Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

gravatar .:. Ota | mail
Dobrý den

Vyrábím si doma ak. kytaru , na internetu jsem našel dva typy plastových hran - výložek a to ABS a Celuloid a chtěl bych se zeptat, jak se lepí a který je podle vás lepší. Kdyby jste mně poradil nějaké odkazy kde sehnat i jiné drobnosti k výrobě třeba rozety kolem otvoru atd. Na desku jsem použil asi deset let starý velmi pěkný smrk ze šumavy, pokud se kouzlo aspoň trochu podaří, chtěl bych zkusit druhou, náš místní kytarář jezdí do prahy nakupovat materiál na kytary, ale nechce mně prozradit kam atd. na internetu jsem nic nenašel, takže se chci zeptat jestli neznáte ten obchod a kontakt. děkuji moc
Odpověď | X | 01.12.11, 00:47:42
Dobrý den,
celluloid se bude lépe lepit a lépe opracovávat. Těžko ho ale seženete a protože je to super hořlavá a výbušná věc, nebude možné si jej nechat poslat běžně poštou např. z USA, kde se dá ještě koupit.
Lepit se dá lepidly, která obsahují aceton, např. kanagom nebo lepidla na PVC. Zafunguje i sekundové lepidlo.

ABS se lepí špatně a z dostupných variant se nejlépe osvědčují sekundová lepidla. Chce to ale něco lepšího, než dvacetikorunová tubička. Loctite, Flash, Bolt a samozřejmě aktivátor.

Materiál koupíte např. u firmy Alexim - především hardware, snímače, České hudební nástroje - kytarářské dřevo, Soller Guitars - kompletní nabídka, Bach Musik - kompletní nabídka no name dílů.
Odpověď | X | 01.12.11, 10:46:02
Dobrý den.
Vlastním superjumbo od Vás, ale bohužel se mi odlepuje kobylka. Rád bych se zeptal, jestli by bylo dobré to opravit svépomocí, pokud ano, tak jak, anebo by bylo lepší se stavit u Vás.
Předem děkuji za odpověď.
Zdraví Petr Havel.
Odpověď | X | 26.11.11, 18:45:09
Dobrý den,
určitě se stavte. Doma nemáte moc šancí na opravu.
V průběhu času jsme používali několik různých lepidel a je potřeba ověřit, které je použito na Vašem nástroji.
Odpověď | X | 28.11.11, 09:49:42
Dobrý den, jak by se dala opravit cca 15 cm prasklina na lubu španělky (obdobný Bräuer jakého máte v Muzeu)? Prasklina je durch a asi by potřebovala podlepit. Jak se to prosím standardně řeší? Děkuji.
Odpověď | X | 24.11.11, 10:37:28
Dobrý den,
záleží na přístupnosti místa a druhu praskliny.
Pokud to lze, prasklina se stahne svěrkou přes lub a slepí, nejlépe klihem. Když je to možné, podlepí se, ale u lubu to bývá obtížné. Chce to vyzkoušet - čtverečky dřeva nanesené klihem, místa na lubu, kam se bude vyztužovat také nanést klihem a silně přitlačit. Je- li to možné nějak zafixovat - např. napruženou špejlí o jiný díl nástroje, pak zafixovat, pokud ne, vytlačit maximum klihu z pod podlepku a nechat pořádně vytuhnout - cca 12 hodin. Pak vyzkoušet pevnost spoje, případně lepid dál.

V případě, že prasklina nejde stahnout, musí se vyrobit tříska, která se do praskliny vlepí. Většinou pak není potřeba podlepků.

Použít se dá i sekundové lepidlo, i když to zní barbarsky, někdy je to nejlepší spoj, bez ohledu na tradice. Zvlášť v místech, kde nelze pořádně sahnout a pokud nechcete otevírat celý nástroj, bývá to jediné funkční řešení.
Zdůrazňuji funkční, nikoli správné z pohledu postoje ke starému nástroji.
Nelze ovšem použít tubičku z drogerie, ale některé z lepidel v průmyslové kvalitě.
Fungují značky jako Loctite, Flash, Bolt. Obecně seženete v modelářských obchodech, spolu s aktivátory. Ty nejen urychlují, ale spoj je při jejich použití i pevnější.

Jde o rozhodnutí, zda je možné klasicky slepit prasklinu tak, aby držela. Než vytvořit spoj, který bude nestabilní, radši použít sekundové lepidlo. Pokud to ale lze, preferoval bych klasickou klihovou cestu....
Musíte mít ovšem dobře namíchaný klih. Používá se 1 díl klihu 3 díly vody, po prvním rozehřátí ve vodní lázni se případně ředí dle potřeby. Doporučuji vyzkoušet na vzorku dřeva. Každá aplikace chce trochu něco jiného.
Odpověď | X | 28.11.11, 09:45:51
Dobrý deň. Som začiatočník a potreboval by som poradiť. Opravujem krk na jednom veľmi lacnom a cca. 15r starom stratocastri, jedná sa o kompletné prepražcovanie a hlavne vyrovnanie hmatníku (v pozdĺžnej ose). Mám to ako takú oddychovku na víkendy. Na youtube som našiel pomerne podrobne popísaný postup, ale ... chlapík tam používa jednu pomôcku "sanding block". Zistil som, že pre svoje účely potrebujem taký, ktorým obsiahnem celú dĺžku hmatníku.

V ČR ani SR som nenašiel žiadny obchod, ktorý by to predával. Hliníkový za vyše dva a pol tisíca a navyše iba v jednom rádiuse sa mi nechce kupovať. Rozmýšľal som nechať si to vyrobiť u drevára (dielňu nemám). Našiel som však na nete tento postup odkaz , ale nie som si istý aké výsledky tým dosiahnem.

Moje otázky sú: Stojí ten homemade "radius sanding block" za niečo, alebo sa budem musieť poohliadnúť po lepšej alternatíve? Kde by sa to dalo zohnať (ideálne v EU, obávam sa zbytočného predraženia pri posielaní z USA). Eventuálne by ma zaujímalo, aké sú ďalšie možnosti a čo používate pre tieto účely vy.

Veľmi pekne ďakujem za prípadnú odpoveď. Fero
Odpověď | X | 14.11.11, 09:12:52
Dobrý den,
v Evropě to bude jen dražší, protože se většina věcí dováží z USA.
Nejedná se žádné hromadné výroby, ostatně kolik lidí takovou pomůcku potřebuje...

Na dosažení dobrého výsledku Vám postačí šablony s rádiusem a pomůcky viz dotaz před Vaším.

Pokud se s tím opravdu chcete bavit, sežeňte si odřezky plastových trubek, které se používají na kanalizce a podobné sítě a pak vytvořte buď odlitek z epoxidu nebo lépe odlitek vyztužený laminační tkaninou. To celé připevněno rovný dřevěný trámek nebo lépe hliníkový jackl... Přesné to bude až dost :-D

Ani postup z Vašeho odkazu není marný.
Konečné začištění stejně většinou musíte udělat pomocí pravítka a lokálního dobroušení...
Odpověď | X | 14.11.11, 11:12:26
Dobrý den, prozradíte mi postup, jakým děláte rádius hmatníku?
děkuji Bernard
Odpověď | X | 13.11.11, 13:18:58
Dobrý den,
cest je několik, pro ruční opracování např. takto:

Rádius se nahrubo vyhobluje ručním hoblíkem a vybrousí hrubým brusivem nalepeným na dlouhé rovné ploše.
Pro dosažení finálního rádiusu a dočištění hmatníku se používají škrabky - cidliny - a brusné podložky různých zrnitostí - 60 - 320, obojí vytvarované do daného rádiusu.
Odpověď | X | 14.11.11, 11:03:23
Dobrý den,
mezi spoustou zajímavých informací ve fóru jsem nanašel návod, jak řešit výztuhy přední desky u akustické jazzové kytary. U rovných desek lze snadno i křížové výztuhy naměřit, kvalitní jazzovou kytaru jsem ještě v ruce neměl. Po úspěšném pokusu stavby celomasivního kontrabasu (zadní deska masívní topol, krk hruška..), toužím zkusit si vyrobit gipsonku. Odhaduji tl. ozvučné desky (smrk cca 3,5 mm ?, ale zda volit 2 podélné výztuhy rovnoběžně pod kobylkou nebo se klentba vyztužuje jinak, nevím. Také mě zajímá názor, zda zadní desku dlabat z ořechu, nebo raději z topolu. (Javor nemám, dávám přednost našim dřevinám, ale akustika je dost složitá věda). Váš názor na ořechové dřevo mě trochu překvapil, myslel jsem, že je řazeno pro menší měrnou váhu a přitom dobrou pevnost v ohybu (modul prožnosti)l akusticky lépe než např. jilm .....lajcky bych jej cítil blíže k mahagonu, tedy poměrně vhodý pro kytarové frekvence - někde mezi topolem a javorem..?
Děkuji za případnou radu Jirka
Odpověď | X | 07.11.11, 15:09:17
Dobrý den,
před stavbou jazzové kytary bych Vám doporučil věnovat čas získání informací.
Jinak velmi pravděpodobně budete věnovat čas něčemu, co sice vydává zvuk, ale jinak je to mimo kategorii :-D

Na stránkách

odkaz

můžete za pár dolarů koupit slušný plán na stavbu jazzovky. Tahle investice se určitě vyplatí.
Pro zanícené je k dispozici i kniha s návodem na stavbu od Benedetta.

Jink výztuhy mohou být podélné nebo do X. Každý systém jinak hraje a vyžaduje jiné tloušťky desky.
Obecně se tloušťka u akustické jazzové kytary pohybuje v rozsahu 5 - 3 mm. V různých místech klenby je různě silná ...

Zadní desku nedlabat ani z ořechu ani z topolu, nevím jak u Vás, mě javor před okny roste běžně, takže bych ho klidně použil :o)).
Pokud už volit z Vámi preferovaných dřev, pak snad raději topol.

Definice vhodnosti jednotlivých materiálů závisí na typu nástroje, který chci vytvořit.
U akustických kytar má materiál jinou použitelnost než např. u elektrik nebo jazzovek. Vlivem konstrukce jednotlivých typů je třeba uvažovat o celkové stavbě nástroje, nelze tedy říct že mahagon dělá v kytaře obecně toto....
Vlastnost, pro kterou daný materiál použiju na výrobu elektriky nemusí nutně znamenat vhodnost materiálu pro cokoli jiného.
Např. uváděný jilm, který mimo elektrické kytary, a to pouze okrajově, nemá jiné využití.
Odpověď | X | 11.11.11, 11:49:50
gravatar .:. petr | mail
....děkuji za odpověď...a dají se to teda nějak "varhánky" na laku nějak řešit? Mě to přijde být den ode dne horší.
Odpověď | X | 07.11.11, 12:09:58
Dobrý den,
jde o kosmetickou věc, řešení je pouze jedno - přidat vrstvy laku.
Samozřejmě utrpí akustika.
Odpověď | X | 11.11.11, 11:29:59
gravatar .:. Vojta
Dobrý den, na el. kytaře mám v laku ďolíček o průměru cca 1cm, kde je prasklý lak. Chtěl bych se zeptat, jestli existuje např. nějaký speciální vosk nebo něco podobného, čím by to šlo vyhladit, aby se lak neodloupával a opravit (alespoň částečně) esteticky. Děkuji
Odpověď | X | 04.11.11, 18:56:53
Dobrý den,
úplné opravení se většinou nepovede, ale zafixovat poškození tak, aby se dál nešířilo možné je.
Možnost první je použít některý z bezbarvých laků ( v běžné síti lze koupit nitro, akrylát, polyuretan - vše jednosložkové ) a prohlubeninu, po přebroušení papírem pod vodu hrubosti 800 - 1 500, u špatně přístupných poškození ocelovou vatou hrubosti 00 nebo 000, pomalu odkapávat až do vyrovnání. Mezivrstvy je třeba po vytuhnutí vždy znovu přebrousit.
Druhou možností, která vyžaduje trochu opatrnosti, je použití řídkého sekundového lepidla. Lépe fixuje prasklinky, do kterých se lak nedostane. Postup je stejný, ale rychlejší a účinněji opraví poškození.
Je třeba použít kvalitní lepidlo, tubičky za 20,- Kč ze samoobsluhy moc nepomůžou.
V modelářských prodejnách lze většinou koupit různé druhy s různými vlastnostmi.
Pro fixaci prasklinek je ideální řídké nebo ultra řídké.
Odpověď | X | 07.11.11, 10:20:02
gravatar .:. petr | mail
Dobrý den, na laku přední desky (adirondack), ačkoli jsem pravidelně zvlčoval, se mi udělaly "varhánky". Existuje cesta zpět? Děkuji za odpověď. P.
Odpověď | X | 03.11.11, 10:55:34
Dobré ráno,
"varhánky" na rezonančních deskách většinou nesouvisí s vlhkostí - kromě extrémně vysušených nebo naopak extrémně převlhčených nástrojů.
Důvodem je střídání letního a zimního dřeva, kdy zimní - tmavý úzký přírůstek - je nepoměrně tvrdší než letní - světlé širší přírůstky.
Do letního měkkého dřeva lak propadá mnohem snáz než do zimního.
U materiálů s řidšími lety, což Adirondack bezesporu je, je tento rozdíl více patrný.
Druhým aspektem je tloušťka laku. U tenkých laků je opět propadání výraznější.
Odpověď | X | 07.11.11, 10:09:16
gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý den ,

jako většina zde se na vás obracím s dotazem.
Jde o struny:
odkaz
Chci je použít na jazzovou, čistě akustickou kytaru /Swing 17"/
Jaký je vaš názor?
Děkuji za odpověd.
Pavel
Odpověď | X | 17.10.11, 13:20:31
Dobrý den,
my doporučujeme pro akustické hraní halfround struny D´Addario EHR 350 ( 0.12 ) nebo EHR 360 ( 0.13 ).
Jsou asi nejblíž původním strunám ze swingové éry...
Odpověď | X | 24.10.11, 14:20:51
gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý večer.
Na kolik by asi přišla celomasívní kytara typu JUMBO. Přední deska smrk, luby a spodní deska fládrovaný javor. Hmatník a kobylka eben.
Bez perleťových ozdob.Polyuretan.Jestli jsem dobře počítal dle ceníku je to asi 30.000Kč?
Jaký bude mít taková kytara zvuk. Hodí se na fokové a trampské písně?
Děkuju za odpověď.
Pavel
Odpověď | X | 13.10.11, 19:01:27
Dobrý den,
osobně preferuji javor - u akustických kytar - na model Super Jumbo, ale použít ho je možné i na jiné modely, nicméně pro Jumbo bych Vám doporučil některý z palisandrů.
Základní verzí je nástroj z Indického palisandru, pokud chcete luxusnější nástroj je možné použít Pau Fero, pokud chcete nejlepší kvalitu, pak Madagascar nebo Cocobolo.
Všechny nástroje jsou vyrobeny naprosto shodně, rozdíl ve zvuku je definovaný pouze výběrem materiálu, každý z nich má jiné vlastnosti a jiný zvukový rozsah.

Cena okolo 30 000,- platí, u javoru zvlášť je každá kategorie kvality - míněno vzhledová kvalita - několik tisíc navíc.
Záleží pak nma Vás, jak luxusní materiál si vyberete. Zvukově se nic moc nemění.
Podobně je naceněný i nástroj z Indického palisandru. Cena cca 31 000,-.

Pokud budete mít zájem o detailní kalkulaci, pošlete mi, prosím, buďupřesnění kvality materiálu nebo lépe cenu, do které se má kalkulace vejít. Vyhotovím Vám rozpis po jednotlivých položkách s případnými variantami.
Odpověď | X | 24.10.11, 14:15:58
Dobrý večer. Tak stále si nevím s tím vysokým dohmatem :-(
Sedlový pražec jsem zbrousil ale zřejmě málo, a zase to zkoušet několikrát, povolovat a utahovat struny - - myslíte že je to dobrý nápad? Netrpí tím nějak krk?
Přední deska se s nastávajícím topnou sezonou trochu vrátila, jak jste mi psal. . Ale stejně. . :-(
Děkuji za reakci . . Hezký zbytek večera.
Odpověď | X | 11.10.11, 20:39:11
Dobrý den,
krk to vydrží :-D
Na dálku Vám moc neporadím, kdyžtak se s kytarou stavte. Jako píšu vždycky - jeden úkon nic moc neřeší, je třeba dát do vzájemného stavu 0. pražec, sedlo, výztuhu krku.

Někdy nové nástroje zlobí a nízký dohmat se dá nastavit až po určité době.
Je to živá záležitost, je třeba ji dát čas...
Odpověď | X | 24.10.11, 13:59:50
Dobrý den!

Jak (jakým způsobem) nejlépe zbavit kytaru polyesterového nebo polyuretanového laku a dostat se až na čisté dřevo a přitom vlastnosti dřeva nepoškodit?
Jaké akustické vlastnosti má tzv. východní topol (eastern poplar =Populus deltoides)?

Děkuji za odpovědi.

S pozdravem Petr Chytil
Odpověď | X | 09.10.11, 09:55:35
Dobrý večer,
podle materiálu, na který se ptáte usuzuji, že se jedná o elektrickou kytaru.
Tam není riziko poškození nijak zásadní, změny probíhájí až při úběru několika milimetrů.

1) škrabka - cidlina - lze koupit ve výtvarných potřebách v různých tvarech. Ovšem funguje pouze pokud je dobře nabroušená, což chce chvíli cviku :-)

2) broušení - doporučuji návštěvu potřeb pro autolakýrníky - koupíte tam brusivo, které je určené právě na laky a proto se příliš nezanáší. My používáme Švýcarskou značku SIA.
Pokud máte vybavení, excentrická bruska pomůže a pokud s ní trochu umíte, bude výsledek lepší než ručním broušením - myšleno větší plochy. Boky a detaily nástroje stejně musíte vzít ručně.
Pokud nepoužijete škrabku, začněte brusivem cca 60, pak 80 - 120 ( dle stavu, jaký se Vám podaří vytvořit ), 180, 240, v případě budoucího moření 320 a jemnější, kam Vám trpělivost dovolí zajít
:-D

3) pokud není broušeno pro moření, osvědčila se nám brusná houba 180, používáme po brusivu 240.

Topol se používá jako levná varianta k americké olši Alnus Rubra
Zvukové spektrum je nejblíž právě olši.
Topol je mnohem více homogenní než olše a o něco těžší. To znamená, že mívá kratší sustain a zvýrazňuje více nižších středů až basů.
Má zkušenost je taková, že topol mají v oblibě především hráči tvrdších stylů, kteří používají větší zkreslení, popř. podladění.
Pro čistý zvuk to není nic moc... Olše je vyrovnanější, barevnější a zvukově "čistší".
Topol trpí na zelené probarvení, nehodí se pro transparentní povrchovou úpravu, na druhou stranu díky své homogenosti se dobře a rychle lakuje.
Jeho použití bývá motivováno cenou a snadným opracováním, nikoli akustickou kvalitou.
Odpověď | X | 10.10.11, 20:24:14
gravatar .:. Suchohrib
Krásný den. A krásné kytary, klobouk dolů.

Zbožňuju dřevní syrovost tvaru a zvuku Telecasteru a naprosto mě uchvátila v galerii vaše Vintage Singlecut, byť jsem ji neměl v ruce a neslyšel, jak hraje. Můžete mi hodně opatrně říci, o jakou cenovou relaci se jedná? Já se pak půjdu opláchnout a přestanu vymýšlet blbosti, jako že bych si někdy nechal postavit kytaru na míru... ;-)

Díky a ať se vám daří.
Odpověď | X | 30.09.11, 10:26:29
Dobrý den,
na e-mail bych Vám poslal detailní rozpis s variantami provedení nástroje. Tak pokud budete chtít, pošlete mi, prosím, spojení.

Jinak rámcově lze vytvořit takový nástroj okolo 30 000,- Kč.
Odpověď | X | 04.10.11, 11:48:12
Dobrý večer. Měl bych smělý dotaz , :-) Jak se vlastně pozná že je kytara " rozehraná" neboli , zvukově stálá? A ještě k těm kobylkovým sedlům- je zvukový rozdíl mezi použitými materiály , mam TusQ . Určitě ano, tak další otázka se nabízí- jak moc velký? :-)
Moc děkuji. . . Mnoho zdaru ve Vaší práci .
Odpověď | X | 29.09.11, 21:23:50
Dobrý den,
to se nepozná :-D
Běžně poznáte první období, řekněme 6 - 12 měsíců od začátku hraní. Tam jsou změny hodně výrazné.
Dál už žije každý nástroj jinak. Některému stačí pár měsíců, některý dozrává leta. Je to živý materiál a každý kus dřeva se chová zásadně jinak.

Zvukové rozdíly v materiálech 0. pražce a sedla jsou relativně výrazné. Vezmeme - li běžně používané materiály, pak bych to seřadil asi tak:

plast, plexisklo ( setkáte se s nimi na Českých nástrojích - plexi - a na nejlevnější produkci a někdy i na celkem drahém kousku :-) např. od Fendera ) - špatné mechanické vlastnosti - struny drhnou v drážkách, strunu tlumí a neumožní zaznít vyšším harmonickým

Micarta, Corian & spol. ( oblíbený tovární materiál - Gibson, Martin a sposta dalších ) - modernější plasty, většinou dostatečně tvrdé na bezproblémové mechanické použití, zvukově už lepší, ale žádná sláva. Měkčí než kost. Opět tlumí harmonické. Používaly se hodně v 90. letech, dnes už ustupují, jak kde...

Kost, rohovina ( většinou na luxusnějších nástrojích, zpravidla menších výrobců - vyžadují hodně ruční práce ) - optimální tvrdost pro přenos energie ze strun jak po mechanické, tak po zvukové stránce. Nevýhodou může být nepravidelná struktura a různorodost tvrdosti jednotlivých kusů, jedná se o přírodní materiál, ale zařadil bych tento argument do sekce "teoretický problém".
Obecně platí, že kost hraje nejvyrovnaněji a nejpřirozeněji.

Tusq, Nubone - levnější varianta ( moderní syntetický materiál nahrazující kost. Díky nabídce polotovarů se hojně prosazuje v sériových výrobách ) - výhodou je stejnorodost a vysoká tvrdost - tvrdší než kost -, která je výborná po mechanické stránce.
Díky svým vlastnostem zvýrazňují tyto materiály výšky, což může být výhoda zejména u elektrických kytar a akustik, především pokud jsou nerozehrané, kdy ve většině případů výšky chybí.
U bas nebo jazzových kytar už je bohatost výšek na škodu.
Výběr mezi kostí a těmito materiály je spíše věc zvukového vkusu, než zásadního rozhodnutí...

Uhlík - modifikace Tusqu ( nyní už je v nabídce i bílý materál podobných vlastností, kde uhlík nahrazuje teflon ) - uhlík má samomazné vlastnosti, usnadňuje tedy kluznost struny v 0. pražci. Využívá se především pro nástroje s tremolem. Zvukově bych ho zařadil mezi kost a Tusq - o něco méně výšek než Tusq, ale víc než kost.

Další úzce specifický materiál je mosaz - především baskytary nebo elektrické kytary, kde zvýrazňuje brilanci strun. U akustických nástrojů se nepoužívá.

Pro klasické kytary a baskytary se používá i eben. Efekt je opačný oproti mosazi - "otupí" brilanci strun.

Používá se celá řada dalších materiálů, především plastů různých vlastností, ale ty nejsou zajímavé jinak, než nákupní cenou...
Z přírodních materiálů se používá perleť - většinou banja, mandolíny, občas na luxusních nástrojích. Efekt je víc designový než zvukový ...
Odpověď | X | 30.09.11, 11:21:07



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259