Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý večer.
Na kolik by asi přišla celomasívní kytara typu JUMBO. Přední deska smrk, luby a spodní deska fládrovaný javor. Hmatník a kobylka eben.
Bez perleťových ozdob.Polyuretan.Jestli jsem dobře počítal dle ceníku je to asi 30.000Kč?
Jaký bude mít taková kytara zvuk. Hodí se na fokové a trampské písně?
Děkuju za odpověď.
Pavel
Odpověď | X | 13.10.11, 19:01:27
Dobrý den,
osobně preferuji javor - u akustických kytar - na model Super Jumbo, ale použít ho je možné i na jiné modely, nicméně pro Jumbo bych Vám doporučil některý z palisandrů.
Základní verzí je nástroj z Indického palisandru, pokud chcete luxusnější nástroj je možné použít Pau Fero, pokud chcete nejlepší kvalitu, pak Madagascar nebo Cocobolo.
Všechny nástroje jsou vyrobeny naprosto shodně, rozdíl ve zvuku je definovaný pouze výběrem materiálu, každý z nich má jiné vlastnosti a jiný zvukový rozsah.

Cena okolo 30 000,- platí, u javoru zvlášť je každá kategorie kvality - míněno vzhledová kvalita - několik tisíc navíc.
Záleží pak nma Vás, jak luxusní materiál si vyberete. Zvukově se nic moc nemění.
Podobně je naceněný i nástroj z Indického palisandru. Cena cca 31 000,-.

Pokud budete mít zájem o detailní kalkulaci, pošlete mi, prosím, buďupřesnění kvality materiálu nebo lépe cenu, do které se má kalkulace vejít. Vyhotovím Vám rozpis po jednotlivých položkách s případnými variantami.
Odpověď | X | 24.10.11, 14:15:58
Dobrý večer. Tak stále si nevím s tím vysokým dohmatem :-(
Sedlový pražec jsem zbrousil ale zřejmě málo, a zase to zkoušet několikrát, povolovat a utahovat struny - - myslíte že je to dobrý nápad? Netrpí tím nějak krk?
Přední deska se s nastávajícím topnou sezonou trochu vrátila, jak jste mi psal. . Ale stejně. . :-(
Děkuji za reakci . . Hezký zbytek večera.
Odpověď | X | 11.10.11, 20:39:11
Dobrý den,
krk to vydrží :-D
Na dálku Vám moc neporadím, kdyžtak se s kytarou stavte. Jako píšu vždycky - jeden úkon nic moc neřeší, je třeba dát do vzájemného stavu 0. pražec, sedlo, výztuhu krku.

Někdy nové nástroje zlobí a nízký dohmat se dá nastavit až po určité době.
Je to živá záležitost, je třeba ji dát čas...
Odpověď | X | 24.10.11, 13:59:50
Dobrý den!

Jak (jakým způsobem) nejlépe zbavit kytaru polyesterového nebo polyuretanového laku a dostat se až na čisté dřevo a přitom vlastnosti dřeva nepoškodit?
Jaké akustické vlastnosti má tzv. východní topol (eastern poplar =Populus deltoides)?

Děkuji za odpovědi.

S pozdravem Petr Chytil
Odpověď | X | 09.10.11, 09:55:35
Dobrý večer,
podle materiálu, na který se ptáte usuzuji, že se jedná o elektrickou kytaru.
Tam není riziko poškození nijak zásadní, změny probíhájí až při úběru několika milimetrů.

1) škrabka - cidlina - lze koupit ve výtvarných potřebách v různých tvarech. Ovšem funguje pouze pokud je dobře nabroušená, což chce chvíli cviku :-)

2) broušení - doporučuji návštěvu potřeb pro autolakýrníky - koupíte tam brusivo, které je určené právě na laky a proto se příliš nezanáší. My používáme Švýcarskou značku SIA.
Pokud máte vybavení, excentrická bruska pomůže a pokud s ní trochu umíte, bude výsledek lepší než ručním broušením - myšleno větší plochy. Boky a detaily nástroje stejně musíte vzít ručně.
Pokud nepoužijete škrabku, začněte brusivem cca 60, pak 80 - 120 ( dle stavu, jaký se Vám podaří vytvořit ), 180, 240, v případě budoucího moření 320 a jemnější, kam Vám trpělivost dovolí zajít
:-D

3) pokud není broušeno pro moření, osvědčila se nám brusná houba 180, používáme po brusivu 240.

Topol se používá jako levná varianta k americké olši Alnus Rubra
Zvukové spektrum je nejblíž právě olši.
Topol je mnohem více homogenní než olše a o něco těžší. To znamená, že mívá kratší sustain a zvýrazňuje více nižších středů až basů.
Má zkušenost je taková, že topol mají v oblibě především hráči tvrdších stylů, kteří používají větší zkreslení, popř. podladění.
Pro čistý zvuk to není nic moc... Olše je vyrovnanější, barevnější a zvukově "čistší".
Topol trpí na zelené probarvení, nehodí se pro transparentní povrchovou úpravu, na druhou stranu díky své homogenosti se dobře a rychle lakuje.
Jeho použití bývá motivováno cenou a snadným opracováním, nikoli akustickou kvalitou.
Odpověď | X | 10.10.11, 20:24:14
gravatar .:. Suchohrib
Krásný den. A krásné kytary, klobouk dolů.

Zbožňuju dřevní syrovost tvaru a zvuku Telecasteru a naprosto mě uchvátila v galerii vaše Vintage Singlecut, byť jsem ji neměl v ruce a neslyšel, jak hraje. Můžete mi hodně opatrně říci, o jakou cenovou relaci se jedná? Já se pak půjdu opláchnout a přestanu vymýšlet blbosti, jako že bych si někdy nechal postavit kytaru na míru... ;-)

Díky a ať se vám daří.
Odpověď | X | 30.09.11, 10:26:29
Dobrý den,
na e-mail bych Vám poslal detailní rozpis s variantami provedení nástroje. Tak pokud budete chtít, pošlete mi, prosím, spojení.

Jinak rámcově lze vytvořit takový nástroj okolo 30 000,- Kč.
Odpověď | X | 04.10.11, 11:48:12
Dobrý večer. Měl bych smělý dotaz , :-) Jak se vlastně pozná že je kytara " rozehraná" neboli , zvukově stálá? A ještě k těm kobylkovým sedlům- je zvukový rozdíl mezi použitými materiály , mam TusQ . Určitě ano, tak další otázka se nabízí- jak moc velký? :-)
Moc děkuji. . . Mnoho zdaru ve Vaší práci .
Odpověď | X | 29.09.11, 21:23:50
Dobrý den,
to se nepozná :-D
Běžně poznáte první období, řekněme 6 - 12 měsíců od začátku hraní. Tam jsou změny hodně výrazné.
Dál už žije každý nástroj jinak. Některému stačí pár měsíců, některý dozrává leta. Je to živý materiál a každý kus dřeva se chová zásadně jinak.

Zvukové rozdíly v materiálech 0. pražce a sedla jsou relativně výrazné. Vezmeme - li běžně používané materiály, pak bych to seřadil asi tak:

plast, plexisklo ( setkáte se s nimi na Českých nástrojích - plexi - a na nejlevnější produkci a někdy i na celkem drahém kousku :-) např. od Fendera ) - špatné mechanické vlastnosti - struny drhnou v drážkách, strunu tlumí a neumožní zaznít vyšším harmonickým

Micarta, Corian & spol. ( oblíbený tovární materiál - Gibson, Martin a sposta dalších ) - modernější plasty, většinou dostatečně tvrdé na bezproblémové mechanické použití, zvukově už lepší, ale žádná sláva. Měkčí než kost. Opět tlumí harmonické. Používaly se hodně v 90. letech, dnes už ustupují, jak kde...

Kost, rohovina ( většinou na luxusnějších nástrojích, zpravidla menších výrobců - vyžadují hodně ruční práce ) - optimální tvrdost pro přenos energie ze strun jak po mechanické, tak po zvukové stránce. Nevýhodou může být nepravidelná struktura a různorodost tvrdosti jednotlivých kusů, jedná se o přírodní materiál, ale zařadil bych tento argument do sekce "teoretický problém".
Obecně platí, že kost hraje nejvyrovnaněji a nejpřirozeněji.

Tusq, Nubone - levnější varianta ( moderní syntetický materiál nahrazující kost. Díky nabídce polotovarů se hojně prosazuje v sériových výrobách ) - výhodou je stejnorodost a vysoká tvrdost - tvrdší než kost -, která je výborná po mechanické stránce.
Díky svým vlastnostem zvýrazňují tyto materiály výšky, což může být výhoda zejména u elektrických kytar a akustik, především pokud jsou nerozehrané, kdy ve většině případů výšky chybí.
U bas nebo jazzových kytar už je bohatost výšek na škodu.
Výběr mezi kostí a těmito materiály je spíše věc zvukového vkusu, než zásadního rozhodnutí...

Uhlík - modifikace Tusqu ( nyní už je v nabídce i bílý materál podobných vlastností, kde uhlík nahrazuje teflon ) - uhlík má samomazné vlastnosti, usnadňuje tedy kluznost struny v 0. pražci. Využívá se především pro nástroje s tremolem. Zvukově bych ho zařadil mezi kost a Tusq - o něco méně výšek než Tusq, ale víc než kost.

Další úzce specifický materiál je mosaz - především baskytary nebo elektrické kytary, kde zvýrazňuje brilanci strun. U akustických nástrojů se nepoužívá.

Pro klasické kytary a baskytary se používá i eben. Efekt je opačný oproti mosazi - "otupí" brilanci strun.

Používá se celá řada dalších materiálů, především plastů různých vlastností, ale ty nejsou zajímavé jinak, než nákupní cenou...
Z přírodních materiálů se používá perleť - většinou banja, mandolíny, občas na luxusních nástrojích. Efekt je víc designový než zvukový ...
Odpověď | X | 30.09.11, 11:21:07
gravatar .:. Tomáš | mail
Dobrý den,
prosím Vás, sháním pickguard na svoj Gibson Cremona kytaru. Nepotřebuji originál, ale jak jsem hledal na internetu nemohl jsem žádný podobného typu najít. Začínám být bezradný. Nemohl byste mi prosím poradit, kde bych tento typ pickguardu mohl sehnat? Předem mockrát děkuji za Vaši odpověď
Odpověď | X | 29.09.11, 20:57:23
Dobrý den,
o jaký pickguard se jedná? Vprůběhu doby se objevovalo několik variant a materiálů. Bylo by dobré upřesnit období a provedení pickguardu, pokud ho znáte...
Pravděpodobně bude třeba ho vyrobit, podobný asi neseženete, ale ceny materiálů se hodně liší.
Původní byl hnědý celuloid, který se nesežene, existuje velmi věrná náhrada, kterou vyrábí jeden kytarář z USA, ale jde o dražší věc.
U novějších nástrojů byl bílý plast.
Použít se dá cokoli dalšího - černý plast, dřevo, .....
Odpověď | X | 30.09.11, 10:45:46
gravatar .:. Jan | mail
Dobrý den, jaký je dle vás nejlepší snímač na akustickou kytaru do 3000. A je lepší varianta kytara akustická se snímačem, či mikrofonem nebo elektroakustická? (pokud chci koupit kytaru kolem 10 000) Děkuji za odpověď
Odpověď | X | 24.09.11, 17:34:50
Dobrý večer,
kdybych chtěl být zlý, odpovím Vám, že nejlepší za 3 000,- je jít je propít, protože snímač za ně bude na houby ;-)

Nicméně v rozsahu cen nad 3 000,- se už dá najít kvalitní snímání.
Musíte ale počítat s cenou instalace, která bývá okolo 500,-.

Můj tip je L. R. Baggs Element Active VTC - za cca 3 200,-.
To VTC je důležité, prptože značí Volume Tone Control, tedy hlasitost a tónová clona.
Levnější verze cca o 300,- má pouze hlasitost a občas tu tónovku oceníte...

Srovnatelný je Fishman Matrix Infinity za 3 900,-, ovšem s méně akustickým zvukem používá klasické piezo, zatímco Baggs kapacitní snímač).

No otázka je, co si představujete pod pojmem "elektroakustická".
To může být buď akustická, osazená snímáním - pokud uvažujete o nástroji do 10 000,-, rozhodně bude lepší dokoupené snímání, než to firemně osazené.
Nebo pódiová - tedy kytara nic moc akusticky nehrající, aby nešla příliš brzy do vazby a osazená snímáním, které by mělo být to primární... Tam ovšem koupíte povětšinou kompletní osazený nástroj...

Odpověď | X | 26.09.11, 19:34:37
gravatar .:. petr | mail
Dobrý den, doslechl jsem se o schopnosti nástroje, se "vyhrát" a zajímalo by mě o jaký se jedná fyzikální jev. A dá se vyhrát i jinak než na nástroj hrát? Slyšel jsem o stavění nástrojů před reprobedny...A jaký věk nástroje je případně pro "vyhrání" vhodný? A jaké dřevo k tomu inklinuje lépe? Případně jaké frekvence je vhodné použít? Děkuji za odpověď a mějte hezký den Petr
Odpověď | X | 23.09.11, 11:02:09
Dobrý den,
pod pojmem "vyhrání" si lze představit uvolnění a přeskupení buněčných vazeb v materiálu u nových nástrojů.
Po zatížení nového nástroje strunami se dřevo nějaký čas vyrovnává se změnou tahu a tlaku. Po určité době dojde ke stabilizaci a dřevo je schopné odolávat tomuto namáhání po dlouhý čas. Do doby, než dojde k této stabilizaci, nástroj se neustále zvukově mění a působí "utaženě".
To je tedy první z fází, kterou můžeme do "vyhrávání" nástroje zahrnout, probíhající bezprostředně po oživení nového nástroje.
Druhá fáze - vlivem vibrací rezonančního materiálu dochází k postupnému uvolnění mezibuněčných vazeb.
Tato fáze trvá měsíce až roky. Je celkem lhostejné, jakým způsobem dochází k buzení vibrací - odtud ty reprobedny. Nejlepší ovšem je přirozené "vyhrávání" během hry na nástroj.
Struny hrají na nástroji v určitém frekvenčním rozsahu, ten těžko dodržíte za použití reprobeden jen tak od oka v domácím prostředí.

Některé firmy používaly naprogramované budiče zvuku, např. velké reproduktory, do jejichž blízkosti umisťovaly nové nástroje a podle určitého algoritmu je nechávaly rozeznívat po určitou dobu v přesně daných frekvenčních rozsazích.
Nic světoborného se nestalo, nástroje se sice vyhrávaly rychleji, ale stejně bylo nutné jim dát čas a hrát na ně....

Tedy shrnuto - lze věci pomoct, ale čas je neopominutelný a nelze jej zkrátit. Jde o součinnost času a vibrací :-D

Nejsnáze se vyhrávají materiály používané na rezonanční desky - smrky a cedry.
Důležitá je tvrdost - zde tedy velmi měkké dřeviny, délka a rovnoběžnost let - zde velmi dlouhé a velmi rovné, v druhém gardu obsah pryskyřic - zde málo ( oproti exotům např. )....
Odpověď | X | 26.09.11, 19:21:13
Dobrý večer. Chtěl bych se zeptat, zda drobné drážky pod strunou na kobylkovém pražci mají nějak zasadní vliv na zvuk, popř. , jestli by se tam neměli vyskytovat? Děkuji. 8-|
Odpověď | X | 21.09.11, 20:05:14
Dobrý večer,
jelikož struny budou vždy zásadně tvrdší než materiál používaný na sedla, nelze drážkám zabránit a pokud nejsou hluboké natolik, že by struny byly tlumené z boku, splňují funkci vymezení roztečí strun na kobylce. Bez tohoto vymezení by se Vám rozteče měnily při každém silnějším dotyku o strunu a na nástroj by se moc dobře nehrálo ;-)
Odpověď | X | 22.09.11, 19:58:41
dobrý den,
marně sháním sedlový pražec (s kompenzací na h) o délce 71mm, dal by se u vás sehnat, příp. nemohl by jste mi poradit kde shánět? děkuji za odpověď
Odpověď | X | 19.09.11, 22:45:07
Dobrý večer,
můžeme Vám ho vyrobit. Je ovšem potřeba přijít s nástrojem.
Jako polotovar většinou koupíte pouze plastové, což není nic moc akusticky...
Nicméně pokud budete shánět, zkuste

odkaz

nebo

odkaz
Odpověď | X | 22.09.11, 19:53:14
gravatar .:. petr | mail
Dobrý den, připojuji se k panu Vlastimilu Bohuslavovi s díky i superlativy které použil, a obracím se na vás z dotazem, zda je možné, vámi vyrobené kytaře, nějak šetrně odebrat krk. Resp, zda lze krk vyměnit za širší a případně kolik by to stálo. Doufal jsem že si zvyknu, nestalo se. Mějte hezký den. Petr Kubeš České Budějovice
Odpověď | X | 13.09.11, 14:16:58
Dobrý den,
úplně šetrný zásah to není, nicméně lze to.
Bohužel je to časově náročná práce, tedy i cena je vyšší.
Počítejte s investicí okolo 6 000,- Kč.


Odpověď | X | 16.09.11, 12:09:02
gravatar .:. Jarda | mail
Dobrý den
Zajímalo kolik by mě stálo nechat si udělat killswitch do basskytary s pickguardem (klasickej jazz bass)
Zdravím Jarda.
Odpověď | X | 12.09.11, 18:02:02
Dobrý den,
pickguard vychází cca 400,- Kč černý, bílý, 800,- Kč tortoise.
Používáme značkové, no name sice stojí polovic, ale většinou nepasují na jiné než Čínské nástroje.

Samotný přepínač se cenově pohybuje od cca 100,- do 500,- - dle kvality a robustnosti. Bohužel nabídka není nijak rozsáhlá a je třeba vzít, co je v prodejní síti, než vybírat :-[]

Práce při osazení a výměně pickguardu cca 500,- - kalkulujeme skutečný čas, strávený na nástroji.
Odpověď | X | 16.09.11, 12:04:17
Dobrý den. Děkuji Vám za sofistikované odpovědi na Vašem fóru - konečně jsem se odhodlal napsat i dotaz svůj.
Při hledání svého konkrétního tonu stůňu již drahně let po tom měkkém lubovkovém zvuku- swingových akustických nástrojů 30 let. Po vyzkoušení několika kouscích vesměs překližkového charakteru (vyskytujících se na našem území) jsem zjistil, že při investici kolem 20 tis. jsem stále na kompromisech, navíc prachbídných a asi mi to za to nestojí, říkám si.
Rád bych se na Vás jako na odborníka pokorně obrátil - poprosil bych o radu a nabídku z Vašich nástrojů, přiblížil (omlouvám se, je to podstatné) cenové rozpětí základních lubovek určených především pro doprovod (bez oněch typických, cinkavých alikvotů jumb a drednaughtů), jejich charakter, možnosti, popřípadě vůbec poradil typ a nástroj. Hraji pouze akusticky, otázka zesilování u mě proto odpadá. S pozdravem a díky, Josef Nota
Odpověď | X | 11.09.11, 20:56:09
Dobrý den,
připravujeme základní polomasivní verzi 16" akustické jazzové kytary, která by měla být cenově okolo 35 000,-.
Specifikace: masivní rezonanční deska smrk, tělo dýhovaný javor, krk mahagon nebo javor, hmatník, kobylka indický palisandr, struník chrom trapezový, ladicí mechaniky olejové Gotoh.

Idea je ve smyslu levného nástroje bez designových skvostů, ale se zachováním akustických kvalit nástroje.
Pokud by Vás takový model zajímal, ozvěte se nám, prosím, telefonem nebo na e-mail. Je to na delší povídání, než je možné vměstnat do příspěvku fóra...
Odpověď | X | 16.09.11, 11:56:06
gravatar .:. Adam | mail
Zdravím,
mám malý dotaz, zase. Jak velký je zvukový a životnostní rozdíl mezi dvěmi identickými kytarami (velikost, materiál, ...), když jedna je celomasiv a druhá má boky a zadní desku laminovanou?

Předem děkuji a přeji příjemný zbytek dne,
Adam.
Odpověď | X | 06.09.11, 20:53:03
Dobrý den,
v životnosti žádný rozdíl není. Celomasivní nástroj si zpravidla zničí sám majitel nevhodným zacházením. Kytara s masivní rezonanční deskou a dýhovaným tělem je tedy pouze méně náročná na péči.

Ve zvuku může být rozdíl zcela zásadní. Slovíčko "může" uvádím záměrně, protože samotný fakt, že je kytara celomasivní nemusí nutně znamenat, že je to poznat na zvuku.
Mám zde na mysli především mnohokrát diskutované asijské nástroje a levné řady renomovaných firem.
Pokud je kytara vyrobena tak jak má být, je polomasiv s celomasivem nesrovnatelný.

U polomasivu slouží zadní deska převážně jako odrazová plocha a dále se s ní nepracuje. Zvuk je tvořen především rezonanční deskou.
Totéž - i když v podstatně menší míře - platí o lubech nástroje.
Lze měnit konstrukční složení překližky a systém žebrování. Efekt ale není nijak zásadní...

U celomasivu se zadní deska aktivně podílí na tvorbě tónu.
Stejně tak jako u rezonanční desky se zde pracuje s určitým profilem - tloušťkou - desky a systémem žebrování.
Volbou materiálu lze definovat výsledný zvuk nástroje - některé materiály zdůrazňují basy, některé vyšší harmonické, některé dodají nástroji vyrovnaný měkký tón...
Samozřejmě je vždy nutné uvažovat o nástroji jako o celkové konstrukci, kde parametry určuje v pořadí tvar a velikost modelu, materiál a konstrukce rezonanční desky a konečně materiál a konstrukce zadní desky.
Obecně platí, že celomasivní nástroje mají širší barevné spektrum zvuku, delší sustain a zásadně kultivovanější tón.
To co musíte u překližek nebo polomasivů složitě tvořit rukama, odpracuje masivní dřevo za Vás ;-) .

V našem případě, kdy ladíme jednotlivé komponenty tak, aby se "nehádaly", je masivní zadní deska zásadním prvkem, pomocí kterého můžeme dosahnout požadovaného efektu. U polomasivu jsou tyto možnosti hodně omezené.

Pokud doporučujeme zákazníkovi nástroj, snažíme se ho přesvědčit, že celomasiv v základním provedení je vždy lepší volba než luxusně vybavený a nazdobený polomasiv.
Totéž platí o snímání a hardware. Používáme pouze značkové komponenty, ale i tam jsou různé cenové úrovně a případně lze po čase základní provedení nahradit čímkoli luxusnějším.
Pokud zákazník zvolí špatně při volbě materiálu, dodatečně už s tím moc nenadělá
:-D
Odpověď | X | 07.09.11, 10:16:28
Dobrý den, dosud jsem neměl tu čest se potkat s Vašimi nástroji jinak, než prostřednictvím galerie a diskuse (přestože obé na supr úrovni), lze z dosud vyrobených kousků zhodnotit, který z Vašich Dreadnoughtů, resp.kombinace materiálů, je zvukově nejprůraznější v akustické, nejčastěji BG kapele a zároveň ještě dostatečně barevný pro vychutnání si zvuku i při single hře?...hraji léta a léta hledám ideální nástroj, takže vím, že to není lehká otázka a výsledek bude ryze subjektivní(neuvažujme jiné vlivy, než nástroje samotné). A pokud lze uvést, liší se v galerii uvedené Dreadnoughty i konstrukcí žebrování?? Mnohokrát děkuji, MD
Odpověď | X | 31.08.11, 14:23:51
Dobrý den,
zvlášť u dreadnoughtu je vnitřní konstrukce velmi dobře modifikovatelná podle požadavku na výsledný zvuk.
Pro bluegrass je na škodu příliš barevný zvuk, který oceníte při sólové hře doma v obýváku.
Kompromis je samozřejmě možný volbou materiálů a úpravou žebrování.
V poslední době jsme začali všechny naše akustické kytary ladit - jde o to, aby se v korpusu nehádala vrchní deska se spodní - a to otevírá možnosti, jak u konkrétního kusu materiálu dosahnout požadovaých vlastností. Z obecného způsobu žebrování tedy vytvoříte laděním to, co si přejete.

Obecně platí, že barevnější měkčí zvuk dodá nástroji konstrukce s probíranými žebry - scalloped bracing.
Ryze BG kytara častěji mívá žebra neprobíraná. Tato varianta zdůrazní základní tón a posílí hlasitost. Zásadně ale omezí barevnost nástroje. V kapele super, na folkové večírky to ale moc nefunguje
;-)

Další položkou je materiál - rezonanční deska pro BG dreadnought bývá ze smrku Sitka, což je oproti Evropskému smrku materiál pevnější, tvrdší, zvukově méně barevný, více zdůrazňující základní tón.
Pro dražší nástroje lze použít smrk Karpatský nebo Adirondack, který byl používaný na většinu akustických kytar až do II. světové války. Oproti Adirondacku je Sitka chudý příbuzný, bohužel je to relativně malá dřevina a hustota let, nesouvisející se zvukovou kvalitou materiálu, je řidší. Pro neznalého vypadá Adirondack jako materiál na poličku... Zvuk je ale o řád jinde...

Zadní deska a luby bývají buď z mahagonu nebo z Indického palisandru.
Mnoho dalších materiálů, byť zvukově kvalitnějších, není vhodné použít pro BG nástroj pro jejich množství vyšších harmonických.
Skvělým materiálem je Brazilský palisandr, bohužel první rána, v podobě nejasných podmínek EU vůči certifikaci Cites, vedla k téměř úplnému stažení této dřeviny z Evropského trhu. Druhá úžasná akce, alespoň pro mě zcela zapadající do americké pokrytecké politiky, proběhla poměrně nedávno, kdy USA zakázaly prodej Brazilského palisandru, ovšem vyjma vnitřního trhu.
Hezké a jistě účinné opatření směřující k ochraně pralesa.

Omezené množství se stále dá legálně koupit včetně oficiálních certifikací, cena je ovšem vysoká. Sada na jeden nástroj může vyjít okolo 40 000,- Kč.

Náhrady existují a na mnoho použití se jedná i o lepší materiál než originál.
Ovšem vlastnost Brazilského palisandru, zdůraznit základní tón při přiměřeném množství vyšších harmonických, nemá žádná z náhradních dřevin.
Většina z ostatních palisandrů má natolik barevný tón, že je úžasnou volbou pro mnoho typů kytar, pro bluegrass to ale nebude to pravé.
Zkoušíme upravit konstrukci tak, aby bylo možné použít i tyto nové materiály, jestli uspějeme se uvidí :-D

Pokud byste o nástroji uvažoval, ideální je se sejít a probrat osobně, co od kytary očekáváte a společně sestavit možný model, který by Vám vyhovoval.
V celé stavbě kytary je mnoho možností, kde lze konstrukci modifikovat nebo použít určitou kombinaci materiálu, včetně výběru konkrétního kusu dřeva. Je to ale povídání na delší dobu ...
Odpověď | X | 02.09.11, 11:23:10



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259