Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Dobrý den,chtěl bych se zeptat na cenu el.kontrabasu a na menzuru nástroje, nepročetl jsem celé forum tak se předem omlouvám jestli jste již na tuto otázku odpovídal s pozdravem PéKá
Odpověď | X | 29.10.09, 00:25:37
Dobrý den,
menzura u el. kontrabasu je volitelná. Standardně používáme 105 cm, ale ve většině objednávek přizpůsobujeme menzuru, krk a rozteče strun současnému nástroji zadavatele, aby bylo možné nástroje bez problému střídat.

Ceny jsou stejné pro malý i velký model kontrabasu.
Základní cena je 45 000,- Kč - snímání piezo. V případě použití duálního snímacího systému - piezo + magnetický snímač + aktivní směšovač - 50 000,- Kč.

Na e-mail Vám zašlu detailnější rozpis cen jednotlivých položek.
Odpověď | X | 30.10.09, 09:33:23
Dobrý den

chtěl bych se zeptat jak by podle Vás zněla kytara která by měla tělo z olše a vrchní desku z ořechu (evropského).A lze použít na krk nějaký jiný materiál než javor a mahagon? Třeba švestku nebo jabloň? Kytara by byla tvaru Telecastr.

Předem děkuji za odpověď

Odpověď | X | 21.10.09, 23:32:37
Dobrý den,
tato kombinace materiálů není zcela běžná, proto nelze vycházet ze zkušenosti výroby mnoha kusů. Berte tedy následující, jako můj názor, ne jako obecné dogma.
Olše poskytuje vyvážený zvuk se středním množstvím vyšších harmonických a středně dlouhým sustainem. Nástroje s olšovým tělem mají středový, dobře se prosazující zvuk. Použitím ořechové vrchní desky se zvuk zjemní - změkčí, nabyde sustain. Nástroj nebude žádný rockový dravec ...
Na kytary se častěji používá tvrdší vrchní deska a měkčí tělo, aby nástroj získal brilanci a průraznost. Pro použití na hudební nástroje se mi jeví olše a ořech jako podobně tvrdé materiály. Tuto kombinaci bych použil spíš u basy.

Na elektrickou kytaru není Česká olše právě nej materiál. Raději používáme Americkou olši, která je více homogenní, tvrdší, tónově vyváženější, zvukově se lépe prosazuje v kapele.
Na vrchní desku velmi často javor.

Krk je u kytary velmi důležitý, pokud člověk nesleduje konkrétní cíl, je lépe držet se klasiky - javor, mahagon. Tyto materiály spojují mechanickou pevnost a rozumnou váhu s určitou tónovou charakteristikou.
Z Českých dřev bych se držel javoru ...
Použít lze i olši nebo buk - ekonomické důvody nejlevnějších výrobců, ořech - spíš akustické nebo basové kytary.
Ovocné dřeviny nejsou dobře dostupné, takže je málokdo používá. Zkušenost je minimální.

Obecně platí, že nástroje z Českých dřevin jsou buď zvukově neprůrazné nebo dobře hrající, zato nesnesitelně těžké :-)
Lípa, topol - snad na metalové kytary, jinak nezajímavé, jasan, jilm, ořech - těžké. Někde mezi lze zařadit javor. Ale opět je vhodnější pro basy, na kytaru je hodně agresivní.
Vyloženě skvělý materiál u nás neroste ...
Odpověď | X | 23.10.09, 10:19:18
Dobrý den,

mám jeden dotaz. Děláte úpravy hmatníku typu scalloping?

Jestli ano, mohl byste mi zde napsat, na kolik by tato úprava přišla při scallopování celého hmatníku osazeného 22 pražci (varianta javorový hmatník, ale i palisandrový nebo ebenový)? Děkuji.
Odpověď | X | 17.10.09, 23:09:33
Málem bych zapomněl, mělo by se jednat o kytary značek Fender a Gibson...
Odpověď | X | 17.10.09, 23:10:50
Dobrý den,
tuto úpravu jsme přestali nabízet, protože při dodatečném zásahu do hmatníku není možné dodržet čistotu zpracování.

Pokud se scallop dělá už při výrobě kytary, je technologie zpracování odlišná, hmatník je tedy možné začistit bez kompromisů ještě před pražcováním.
Navíc odpadá riziko poškození laku na krku či nástroji ...
X | 20.10.09, 09:35:46
gravatar .:. Petr | mail
Dobrý den,

mohu Vás obtěžovat s poněkud teoretickým dotazem? Zajímalo by mne, jak lze FYZIKÁLNĚ (prostě na úrovni objektivního světa, ne pocitů) vysvětlit fakt, že se nástroje po určité době používání tzv. rozehrají, zkrátka začnou jakoby hrát líp. Co se vlastně v nástroji a s nástrojem děje, nebo by se dít mělo? A není to jen subjektivní pocit, kdy si majitel na nástroj zvykne a jemně mu přizpůsobí svůj styl hry?

Díky
Odpověď | X | 14.10.09, 12:27:41
Dobrý den,
určitě nejde jen o pocit a má to i jasné vysvětlení.
Dřevo jako materiál má snahu odolávat zatížení, tlakům, tahům, atd.
Funguje to tak, že buňky dřeva se při změně stavu - zde tedy napnutí strun na nový nástroj - přeskupí tak, aby se materiál nemohl deformovat a vzniknou jiné buněčné vazby. Po určité době používání nástroje se vazby buněk - vlivem vibrací a zatížení tahem strun - uvolní a ustálí se ve stavu, kdy je nástroj schopen odolávat napětí strun ale zároveň jsou buněčné vazby natolik volné, že nástroj nebrzdí.
V případě, že buněčné vazby ztratí pevnost (stejně jako u člověka např. v případě stárnoucí kůže), dojde k deformaci rezonanční desky a znehodnocení nástroje - i když na něj mechanicky ještě lze hrát, zvuk je nekvalitní.

Další efekt "rozehrání" je odůvodnitelný doschnutím všech lepených spojů a jejich lehkým "přizpůsobením se" novým podmínkám - tah, vibrace, ...
Nezanedbatelné jsou i procesy v laku. U materiálů tvrdnucích fyzikálně ( nitro, šelak, ...), stejně jako u chemicky tvrzených laků ( polyuretan, polyester, kyselinotvrdnoucí, ...) dochází dlouhodobě k vytěkávání zbytků rozpouštědel a současnému dotvrzování, a to v řádu měsíců. Vytvrzený lak potom brzdí rezonanční desku méně.
"Doschnutí" tedy můžeme - i když ve velmi omezené míře - pozorovat i na překližkových nástrojích, které svůj zvuk také v průběhu času mění.
S dřevem to ale nemá nic moc společného. :-D

Mimochodem - pokud nástroji razantně změníte vlhkost prostředí ( na dobu dnů a více ), buněčné struktury buď vodu nasáknou nebo naopak pustí - podle toho, zda se vlhkost sníží, či zvýší - můžete pozorovat, že zvuk nástroje se zhorší. Ve chvíli, kdy se dřevo vypořádá s novými podmínkami, vrátí se i původní zvuk nástroje.
V důsledku se uděje něco podobného, jako při prvním zatížení nástroje strunami, i když z jiného důvodu. Opět se změní buněčná struktura a vazby.
Nicméně tento pokus nedoporučuji - zahrávali byste si se svým nástrojem a nemusel by Vaše pokusy pochopit správně... :-)
Odpověď | X | 19.10.09, 10:48:57
gravatar .:. honza
Dobrý den,
uvažuji o výměně krku na své base (klasika jazz bass, 4 struny, 4 šrouby do těla, nulťák 1 1/2). Chci se zeptat, zda berete i takovéhle "vylepšovací" zakázky a zda děláte i jiné varianty krku kromě klasické kombinace rock maple + palisandr, event. speciální povrchové úpravy(tzv. "gun oil tint" apod.)? Dále by mě zajímalo na kolik by to vyšlo :-) a jaká by asi byla čekací doba?

Díky
Honza
Odpověď | X | 03.10.09, 19:53:03
Dobrý den,
občas to děláme, ale pouze u dobrých nástrojů - bohužel nepíšete, o jaký nástroj jde. Asijské skvosty nechceme řešit. :-[]
Materiál i povrchová úprava je na dohodě a možné je téměř cokoli. :-D

Časově minimálně 2 - 3 měsíce, cena záleží na materiálu a povrchové úpravě. Mluvíme - li o JB javor/palisandr cca 4 500,- Kč.
Odpověď | X | 06.10.09, 10:57:46
gravatar .:. honza
Díky za odpověď. Nástroj jsem zapomněl uvést :-) Takže jednalo by se potenciálně o Lakland Skyline "Joe Osborne". Je to sice Asie (Korea) ale kvalitou někde jinde než Squiery z Číny apod.
X | 06.10.09, 12:01:56
No na dobrých nástrojích se zase nemusí měnit krky ... :-) .
Ale Lakland bychom ještě mohli pořešit bez následného znovuvysvěcení dílny ;-)
X | 07.10.09, 10:27:09
Dobrý den, rád bych se zeptal, kolik by stála výroba elektroakustické kytary Super Jumbo. Poslední dobou více preferuji zvuk polomasivních nástrojů. Tahle kytara by měla být: horní deska - smrk, luby a zadní deska javor (samozdřejme dýha), palisandrový hmatník i kobyla, vlastní tvar hlavice i kobylky, barevné úpravy - lemování těla, krku i hlavice, perlěťové intarzie (hmatník - "žiletky", hlava - nápis), plastický pickguard, nitrolak, chrom. mechaniky Gotoh, snímání okolo 4 000,-. Celkově by měla kytara připomínat Gibson J-200 jako je zde - odkaz
Děkuji ;-)
Odpověď | X | 03.10.09, 17:12:49
Dobrý den,
základní cena polomasivu SJ 16 000,- dýhá fládrovaný javor 1 500,- vlastní hlavice + kobylka 1 100,- perleťová intarzie 1 500,- - 2 000,- dle typu, lemování krku a hlavice 500,- nitrolak 2 000,- případně moření 2 000,- pickguard - cená podle konkrétního materiálu, museli bychom upřesnit - cena od několik set po několik tisíc, mechanika Gotoh chrom 1 000,- - 1 500,- dle modelu, snímání L. R. Baggs Element Active 3 500,-, Fishman Matrix Infinity 4 000,- Fishman Prefix 4 800,-.

Pokud byste si chtěl takový nástroj přehrát, máme tu nové SJ smrk sitka/kanadský fládrovaný javor.
Myslím, že byste si celomasiv oblíbil :-)
Odpověď | X | 06.10.09, 11:46:55
Dobrý den, všiml jsem si, že z Vaší nabídky zmizela kytara typu ES-335. Mám možnost za výhodných podmínek (z druhé ruky) tento Váš krásný nástroj pořídit. Jsem bluesově orientovaný kytarista a rozmýšlím se mezi orig.Gibsonem z r.95 a Vaší "třitřipětkou". Budu moudřejší, až oba nástroje porovnám, ale přesto se chci zeptat: Jak jste byl se svým výrobkem spokojen? Jaké mohu očekávat rozdíly (zvukové, konstrukční)? Děkuji Vám předem za odpověď.
Odpověď | X | 03.10.09, 15:34:54
Dobrý den,
ale nezmizela, jen přejmenovala na DC.
odkaz

Bohužel nepíšete, jaký nástroj chcete porovnat a s jakým originálem.
Vyráběli jsme variantu s mahagonovým, balsovým, olšovým a javorovým blokem. Z toho jsme v sortimentu nechali olši a javor.
Blok ovlivňuje zvuk tohoto typu nástroje zásadním způsobem a různé materiály používá i Gibson.
Více se dočtete zde:
odkaz

Těchto kytar - v originále - nám prošlo rukama spousta a krátce řečeno, cena odpovídá kvalitě. Tedy pokud originál, chce to lovit v dražších řadách, což je u nového Gibsona nad 70 000,- Kč.
Levnější modely mívají řadu problémů od ladění až po ne příliš použitelný zvuk. Z druhé ruky se v Čechách pohybují spíše tyto nástroje z levnějšího segmentu.

Konstrukce našeho modelu má jinak řešené centrální bloky. Jsou pasované přesně do klenby desky. Firmy používají blok nařezaný podél, který se při dostatečném tlaku při lepení přizpůsobí klenbě desky, což je snazší na zpracování, ale zásadně horší pro zvuk.


Pokud byste chtěl porovnávat, musel by být náš nástroj s javorovým blokem.


Momentálně se cena našeho nového nástroje pohybuje okolo 36 000,- - 40 000,- Kč, podle použitého materiálu, snímačů a hardware.

No a konečně - protože jsme těchto kytar udělali hodně a protože si je naši zákazníci objednávají stále dál a také protože se z druhé ruky moc neobjevují, tedy jsou s nimi muzikanti spokojení, jsme spokojeni také ;-)
Odpověď | X | 06.10.09, 10:41:10
gravatar .:. Radek
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli by bylo možné postavit elektroakustickou kytaru stylu Flying V (tvar těla jako zde: odkaz ).
Jestli ano, chtěl bych se zeptat, jestli byste mi nemohl napsat přibližnou cenovou kalkulaci, mělo by se jednat o:
Polomasivní model s cedrovou horní deskou, luby a zadní deska dýha mahagon; vlastní tvar hlavice i kobylky; Vaše logo + můj podpis na hlavici; 0. pražec kost, kobylka ebenová; hardware Gotoh; snímání Vámi doporučené.
Předem děkuji
Odpověď | X | 27.09.09, 16:53:22
gravatar .:. Radek
Ještě jedna věc, jak dlouho vlastně trvá výroba jednoho takového nástroje? Děkuji.
Odpověď | X | 27.09.09, 16:57:44
Dobrý den,
samozřejmě, že by to šlo. ;-)
V tomto případě Vás levněji vyjde celomasivní nástroj, protože není potřeba konstruovat lepicí formy na luby, ale pouze formu na spasování nástroje.
Hrubá kalkulace:
Základ 22 000,- vlastní tvar nástroje, hlavice, kobylky, ... 6 000,- hmatník a kobylka eben 1 500,- mechaniky Gotoh chrom cca 1 000,- - dle modelu, povrchová úprava 1 000,-. Snímání od cca 4 000,- - nutno probrat.
Stejně tak případné perleťové intarzie.

Momentálně bereme objednávky na březen 2010.
Odpověď | X | 29.09.09, 19:23:30
gravatar .:. Radek
Děkuji za velmi obsáhlou odpověď, ale trochu jsem nepochopil věc, že mě v tomto případě vyjde levněji celomasivní nástroj. Mohl byste mi, prosím, nějak podrobněji vysvětlit ono konstruování lepící formy? Byl bych Vám nesmírně vděčný.
Děkuji :)
X | 29.09.09, 20:34:12
Dýhované luby se vyrábějí ze 3 vrstev dýhy. Je nutné použít formu, do které se dýhy natřené lepidlem sevřou (mezi pozitiv a negativ formy) a nechají se, dokud lepidlo nevytuhne.
Druhá forma je potřeba k sestavení samotného korpusu.
Při použití masivního materiálu se tedy lepicí forma nevyrábí.
Mahagon není cenově tak náročný, aby bylo levnější vyrábět lepicí formu než použít masivní materiál.
X | 06.10.09, 12:38:37
gravatar .:. Jan Wolf | mail
Dobrý den, vlastním kytaru Aria FA-71, vývoz USA. Osazena plovoucím snímačem Kent Armstrong (tenké "mejdlíčko" usazené U profilem ke krku). Má smysl nahradit snímačem Johnny Smith od Kenta? Zlepší se zvuk? Hraji klasické jazzové standardy 50. let právě od Johnny Smithe (hra melodie v akordech). Přinese tento nový snímač něco navíc? Vaše nástroje jsem měl několikrát v ruce a super práce, nicméně pro mne příliš velký cenový luxus. Případně mělo by smysl vyrobit novou kobylku (perfektně sladěnou na korpus - pokus ta dosavadní není?) nebo kostěný nultý pražec? Struny používám Thomastik hlazené č. 13. Děkuji za odpověď.
Odpověď | X | 23.09.09, 09:03:02
Dobrý den,
pokud máte na nástroji osazený K. A. Slimbucker, bude zvuk, podle mého názoru, lepší, než z Johnny Smith.
Johnny Smith hraje více "elektricky", tedy více ve vyšších středech.
Váš nástroj má, vzhledem k použitému materiálu a konstrukci, tendenci zdůrazňovat také vyšší středy. Obojí dohromady by asi nebylo to, co hledáte.

Napasování kobylky a nultý pražec z kvalitního materiálu nástroji určitě prospěje.
Nečekejte ale zázraky. Konstrukce těchto kopií není příliš kvalitní - zvuk bude vždy velkým kompromisem.
Odpověď | X | 29.09.09, 18:56:22
Dobrý den,

chystáte se letos na veletrh Muzika?

Díky.
Odpověď | X | 25.08.09, 11:19:53
Dobrý den,
zatím je to otevřené. Chystáme se o týden později na veletrh do Osnabrücku, který má prioritu.
Záleží tedy na tom, jak budeme připraveni na Německo ;-)

Pokud se na Muzice objevíme, určitě bychom byli - tradičně - ve stánku spolu s firmou Alexim.

Budete-li v Praze na veletrhu, není problém se zastavit na vyzkoušení nástrojů u nás v dílně i kdybychom nevystavovali. :-)
Odpověď | X | 27.08.09, 10:37:10
gravatar .:. Petr | mail
Dobrý den, několik stručných dotazů:

1. kolik by stálo udělat na lubovku (Epiphone Broadway) nultý pražec z kosti a novou dřevěnou kobylku (nejspíš z ebenu)?

2. mám kytaru typu jumbo po havárii - zlomený krk v místě kde se napojuje hlava. lze to opravit a jaký to bude mít vliv na další funkci kytary, hlavně ladění a zvuk?

3. kdy máte/budete mít čas se věnovat servisu? mám ještě nějaké nástroje k drobnému seřízení (nastavení krku apod.), ale nic z toho pro mě momentálně "nehoří", takže můžu počkat na dobu, kdy třeba nebudete úplně zavaleni prací - pokud teda taková situace v dohledné době nastane ;-)
Odpověď | X | 13.08.09, 16:52:23
Dobrý den,
1) odhadem - nultý pražec 350,- - 400,- , kobylka spodní díl 600,- vrchní 600,-
Ceny jsou kalkulovány hodinově. Speciálně u kobylky je cena závislá na době pasování na desku

2) musíme vidět - většinou to lze opravit.
Pokud je možné opravu vůbec udělat, vliv na ladění nulový, na zvuk bych řekl, že bez fatální změny. Samozřejmě opět souvisí s typem poškození.

3) v dohledné době, asi půl roku, tato situace určitě nenastane ;-)
Pokud vydržíte cca 14 dní, budeme po dovolených a servis můžeme udělat.
Odpověď | X | 14.08.09, 09:54:39
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jakým způsobem funguje kompenzovaný nultý pražec a k čemu je taková kompenzace dobrá.
Děkuji za odpověď,
J. Richter
Odpověď | X | 11.08.09, 12:40:19
Dobrý den,
problematika ladění kytary je téma samo o sobě.
Pokusím se stručně objasnit problematiku: menzura, sedlový pražec (nebo samotná kobylka), nultý pražec, struny, pražce.
Menzura - z délky menzury se počítá rozmístění jednotlivých pražců.
Matematický vzorec ale neobsahuje úchylku, která vzniká průhybem struny při hře. Je tedy třeba ošetřit tuto chybu. Možností je několik:
1) kompenzace kobylky - kobylka resp. sedlo se umisťuje za skutečnou menzuru, vzdálenost od 0. pražce k sedlu je vždy o několik mm delší, než délka menzury, použitá pro výpočet.
2) pro každou ze strun se kompenzace sedla provádí trošku jinak - řeší se pomocí "odskoků" na sedle ( klasicky pro strunu h, popř. g )
3) nultý pražec - kompenzace opět pro každou strunu zvlášť.
4) kompenzované pražce - jde o speciální typ pražců, které nejsou rovné, ale dle výrobce mají tvar, který vychází z celkového systému u toho kterého nástroje. Používají se výjimečně.
Tvoří pro každou strunu svou vlastní menzuru.

Shrnuto - veškeré kompenzace na nástroji souvisí s úpravou délky skutečné menzury nástroje pro jednotlivé struny (resp. vždy s prodloužením menzury), řešící chybu ladění vznikající průhybem struny při hře vzhledem k její tloušťce a napětí .

Kompenzovaný 0. pražec je doplněk ke zlepšení ladění nástroje.
Předpokladem je, že nástroj sám o sobě ladí standardně. Zásadní problém asijských mistrů kytarářů s laděním Vám nevyřeší.

Má to ovšem i své zápory - nástroj s kompenzovaným 0. pražcem ladí "čistě" podle ladičky. To ovšem nemusí ladit lidskému uchu. Výsledek souvisí s nástrojem samotným - každý se chová v souvislosti s laděním - trochu jinak, ale také s uživatelem. Někomu toto "čisté" ladění vyhovuje, někomu vadí.
Přirovnal bych tento efekt k počátkům výroby cédéček. Záznam byl 100% zbaven šumu a ostatních chyb, ale výsledek byl až moc dokonalý a pro lidský sluch nepříjemný.

Jako vždy platí, že někomu pomůže někomu ne. Použití kompenzovaných 0. pražců se uplatní především u elektrických kytar, kde se používá většího zkreslení.
U akustických a jazzových nástrojů se používá v případě, že hráč cítí problém s laděním.

Hlavní dva systémy 0. pražců s kompenzací jsou Earvana a Buzz Feiten.

Earvana vychází koncepčně z běžného, nijak neupraveného, výpočtu menzury. Nástroj se ladí standardně, je možné použití u jakéhokoli nástroje.

Buzz Feiten je celý systém, ne jenom 0. pražec. Je založen na jiném vzorci výpočtu menzury. Není možné ho osadit dodatečně na nástroj s klasickou menzurou.
Hlavní mínus ovšem je nutnost ladit nástroje s tímto systémem podle speciálního módu ladičky. Naleznete ho v nabídce např. Korg.
Naladíte - li normálně, výsledek je horší, než u nástroje bez kompenzace.
Odpověď | X | 14.08.09, 09:27:40
Velice děkuji za obsáhlou odpověď.
Moc mne zaujala Vaše nabídka nástrojů a do budoucna uvažuji o něčem na způsob Vaší Grand Concert nylonky.Mám ale ten problém, že bych potřeboval, aby kytara hrála dobře především bez snímání, ale zároveň nechci španělku a snímač tam chci. Líbí se mi výřez, sesazení krku na 14 pražci a třeba oblý hmatník. Je mi ale jasné, že asi nelze dosáhnout optimálního zvuku jak při ozvučení, tak bez něj. Bylo by tedy možné vyrobit kytaru, která hraje dobře především bez snímání, ale jinak má parametry Grand concert? A jaké by bylo cenové rozmezí?
Měl jsem v ruce nějakou Takaminu podobného ražení, ale bez snímače hrála dost zoufale.

Velice děkuji za odpověď a moc chválím Vaše stránky, kde jsem se mnohé dozvěděl.
X | 14.08.09, 15:23:25
Dobrý večer,
s nylonovými strunami je opravdu potíž při snímání.
Už jsem to zde s někým rozebíral, ale opět stručně :-D :
hraje-li nástroj - podotýkám nylonový!!! - skvěle akusticky, má přes snímač "tenký" zvuk s krátkým sustainem, se spoustou vyšších harmonických, které při živém hraní nebudou slyšet, zato se slabým základním tónem, který by slyšet měl být.

Takamine je firma předesílající, že konstrukce nástrojů ustupuje požadavkům na amplifikované pódiové hraní. Nadprůměrný akustický výkon tedy nečekejte.

Samozřejmě kompromis je možný. Nelze dosahnout kvality nástroje pro klasickou hudbu, ale ostatní styly budou spokojeny :-D
Parametry nástroje lze přizpůsobit Vašim požadavkům, ať už jde o krk, nasazení na 14. pražci, ...

Cenově se pohybujeme okolo 30 000,- v celomasivní verzi - což bych pro nylon bral jako zásadní. Doporučil bych kombinaci cedru na rezonanční desce a indického palisandru na lubech a zadní desce.
Snímání je potom otázkou budoucího použití. Je třeba podrobně probrat varianty. Rozptyl je od 4 000,- do cca 13 000,-.
Pro nylonové nástroje používáme nejčastěji Fishmana, nabízí i kombinace s mikrofony, které nylonu pomohou. Nové modely už celkem slušně odolávají zpětné vazbě.

Pokud byste měl o podobný nástroj zájem, snažíme se vždy zkontaktovat zákazníka s některým z majitelů, vlastnících podobný typ našeho nástroje, aby bylo možné vyjít z konkrétní představy.

P. S. Nejlepší ozvučená nylonka je model Gypsy Nylon.
odkaz
S nejlevnějším typem snímání v polomasivní konstrukci směle vítězí.
Tam je opravdu splněn požadavek propojení akustického a elektrického zvuku. V září bude k přehrání ;-)
X | 17.08.09, 21:57:37
Děkuji za poučnou odpověď.
Ještě bych se chtěl zeptat, proč doporučujete na ozvučnou desku cedr, když na nylonkách se většinou objevuje smrk. Tím samozřejmě nechci nijak zpochybňovat Vaše doporučení, jen by mne zajímal důvod.
Co se týče modelu Gypsy nylon, tak je to skutečně krásný nástroj, jen na mne je asi trochu moc "gypsy" :-)
Zajímalo by mne, do jaké míry je možné udělat na takovém nástroji nějaké modifikace. Třeba ten D otvor. Je možné udělat kulatou klasiku nebo to nějak souvisí s tím vnitřním rezonátorem a jinak to nejde? A co se týče celkového tvaru, přijde mi to takové "jumboidní". Je třeba možné přiblížit se tvarem víc grand concert nylonce (i když třeba celkově větší) se zachováním vnitřního rezonátoru?
Jinak moc děkuji za ochotu odpovídat. Pokud by byla gypsy nylonka v září k přehrání, tak bych se možná zastavil. Neuvažuji sice o nové kytaře v nejbližší době, ale moc by mne zajímalo, jaké jsou možnosti a jak takový supernástroj hraje a na co mám šetřit ;).

Ještě jednou děkuji a zdravím.
X | 19.08.09, 08:53:14
... a tedy stručně :-D

Cedr doporučujeme pro nástroje se snímáním. Pro nylonové nástroje je nutné použití "agresivního" snímání - tedy klasické piezo, aby měl nástroj dostatečný výkon a hlavně dynamiku (samozřejmě se dá kombinovat s dalšími systémy jako mikrofon, kontaktní snímač, ... pro věrnější zvuk). Piezo produkuje hodně vysokých frekvencí. Smrk rovněž, ve spojení se snímačem už příliš. Cedr nemá tolik vyšších harmonických, tedy snímačový zvuk působí "akustičtěji".
Cedr také rychleji reaguje a snáze se rozehrává. Ve spojení s robustnější konstrukcí elektroakustických nylonek je pro náš model stavby vhodnější.
Pro akustický nástroj je smrk preferován právě pro větší množství vyšších harmonických, se kterými nylonové nástroje mají vždy problém a také pro ne tak agresivní basové frekvence.

Gypsy hraje proto tak dobře, že je udělaná jak je.
Autorem konstrukce je Mario Maccaferri - klasický kytarista, který hledal řešení moderní nylonové kytary a zdá se, že ve své době nadčasový nástroj vyvinul. Ve spojení s moderním snímáním funguje dnes zcela současně.
Změníte-li konstrukci - tedy i tvar, otvor, ... získáte jiný nástroj funkčně, ne jen designově. Tedy pokud to funguje, neměnit!!! :-D

Koncem září musí být hotovo, začínají hudební veletrhy ... :-[]
X | 20.08.09, 10:08:32
Moc děkuji za odpověď. Jsem zase o něco chytřejší :-)
Pokud se ještě můžu vrátit k modelu Gypsy Nylon. Koukal jsem, že je to polomasiv. Přinesla by celomasivní konstrukce nějakou zásadní změnu (kromě ceny)? A ještě jedná zásadní otázka. Na kolik by tenhle model přišel? Pokud možno s krkem sesazeném na 14 pražci a s nějakým odpovídajícím snímáním.
A snad poslendí otázka. Na kterých veletrzích budete k vidění? Přišel bych se podívat.

Moc děkuji a přeji hezký den.
X | 20.08.09, 10:54:41
Změna na celomasiv by zrovna u Gypsy nylon nebyla zásadně patrná. Zadní desku supluje vnitřní rezonátor, který je masivní, takže v zásadě se nástroj jako celomasiv chová. Konstrukce je v pricipu taková, že v kytaře je vestavěno ještě jedno menší tělo.
Dýhovaný korpus tu má své opdstatnění a to je váha nástroje versus pevnost. Souvisí to i s velkým výkonem nástroje.

Cena nástroje v galerii je okolo 60 000,- Kč. Samozřejmě pokud člověk oželí perleť a zvolí jinou kvalitu vrchní desky než Master, cena se sníží. V takovém případě se lze dosta okolo 50 000,-.

Jestli budeme na veletrhu v Praze ještě nevím. Pokud ano, opět spolu s firmou Alexim.
Jinak nejbližší je zářijový festival a veletrh Open Strings v Osnabrücku.
X | 21.08.09, 10:33:40
Luboš Lambert: Mám celý sortiment Titebond, tak v případě zájmu se ozvěte. V.Vrba
Odpověď | X | 03.08.09, 19:06:58
Dobrý den,
děkuji za informaci. Titebond si nyní už dovážíme sami.
Odpověď | X | 10.08.09, 09:44:02
gravatar .:. Honza | mail
Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli máte nějaké zkušenosti s použitím dřeva bubinga nebo ovangkol na těla baskytar? Pokud ano, jak se jejich použití projeví na zvuku (tzn, jak vlastně hrají...) baskytar, dejme tomu s průchozím krkem? Vím, že bubinga se vcelku standartně používá jako "ten tenký proužek, či co" do průchozích krků, v souvislosti s tím bych se rád zeptal, jaký je vlastně smysl používání takovýchto tenkých proužků v pěti- a více dílných průchozích krcích?
Děkuji
Odpověď | X | 01.08.09, 21:48:05
Dobrý den,
tyto materiály se používají na "moderní" basy. Tedy agresivní průrazné nástroje s hutným zvukem, určené pro tvrdší styly.
Nástroje se nezahlcují a tón zůstává čitelný i při použití efektů.

Na druhou stranu je tato výhoda vykoupena užším zvukovým spektrem a o něco kratším sustainem, než třeba u nástrojů v kombinaci javor mahagon.
Proto se tyto nástroje příliš nehodí na styly jako např. jazz, kde basa neplní pouze funkci rytmického nástroje.

Tyto materiály jsou velmi tvrdé a pevné. Proto tedy uvedené zvukové vlastnosti a proto také jejich obliba jako výztuží v krcích.
Tyto materiály jsou dostupné jak finančně, tak i množstevně. Nahrazují, dříve používaný a dnes již velmi drahý a špatně dostupný, eben.
Při použití úzkých prokladů v krku se jejich akustické vlastnosti téměř neprojeví.
Odpověď | X | 10.08.09, 10:07:37
gravatar .:. Honza | mail
Díky!!
X | 12.08.09, 13:48:20
gravatar .:. J.Vondra | mail
Dobrý den,
zdědil jsem mandolinu - zhruba r.v.1952, ve tvaru lubové (klenuté) kytary , jedná se o kus postavený na míru. Zhruba v 70-tých letech byla v opravně, kde ji zničili vrstvou laku a časem se odlepil se krk. Po pracném jemném broušení jsem zjistil, že lakem zalili i rozlepené spoje na bocích.

1.Myslíte že to jde lokálně slepit a stáhnout, nebo se musí otevřít celá mandolína? popř.jaké lepidlo?
2.Spodní deska je zřejmě houslový javor, vrchní deska smrk, jaký by jste mi doporučili lak?
Díky předem za odpověď
Odpověď | X | 27.07.09, 23:44:48
Dobrý den,
pokud jsou spáry zalité lakem, nebude lepidlo držet. Bylo by třeba je vyčistit, pokud to je možné. Jinak to lze řešit sekundovým lepidlem, které bude držet i na laku. Ale nelze použít tubičku za 20 Kč z drogerie.
Na tyto opravy se používá např. průmyslová verze lepidel fy. Loctite nebo podobné produkty. V běžných obchodech asi neuspějete.
Pokud spáry budou čisté, lze lepit klihem nebo alifatickým lepidlem Titebond. Rozhodně nepoužívejte disperzní lepidla. Zanechávají tmavou spáru.
Jestli to půjde opravit z vnějšku nemohu posoudit. Musel bych nástroj vidět.

Vhodnost laku vyplyne ze způsobu opravy a celkového stavu nástroje.
Akusticky ideální je šelak - pokud nemáte zkušenost, ani nezkoušejte. Pokud bude potřeba rozsáhlejších úprav, mohla by to být velmi komplikovaná cesta. Některá poškození či opravy nelze šelakem uspokojivě přelakovat.
50. léta milovala nitro, tedy nebyl by to dobový ani akustický prohřešek.
Odpověď | X | 30.07.09, 18:25:05



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259