Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

gravatar .:. Petr | mail
Dobrý den, několik stručných dotazů:

1. kolik by stálo udělat na lubovku (Epiphone Broadway) nultý pražec z kosti a novou dřevěnou kobylku (nejspíš z ebenu)?

2. mám kytaru typu jumbo po havárii - zlomený krk v místě kde se napojuje hlava. lze to opravit a jaký to bude mít vliv na další funkci kytary, hlavně ladění a zvuk?

3. kdy máte/budete mít čas se věnovat servisu? mám ještě nějaké nástroje k drobnému seřízení (nastavení krku apod.), ale nic z toho pro mě momentálně "nehoří", takže můžu počkat na dobu, kdy třeba nebudete úplně zavaleni prací - pokud teda taková situace v dohledné době nastane ;-)
Odpověď | X | 13.08.09, 16:52:23
Dobrý den,
1) odhadem - nultý pražec 350,- - 400,- , kobylka spodní díl 600,- vrchní 600,-
Ceny jsou kalkulovány hodinově. Speciálně u kobylky je cena závislá na době pasování na desku

2) musíme vidět - většinou to lze opravit.
Pokud je možné opravu vůbec udělat, vliv na ladění nulový, na zvuk bych řekl, že bez fatální změny. Samozřejmě opět souvisí s typem poškození.

3) v dohledné době, asi půl roku, tato situace určitě nenastane ;-)
Pokud vydržíte cca 14 dní, budeme po dovolených a servis můžeme udělat.
Odpověď | X | 14.08.09, 09:54:39
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jakým způsobem funguje kompenzovaný nultý pražec a k čemu je taková kompenzace dobrá.
Děkuji za odpověď,
J. Richter
Odpověď | X | 11.08.09, 12:40:19
Dobrý den,
problematika ladění kytary je téma samo o sobě.
Pokusím se stručně objasnit problematiku: menzura, sedlový pražec (nebo samotná kobylka), nultý pražec, struny, pražce.
Menzura - z délky menzury se počítá rozmístění jednotlivých pražců.
Matematický vzorec ale neobsahuje úchylku, která vzniká průhybem struny při hře. Je tedy třeba ošetřit tuto chybu. Možností je několik:
1) kompenzace kobylky - kobylka resp. sedlo se umisťuje za skutečnou menzuru, vzdálenost od 0. pražce k sedlu je vždy o několik mm delší, než délka menzury, použitá pro výpočet.
2) pro každou ze strun se kompenzace sedla provádí trošku jinak - řeší se pomocí "odskoků" na sedle ( klasicky pro strunu h, popř. g )
3) nultý pražec - kompenzace opět pro každou strunu zvlášť.
4) kompenzované pražce - jde o speciální typ pražců, které nejsou rovné, ale dle výrobce mají tvar, který vychází z celkového systému u toho kterého nástroje. Používají se výjimečně.
Tvoří pro každou strunu svou vlastní menzuru.

Shrnuto - veškeré kompenzace na nástroji souvisí s úpravou délky skutečné menzury nástroje pro jednotlivé struny (resp. vždy s prodloužením menzury), řešící chybu ladění vznikající průhybem struny při hře vzhledem k její tloušťce a napětí .

Kompenzovaný 0. pražec je doplněk ke zlepšení ladění nástroje.
Předpokladem je, že nástroj sám o sobě ladí standardně. Zásadní problém asijských mistrů kytarářů s laděním Vám nevyřeší.

Má to ovšem i své zápory - nástroj s kompenzovaným 0. pražcem ladí "čistě" podle ladičky. To ovšem nemusí ladit lidskému uchu. Výsledek souvisí s nástrojem samotným - každý se chová v souvislosti s laděním - trochu jinak, ale také s uživatelem. Někomu toto "čisté" ladění vyhovuje, někomu vadí.
Přirovnal bych tento efekt k počátkům výroby cédéček. Záznam byl 100% zbaven šumu a ostatních chyb, ale výsledek byl až moc dokonalý a pro lidský sluch nepříjemný.

Jako vždy platí, že někomu pomůže někomu ne. Použití kompenzovaných 0. pražců se uplatní především u elektrických kytar, kde se používá většího zkreslení.
U akustických a jazzových nástrojů se používá v případě, že hráč cítí problém s laděním.

Hlavní dva systémy 0. pražců s kompenzací jsou Earvana a Buzz Feiten.

Earvana vychází koncepčně z běžného, nijak neupraveného, výpočtu menzury. Nástroj se ladí standardně, je možné použití u jakéhokoli nástroje.

Buzz Feiten je celý systém, ne jenom 0. pražec. Je založen na jiném vzorci výpočtu menzury. Není možné ho osadit dodatečně na nástroj s klasickou menzurou.
Hlavní mínus ovšem je nutnost ladit nástroje s tímto systémem podle speciálního módu ladičky. Naleznete ho v nabídce např. Korg.
Naladíte - li normálně, výsledek je horší, než u nástroje bez kompenzace.
Odpověď | X | 14.08.09, 09:27:40
Velice děkuji za obsáhlou odpověď.
Moc mne zaujala Vaše nabídka nástrojů a do budoucna uvažuji o něčem na způsob Vaší Grand Concert nylonky.Mám ale ten problém, že bych potřeboval, aby kytara hrála dobře především bez snímání, ale zároveň nechci španělku a snímač tam chci. Líbí se mi výřez, sesazení krku na 14 pražci a třeba oblý hmatník. Je mi ale jasné, že asi nelze dosáhnout optimálního zvuku jak při ozvučení, tak bez něj. Bylo by tedy možné vyrobit kytaru, která hraje dobře především bez snímání, ale jinak má parametry Grand concert? A jaké by bylo cenové rozmezí?
Měl jsem v ruce nějakou Takaminu podobného ražení, ale bez snímače hrála dost zoufale.

Velice děkuji za odpověď a moc chválím Vaše stránky, kde jsem se mnohé dozvěděl.
X | 14.08.09, 15:23:25
Dobrý večer,
s nylonovými strunami je opravdu potíž při snímání.
Už jsem to zde s někým rozebíral, ale opět stručně :-D :
hraje-li nástroj - podotýkám nylonový!!! - skvěle akusticky, má přes snímač "tenký" zvuk s krátkým sustainem, se spoustou vyšších harmonických, které při živém hraní nebudou slyšet, zato se slabým základním tónem, který by slyšet měl být.

Takamine je firma předesílající, že konstrukce nástrojů ustupuje požadavkům na amplifikované pódiové hraní. Nadprůměrný akustický výkon tedy nečekejte.

Samozřejmě kompromis je možný. Nelze dosahnout kvality nástroje pro klasickou hudbu, ale ostatní styly budou spokojeny :-D
Parametry nástroje lze přizpůsobit Vašim požadavkům, ať už jde o krk, nasazení na 14. pražci, ...

Cenově se pohybujeme okolo 30 000,- v celomasivní verzi - což bych pro nylon bral jako zásadní. Doporučil bych kombinaci cedru na rezonanční desce a indického palisandru na lubech a zadní desce.
Snímání je potom otázkou budoucího použití. Je třeba podrobně probrat varianty. Rozptyl je od 4 000,- do cca 13 000,-.
Pro nylonové nástroje používáme nejčastěji Fishmana, nabízí i kombinace s mikrofony, které nylonu pomohou. Nové modely už celkem slušně odolávají zpětné vazbě.

Pokud byste měl o podobný nástroj zájem, snažíme se vždy zkontaktovat zákazníka s některým z majitelů, vlastnících podobný typ našeho nástroje, aby bylo možné vyjít z konkrétní představy.

P. S. Nejlepší ozvučená nylonka je model Gypsy Nylon.
odkaz
S nejlevnějším typem snímání v polomasivní konstrukci směle vítězí.
Tam je opravdu splněn požadavek propojení akustického a elektrického zvuku. V září bude k přehrání ;-)
X | 17.08.09, 21:57:37
Děkuji za poučnou odpověď.
Ještě bych se chtěl zeptat, proč doporučujete na ozvučnou desku cedr, když na nylonkách se většinou objevuje smrk. Tím samozřejmě nechci nijak zpochybňovat Vaše doporučení, jen by mne zajímal důvod.
Co se týče modelu Gypsy nylon, tak je to skutečně krásný nástroj, jen na mne je asi trochu moc "gypsy" :-)
Zajímalo by mne, do jaké míry je možné udělat na takovém nástroji nějaké modifikace. Třeba ten D otvor. Je možné udělat kulatou klasiku nebo to nějak souvisí s tím vnitřním rezonátorem a jinak to nejde? A co se týče celkového tvaru, přijde mi to takové "jumboidní". Je třeba možné přiblížit se tvarem víc grand concert nylonce (i když třeba celkově větší) se zachováním vnitřního rezonátoru?
Jinak moc děkuji za ochotu odpovídat. Pokud by byla gypsy nylonka v září k přehrání, tak bych se možná zastavil. Neuvažuji sice o nové kytaře v nejbližší době, ale moc by mne zajímalo, jaké jsou možnosti a jak takový supernástroj hraje a na co mám šetřit ;).

Ještě jednou děkuji a zdravím.
X | 19.08.09, 08:53:14
... a tedy stručně :-D

Cedr doporučujeme pro nástroje se snímáním. Pro nylonové nástroje je nutné použití "agresivního" snímání - tedy klasické piezo, aby měl nástroj dostatečný výkon a hlavně dynamiku (samozřejmě se dá kombinovat s dalšími systémy jako mikrofon, kontaktní snímač, ... pro věrnější zvuk). Piezo produkuje hodně vysokých frekvencí. Smrk rovněž, ve spojení se snímačem už příliš. Cedr nemá tolik vyšších harmonických, tedy snímačový zvuk působí "akustičtěji".
Cedr také rychleji reaguje a snáze se rozehrává. Ve spojení s robustnější konstrukcí elektroakustických nylonek je pro náš model stavby vhodnější.
Pro akustický nástroj je smrk preferován právě pro větší množství vyšších harmonických, se kterými nylonové nástroje mají vždy problém a také pro ne tak agresivní basové frekvence.

Gypsy hraje proto tak dobře, že je udělaná jak je.
Autorem konstrukce je Mario Maccaferri - klasický kytarista, který hledal řešení moderní nylonové kytary a zdá se, že ve své době nadčasový nástroj vyvinul. Ve spojení s moderním snímáním funguje dnes zcela současně.
Změníte-li konstrukci - tedy i tvar, otvor, ... získáte jiný nástroj funkčně, ne jen designově. Tedy pokud to funguje, neměnit!!! :-D

Koncem září musí být hotovo, začínají hudební veletrhy ... :-[]
X | 20.08.09, 10:08:32
Moc děkuji za odpověď. Jsem zase o něco chytřejší :-)
Pokud se ještě můžu vrátit k modelu Gypsy Nylon. Koukal jsem, že je to polomasiv. Přinesla by celomasivní konstrukce nějakou zásadní změnu (kromě ceny)? A ještě jedná zásadní otázka. Na kolik by tenhle model přišel? Pokud možno s krkem sesazeném na 14 pražci a s nějakým odpovídajícím snímáním.
A snad poslendí otázka. Na kterých veletrzích budete k vidění? Přišel bych se podívat.

Moc děkuji a přeji hezký den.
X | 20.08.09, 10:54:41
Změna na celomasiv by zrovna u Gypsy nylon nebyla zásadně patrná. Zadní desku supluje vnitřní rezonátor, který je masivní, takže v zásadě se nástroj jako celomasiv chová. Konstrukce je v pricipu taková, že v kytaře je vestavěno ještě jedno menší tělo.
Dýhovaný korpus tu má své opdstatnění a to je váha nástroje versus pevnost. Souvisí to i s velkým výkonem nástroje.

Cena nástroje v galerii je okolo 60 000,- Kč. Samozřejmě pokud člověk oželí perleť a zvolí jinou kvalitu vrchní desky než Master, cena se sníží. V takovém případě se lze dosta okolo 50 000,-.

Jestli budeme na veletrhu v Praze ještě nevím. Pokud ano, opět spolu s firmou Alexim.
Jinak nejbližší je zářijový festival a veletrh Open Strings v Osnabrücku.
X | 21.08.09, 10:33:40
Luboš Lambert: Mám celý sortiment Titebond, tak v případě zájmu se ozvěte. V.Vrba
Odpověď | X | 03.08.09, 19:06:58
Dobrý den,
děkuji za informaci. Titebond si nyní už dovážíme sami.
Odpověď | X | 10.08.09, 09:44:02
gravatar .:. Honza | mail
Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli máte nějaké zkušenosti s použitím dřeva bubinga nebo ovangkol na těla baskytar? Pokud ano, jak se jejich použití projeví na zvuku (tzn, jak vlastně hrají...) baskytar, dejme tomu s průchozím krkem? Vím, že bubinga se vcelku standartně používá jako "ten tenký proužek, či co" do průchozích krků, v souvislosti s tím bych se rád zeptal, jaký je vlastně smysl používání takovýchto tenkých proužků v pěti- a více dílných průchozích krcích?
Děkuji
Odpověď | X | 01.08.09, 21:48:05
Dobrý den,
tyto materiály se používají na "moderní" basy. Tedy agresivní průrazné nástroje s hutným zvukem, určené pro tvrdší styly.
Nástroje se nezahlcují a tón zůstává čitelný i při použití efektů.

Na druhou stranu je tato výhoda vykoupena užším zvukovým spektrem a o něco kratším sustainem, než třeba u nástrojů v kombinaci javor mahagon.
Proto se tyto nástroje příliš nehodí na styly jako např. jazz, kde basa neplní pouze funkci rytmického nástroje.

Tyto materiály jsou velmi tvrdé a pevné. Proto tedy uvedené zvukové vlastnosti a proto také jejich obliba jako výztuží v krcích.
Tyto materiály jsou dostupné jak finančně, tak i množstevně. Nahrazují, dříve používaný a dnes již velmi drahý a špatně dostupný, eben.
Při použití úzkých prokladů v krku se jejich akustické vlastnosti téměř neprojeví.
Odpověď | X | 10.08.09, 10:07:37
gravatar .:. Honza | mail
Díky!!
X | 12.08.09, 13:48:20
gravatar .:. J.Vondra | mail
Dobrý den,
zdědil jsem mandolinu - zhruba r.v.1952, ve tvaru lubové (klenuté) kytary , jedná se o kus postavený na míru. Zhruba v 70-tých letech byla v opravně, kde ji zničili vrstvou laku a časem se odlepil se krk. Po pracném jemném broušení jsem zjistil, že lakem zalili i rozlepené spoje na bocích.

1.Myslíte že to jde lokálně slepit a stáhnout, nebo se musí otevřít celá mandolína? popř.jaké lepidlo?
2.Spodní deska je zřejmě houslový javor, vrchní deska smrk, jaký by jste mi doporučili lak?
Díky předem za odpověď
Odpověď | X | 27.07.09, 23:44:48
Dobrý den,
pokud jsou spáry zalité lakem, nebude lepidlo držet. Bylo by třeba je vyčistit, pokud to je možné. Jinak to lze řešit sekundovým lepidlem, které bude držet i na laku. Ale nelze použít tubičku za 20 Kč z drogerie.
Na tyto opravy se používá např. průmyslová verze lepidel fy. Loctite nebo podobné produkty. V běžných obchodech asi neuspějete.
Pokud spáry budou čisté, lze lepit klihem nebo alifatickým lepidlem Titebond. Rozhodně nepoužívejte disperzní lepidla. Zanechávají tmavou spáru.
Jestli to půjde opravit z vnějšku nemohu posoudit. Musel bych nástroj vidět.

Vhodnost laku vyplyne ze způsobu opravy a celkového stavu nástroje.
Akusticky ideální je šelak - pokud nemáte zkušenost, ani nezkoušejte. Pokud bude potřeba rozsáhlejších úprav, mohla by to být velmi komplikovaná cesta. Některá poškození či opravy nelze šelakem uspokojivě přelakovat.
50. léta milovala nitro, tedy nebyl by to dobový ani akustický prohřešek.
Odpověď | X | 30.07.09, 18:25:05
Dobrý den,
můj dotaz se netýká přímo kytar, ale věřím, že mi budete moci poradit nebo nasměrovat. Chtěl bych se zeptat na nejvhodnější povrchovou úpravu doma vyrobeného cajonu (např. odkaz Je z bukové překližky a přední ozvučná deska z březové překližky. Uvažoval jsem o použití polyuretanového laku, ale nevím, jestli je tato volba správná.

Díky moc za odpověď.
Odpověď | X | 24.07.09, 01:18:08
Dobrý den,
vše záleží na Vaší zkušenosti s takovými materiály a technické výbavě.
Pro amatérské použití doporučuji spíše nitro nebo akrylát, nejlépe ve spreji. Polyuretan je materiál - především - pro vzduchové stříkání. Tedy štětcem bude povrch horší než u jednokomponentních laků.
Pokud byste přeci jen zvolil polyuretan, použijte podlahový - lépe se rozlévá a tvoří hladký polomatný povrch. Jediný je určen i pro mechanické nanášení válečkem nebo štětcem.

Pokud netrváte na silné vrstvě laku kvůli mechanické odolnosti, můžete aplikovat i některý z olejů. My používáme např. olej na parkety od firmy Bona. Je to směs přídních a syntetických pryskyřic, rozpuštěná v oleji. Výsledkem je tenkovrstvá velmi odolná politura.
Odolává běžnému namáhání na podlaze, tedy pro Vaše účely by měla být dostatečná. Nanáší se v cca 3 vrstvách pomocí hadru. Lze částečně doleštit a lze ji při poškození opravit dalším nánosem.
Odpověď | X | 24.07.09, 09:30:38
Dobrý den, mám kytaru Cremona model 463 ( rok 1962)-uvažuji o její rekonstrukci - je to asi masiv, má odlepený krk a při polklepu na horní desku se zdá že je porušené někde žebrování - Má smysl tuto kytaru renovovat případně ji ozvučovat tak aby sloužila jako normální jazzová kytara. Dále se chci zeptat zda stavíte jazz kytary velikosti 16 , ale bez výřezu( cutaway) - jedná se mi o to aby kytara zněla hodně akusticky, barevně a zvuk se blížil trochu kytarám s plochým výkem a měla hodně plné a pevné výšky a neměla v sobě pouze takovu tu známou jazzovou zahuhlanost ( či pouze takový ten elektrický zvuk překližekjako např. gibson Es 175 apod..) a mám pocit, že ten výřez tomu trochu brání - případně je to v materiálu těla ( mahagon místo javoru ?) Děkuji moc za odpověď s pozdravem Jan Kysela
Odpověď | X | 21.07.09, 09:57:45
Dobrý den,
oprava Cremony je otázkou. Potřebovali bychom nástroj vidět. Některé kusy byly skvělé a pak se repase vyplatí. Každopádně je to otázka tísíců korun. Nástroj se musí komplet rozebrat a znovu slepit, vyložít, opravit lak, ...
Nicméně poměrně často tyto zakázky realizujeme. Můžete- li se u nás zastavit, rádi nástroj posoudíme.

Ohledně nového nástroje - ano 16" nabízíme s i bez výřezu. To ale není ta hlavní otázka v souvislosti se zvukem.
Zmiňovaná ES 175 je čistě elektrický nástroj, celý z překližky. Akustické jazzové nástroje musí mít alespoň masivní rezonanční desku, lépe celomasivní. Odlišná je i konstrukce - tloušťky desek, systém žebrování, konstrukce krku, ...
Něco málo naleznete zde: odkaz
Naše akustické modely vycházejí konstrukcí z modelů Gibson z 30. let a snažíme se i o stejný zvukový projev. Několik těchto historických nástrojů jsme kompletně repasovali a jsou vyrobeny dost odlišně od současné produkce
;-)
Odpověď | X | 23.07.09, 10:35:56
gravatar .:. Honza | mail
Děkuji za radu.Uvidím jak si na prasklinu zvyknu,dost možná se nakonec stejně zastavím u vás ;-) Hezký den
Odpověď | X | 13.07.09, 12:26:09
gravatar .:. Honza | mail
Dobrý den.Slyšel jsem na vás samou chválu a proto jsem se rozhodl se obrátit s mým problémem na vás. Při dopravě mi poškodili lak na kytaře takovýmto způsobem : odkaz Je nějaká možnost (Popřípadě jaká) jak by to šlo co nejlépe opravit? Mohl bych si to za použití vhodných přípravků opravit doma? Můj další dotaz je,do jaké míry by jste svedli tuto prasklinu opravit a na kolik by mě to u vás přišlo. Děkuji
Odpověď | X | 12.07.09, 23:29:53
Dobrý den,
oprava, aniž by bylo poškození patrné, není možná a už vůbec ne v domácích podmínkách.
Odštípnuté místo lze zaretušovat a lak opravit tak, aby se v budoucnosti dál neloupal, potom rozleštit.
Vidět to bude na 100%. Praskliny v laku na výložce se nezbavíme. Rozsáhlejší opravy vypadají většinou hůř, než když se poškození pouze stabilizuje.
Jediné "čisté" řešení je obrousit na dřevo a nový lak, což považuji za zbytečné.

Cena opravy poškození se pohybuje v řádech stovek, podle potřebného času. Přesněji to neumím odhadnout. ;-)
Odpověď | X | 13.07.09, 10:19:39
gravatar .:. starka | mail
Zdravím, získal jsem rozumně zrekonstruovaný hybrid jazzovky Hofner (korpus cca 1960 16"/7,5cm luby, krk cca 2000 New President :) Časem bych kytaru rád osadil jedním plovoucím snímačem ke krku a rád bych se optal na Váš tip (výrobce/důvod). Bohužel netuším z jakého materiálu je kytara vyrobena. Také by mne velmi zajímalo Vaše doporučení ohledně strun - po rekonstrukci na ní jsou Elixíry 11 ale mají takový "tupý" zvuk :)
Odpověď | X | 27.06.09, 14:37:21
Dobrý den,
snímač bych doporučil Ken Armstrong Thin floating 2D.
Nejvíce respektuje zvuk nástroje - hraje věrně. Vzhledem k malé tloušťce je možná montáž téměř na všechny nástroje. Používáme ho i na staré nástroje z 30. let.
Pokud ovšem nástroj ve zvuku něco postrádá, je lepší zvolit snímač, který sám do výsledného zvuku něco přidá. To umí např. Benedetto a od Kent Armstronga Johny Smith, Floating PAF nebo i Smooth top.
Záleží na vkusu.

Elixíry jsou pověstné svým ostrým zvukem, tedy pokud se Vám zdá nástroj "tupý", nevím, nevím.
Pokud to stav krku dovolí (je - li aktivní výztuha nebo mohutný a rovný krk), 0.12 jsou minimum, aby takový nástroj hrál.
Otázkou je, který model máte. Pokud je to konstrukce elektroakustické kytary, moc hrát nebude. Desky jsou tlusté a nerozehraje je nic. Zato přes snímač to bude fungovat dobře.
Pokud je to verze akustická, musel bych nástroj vidět a zkusit zjistit, co a jak.
My používáme D´Addario Flat Tops 0.12 - 0.13 pro měkčí jazzový zvuk nebo XL ProSteels Round Wound pro ostřejší.
Odpověď | X | 29.06.09, 10:34:01
Dobrý den
Bylo mi od Vás doporučeno lepidlo TITEBOND. Můžete prosím poradit ještě jednou a to tak kde ho seženu??
Děkuji
Odpověď | X | 25.06.09, 12:25:38
Dobrý den,
Alexim, Václavkova 2, Praha 6.
www.alexim.cz
Odpověď | X | 29.06.09, 10:17:13
dobrý den,asi nebudu první s dotazy všeho druhu ,nicméně bych využil fora i já...koupil jsem si před rokem seagulku S6 polomasiv rezonanční deska je cedrová a mám ji ozvučenou magnetem pro každou strunu je zvlášť(takovej šroubek tam je) a k tomu para di box---hraji country a trampgrass a chtěl bych vědět zda jsem zvolil dobrou variantu snímání doposud jsem ještě nevyužil možnosti di boxu ale ,chystám se...a ještě mám k vám jeden...je pravdou že cedr po cca 10 letech tzv .ohluchne oproti smrku a ztratí vlastně svou fci?tudíž i nástroj je nepoužitelný,smrk údajně na nástroji zraje pořád pryč tak jak to tedy je...děkuji vám za odpověď,a držím palce ,kytary jsou nádherný,musím ještě našetřit...8-|
Odpověď | X | 16.06.09, 17:00:27
Dobrý den,
předpokládám, že máte pasivní verzi magnetického snímače - M1 L. R. Baggs? ( Pro aktivní verzi není PARA DI potřeba ).
Osobně raději používám kombinaci magnet a piezo. Magnetický snímač bez dalšího systému nenabízí mnoho možností úpravy zvuku. Ale je to čistě otázka vkusu. Pokud Vám zvuk vyhovuje, je to dobrá volba ;-) .
Moderní magnetické snímače akustických kytar už jsou na vyšší úrovni a kvalita zvuku je s jejich předchůdci nesrovnatelná.

S cedrem je to tak, že je o mnoho měkčí a méně únosný, než smrk. Deska tedy tahu strun odolává kratší dobu a pak se může zbortit. Známá vlna za kobylkou způsobí, že deska už nekmitá tak, jak by měla a nástroj má horší parametry.
Na druhou stranu - cedr se rozehraje dřív.
Doba, kdy deska odejde se nedá odhadnout. Je to čistě věc vnitřní struktury materiálu.

Smrk udělá to samé, jen později. Je tam větší šance, že nástroj přežije desítky let.
Poměr váhy vůči pevnosti je u smrku výborný - Američané si vykáceli lesy Adirondak smrku pro letecký průmysl. Používali tento materiál na konstrukci letadel ještě za 2. války 8-| .
Zjednodušeně řečeno, ano smrková deska pravděpodobně přežije cedrovou mnohonásobně.
Neméně důležitou otázkou ale zůstává, jak je deska zpracovaná a nažebrovaná a v jaké kvalitě je. Pevnost jednotlivých kusů dřeva zásadně kolísá - platí obecně, ne jen o cedru.
Odpověď | X | 17.06.09, 10:04:06
Dobrý den, mám jeden možná hloupý dotaz. Scalloped bracing - je možné provést v domácích podmínkách na již hotové kytaře a jaký to má vliv na zvuk kytary? Mám jeden starší kousek s masivním smrkem a rád bych jej trochu zvukově oživil, hlavně vyšší frekvence. Má to cenu se do takové "úpravy" pouštět? Případně mi zkuste poradit, jestli existuje nějaký recept, jak docílit na takové kytaře "cinkavějšího tónu". Podotýkám, že Tusq už je i v kobylce i na ořechu. Děkuji
Odpověď | X | 15.06.09, 18:14:14
Dobrý den,
tato úprava je v domácích poměrech nerealizovatelná. O konstrukci musíte něco vědět, aby bylo možné ji měnit.
Navíc to vyžaduje otevření nástroje. Zvenku nemáte šanci.
Rezonanční deska musí mít určité parametry, aby bylo možné odlehčit žebrování. Pouhým ubráním materiálu bez další úvahy o tom, zda to jde, docílíte pravděpodobně zborcení nástroje.

Občas to někteří kytaráři nabízejí jako úpravu hotových nástrojů, musím ale uvést, že se jedná o drobné úpravy ve smyslu sladění přední a zadní desky vzájemně, nikoli o změnu typu žebrování.

Mohu-li radit, nepřemýšlejte o tom. Pokud byste takovou úpravu zadal kytaráři, bude poměrně drahá a výsledek nejistý.

Zásadně zvuk nezměníte. Maximálně volbou strun a trsátka.
Vyzkoušejte phosphor bronzové struny - nejlépe značka DR ( čím tenší, tím více výšek, ale menší průraznost ) a trsátko se špičkou.
Akustické kytary podléhají věku a mění zvuk k horšímu. Pokud Vám u nástroje zvuk nevyhovuje, volte raději koupi nového. ;-)
Odpověď | X | 16.06.09, 09:36:23
Dobrý den, chtěl bych se zeptat kolik by u Vás ( orientačně) stála stavba klasického jazz basu. Tělo olše nebo jasan, krk javor, zkrátka klasika - fender, akorát ( pro mně) se zárukou poctivé ruční práce. Děkuji za odpověd
Odpověď | X | 04.06.09, 21:04:59
Dobrý den,
cena je 31 200,- Kč. Samozřejmě záleží na luxusnosti hardware a nákladnosti snímačů. Uvedená cena platí pro hardware Gotoh chrom a snímače Seymour Duncan Hot Jazz.

Základ: 15 000,-
Krk Kanadský javor: 3 000,-
Tělo Americká olše nebo bahenní jasan: 3 000,-
Hmatník Indický palisandr: 0,- eben 2 000,-
Hardware Gotoh chrom: 3 200,-
Snímače SD Hot Jazz: 4 000,-
Povrchová úprava lesk + moření: 3 000,-

Se všemi položkami lze samozřejmě hýbat. Pokud máte jinou představu, pošlete mi, prosím podrobnější informace.
Odpověď | X | 08.06.09, 17:50:07
gravatar .:. Jan C.
Zdravím,

předně zdravím pány kytaráře a chválím je za pěkné stránky. Především informace ze sekce "konstrukce" velmi oceňuji. Příští kytaru bych chtěl od Vás :-) .
Rád bych se zeptal, zda je nutné při přechodu na jinou tloušťku strun měnit nastavení kytary. Moje (Taylor 214e) je z výroby osazená sadou .012-.053, až doteď jsem na ní tyto struny také dával, rád bych ale zkusil Silk´n Steel, které jsou už tak měkčí a navíc jsem je sehnal jen v tloušče .011-.047. Je tedy nutné nějak měnit setup krku nebo do těchto strun mohu s klidem kytaru "obout"? Moc děkuji za odpověď, ptám se zde, protože prodavačům v obchodech nevěřím a vím že Vaše znalosti kytar jsou na té nejvyšší úrovni.
Odpověď | X | 21.05.09, 02:00:01
Dobrý den,
bude nám potěšením ;-)

Pravděpodobně budete muset přeseřídit (výšku sedla i průhyb krku, popř. i výšku 0. pražce).
I když bych doporučil nejprve vyzkoušet Silk & Steel, třeba s drnčením a nekomfortně a pak teprve sahat do nastavení (maximálně vložit plátek pod kobylkové sedlo - dýha, ale stačí tvrdší plast z psací podložky z papírnictví).
Tento typ strun má velmi specifický zvuk a nehodí se na každý nástroj. Kytara stavěná na bronzové nebo phosphor bronzové struny 0.12 nebude asi dobře fungovat. Navíc podle specifikace má Taylor 214E sitku na rezonanční desce. To je jeden z nejpevnějších materiálů. Použijete - li 0,13 struny, unese je také.
Pro finger style, na který jsou tyto struny vhodné, se nástroje staví s lehčí konstrukcí. Používají se pak bronzové nebo phosphor bronzové 0,10 - 0,11.
Na rezonanční desku se používá cedr nebo některý z měkčích typů smrku - engelmann, evropský smrk.
Způsob hry je jiný a tomu musí odpovídat i nástroj.

Pokud budete hrát moderním způsobem finger stylu, tedy velmi lehká hra, malý akustický výkon, ale silný výstup z předzesilovače, mohla by kytara splnit očekávání.
Akusticky to ale asi nebude to pravé.

Porovnejte si tah strun (orientačně):
nylon extra hard: 42 kg
Steel & Silk 0,11: 55 kg
Phosphor bronz 0,09: 54 kg
Phosphor bronz 0,12: 76 kg
Odpověď | X | 21.05.09, 09:52:45
gravatar .:. Jan C.
Děkuju za vyčerpávající odpověď. Vyzkouším je tedy zatím bez seřízení. Jak to tak ale vypadá, stejně nakonec zůstanu u phosphorbronze dvanáctek, jak píšete, má kytara na je na ně konec konců stavěná. Silk and Steel bych rád alespoň vyzkoušel, mnoho folkových kytaristů je údajně rádo používá na fingerstyle, tak abych byl v obraze.
X | 21.05.09, 22:20:58



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259