Smith model 1 – 3
Byl jsem požádán kytarářem Petrem Procházkou o posouzení tří kytar vycházejících z typu PRS. Kytary Paul Reed Smith jsou velkým světovým hitem. Domnívám se,
že to jsou nejlepší nástroje, v současnosti vyráběné. K Fenderům a Gibsonům se přidává další rovnocenná značka. Petr Procházka, spíše známý svými akustickými
a jazzovými kytarami , v poslední době rozšířil svůj sortiment o elektrické masivy. Vyrábí převážně kopie slavných světových kytar – Stratocaster, Les Paul
a také PRS. Zejména poslední typ staví Petr s průchozím krkem. Tuto konstrukci dobře znám a považuji ji za významnou. Kytara s průchozím krkem
(ten je předem vyříznut po celé délce nástroje, vytvarován a dolepen "křídly") má vyváženější alikvoty, výraznější doznívání a lépe se zvukově prosazuje.
Zvuk je variabilnější a má více barev. Nicméně tento rozdíl mezi kytarami s průchozím krkem a krky lepenými nebo šroubovanými nevyvažuje výrobní
obtížnost. A případný zlomený krk už prostě nevyměníte. Proto většina firem raději lepí a šroubuje. Ještě bych zmínil, že průchozí krk bývá u některých kytaristů
zdrojem diskusí a pochybností. Nechápu proč, snad zde hraje roli konzervativnost. Je ale pravda, že pokud Vám kytara slouží jako doplněk image, průchozí krk Vám
nemůže nic říkat.
KYTARA 1
Je vyrobena z mahagonu a javoru. Průchozí krk je z mahagonu Sapelli a dvou proužků javoru (prolepů). Na něj vlepená mahagonová "křídla" vytváří tvar PRS.
Vrchní deska je z fládrovaného javoru cca 17 mm silného. Dotváří charakteristický zvuk nástroje. Kobylkový snímač je Seymour Duncan SH – 4 a krkový
Gibson Classic ´57. Ovládací prvky jsou potenciometry VOLUME A TONE s třípolohovým přepínačem snímačů. (Chybí mi rozpínání snímačů na singly).
Kobylka z jednoho kusu – typ Gotoh. Zvuk je široký, basy podobné Les Paulům. Vršek o poznání čitelnější (vliv průchozího krku).
Krk je na můj vkus příliš masivní. Skvělý nástroj na klasický rock, blues, ale dokáže i folkové rozklady.
Je velmi čitelný ve velkém zkreslení. Za nepříliš výrazným designem cítím stavitele akustických kytar – preferuje přirozenou kresbu dřeva. To rockeři
zrovna nemusí – je to málo ďábelské! Na hmatníku jsou perleťové značky letícího ptáka. Při hraní si uvědomuji, že tlustší krk lépe nese rezonance.
Jako ve všem – něco za něco.
KYTARA 2
Má téměř shodnou stavbu, kobylka Schaller s vibrátem a roller na nultém pražci můžou do jisté míry zvuk pozměnit. Hlavním rozdílem ale je,
že místo mahagonu je použit gabon. Díky tomu je tato kytara o poznání lehčí. U krku je Gibson Classic ´57, stejný jako u předchozí kytary,
u kobylky Gibson Classic ´57 Plus. (Ten mě moc nezaujal, byl příliš suchý).
Zvuk je výrazně jiný, dominantní jsou hlavně nižší středy a při hře ve vyšších polohách nižší výšky. Každý zkušený kytarista ví, jak důležité jsou
středy pro zkreslený zvuk. Ale největší přednost této kytary je reaktivnost a dynamika, motorkář by řekl, že "jde za plynem".
Nechtělo se mi ji pokládat do stojánku.
KYTARA 3
Do třetice všeho dobrého opět typ PRS! Vrchní deska javorová a řidší africký mahagon Khaya. Váhově je kompromisem mezi předchozími nástroji.
Pevná kobylka jako u čísla 1, Gibson Classic ´57 u krku a Seymour Duncan SH–4 u kobylky. Rozpínání snímačů na singly pomocí push – pull
potenciometru tónové clony. Potenciometry jsou tři – VOLUME, TONE a AKTIV (Aktivní elektronika zatím není zapojena).
Krk má tentokrát příjemný dohmat, ale je zase příliš široký. Tuto kytaru jsem testoval několik měsíců a nerad jsem se s ní loučil.
Výtečná reakce ve všech polohách, masivní a přitom čitelný zvuk, ve zkreslení nekompromisně pravdivý. Při čistém zvuku (oba snímače humbuckery)
můžu hrát jazz, při obou snímačích single se kytara překvapivě přiblíží Fenderovskému zvuku. Při tvrdém úhozu se nezahlcuje.
Podle mě nejlepší z těchto tří nástrojů. Procházka, Mázl, Janecký, Jurkovič, Papež atd.......
Přivádí mě k úžasu, kolik v té malé české zemi je výborných kytarářů. Petr Procházka patří k elitě a jeho elektrické kytary mají kvalitu i odklon
od bezduchých kopií. A tolik lidí si stále kupuje lipové hokejky.
Václav Veselý
