Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Dobrý den,
mezi spoustou zajímavých informací ve fóru jsem nanašel návod, jak řešit výztuhy přední desky u akustické jazzové kytary. U rovných desek lze snadno i křížové výztuhy naměřit, kvalitní jazzovou kytaru jsem ještě v ruce neměl. Po úspěšném pokusu stavby celomasivního kontrabasu (zadní deska masívní topol, krk hruška..), toužím zkusit si vyrobit gipsonku. Odhaduji tl. ozvučné desky (smrk cca 3,5 mm ?, ale zda volit 2 podélné výztuhy rovnoběžně pod kobylkou nebo se klentba vyztužuje jinak, nevím. Také mě zajímá názor, zda zadní desku dlabat z ořechu, nebo raději z topolu. (Javor nemám, dávám přednost našim dřevinám, ale akustika je dost složitá věda). Váš názor na ořechové dřevo mě trochu překvapil, myslel jsem, že je řazeno pro menší měrnou váhu a přitom dobrou pevnost v ohybu (modul prožnosti)l akusticky lépe než např. jilm .....lajcky bych jej cítil blíže k mahagonu, tedy poměrně vhodý pro kytarové frekvence - někde mezi topolem a javorem..?
Děkuji za případnou radu Jirka
Odpověď | X | 07.11.11, 15:09:17
Dobrý den,
před stavbou jazzové kytary bych Vám doporučil věnovat čas získání informací.
Jinak velmi pravděpodobně budete věnovat čas něčemu, co sice vydává zvuk, ale jinak je to mimo kategorii :-D

Na stránkách

odkaz

můžete za pár dolarů koupit slušný plán na stavbu jazzovky. Tahle investice se určitě vyplatí.
Pro zanícené je k dispozici i kniha s návodem na stavbu od Benedetta.

Jink výztuhy mohou být podélné nebo do X. Každý systém jinak hraje a vyžaduje jiné tloušťky desky.
Obecně se tloušťka u akustické jazzové kytary pohybuje v rozsahu 5 - 3 mm. V různých místech klenby je různě silná ...

Zadní desku nedlabat ani z ořechu ani z topolu, nevím jak u Vás, mě javor před okny roste běžně, takže bych ho klidně použil :o)).
Pokud už volit z Vámi preferovaných dřev, pak snad raději topol.

Definice vhodnosti jednotlivých materiálů závisí na typu nástroje, který chci vytvořit.
U akustických kytar má materiál jinou použitelnost než např. u elektrik nebo jazzovek. Vlivem konstrukce jednotlivých typů je třeba uvažovat o celkové stavbě nástroje, nelze tedy říct že mahagon dělá v kytaře obecně toto....
Vlastnost, pro kterou daný materiál použiju na výrobu elektriky nemusí nutně znamenat vhodnost materiálu pro cokoli jiného.
Např. uváděný jilm, který mimo elektrické kytary, a to pouze okrajově, nemá jiné využití.
Odpověď | X | 11.11.11, 11:49:50
gravatar .:. petr | mail
....děkuji za odpověď...a dají se to teda nějak "varhánky" na laku nějak řešit? Mě to přijde být den ode dne horší.
Odpověď | X | 07.11.11, 12:09:58
Dobrý den,
jde o kosmetickou věc, řešení je pouze jedno - přidat vrstvy laku.
Samozřejmě utrpí akustika.
Odpověď | X | 11.11.11, 11:29:59
gravatar .:. Vojta
Dobrý den, na el. kytaře mám v laku ďolíček o průměru cca 1cm, kde je prasklý lak. Chtěl bych se zeptat, jestli existuje např. nějaký speciální vosk nebo něco podobného, čím by to šlo vyhladit, aby se lak neodloupával a opravit (alespoň částečně) esteticky. Děkuji
Odpověď | X | 04.11.11, 18:56:53
Dobrý den,
úplné opravení se většinou nepovede, ale zafixovat poškození tak, aby se dál nešířilo možné je.
Možnost první je použít některý z bezbarvých laků ( v běžné síti lze koupit nitro, akrylát, polyuretan - vše jednosložkové ) a prohlubeninu, po přebroušení papírem pod vodu hrubosti 800 - 1 500, u špatně přístupných poškození ocelovou vatou hrubosti 00 nebo 000, pomalu odkapávat až do vyrovnání. Mezivrstvy je třeba po vytuhnutí vždy znovu přebrousit.
Druhou možností, která vyžaduje trochu opatrnosti, je použití řídkého sekundového lepidla. Lépe fixuje prasklinky, do kterých se lak nedostane. Postup je stejný, ale rychlejší a účinněji opraví poškození.
Je třeba použít kvalitní lepidlo, tubičky za 20,- Kč ze samoobsluhy moc nepomůžou.
V modelářských prodejnách lze většinou koupit různé druhy s různými vlastnostmi.
Pro fixaci prasklinek je ideální řídké nebo ultra řídké.
Odpověď | X | 07.11.11, 10:20:02
gravatar .:. petr | mail
Dobrý den, na laku přední desky (adirondack), ačkoli jsem pravidelně zvlčoval, se mi udělaly "varhánky". Existuje cesta zpět? Děkuji za odpověď. P.
Odpověď | X | 03.11.11, 10:55:34
Dobré ráno,
"varhánky" na rezonančních deskách většinou nesouvisí s vlhkostí - kromě extrémně vysušených nebo naopak extrémně převlhčených nástrojů.
Důvodem je střídání letního a zimního dřeva, kdy zimní - tmavý úzký přírůstek - je nepoměrně tvrdší než letní - světlé širší přírůstky.
Do letního měkkého dřeva lak propadá mnohem snáz než do zimního.
U materiálů s řidšími lety, což Adirondack bezesporu je, je tento rozdíl více patrný.
Druhým aspektem je tloušťka laku. U tenkých laků je opět propadání výraznější.
Odpověď | X | 07.11.11, 10:09:16
gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý den ,

jako většina zde se na vás obracím s dotazem.
Jde o struny:
odkaz
Chci je použít na jazzovou, čistě akustickou kytaru /Swing 17"/
Jaký je vaš názor?
Děkuji za odpověd.
Pavel
Odpověď | X | 17.10.11, 13:20:31
Dobrý den,
my doporučujeme pro akustické hraní halfround struny D´Addario EHR 350 ( 0.12 ) nebo EHR 360 ( 0.13 ).
Jsou asi nejblíž původním strunám ze swingové éry...
Odpověď | X | 24.10.11, 14:20:51
gravatar .:. Pavel | mail
Dobrý večer.
Na kolik by asi přišla celomasívní kytara typu JUMBO. Přední deska smrk, luby a spodní deska fládrovaný javor. Hmatník a kobylka eben.
Bez perleťových ozdob.Polyuretan.Jestli jsem dobře počítal dle ceníku je to asi 30.000Kč?
Jaký bude mít taková kytara zvuk. Hodí se na fokové a trampské písně?
Děkuju za odpověď.
Pavel
Odpověď | X | 13.10.11, 19:01:27
Dobrý den,
osobně preferuji javor - u akustických kytar - na model Super Jumbo, ale použít ho je možné i na jiné modely, nicméně pro Jumbo bych Vám doporučil některý z palisandrů.
Základní verzí je nástroj z Indického palisandru, pokud chcete luxusnější nástroj je možné použít Pau Fero, pokud chcete nejlepší kvalitu, pak Madagascar nebo Cocobolo.
Všechny nástroje jsou vyrobeny naprosto shodně, rozdíl ve zvuku je definovaný pouze výběrem materiálu, každý z nich má jiné vlastnosti a jiný zvukový rozsah.

Cena okolo 30 000,- platí, u javoru zvlášť je každá kategorie kvality - míněno vzhledová kvalita - několik tisíc navíc.
Záleží pak nma Vás, jak luxusní materiál si vyberete. Zvukově se nic moc nemění.
Podobně je naceněný i nástroj z Indického palisandru. Cena cca 31 000,-.

Pokud budete mít zájem o detailní kalkulaci, pošlete mi, prosím, buďupřesnění kvality materiálu nebo lépe cenu, do které se má kalkulace vejít. Vyhotovím Vám rozpis po jednotlivých položkách s případnými variantami.
Odpověď | X | 24.10.11, 14:15:58
Dobrý večer. Tak stále si nevím s tím vysokým dohmatem :-(
Sedlový pražec jsem zbrousil ale zřejmě málo, a zase to zkoušet několikrát, povolovat a utahovat struny - - myslíte že je to dobrý nápad? Netrpí tím nějak krk?
Přední deska se s nastávajícím topnou sezonou trochu vrátila, jak jste mi psal. . Ale stejně. . :-(
Děkuji za reakci . . Hezký zbytek večera.
Odpověď | X | 11.10.11, 20:39:11
Dobrý den,
krk to vydrží :-D
Na dálku Vám moc neporadím, kdyžtak se s kytarou stavte. Jako píšu vždycky - jeden úkon nic moc neřeší, je třeba dát do vzájemného stavu 0. pražec, sedlo, výztuhu krku.

Někdy nové nástroje zlobí a nízký dohmat se dá nastavit až po určité době.
Je to živá záležitost, je třeba ji dát čas...
Odpověď | X | 24.10.11, 13:59:50
Dobrý den!

Jak (jakým způsobem) nejlépe zbavit kytaru polyesterového nebo polyuretanového laku a dostat se až na čisté dřevo a přitom vlastnosti dřeva nepoškodit?
Jaké akustické vlastnosti má tzv. východní topol (eastern poplar =Populus deltoides)?

Děkuji za odpovědi.

S pozdravem Petr Chytil
Odpověď | X | 09.10.11, 09:55:35
Dobrý večer,
podle materiálu, na který se ptáte usuzuji, že se jedná o elektrickou kytaru.
Tam není riziko poškození nijak zásadní, změny probíhájí až při úběru několika milimetrů.

1) škrabka - cidlina - lze koupit ve výtvarných potřebách v různých tvarech. Ovšem funguje pouze pokud je dobře nabroušená, což chce chvíli cviku :-)

2) broušení - doporučuji návštěvu potřeb pro autolakýrníky - koupíte tam brusivo, které je určené právě na laky a proto se příliš nezanáší. My používáme Švýcarskou značku SIA.
Pokud máte vybavení, excentrická bruska pomůže a pokud s ní trochu umíte, bude výsledek lepší než ručním broušením - myšleno větší plochy. Boky a detaily nástroje stejně musíte vzít ručně.
Pokud nepoužijete škrabku, začněte brusivem cca 60, pak 80 - 120 ( dle stavu, jaký se Vám podaří vytvořit ), 180, 240, v případě budoucího moření 320 a jemnější, kam Vám trpělivost dovolí zajít
:-D

3) pokud není broušeno pro moření, osvědčila se nám brusná houba 180, používáme po brusivu 240.

Topol se používá jako levná varianta k americké olši Alnus Rubra
Zvukové spektrum je nejblíž právě olši.
Topol je mnohem více homogenní než olše a o něco těžší. To znamená, že mívá kratší sustain a zvýrazňuje více nižších středů až basů.
Má zkušenost je taková, že topol mají v oblibě především hráči tvrdších stylů, kteří používají větší zkreslení, popř. podladění.
Pro čistý zvuk to není nic moc... Olše je vyrovnanější, barevnější a zvukově "čistší".
Topol trpí na zelené probarvení, nehodí se pro transparentní povrchovou úpravu, na druhou stranu díky své homogenosti se dobře a rychle lakuje.
Jeho použití bývá motivováno cenou a snadným opracováním, nikoli akustickou kvalitou.
Odpověď | X | 10.10.11, 20:24:14
gravatar .:. Suchohrib
Krásný den. A krásné kytary, klobouk dolů.

Zbožňuju dřevní syrovost tvaru a zvuku Telecasteru a naprosto mě uchvátila v galerii vaše Vintage Singlecut, byť jsem ji neměl v ruce a neslyšel, jak hraje. Můžete mi hodně opatrně říci, o jakou cenovou relaci se jedná? Já se pak půjdu opláchnout a přestanu vymýšlet blbosti, jako že bych si někdy nechal postavit kytaru na míru... ;-)

Díky a ať se vám daří.
Odpověď | X | 30.09.11, 10:26:29
Dobrý den,
na e-mail bych Vám poslal detailní rozpis s variantami provedení nástroje. Tak pokud budete chtít, pošlete mi, prosím, spojení.

Jinak rámcově lze vytvořit takový nástroj okolo 30 000,- Kč.
Odpověď | X | 04.10.11, 11:48:12
Dobrý večer. Měl bych smělý dotaz , :-) Jak se vlastně pozná že je kytara " rozehraná" neboli , zvukově stálá? A ještě k těm kobylkovým sedlům- je zvukový rozdíl mezi použitými materiály , mam TusQ . Určitě ano, tak další otázka se nabízí- jak moc velký? :-)
Moc děkuji. . . Mnoho zdaru ve Vaší práci .
Odpověď | X | 29.09.11, 21:23:50
Dobrý den,
to se nepozná :-D
Běžně poznáte první období, řekněme 6 - 12 měsíců od začátku hraní. Tam jsou změny hodně výrazné.
Dál už žije každý nástroj jinak. Některému stačí pár měsíců, některý dozrává leta. Je to živý materiál a každý kus dřeva se chová zásadně jinak.

Zvukové rozdíly v materiálech 0. pražce a sedla jsou relativně výrazné. Vezmeme - li běžně používané materiály, pak bych to seřadil asi tak:

plast, plexisklo ( setkáte se s nimi na Českých nástrojích - plexi - a na nejlevnější produkci a někdy i na celkem drahém kousku :-) např. od Fendera ) - špatné mechanické vlastnosti - struny drhnou v drážkách, strunu tlumí a neumožní zaznít vyšším harmonickým

Micarta, Corian & spol. ( oblíbený tovární materiál - Gibson, Martin a sposta dalších ) - modernější plasty, většinou dostatečně tvrdé na bezproblémové mechanické použití, zvukově už lepší, ale žádná sláva. Měkčí než kost. Opět tlumí harmonické. Používaly se hodně v 90. letech, dnes už ustupují, jak kde...

Kost, rohovina ( většinou na luxusnějších nástrojích, zpravidla menších výrobců - vyžadují hodně ruční práce ) - optimální tvrdost pro přenos energie ze strun jak po mechanické, tak po zvukové stránce. Nevýhodou může být nepravidelná struktura a různorodost tvrdosti jednotlivých kusů, jedná se o přírodní materiál, ale zařadil bych tento argument do sekce "teoretický problém".
Obecně platí, že kost hraje nejvyrovnaněji a nejpřirozeněji.

Tusq, Nubone - levnější varianta ( moderní syntetický materiál nahrazující kost. Díky nabídce polotovarů se hojně prosazuje v sériových výrobách ) - výhodou je stejnorodost a vysoká tvrdost - tvrdší než kost -, která je výborná po mechanické stránce.
Díky svým vlastnostem zvýrazňují tyto materiály výšky, což může být výhoda zejména u elektrických kytar a akustik, především pokud jsou nerozehrané, kdy ve většině případů výšky chybí.
U bas nebo jazzových kytar už je bohatost výšek na škodu.
Výběr mezi kostí a těmito materiály je spíše věc zvukového vkusu, než zásadního rozhodnutí...

Uhlík - modifikace Tusqu ( nyní už je v nabídce i bílý materál podobných vlastností, kde uhlík nahrazuje teflon ) - uhlík má samomazné vlastnosti, usnadňuje tedy kluznost struny v 0. pražci. Využívá se především pro nástroje s tremolem. Zvukově bych ho zařadil mezi kost a Tusq - o něco méně výšek než Tusq, ale víc než kost.

Další úzce specifický materiál je mosaz - především baskytary nebo elektrické kytary, kde zvýrazňuje brilanci strun. U akustických nástrojů se nepoužívá.

Pro klasické kytary a baskytary se používá i eben. Efekt je opačný oproti mosazi - "otupí" brilanci strun.

Používá se celá řada dalších materiálů, především plastů různých vlastností, ale ty nejsou zajímavé jinak, než nákupní cenou...
Z přírodních materiálů se používá perleť - většinou banja, mandolíny, občas na luxusních nástrojích. Efekt je víc designový než zvukový ...
Odpověď | X | 30.09.11, 11:21:07
gravatar .:. Tomáš | mail
Dobrý den,
prosím Vás, sháním pickguard na svoj Gibson Cremona kytaru. Nepotřebuji originál, ale jak jsem hledal na internetu nemohl jsem žádný podobného typu najít. Začínám být bezradný. Nemohl byste mi prosím poradit, kde bych tento typ pickguardu mohl sehnat? Předem mockrát děkuji za Vaši odpověď
Odpověď | X | 29.09.11, 20:57:23
Dobrý den,
o jaký pickguard se jedná? Vprůběhu doby se objevovalo několik variant a materiálů. Bylo by dobré upřesnit období a provedení pickguardu, pokud ho znáte...
Pravděpodobně bude třeba ho vyrobit, podobný asi neseženete, ale ceny materiálů se hodně liší.
Původní byl hnědý celuloid, který se nesežene, existuje velmi věrná náhrada, kterou vyrábí jeden kytarář z USA, ale jde o dražší věc.
U novějších nástrojů byl bílý plast.
Použít se dá cokoli dalšího - černý plast, dřevo, .....
Odpověď | X | 30.09.11, 10:45:46
gravatar .:. Jan | mail
Dobrý den, jaký je dle vás nejlepší snímač na akustickou kytaru do 3000. A je lepší varianta kytara akustická se snímačem, či mikrofonem nebo elektroakustická? (pokud chci koupit kytaru kolem 10 000) Děkuji za odpověď
Odpověď | X | 24.09.11, 17:34:50
Dobrý večer,
kdybych chtěl být zlý, odpovím Vám, že nejlepší za 3 000,- je jít je propít, protože snímač za ně bude na houby ;-)

Nicméně v rozsahu cen nad 3 000,- se už dá najít kvalitní snímání.
Musíte ale počítat s cenou instalace, která bývá okolo 500,-.

Můj tip je L. R. Baggs Element Active VTC - za cca 3 200,-.
To VTC je důležité, prptože značí Volume Tone Control, tedy hlasitost a tónová clona.
Levnější verze cca o 300,- má pouze hlasitost a občas tu tónovku oceníte...

Srovnatelný je Fishman Matrix Infinity za 3 900,-, ovšem s méně akustickým zvukem používá klasické piezo, zatímco Baggs kapacitní snímač).

No otázka je, co si představujete pod pojmem "elektroakustická".
To může být buď akustická, osazená snímáním - pokud uvažujete o nástroji do 10 000,-, rozhodně bude lepší dokoupené snímání, než to firemně osazené.
Nebo pódiová - tedy kytara nic moc akusticky nehrající, aby nešla příliš brzy do vazby a osazená snímáním, které by mělo být to primární... Tam ovšem koupíte povětšinou kompletní osazený nástroj...

Odpověď | X | 26.09.11, 19:34:37
gravatar .:. petr | mail
Dobrý den, doslechl jsem se o schopnosti nástroje, se "vyhrát" a zajímalo by mě o jaký se jedná fyzikální jev. A dá se vyhrát i jinak než na nástroj hrát? Slyšel jsem o stavění nástrojů před reprobedny...A jaký věk nástroje je případně pro "vyhrání" vhodný? A jaké dřevo k tomu inklinuje lépe? Případně jaké frekvence je vhodné použít? Děkuji za odpověď a mějte hezký den Petr
Odpověď | X | 23.09.11, 11:02:09
Dobrý den,
pod pojmem "vyhrání" si lze představit uvolnění a přeskupení buněčných vazeb v materiálu u nových nástrojů.
Po zatížení nového nástroje strunami se dřevo nějaký čas vyrovnává se změnou tahu a tlaku. Po určité době dojde ke stabilizaci a dřevo je schopné odolávat tomuto namáhání po dlouhý čas. Do doby, než dojde k této stabilizaci, nástroj se neustále zvukově mění a působí "utaženě".
To je tedy první z fází, kterou můžeme do "vyhrávání" nástroje zahrnout, probíhající bezprostředně po oživení nového nástroje.
Druhá fáze - vlivem vibrací rezonančního materiálu dochází k postupnému uvolnění mezibuněčných vazeb.
Tato fáze trvá měsíce až roky. Je celkem lhostejné, jakým způsobem dochází k buzení vibrací - odtud ty reprobedny. Nejlepší ovšem je přirozené "vyhrávání" během hry na nástroj.
Struny hrají na nástroji v určitém frekvenčním rozsahu, ten těžko dodržíte za použití reprobeden jen tak od oka v domácím prostředí.

Některé firmy používaly naprogramované budiče zvuku, např. velké reproduktory, do jejichž blízkosti umisťovaly nové nástroje a podle určitého algoritmu je nechávaly rozeznívat po určitou dobu v přesně daných frekvenčních rozsazích.
Nic světoborného se nestalo, nástroje se sice vyhrávaly rychleji, ale stejně bylo nutné jim dát čas a hrát na ně....

Tedy shrnuto - lze věci pomoct, ale čas je neopominutelný a nelze jej zkrátit. Jde o součinnost času a vibrací :-D

Nejsnáze se vyhrávají materiály používané na rezonanční desky - smrky a cedry.
Důležitá je tvrdost - zde tedy velmi měkké dřeviny, délka a rovnoběžnost let - zde velmi dlouhé a velmi rovné, v druhém gardu obsah pryskyřic - zde málo ( oproti exotům např. )....
Odpověď | X | 26.09.11, 19:21:13
Dobrý večer. Chtěl bych se zeptat, zda drobné drážky pod strunou na kobylkovém pražci mají nějak zasadní vliv na zvuk, popř. , jestli by se tam neměli vyskytovat? Děkuji. 8-|
Odpověď | X | 21.09.11, 20:05:14
Dobrý večer,
jelikož struny budou vždy zásadně tvrdší než materiál používaný na sedla, nelze drážkám zabránit a pokud nejsou hluboké natolik, že by struny byly tlumené z boku, splňují funkci vymezení roztečí strun na kobylce. Bez tohoto vymezení by se Vám rozteče měnily při každém silnějším dotyku o strunu a na nástroj by se moc dobře nehrálo ;-)
Odpověď | X | 22.09.11, 19:58:41
dobrý den,
marně sháním sedlový pražec (s kompenzací na h) o délce 71mm, dal by se u vás sehnat, příp. nemohl by jste mi poradit kde shánět? děkuji za odpověď
Odpověď | X | 19.09.11, 22:45:07
Dobrý večer,
můžeme Vám ho vyrobit. Je ovšem potřeba přijít s nástrojem.
Jako polotovar většinou koupíte pouze plastové, což není nic moc akusticky...
Nicméně pokud budete shánět, zkuste

odkaz

nebo

odkaz
Odpověď | X | 22.09.11, 19:53:14



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259