače Fender CS 60. Povrch. uprava - nitro, barva - olymp. white
Je mi jasné, že cena bude orientační a vlastně ani nevím, jestli takové nástroje stavíte.
Díky za odpověd
Petr Tichý
Odpověď | X | 08.03.16, 17:44:46
Dobrý den,
stavíme, stavíme :o), na email Vám posílám detailnější rozpis včetně variant výběru - je to výběr z běžných požadavků zákazníků, speciálnější položky samozřejmě můžeme nabídnout a nacenit podle přání.

S Vaší specifikací okolo 40 000,- Kč - drahé jsou snímače z Custom Shopu a nitro olymp white.

U materiálu asi není co řešit - kombinace americké olše a amerického javoru je klasika.
U hardware bych doporučil mechaniky Gotoh GB 350 - extra nízká váha.
V případě kobylky jde o rozhodnutí, zda by nástroj měl hrát jako originál - Fender nebo zvuku pomoct a zvolit kvalitnější - pak se skvěle chová Hipshot - všechny z nabídky umožňují montáž strun i skrz tělo, což rozšíří zvukové možnosti nástroje.
Podobné to je u snímačů - já bych doporučil raději např. Delano - vyrobené v Německu a kvalitně, pro JB je dobrý set i od Di Marzia.
Zvážil bych aktivní elektroniku - opět - rozšíří možnosti nástroje a lze ji kdykoli vypnout, když půjde o tradiční zvuk, nicméně většina co okusila kvalitní aktiv, už nevypíná ;-) - zde jednoznačně Delano, popř. Aguilar.

Povrchová úprava v bílé je potřeba zadat do lakovny, a to ještě hodně kvalitní - počítejte okolo 6 000,- Kč - zda nitro, toť otázka - dnešní už není co bývalo, hodně praská, musí se lakovat v silnější vrstvě.... Většinou volíme spíš polyuretan nebo - pro tento odstín vhodnější akrylát.
V současné době se s nitrem v lakovnách už nesetkáte a lakýrníci s ním nechtějí dělat.
Nitro v odstínech už se sežene spíš jen ve spreji....
Pokud řešíte zvuk, když je lakování udělané jak má, není poznat rozdíl - vrstva s akrylátem nebo polyuretanem bývá zpravidla tenčí než současné nitro.....

Pokud by Vás zajímalo cokoli dalšího, rád s Vámi téma proberu.
Odpověď | X | 09.03.16, 10:44:06
gravatar .:. Petr
Dobrý den,
mám kytaru typu Gibson 335 a využívám ji zejména pro čistý jazzový zvuk. Snažím se dosáhnout co možná "nejakustičtějšího" zvuku, který by se více přibližoval normální lubové kytaře než masivní elektrické kytaře. Hraje zde podle Vás roli typ struníku? Moje kytara má struník typu "stop-tail", měla by výměna za "trapeze" pozadovany efekt? Diky, Petr
Odpověď | X | 24.02.16, 18:44:11
Dobrý den,
model 335 v originálu má konstrukčně blíž k elektrické kytaře, tedy lze na ni hrát jazz, ale lubovka to nikdy nebude. Srdcem nástroje je blok dřeva, který spojuje vrchni desku se zadní - princip je, aby hrál především tento blok a tělo nástroje tvoří pouze "komoru", která přidá do zvuku prostorovost dutého nástroje.
Typ zvuku tohoto modelu se z naprosté většiny definuje volbou materiálu středového bloku.
Uvádím to proto, že mnoho nástrojů má blok z nevhodného materiálu a s tím se moc dělat nedá, výsledek je potom spíš divná elektrická kytara, než lubovka.

Osazení zavěšeného struníku je řešením, které nebude nákladné a zvuk částečně posune blíž k Vašemu záměru - zdůrazňuji, že opravdu jen částečně.
Další změnu by mohla přinést výměna kobylky za verzi s nylonovými kameny - vyrábí např. TonePros, ale je třeba to vyzkoušet, ne vždy se musí potkat záměr s realizací :o))
Jen pro pokus bych zkusil osadit dřevěnou kobylku z lubovky ( ta se chová nejvíc akusticky ) - pravděpodobně to nebude ta cesta, protože to hodně rozhodí elektrický zvuk, ale pro tu informaci pro Vás, co se může odehrát, když se změní osazení.....

Jedna z variant by mohla být použít kobylku s piezo snímáním a zvuk si míchat s magnety - ty dají tónu tělo, piezo akustičtější barvu, protože snímá vibrace strun a tím zohledňuje víc dynamiku nástroje, víc se projeví také barva tónu.

Jedna z doplňkových fint je použití strun s dvojitým vinutím, kde je kombinován materiál opředení, který je vhodný pro magnetické snímače - např. nikl nebo ocel - a opředení vhodné pro akustické kytary - bronz, fosforbronz.
Struny s bronzem se chovají zásadně akustičtěji.....
Vyrábí je firma DR pod označením Zebra nebo GHS - White Bronze.

Odpověď | X | 25.02.16, 10:29:01
Dobrý den,
mám jazzovou kytaru 16" (samozřejmě od vás:-) a chtěl jsem se zeptat, jaké byste mi doporučil kombo pro hraní v kapele (klasická sestava, basa, bicí, saxofon, kytara, piano). Mám hledat mezi aparáty pro elektrické kytary nebo spíš pro akustické nástroje? Pár lidí mi doporučovalo i basová komba. Momentálně hraju přes Hiwatt BSK 15. Zvuk se mi líbí, ale kombo je výrazně slabší ve výškách a to jsem tam dal 0.14 struny. Když hodně přidám treble, tak se to vyrovná, ale to je zase ošklivý zvuk. Děkuji za radu, Jan Pospíšil
Odpověď | X | 29.01.16, 17:15:00
Dobrý den,
pro jazzovou kytaru to není úplně jednoduchá volba.
Já bych doporučil AER - buď Alpha 40W nebo Compact 60W.
Vyšší cena, ale profesionální aparát, který si poradí s akustickou i jazzovou kytarou, v případě potřeby se dá použít i na elektrickou - zde bych volil spíš 60W.

AER jsou dost nekompromisní ve zvuku - narozdíl od mnoha levnějších aparátů nestaví na změti efektů, kde nakonec zjistíte, že nelze najít 100% čistý zvuk - a to je předurčuje k použití i v jazzové hudbě. Ostatně mnoho jazzových hráčů je používá.

Problém je, že levné aparáty jsou pro jazz většinou nepoužitelné a dělají přesně to, co popisujete Vy. Než hledat a utratit haldu financí za komba, která stejně nebudou funkční, bych doporučil našetřit a vyřešit profesionální aparát.

Levnější komba k vyzkoušení mohou být Rolland AC 60 popř. Schertler.

Obecně bych spíš volil kategorii akustických komb, pro elektrickou kytaru je v aparátu potřeba spousta výšek, které jazzovka nepotřebuje. Rozsah takového aparátu je jiný a má jinak postavené maximum výkonu - to jsou ty Vaše slabé výšky.
Pokud nebylo na výběr, řešil se tento problém basovým reproduktorem, ale k němu potřebujete kytarový zesilovač. Tím tedy odpadá volba basového aparátu.
Takto byla některá komba stavěna už výrobci - většinou lampová.

Můžete zkusit i něco lampového - legenda jazzu Polytone, popř. Fender - dá se začít Juniorem, ale není to žádná sláva, nicméně cena je příznivá a tyto aparáty seženete z druhé ruky.

Další možnost je nechat postavit - většinou tranzistor nebo digital.
Jde o přizpůsobení rozsahu zesilovače a reproduktoru k nástroji - tedy chce to někoho, kdo má už zkušenost s jazzovým aparátem.

Poslední rychlá pomoc je ke stávajícímu aparátu dodat nějaký předzesilovač - a to buď lampový nebo imitující lampu. Nebude to 100%, ale je to cesta.
Už se to nevyrábí, ale dobře fungovala Messa Boogie V-Twin Pedal - tedy buď bazar nebo něco v tomto stylu.

Pokud jste typ kutil - hledač, pak je celkem levná cesta ke kvalitnímu aparátu nákup dobrého zesilovače a domácí výroba bedny s možnou volbou reproduktoru.
Tím se vyřeší problém, kdy potřebujete střídat víc stylů a nástrojů - zesilovač zůstává, bedny se mění.....




Odpověď | X | 01.02.16, 10:08:24



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259