Forum:

  • Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
  • Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Jméno
WWW
E-mail
Kontrola Vyplňte číslici: pět
Text :-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
B | U | i  | link


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

gravatar .:. Josef | mail
Dobrý den,
Múžete mi prosím poradit?
Zlepší se zvuk kytary, když se vymění plastový nultý pražec a kobylkové sedlo za kostěné? A plastové kolíčky za třeba ebenové?
Jedná se o celobambusovou kytaru značky Yamaha. Kolik by ta úprava asi stála?
Děkuju za odpověď.
Odpověď | X | 08.01.14, 21:17:56
Dobrý den,
určitě ano. 0. pražec a sedlo v každém případě, kolíčky jsou už jen doplněk - ne že by neměly vliv, ale efekt bude menší.
Doporučil bych Vám vše z kosti.
0. pražec 600,-, sedlo 500,-, kolíčky 600,-.
Ceny se mohou lišit v závislosti na stavu nástroje, kdy je potřeba ještě něco upravit na nástroji.
Odpověď | X | 13.01.14, 11:10:32
gravatar .:. Mirek
Dobrý den,
ohledně kosti na sedlový a nultý pražec - máte vyzkoušený druh kosti a případně zdroj ? Něco jsem si sám vybrousil, ale nemám srovnání ..Díky a pěkný den, M.
X | 01.08.15, 15:39:44
Dobré ráno,
my používáme kost z buvola nebo hovězí - vlastnosti jsou lepší u buvolí, z toho důvodu, že je to větší a mohutnější zvíře a tedy i kosti jsou mohutné a lépe se dá vyřezat potřebný rozměr, navíc má lepší mechanické vlastnosti.
Pokud koupíte kost v obchodě s hudebními nástroji, většinou bude buvolí.

www.bachmusik.com/hledat?q=kost

Existují i další varianty - jako žirafí, velbloudí,... ale to je na delší rozbor a ve výsledku je buvol asi nejlepším řešením.
X | 04.08.15, 09:39:58
gravatar .:. Radek
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, mám doma akustickou kytaru typu "Gibson" cremona. Je nejspíš doma dělaná a hodně stará. Potřebovala by nový krk. Kolik by to zhruba mohlo stát ? :)
Odpověď | X | 04.01.14, 19:34:56
Dobré ráno,
na tento typ nástroje počítejte od 5 500,- Kč.
Bylo by dobré vědět, co je to za nástroj a zda to má vůbec význam.
Další otázkou je, zda se nedá krk zachránit.
Odpověď | X | 06.01.14, 09:36:00
Dobrý den, všiml jsem si, že máte v galerii jazzovou elektrickou kytaru i z javoru. Jaký je rozdíl mezi smrkem a javorem? Děkuji.
Odpověď | X | 02.01.14, 22:36:39
Dobrý den,
použitím javorové rezonanční desky získáte zvuk, který nemá tolik vyšších harmonických. Kytara hraje jako kdybyste přivřel tónovou clonu.
Rozdíl je v tom, že zvuk z takového nástroje je přirozenější a výkonnější, než když použijete clonu nebo equalizer.

Javor není schopen "zahrát" nejvyšší frekvence, a proto je zvuk kulatější s hodně dominantním základním tónem, což má dobré využití v kapele, kde s jistotou nebudete mít problém se prosadit.
Díky omezenému množství vyšších harmonických je nástroj hodně vyrovnaný - rozdíly ve zvuku téhož tónu, zahraného v různých polohách, jsou oproti smrku minimální, dynamika je však nižší.
Skvěle funguje spolu s piezo snímači v klasické Les Paul kobylce - smrk je více "agresivní" a ztrácí jazzový charakter.

Tato konstrukce vyhovuje milovníkům zvuku ve stylu Jim Hall, který byl v době, kdy jsme tuto verzi spolu s profesorem Jaroslavem Šindlerem vyvíjeli, hodně vyhledávaný.
Důvodem byly především horší technické možnosti a špatná dostupnost kvalitních nástrojů. Tento typ zvuku umožňoval ledaccos schovat....

S kvalitními aparáty a obecně lepším technickým vybavením, včetně nástrojů, je dnes možné používat jazzové kytary s mnohem širším spektrem, aniž při úpravě zvuku dojde k zásadnímu problému.
Volba aparátu je velmi důležitá, protože ani sebelepší nástroj nebude fungovat se špatně zvoleným kombem.

Od doby, kdy jsme začali odlaďovat rezonanční desky, je možné, spolu s příslušnou verzí konstrukce, upravit výsledný rozsah nástroje naladěním.
Pokud tedy nemá kytarista zcela specifický požadavek na javorovou rezonanční desku, používáme smkové rezonanční desky a výsledný zvuk upravujeme použitím 3 základních verzí profilu dlabání ( elektrická verze - adekvátní ke Gibson řady CES, poloakustická - Gibson Wes Montgomery, akustická - konstrukce Gibson 30. léta ), dále pak různými variantami žebrování s následným odladěním.

Nástroje jsou více dynamické, mají větší rozsah a tím také univerzálnější použití.


Odpověď | X | 03.01.14, 10:41:50
gravatar .:. Petra
Dobrý den. Chtěla bych vás moc požádat o radu. K Vánocům jsem dostala zcela běžnou elektrickou ladičku na akustickou kytaru. Samozřejmě týden po Vánocích mi spadla na zem. Od té chvíle jen oranžově bliká a nejde vypnout. Z provozu jde vyřadit pouze vyndáním baterie. Chápu, že je asi zcela zbytečné ptát se, zda by šla opravit, ale i tak se zeptám. Existuje nějaký způsob jak by se dala ještě zachránit?
Děkuji moc za odpověď.
Odpověď | X | 01.01.14, 18:13:27
Dobrý den,
no to je spíš pro opraváře elektroniky.
Zkuste vyměnit baterie za nové, občas je to jen souhra náhod, že zrovna po nějaké nehodě se baterie rozloučí, ale pokud nezafungují, pak je asi po ladičce.
Zkuste vyreklamovat, často přestanou fungovat samy od sebe.
Pokud nemáte ochotného kamaráda elektrotechnika, oprava by byla určitě dražší než nová ladička, pokud by byl vůbec kdo ochotný se do servisu pustit bez jakýchkoli podkladů.....
Odpověď | X | 03.01.14, 10:01:34
gravatar .:. pavel
Dobrý den,potřeboval bych vědět jaký lak použít na javorový hmatník strat
Odpověď | X | 25.12.13, 16:31:43
Dobrý den,
nejčastěji dvousložkový polyuretan.
Můžete použít i nitro, ale musíte počítat s rychlejším opotřebením a po čase i zašpiněním dřeva - zeleno černé plochy - které vzniká na hranách a nejčastěji používaných polích hmatníku.
Nitro špatně odolává potu a při sebemenším narušení povrchu se dostane vlhkost pod lak a dochází k okamžité reakci.
Dřevo je pak "promořeno" natolik do hloubky, že většinou nelze vyčistit.
Odpověď | X | 03.01.14, 09:54:12
gravatar .:. pavel
děkuji za odpověd ohledně laku na javorový hmatník,takže nátěrem PUR podlahovým lakem nic nezkazím
X | 09.01.14, 01:11:28
Dobré ráno,
podlahový bude ideální.
Odpověď | X | 13.01.14, 10:58:31
gravatar .:. Radek
Dobrý den, chtěl bych se zeptat zdali máte zkušenosti s grafitovými kameny. Vlastní telecaster s p90 a chtěl bych vědět jaký je rozdíl v klasických a grafitových kamenech (popř.bílý a černý grafit) Jestli to do zvuku něco přidá apodobně :) Děkuji.
Odpověď | X | 16.12.13, 22:31:41
Dobré ráno,
lídr na trhu s těmito materiály je Graphtech.
V nedávné době se rozšířila nabídka materiálů a došlo také k obměně ve složení nebo technologii jednotlivých druhů.
Konkrétní informace samozřejmě firma nezvěřejnila, ale z popisu jednotlivých typů se tak dá soudit.
Na trhu ovšem můžete narazit ještě na jiné materiály, které už buď v nabídce nejsou nebo jsou uvolněny pro distribuci pouze výrobcům.
V následujícím popisu se budu snažit vycházet z aktuální nabídky pro koncové spotřebitele.

Kameny nabízejí ve dvou verzích - krémová z materiálu TUSQ a černá - String Saver.
Obě verze se liší použitím i zvukem.
Zatímco TUSQ slouží především pro úpravu zvuku, String Saver má navíc funkci mechanickou.

Kameny String Saver se používají především z důvodu ochrany strun před praskáním.
U kovových kamenů se časem udělá grot - vlivem zařezávání se struny do materiálu kamene, protože struna je téměř vždy z tvrdšího materiálu, než je materiál kamene kobylky.
O tento grot se struna postupně naruší a praskne.
String Saver jsou jednak odolnější tomuto opotřebení, jednak se v nich nevytvoří takový zářez, který by strunu porušil.
Je tomu tak díky materiálu samotnému, který funguje jako mazivo - dnes namísto grafitu vstupují do hry molekuly teflonu - po kterém struna klouže a nemá tak velkou tendenci se zařezávat.

U nástrojů s tremolem je snadný pohyb struny po kameni důležitý pro správné ladění.
Kovové kameny jsou v tomto ohledu zásadně horší, resp. jejich vlastnosti se opotřebením mění více a rychleji.

Zmíněné vlastnosti jsou využívány i u 0. pražců.
Problém je tam v principu totožný.

Nu a konečně zvuk - změní se vždycky. Jestli k lepšímu nebo k horšímu, to už záleží na vkusu.
Graphtech uvádí u každého z materiálů jeho vliv na zvuk, samozřejmě vždy kladný.
Podle charakteristik by to tak i vypadalo, jenže....
To co se zdá být dokonalé podle měření, nemusí se líbit nedokonalému lidskému uchu.
Vždycky je třeba vyzkoušet. Do hry samozřejmě vstupuje i konkrétní kytara se svými vlastnostmi, aparát, atd.

My jsme po určitou dobu používali TUSQ na 0. pražce a sedla akustických kytar.
Všechno fungovalo podle uvedených charakteristik, jen to bylo trochu nepřirozené a umělohmotné.
Vrátili jsme se zpátky ke kosti.

Moderní materiály mají bezesporu svoje uplatnění, obecně ale nelze říct, jestli právě tomu konkrétnímu muzikantovi zvukově vyhoví.
Odpověď | X | 17.12.13, 10:46:39
gravatar .:. Radek
Tak to je krásná odpověď :) Děkuju moc.
X | 17.12.13, 22:22:56
gravatar .:. Josef S. | mail
Dobry den ve sklepe jsem našel davno zapomenutou velmi starou Citeru.prosim vas nevim kolik asi stojistruny + nataženi a naladěni citery.Chtěl bych se na ni naučit hrat...Dekuji josef S. ;-)
Odpověď | X | 09.11.13, 12:33:01
Dobré ráno,
s citerami Vám moc neporadím a v Čechách se tomuto nástroji nikdo moc nevěnuje, tedy alespoň já o nikom ověřeném nevím.
Snad tyto nástroje přijímá pan Večerek

www.vecerekinstruments.com

Zde pak naleznete užitečné informace a pár kontaktů - je třeba stránky pročíst, důležité informace tam bývají v textu zmíněné.
Zde bych se případně pídil i po doporučení dílny, která citeru opraví.

odkaz

Struny už jsme s někým řešili, ceny jsou cca od 100 EUR, ale možná se dá sehnat i něco přístupnějšího.....
Odpověď | X | 12.11.13, 10:08:00
Dobrý den.
Chtěl bych se Vás zeptat,jaký je rozdíl mezi kovovým a dřevěným struníkem na masivních jazzových kytarách. Jaký je rozdíl ve zvuku a také jaké dřevo se nejlépe hodí na struník.
Děkuji Hefner.
Odpověď | X | 06.11.13, 13:48:45
Dobré ráno,
opět poněkud obsáhlé téma, ale pokusím se srozumitelně a stručně :-D .

Laicky řečeno - dřevěný struník - většinou ebenový, vyjímečně palisandrový - se na zvuku nástroje "nepodílí", kovový ano a jeho vliv se liší podle konkrétního typu struníku.
Dá se říct, že kovový struník se rozehrává spolu se strunami a ve zvuku nástroje se projeví jednak část struny mezi kobylkou a struníkem, jednak samotný materiál struníku.

Lehký nástin historie - dvě nejvýznamnější filosofie, v pojetí jazzového zvuku, vnesly firmy Epiphone a Gibson, které stály u zrodu jazzové kytary - Epiphone v té době jako velmi úspěšná a Gibsonu silně konkurující firma.
Zatímco konstrukce Epiphone byla ve smyslu barevnějšího, "ukřičenějšího", leč "tenčího" zvuku, který víc inklinoval k akustické kytaře, včetně nevyrovnanosti zvuku jednotlivých strun, Gibson vyvíjel nástroje méně barevné s kulatějším, poněkud komprimovaným vyrovnaným zvukem, ale velmi silným a průrazným základním tónem - to také ve chvíli nástupu snímačů znamenalo jasné vítězství, protože tento typ zvuku se snímá mnohem lépe a kvalitněji.
Nicméně konstrukce Epiphone nabízí živější a akustičtější projev nástroje, který - pokud se nepotřebujete uplatnit s jinými nástroji v kapele - může mít své kouzlo. Gibson ve své době reagoval na tento trend nástroji s žebrováním ve formě X. Pro problematičnost této konstrukce, ať už mechanickou, tak i zvukovou, tuto variantu opustil.

Dřevěné struníky jsou populární především díky Bobu Benedetto, který je používá téměř výhradně.
Zde je třeba hledat jako zvukovou inspiraci jeho nástrojů spíš Epiphone. A právě jistá nevyrovnanost a "ukřičenost" by byla kovovým struníkem ještě zvýrazněna.

My se při stavbě nástrojů přikláníme ke Gibsonu, který kovové struníky používal a používá, a to v několika různých variantách.
Pokud tedy máte nástroj zvukově zařaditelný ke Gibsonům, pak je možné se struníkem pracovat a zvuk, pozitivním způsobem, ovlivnit.
V případě že Váš nástroj je hodně otevřený, pak - pokud vůbec - je třeba zvolit kovový struník hodně masivní - viz. model Gibson L5 nebo i Ibanez George Benson.

U cizího nástroje Vám nemůžu s jistotou říct, zda bude ten či ten struník lepší. Odhad vhodnosti použití musí vycházet z celkové znalosti konstrukce nástroje, osazení a stylu, který hrajete.
Odpověď | X | 07.11.13, 10:27:33
Dobrý den.

Chtěl bych se Vás zeptat, jakým způsobem znovu zmagnetizovat snímáč (humbucker), pokud je to tedy možné....mimochodem perfektní fórum, obdivuji Vaši práci a těším se až si u Vás nechám udělat kytaru.

Předem děkuji za odpověď.
Odpověď | X | 19.10.13, 19:47:16
Dobré ráno,
remagnetizaci by měl udělat někdo, kdo snímače vyrábí.
Osobně jsem to nikdy nedělal, ale odkážu Vás buď na Jardu Janeckého
odkaz
nebo pak na pana Šlapáka
odkaz

Děkujeme ;-)
Odpověď | X | 22.10.13, 09:41:27
Dobrý den,

vlastním starší typ kytary Fender Stratocaster a ráda bych znala její cenu a Váš názor, jak ji ideálně a adekvátně v rámci hodnoty prodat.

Děkuji

Anna Řeřichová
Odpověď | X | 11.10.13, 11:11:19
Dobrý den,
my se bazarovým prodejem nezabýváme.
Ocenění nástroje je poněkud složitější - záleží na stáří, materiálech, vybavení nástroje, stavu, ...
Zkuste nabídnout nástroj na některém online bazaru, jeden z nejvíc navštěvovaných je např. zde odkaz
Odpověď | X | 14.10.13, 10:28:31
Dobrý den, tuším, že v r. 2011 jsem s Vámi diskutoval stavbu kytary (bohužel jsem spěchal a tak koupil Martina D28) a jaké bylo mé překvapení, když jsem minulý týden, nesa Martina do komise - objevil v Countryonu Váš Dreadnought Rio II (v šelaku, vyrobený v 2011) . Už je doma, má asi dost za sebou, ale krásný kousek, zajímavé žebrování. Vzpomenete ještě - k tomuto typu žebrování - co si můžu dovolit ohl.síly strun - osadil jsem 12 fosforbronze elixir , zvukově šla dušička samozřejmě z typicky krásně dřevěného tónu k výrazně kovovějšímu (hanba, Pearse by asi byly lepší, ale jsem líný tahat prsty po nepotažených). Také je nyní osazena kobylk.kolíčky z plastu, slabé e-čko se zdá zvukově výrazně tlumenější než ost.struny (přijde mi, že je tlumena dotykem vedením v průřezu pro strunu před kobylkou, nebo úhlem sklonu broušení kobylk.plátku..), a má poměrně vysoký dohmat a lehce vystouplá léta na desce v místě u krku - zřejmě oprava prasklin. No zkrátka - jak jste na tom prosím s časem, ohledně celkového seservisování (nejen seřízení)? Zasloužila by si to. Děkuji Mirek
Odpověď | X | 08.10.13, 12:08:25
Dobrý den,
seřízení samozřejmě kdykoli, dejte vědět až se Vám to bude hodit.
S tím vyřešíme i 0. pražec a sedlo - může tam být špatný úhel, jak píšete.
Kolíčky v kobylce můžeme nahradit kostěnými, standardně je používáme, takže jsou k dispozici.
0.12 unese nástroj zcela jistě, rezonanční deska z Port Orford Cedar je velmi pevná. Myslím že ani 0.13 by nebyly problém....


Odpověď | X | 09.10.13, 10:17:38
gravatar .:. Radek | mail
Dobrý den, chtěl bych se zeptat ohledně lakování kytary. Jaký lak zvolit na "telecaster thinline". Nejprve jsem myslel že jasně vítězí nitro lak ale jak jsem četl negativa na vlhkost, pot atd.. Tak jsem uvažoval o polyurethanu, ten ale uzavírá dřevo a to pak nemůže zrát ale thinline je "dutý" tzn. nebude úplně uzavřený. Co Vy na to? Děkuji za každou radu.
Odpověď | X | 24.09.13, 17:08:03
Dobré ráno,
a to máme zase hezkou muzikantskou pověru :o))

Ujišťuji Vás, že mezi lesklým nitrem a lesklým polyuretanem je rozdíl minimální.
Jediné co je principem odlišné je politurování - tedy šelak, ale to je povrch natolik náchylný, že pokud se Vám zdá nitro jako problém, pak bych se tímto směrem vůbec nevydával.

Jen letmo historicky - nitro v 50. letech byl jiný materiál s jinou aplikací. Pro hudební nástroje se používala technologie rozmývání, obdobně jako u lihových laků a tím bylo možné docílit velmi tenkých vrstev, což je ostatrně ten hlavní přínos, který nitro nabízelo.
Pro objasnění - nástroj se nastříkal nebo i natřel několika vrstvami a když už povrch vypadal rovně - se zaplněnými póry - použila se takzvaná roztěrka a lak se rozmyl do absolutně rovného povrchu, po několikadenním vytvrzení následovalo leštění.
Ještě v 90. letech se vyráběla dokonce nitro politura, tedy obdoba šelakové politury - měla i stejnou aplikaci - vtírání materiálu polnou do dřeva.
Současný materiál pod názvem nitro je dost odlišná záležitost a navíc už dávno neseženete pomocné přípravky pro rozmývání.

S rozvojem brusných materiálů se postupně přešlo na systém jednotlivých nástřiků a broušení.
Způsob efektivnější, nicméně vrstva laku musí být silnější. V případě nerozmývaného nitra je dalším negativem rychlé praskání laku, které u starých nástrojů buď není - pokud byl lak kvalitní - nebo se objevuje po desetiletích vlivem přirozeného rozpadu celulózy.
Při současné kvalitě dojde k popraskání někdy už za pár měsíců nebo týdnů. Důvodem je jednak složení laku, ale zřejmě i povrchové pnutí laku aplikovaného stříkáním. Rozmývání toto pnutí eliminovalo.

Mnoho výrobců dnes používá systém, kdy základní laky jsou akrylátové nebo polyuretanové a až finální povrchy jsou nitro.

Shrnuto - pokud dodržíte tenkou vrstvu laku, bude polyuretan dobrá volba. Je sice o něco tvrdší než nitro, ale není to až tak zásadní.
Rozhodně není pravda, že by nitro umožnilo zrání dřeva líp než polyuretan.
Výsledný povrch je stejně neprodyšný u nitra jako u polyuretanu a to co se domnívám že si představujete pod pojmem "zrání dřeva" má jiné souvislosti než povrch s nitrem......

Odpověď | X | 25.09.13, 11:22:34
Dobrý den,viděl jsem u Vás v katalogu 12 str.akustiku,která má prohozenou dvojici strun,tak jak to má el.Rickenbacker.Byla by u Vás k vyzkoušení?Kolik by stála ještě po osazení osazení snímáním?
Děkuji za odpověď.Filip
Odpověď | X | 27.08.13, 13:08:33
Dobrý den,
12 strunné nástroje vyrábíme pouze na objednávku, k vyzkoušení tedy není. Pokud si to zákazník přeje, dodáváme k nástroji 2 nulté pražce - je pak možné pořadí strun snadno zaměnit....

Napište mi, prosím, v jakém provedení by Vás nástroj zajímal - polomasivní, celomasivní, případně jaká je Vaše cenová představa - nacením Vám možné provedení.
Orientačně ceny začínají na 23 000,- Kč.
Odpověď | X | 29.08.13, 10:18:45
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat,jakým způsobem se tmelí nebo opravuje,
pokud ne scela nesedí například rozeta nebo olemování těla kytary a podobně.A jestli lze plniče nebo takové opravy mořit.
Děkuji za odpověd Liebl
Odpověď | X | 27.07.13, 16:57:15
Dobré ráno,
no princip práce je, aby to sedělo :o) .
Tmelit by se mělo pouze v případě, kdy je materiál natolik křehký, že se nepodaří čistě zafrézovat osazení pro výložky, což se u některéhop kusu dřeva čas od času stane.

Použití konkrétního postupu závisí na rozsahu nedokonalosti, místě a druhu materiálu.
Obecně lze použít dřevotmel - např. CLOU - - ten lze i mořit, nicméně se chová jinak než dřevo, takže je to vidět.
Někdy je vhodnější bezbarvý materiál - pak buď hustý lak nebo sekundové lepidlo. Mořit nelze.
Pokud je třeba ( větší či hlubší mezery ), lze smíchat s jemným prachem z broušení - správnou volbou se dá celkem dobře dobarvit.
V případě že nestačí, je lepší vysadit místo podobným kusem materiálu.
U tmavších dřev se může použít, kromě uvedených i tyčinkový šelak v různých odstínech.
Odpověď | X | 29.07.13, 10:05:10
Dobrý den,
Mám zde kytaru Jolana Strat a mám k ní větší citovou vazbu, chtěl jsem se zeptat kolik by odhadem stálo si u vás nechat udělat tyto úpravy/opravy a zdali by to bylo možné. Upravení lůžka krku(krk nepasuje tak, jak by měl, u těla kytary je zdá se vybrán více), přepražcování hmatníku, seřízení a zapojení trochu netypické elektroniky-
U krku je rozpojovací pasivní humbucker INF1 (tuším od Ibanez),
u kobylky je kopie EMG: humbucker, pasivní.
Chtěl bych to zapojit takto:1x tonová clona, 1x volume, 3 polohový přepínač a krkový snímač rozpojovat samostatným tlačítkem. Šlo by to takto provést? Na kolik by tyto opravy u vás odhadem vyšly?


Dále jsem se chtěl zeptat na pár teoriíí ohledně dřeva a konstrukce. Vše se týká akustických kytar se smrkovou vrchní klenutou deskou, případně elektrifikovanou plovoucím snímačem.
Jak vhodný je buk pro zadní desku a krk. Tuším, že nejvhodnější je javor, ale zajímalo by mě, jestli je buk použitelný a jaké má vlastnosti, případně nedostatky.
Zkoušel jste někdy konstrukci podle Kasha/Schneider? viz odkaz Jaké byly výsledky? Případně jaký na to máte názor a dalo by se to funkčně převést i na archtop kytary?
Jaká je optimální tloušťka a materiál lubů?

Jaké dřevo je vhodné pro vrchní desku archtop akustické baskytary?

Dal by se u vás případně i objednat nějaký materiál?

Mockrát děkuji a omlouvám se za zahlcení dotazy, některé věci mi nedají spát a doufal jsem, že vy by jste mi mohl pomoci tyto otázky zodpovědět.
S pozdravem Lukáš Kahoun
Odpověď | X | 25.07.13, 12:08:23
Dobrý den,
práce na usazení krku Vám naceníme, až podle toho, co by se muselo dělat, tedy chce to nástroj vidět.
Odhad ostatní práce - přepražcování 1 600,-, přepojení 500,- - 800,-, dle času. Otázka je, jaký přepínač zvolíte na rozpojení a v jakém stavu jsou potenciometry a 3 polohový přepínač. Cena komponentů se může lišit, podle kvality, v řádu stovek ....

Už z vlastností buku vyplývá, že vhodný není. Jednou z charakteristických vlastností je snadné ohýbání bukového dřeva viz. např. Thonet nábytek. To není ideální vlastnost krku ;-) .
Ani akusticky nemá žádné dobré parametry, takže na nástroje nebrat.
Osvědčená kombinace smrk / javor, popř. smrk / mahagon má svoje důvody a cena není zásadně odlišná od buku ( nemluvíme - li o fládrovaných materiálech a specialitách vůbec ).

Kashu mám v záloze na důchod :-D . Zatím jsme nezkoušeli, ale je to v plánu.
Nicméně před tím je ještě dost jiných plánů, které bych rád pořešil dříve....
Nemyslím, že by měl tento systém opodstatnění u jazzových nástrojů.
Konstrukce má úplně jiné zákonitosti a žebra trochu jinou úlohu než u akustických kytar.

Luby musíte uzpůsobit tomu, jak jste schopen je ohnout. U masivních nástrojů se tloušťka pohybuje mezi 2,4 - 1,8 mm.

Vhodný materiál musí znát autor nástroje ;-) . Souvisí s celkovým pojetím konstrukce.
My používáme cedr, ale smrk nic nepokazí.

Materiál neprodáváme. Příprava před použitím na stavbu nástroje je dlouhá a pro nás nemá význam zabývat se prodejem dřeva, které připravujeme pro svou výrobu.
Odpověď | X | 26.07.13, 10:32:36



Notice: Use of undefined constant peCan - assumed 'peCan' in /www/doc/www.guitar-makers.com/www/gbook/gbook.php on line 259